Tento příspěvek se týká významného milníku v dějinách našich předků - přijetí zákona o zrušení poddanství. Stál za ním mladičký poslanec ze slezského Úvalna.
7.9.1848 bylo zrušeno poddanství
Poddanství (nevolnictví) byla povinnost poddaného člověka, kterou měl vůči vrchnosti, státu a církvi. Tato povinnost držitelů usedlostí zahrnovala peněžní ourok, robotu (práci) a odvádění naturálních dávek (většinou obilí).
V Rakouském císařství bylo poddanství zrušeno přijetím zákona dne 7.9.1848. Iniciátorem, propagátorem a navrhovatelem zákona, který se v ten den podařilo prosadit, byl nejmladší poslanec Říšské rady, tehdy 24 letý Hans Kudlich.
V Rakouském císařství bylo poddanství zrušeno přijetím zákona dne 7.9.1848. Iniciátorem, propagátorem a navrhovatelem zákona, který se v ten den podařilo prosadit, byl nejmladší poslanec Říšské rady, tehdy 24 letý Hans Kudlich.
Zápis narození Hanse (Johanna) Kudlicha 25.10.1823 v Úvalnu. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 1024, sign. Kr XV 4, folio 86. |
Narodil se v roce 1823 ve vsi Úvalno (tehdy Lobendorf) u hraniční řeky Opavy, která byla v té době státní hranicí s Pruskem. Hans (Johann) byl nejmladším ze sedmi sourozenců. Studoval na opavském gymnáziu, pak na právnické fakultě ve Vídni. Jeho
studia přerušil "revoluční" rok 1848. Při jedné z demonstrací před vídeňským zemským
sněmem byl 13.3.1848 pobodán bajonetem. Vrátil se domů léčit, avšak
rychle se stal hrdinou. V následných volbách do ústavodárného sněmu byl
Hans Kudlich zvolen vůbec nejmladším poslancem.
Již 26.7.1848 navrhl úplné zrušení všech
poddanských povinností. Dne 7.9.1848 parlament jeho návrh odsouhlasil a
zrušil poddanství, roboty i desátky.
Hans Kudlich přispěl ke zrušení nevolnictví více než 14 miliónů sedláků v celé habsburské monarchii. Vypořádání probíhalo zhruba do roku 1851. Více si o tomto vystudovaném filozofovi, právníkovi a lékaři přečtěte např.na webu obce Úvalno, kde je ke stažení i šestistránkový doplňující dokument.
V roce 1851 byl Hans Kudlich v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti Královským bavorským soudem, později i ve Vídni. V roce 1953 se oženil a odcestoval do Spojených států amerických.
"Nechť říšský sněm prohlásí: Od nynějška se ruší poddanské vztahy včetně všech z toho pramenících práv a povinností, s výhradou definice, zda a jakým způsobem bude poskytnuto odškodnění."
(Hans Kudlich, 28.8.1848 v závěrečné řeči)
V roce 1851 byl Hans Kudlich v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti Královským bavorským soudem, později i ve Vídni. V roce 1953 se oženil a odcestoval do Spojených států amerických.
Hans Kudlich (1823-1917) |
Rok 1848 v mém rodokmenu
Kdo byli mí předci a příbuzní, kteří prožívali revoluční rok 1848 a dožili se zrušení poddanství? Kdo se narodil jako první, formálně "svobodný", po přijetí zákona o zrušení poddanství? Na tyto otázky jsem hledal odpovědi v databázi více než 2 700 jmen v My Heritage.
Tady je výčet manželských párů mých přímých předků, které žily v revoluční době roku 1848 a dočkaly se vyhlášení zákona 7.9.1848 (v závorce je rok, v němž byli manželé oddáni). Jsou zde i manželské páry, jež patřily v mém rodokmenu mezi první svobodné sezdané.
- Valentin Friedel a Marianna Pavlík (O 1821)
- Polanka
- Georg Rozehnal (vdovec) (O cca. 1828-29)
- Uhřice
- Florian Valášek a Kateřina Macík (O 1833)
- Lhota (u Hrabyně)
- Valentin Dluhoš a Marianna Dluhoš (O 1837)
- Polanka
- Franz Krejčíček a Johanna Sýkora (O 1838)
- Stará Bělá
- Josef Hudec a Cecílie Adamec (O 1840)
- Uhřice
- Martin Juroška a Barbora Kafka (O 1845)
- Prostřední Bečva
- Jan Tovaryš a Marianna Farek (O 1847)
- Hutisko
- Jan Křístek a Barbara Balcar (O 1848)
- Krmelín
- V únoru 1850 se jim narodilo v Krmelíně první dítě, ale v Krmelíně sezdání nebyli. Svatbu se mi doposud nepodařilo najít. Možná se zde skrývá první svatba mých předků po zrušení poddanství.
- Franz Tomis a Barbara Hrdý (O 1852)
- Rakovec
- František Zetocha a Barbora Janíček (O 1854)
- Prostřední Bečva
- Paul Kachtík a Marianna Vaněk (O 1855)
- Liptál/Prostřední Bečva
- Vincenc Holubek a Maria Anna Valášek (O 1859)
- Hlučín
Pokud jde o jednotlivé předky a příbuzné, v mé otcovské rodové linii se jako poslední poddaný narodil Antonín Friedel (*29.5.1843 - †3.4.1875) a prvním "svobodně" narozeným byl jeho syn, také Antonín Friedel (*12.10.1871 - †31.3.1935), můj praděd.
Z přímých předků mimo mužskou otcovskou linii je poslední narozenou poddanou Anna, roz. Dluhoš (*6.1.1847 - †18.10.1908), manželka výše zmíněného Antonína Friedela (*1843). Shodou okolností šlo o praprababičku, o níž jsem psal v minipříběhu Touha jménem František, který sdílela spolu se svým druhým manželem Františkem Poláškem.
Z dalších příbuzných v mém rodokmenu, se jako poslední před 7.9.1848 narodil chlapec s příjmením Rozehnal, a to 18.8.1848. Paradoxně v matrice nemá zapsáno křestní jméno, ani kmotry. Je tedy možné, že šlo o mrtvorozené dítě.
Narození chlapce u Rozehnalů v Uhřicích 93, dne 18.8.1848. Otec Josef Rozehnal, matka Terezie, roz. Hrdý. Zdroj: MZA Brno, sign. 5298, matrika Uhřice, str. 3/142. |
Prvním svobodně narozeným přímým předkem mimo mužskou otcovskou linii byla moje praprababička Marianna, roz. Kroupa, narozená 12.3.1849 v Dambořicích. V roce 1869 se provdala za Josefa Panáčka.
První svobodně narozený jiným příbuzným v rodokmenu byla Albína, dcera Viktorina Friedela a Matyldy, roz. Neuwirth. Albína se narodila 5.2.1849 v Polance. Bohužel zemřela v roce 1852.
Předků a příbuzných, kteří prožili dobu zrušení poddanství je v mém rodokmenu mnoho - ve Slezsku, na Valašsku a na Moravě. Řada z nich jistě mohla poté svobodně hospodařit na pozemcích, které byly mapovány pro tzv. Stabilní katastr, jak jsem o něm psal v jednom z předchozích příspěvků. Zda, komu a jaké štěstí jim přinesl osvobozující zákon, navržený a prosazený Hansem Kudlichem, to si mohu jen domýšlet.
Tip na výlet
30.8.2015, poslední prázdninovou neděli, jsme se s manželkou do Úvalna, rodiště Hanse Kudlicha vypravili. Původně jsme výlet plánovali na neděli 6.září, ale udělali jsme dobře, že jsme jeli o týden dřív. Bylo skvělé počasí. Rozhledna v Úvalnu nabízí krásný rozhled do širého okolí i mnoho informací o Hansi Kudlichovi.
Na rozhledně Hanse Kudlicha, 30.8.2015. Zdroj: vlastní foto. |
Původní rozhledna byla v Úvalnu otevřena 21.9.1913, ještě za života Hanse Kudlicha. Oficiálně měla název "Památník osvobození od roboty - rozhledna Dr. Hanse Kudlicha". V mauzoleu rozhledny je uložena urna s ostatky Hanse Kudlicha a jeho ženy Luisy. Byly zde převezeny 11.10.1925.
Fotografie z naší návštěvy rozhledny si můžete prohlédnout ve fotoalbu zde (Zonerama).
Fotografie z naší návštěvy rozhledny si můžete prohlédnout ve fotoalbu zde (Zonerama).
Sbíráte-li turistické vizitky, ta z Kudlichovy rozhledny má č. 1555. Na fotce je spolu se vstupenkou a pohlednicí.
Turistická vizitka, pohlednice a vstupenka na rozhlednu. |
Vůbec jsem netušil, jak velké množství je památných míst, upomínajících Hanse Kudlicha. Jak v České republice, tak v Rakousku, Německu i jinde v zahraničí. Mnoho podrobností o nich najdete na webu, který je osvoboditeli sedláků věnovaném - http://www.hans-kudlich.cz.
Dovolil jsem si také napsat poděkování do knihy návštěvníků rozhledny.
Kniha návštěv, 30.8.2015 |
Hans Kudlich byl mladým, odvážným iniciátorem. Půda pro uvolnění robotyjiž byla částečně připravena josefinskými reformami. Domnívám se, že to ani v nejmenším neubírá z jeho zásluh a studentského nadšení. Jeho život a dílo zasluhují obdiv.
Ti, kdo nepamatují minulost, jsou odsouzeni ji znovu opakovat.George Santayana (*1863 - †1952), The Life of Reason (1905)
Za 100 let do dalšího "poddanství"
Hans Kudlich
se nedožil vzniku Československa. Zemřel v USA 10.11.1917. Tři dny před
jeho smrtí, 7.11.1917 započal v carském Rusku převrat, který nás svými tragickými důsledky, necelých
100 letech od Kudlichovy úspěšné snahy osvobodit sedláky od poddanství,
opět do nesvobody uvrhl. Bohužel už nešlo pouze o "robotu, peníze či naturálie". Ve škole jsem se o ruském převratu z roku 1917 učil, že byl Velkou říjnovou socialistickou revolucí, o druhém, československém, v roce 1948, že byl Vítězným únorem. O Hansi Kudlichovi jsem se ve škole neučil nic...
Všichni mi lhali, všichni mi lhali,blázna si ze mě dělali.Přede mnou citem se rozplývali,za zády se mi vysmáli.František Gellner (*1881 - †13.9.1914 na Haličské frontě), úryvek - Radosti života (1903)
Doplňující zdroje informací k Hansi Kudlichovi [cit. 2015-09-06]:
- KLADIWA, P., POKLUDOVÁ, A.: Hans Kudlich (1923-1917). Cesta života a mýtu. 1. vyd. Ostravská Univerzita: Ostrava, 2012. 376 s. ISBN 978-80-746-4159-6.
Obal knihy o Hansi Kudlichovi. |
Žádné komentáře:
Okomentovat
Vážím si komentářů od podepsaných čtenářů. Příspěvky můžete komentovat pod každým z nich. Své názory, náměty a dotazy ke stránkám a jejich obsahu prosím směřujte do rubriky "Vaše názory". Děkuji.
LF