Toto je stránka 110 z matriční knihy Římskokatolické fary Klimkovice pro Klimkovice, Hýlov, Josefovice, Polanku a Svinov, uložená v Zemském archivu v Opavě.
|
Zápis o narození/křtu Andrease Fridela v Polance. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 278, sign. Bi VI 2, fol. 110. |
Andreas Fridel
Podle zde označeného zápisu, byl před 280 lety, 17. listpadu 1735 pokřtěn německým jménem Andreas (Ondřej) novorozený syn Mathiase Fridela z Polanky a jeho ženy Anny. To je pro mě významné a docela kulaté výročí, které si dnes připomínám. Před rokem jsem o něm měl jen matné tušení.
Už jsem na více místech zmiňoval, že Andreas i jeho otec Mathias jsou mými přímými mužskými předky v
otcovské linii Friedelů. Mathias Fridel byl
panským kočím ve službách hrabat Mönnichů. Andreas byl pravděpodobně jeho druhorozený syn.
Do vínku dostal Andreas kmotrovství Jana Václava
Mönnicha, majitele Polanky a později pána, jemuž sloužil jako
venator - panský hajný/myslivec.
Otec Mathias (Matěj) a jeho manželky Anna pro mě zůstávají stále obestřeni tajemstvím. Podle dosud zjištěných zápisů z matrik měli následujících 5 dětí, které díky synům Mathiasovi a Andreasovi založili "dynastii" jedné větve polaneckých Friedelů.
- Mathias Godefried Fridel (*24.3.1734 - †11.7.1786)
- Andreas Fridel (*17.11.1735 - †20.10.1797)
- Rosalia Fridel (*7.11.1737 - †???)
- Anna Fridel (*17.3.1740 - †???)
- Anna Maria Fridel (*28.1.1746 - †14.6.1748)
Jaké jsou známé osudy Andrease Fridela? Krátce je mohu shrnout - během života měl 3 manželky a s nimi zplodil 12 potomků. Všichni nepřežili, ale byl to pravděpodobně docela silný základ, připočteme-li k tomu ještě 8 potomků jeho staršího bratra Mathiase.
První manželka - Kateřina, roz. Kubica
První sňatek Andrease Fridela je zapsán ze zne 20. července 1761.
|
Zápis oddání Andrease Fridela a Kateřiny Kubica. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 279, sign. Bi VI 3, fol. 10/152. |
Tehdejší domkař a zahradník Andreas, syn sluhy pána Polanky Mathiase Fridela, si bral mladinkou, teprve sedmnáctiletou
Kateřinu (*28.2.1744 - †28.6.1774), dceru Jana Kubicy z Polanky. Kateřina měla společnou krev s dalšími tradičními polaneckými rody - např. Ulmannů, Gelnarů, Najvertů/Neuwirthů. Dožila se pouhých 30 let, ale povila Andreasi/Ondřejovi 5 dětí.
Nejprve dceru Marii Helenu (*14.8.1762 - †1.12.1810), která se provdala do Studénky za Jana Tymela. Andreas je u narození prvorozená dcery uveden jako servus dominus Polanensis, tedy sluha pána z Polanky.
Druhý v pořadí přišel na svět syn Josef (*7.3.1765 - †16.4.1826), můj přímý předek. Ten se koncem srpna 1786 oženil s Marií Annou Ludmilou z rodu Josefa Sýkory z Polanky. V době narození Josefa je již Andreas zapsán jako venator, což v latině znamená hajný, lovec, myslivec.
Třetím dítětem Ondřeje a Kateřiny byl syn, pokřtěný jako Václav Jakub Josef (*26.4.1768 - †30.8.1778). Zemřel po svých 10. narozeninách a pro mé předky to byla asi první rána osudu, ve své době však nikterak výjimečná. V matrice je uvedena adresa Ondřeje a Kateřiny v Polance č. 162. Václavovi byl za kmotra Fabián Gillar, polanecký kaplan a vdova Anna Nelhýbel.
Dalším narozeným Ondřejovým synem byl Tomáš Kajetán (*13.12.1770 - †6.9.1834). Tomáš se v životě, oženil 2x. První manželku, Annu, z rodu Václava Kuči, měl ze Staré Bělé.
Posledním synem z Ondřejova prvního manželství byl Matěj/Mathias (*13.8.1773 - †5.2.1774). Malý Matěj zemřel v nedožitých 6 měsících. Čtyři měsíce nato, skonala i jeho matka Kateřina, první Ondřejova manželka. Zda šlo o následky a komplikace při porodu Matěje si lze jen domýšlet.
Druhá manželka - Veronika, roz. Gelnar
Podruhé se Ondřej oženil zhruba rok po smrti první manželky Kateřiny, 16.5.1775.
|
Zápis oddání Andrease Fridela a Veroniky Gelnar. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 279, sign. Bi VI 3, fol. 44/169. |
Opět si (ve svých 40 letech) vzal mladou dívku, tentokrát dvacetiletou.
Veronika (*20.2.1755 - †10.4.1779) pocházela
z rodu sedláka Matěje Gelnara z Polanky č. 16. Ondřej do nového manželství přivedl třináctiletou Marii Helenu, desetiletého Josefa, sedmiletého Vašíka a ani ne pětiletého Tomáše.
26.2.1776, pár dnů po svých 21. narozeninách, porodila Veronika prvního vlastního syna. Dostal jméno, Josef Antonín (*20.2.1776 - †???). O jeho osudu zatím nic nevím.
Na vánoce roku 1777 se Ondřejovi a Veronice narodil ještě další syn, František Štěpán (*25.12.1777 - †27.12.1836), který se později oženil s Rozálií z rodu Najvertů z Polanky.
Před pátým výročím svatby však 24-letá Veronika umírá a Ondřej, otrlý panský myslivec, zůstává podruhé s dětmi sám. Romantickou představou je, že dům č. 162 byl myslivnou kdesi v Polance.
Třetí manželka - Judita, roz. Honěk
O rok a půl později, kdy měl už 45 let, se hajný Ondřej Fridel oženil potřetí. Stalo se tak 22. října 1780.
|
Zápis oddání Andrease Fridela a Judity Honěk. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 279, sign. Bi VI 3, fol. 60/177. |
Poslední Ondřejovou vyvolenou se stala
Judita (*2.10.1752 - †28.3.1832), dcera Jana Hoňka z Polanky. V době svatby měla 28 let a svého manžela Ondřeje přežila. Dala mu dalších 5 dětí:
- Annu Marii (*21.4.1783 - †???)
- Jana Václava (*17.8.1785 - †18.1.1820), narozeného ještě v Polance č. 162. Vzal si Apolénu, dceru Josefa Klapůcha z Polanky.
- Rozálii (*13.11.1787 - †25.11.1829), narozenou už v Polance č. 150, budoucí manželku polaneckého Matěje Fešara.
Jak je vidět, pobyt v přírodě Ondřejovi svědčil. Děti mohl mít děti ještě v 58 letech. Poslední dvě Ondřejovy děti však zemřely v útlém věku
- Josefa (*8.3.1791 - †1.4.1791)
- Janu/Johanu (*4.5.1793 - †25.2.1794)
Venator - panský myslivec
Ondřej Fridel měl romantické povolání - byl myslivec. Název "lovec" (lat.
venator) se objevuje již v 11. století. Panovníka obklopovala tehdy početná lovecká družina, pro jejíž pobyt na loveckých výpravách se v rozsáhlých lesích stavěly lovecké hrádky.
V roce 1573 vyšlo usnesení českého sněmu, které poprvé obsahovalo i nařízení o ochraně zvěře. Myslivost se tímto aktem v podstatě stala povoláním.
|
Ilustrační foto. |
Chovatelská
hlediska (tzn. myslivost), prosazovaly různé lovecké instrukce,
směrnice a patenty, např. od Karla VI. z roku 1713. Vzdělávání myslivců se dělo zpravidla tříletou výuční
dobou u zkušeného myslivce (učebního pána), zakončenou
slavnostním "přijetím v počet myslivců" a předáním výučního
listu, tesáku a lovecké trubky. Mohlo se to týkat i mého předka Andrease Fridela? Měl i on doma tyto stavovské indicie? To jsou otázky, které již zůstanou bez definitivní odpovědi.
Ještě během Ondřejova života vydal císař Josef II. v roce 1781
patent o zrušení nevolnictví a v roce 1786 řád o myslivosti -
všeobecný honební patent. Kromě uvolnění poddaným v robotách, tak došlo na úpravu
ochrany polních plodin, pravidla pro náhrady škod způsobených lovem a zvěří,
nařízení černou zvěř uzavřít do obor atd. Právo myslivosti bylo
prohlášeno za právo státu, který jej svěřoval. Vzhledem k
nedostatku bezplatné pracovní síly nastal také odklon od chovů velké zvěře a zintenzivnění chovů drobné zvěře. Snižují se stavy jelení zvěře a přibývá zvěře srnčí.
Mezi rokem 1785-1787, v době nástupu platnosti řádu o myslivosti, Ondřej s částí rodiny také opouští myslivnu/hájovnu(?) v Polance č. 162 a stěhuje se do Polanky č. 150.
A co na to mapy?
Podle stabilního katastru mapovaného v tehdy Dolní Polance v roce 1836 jsem se pokusil identifikovat domy č. 162 (vpravo) a č. 150 (vlevo).
|
Polanka č. 150 a č. 162 na mapě Stabilního katastru 1836. Zdroj: ÚAZK |
Podle mapy z 1. vojenského mapování, které probíhalo v Rakousko-Uhersku v letech 1763.1787, tedy za Ondřejova života, mohlo jít o místa, na mapě vyznačená zeleným kolečkem. Zcela vlevo jsou na mapě Klimkovice (Königsberg).
|
Mapa Horní Polanky z 1. vojenského mapování, za života Andrease Fridela. Zelené kolečko vpravo by mohlo být umístění hájenky(?) na č. 162, vpravo pak Polanka č. 150. Zdroj: http://mapire.eu |
Na dnešní mapě můžeme hledat bývalou Polanku č. 162 přibližně tam, kde se nachází mateřská školka. Polanka č. 150 pak byla v místech kolem dnešní ulice Malá, západně od Husova sboru a bývalého zemědělského družstva.
|
Bývalé lokality, kde asi žil Andreas Fridel na dnešní mapě Polanky. Zdroj: http://mapy.cz |
Po Ondřejově smrti - Polanka 162 a Polanka 150
Panský myslivec Ondřej/Andreas Fridel, můj první přímý předek v otcovské linii Friedelů, který prožil svůj život v
Polance,
zemřel na mrtvici v nedožitých 62 letech,
20. října 1797 v Polance č. 150.
|
Zápis úmrtí Andrease Fridela v Polance 150. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 341, sign. Bi X 6, fol. 40. |
Jeho třetí manželka Judita, zůstala vdovou a už se neprovdala. Zemřela v Polance č. 150, dne 28. 3. 1832.
V Polance č. 150 bydlel Ondřejův syn František Štěpán Fridel s Rozálií. V době mapování pro Stabilní katastr v roce 1836, František Štěpán zemřel. Měl mimo jiné dceru Annu. Ta se v roce 1823 provdala za Antonína Kůrku z Janovic, který je v mapě Stabilního katastru v roce 1836 zapsán u stavení v Polance č. 150.
Ondřejův prvorozený syn Josef, můj přímý předek se v
té době ve 21 letech oženil s Marií Annou Ludmilou, z rodu Josefa
Sýkory, v Polance č. 81. Zde se jim v březnu 1787 narodil a po týdnu bohužel i
zemřel, jejich první syn, také Josef. Další děti, včetně mého
přímého předka Valentina Friedela (*1802 - †1851) se narodily zase v
Polance č. 162. Někdy mezi léty 1802-1806 se mí předci přesunuli do
Polanky č. 2 a začali obhospodařovat různé kusy polí, včetně jednoho v
místě, kterému se dnes říká Na Honculi a je (oproti Polance) na pravém břehu Odry.