Jedeme dál (po 5-6 letech)

Téměř 5 let uplynulo od publikování posledního příspěvku na MY ROOTS. Genealogii jsem se jako koníčku stále věnoval, ale nepublikoval zde články. Nicméně stále žije Facebook MY ROOTS.

• Byly to roky různých setkávání s pokrevními příbuznými (např. až z Kanady, se společnými předky v Dambořicích nebo rodáka z Kuby, se společnými předky ve Staré Bělé).
• Vytvořil jsem pestrý rodokmen manželky Hany.
• Rozpracoval jsem rodokmen své tety, který by měl být zárodkem rodokmenu syna mého bratrance (jako nejbližšího mužského pokrevního příbuzného v mé generační linii) a jeho nejstaršího syna. Jmenuje se Matyáš Friedel, shodou okolností jako Mathias Fridel, panský kočí, který přišel do Polanky a narodil se mu zde Andreas Fridel, první doložený předek v mé otcovské linii.
• Tátův vzorek DNA u FTDNA jsem rozšířil na variantu Big-Y. Vyžadovalo to nový odběr kvůli kvalitě.
• Našel jsem přes 60 mužů z Dambořic (okr. Kyjov), kteří se nevrátili živí z Velké války (a mnohé připojil do své rodokmenové báze).

Manželka a její rodokmen

Nebudu zde zatím šíři žádné podrobnosti, ani příběhy, i když jich je z tvorby rodokmenu celá řada. Lahůdkou potenciálně může být, že naši předci se mohli potkat v Klimkovicích, městečku, od něhož kousek už 20 let bydlíme.

Z manželčina rodokmenu jsem zde publikoval články o jejím pradědu Jánu Tarčákovi, který nepřežil Velkou válku. V září 2023 jsme se na cestě z Chorvatska vydali po stopách jeho konce.

Mezi spoustou zajímavosti je např. předek Vincent Czegka/Čejka (asi 1819 - 1880), ředitel a správce zámku Augustina Alexandera hraběte Silva-Taroucy v Čechách pod Kosířem a zároveň nájemník hraběcího velkostatku v Hluchově nebo předek František Pelikán (asi 1755 - 1825), hraběcí sládek v Holešově.

V Čechách pod Kosířem určitě doporučuji navštívit Muzeum kočárů.

V pozadí za mnou je Muzeum kočárů. Zdroj: vlastní foto (6/2024)

Rodokmen tety

Svému strýci (bratrovi mého otce) jsem věnoval rodokmenový plakát a vznikl tak nápad doplnit rodokmen o větev předků jeho manželky, mé tety. Byli jsme i na výletě s prohlídkou centrálních míst jejích předků v Leskovci a Lužné (okres Vsetín). V pozadí je i příběh spojení katolické a evangelické rodiny.

DNA-logie

Ve světle posunů v genetické genealogii je můj příspěvek zde již zastaralý. Tátův vzorek jsem posunul na Big-Y a díky nadšencům a profíkům z Genetické genealogie jsem jej dostal i do jejich DNA stromu.

Tátova potvrzená Y-DNA haploskupina je I-FTF10185 (viz. obrázek).

Zdroj: FamilyTreeDNA

Muži z Dambořic

V Dambořicích se narodila má prababička Marie Panáčnová, provdaná později za Metoděje Rozehnala přes kopec do Uhřic. Praděda Rozehnal je uveden na památníku obětem 1. světové války z Uhřic. Byl základem mého pátrání, výzkumu a psaní na blog o mužích z Uhřic, kterými jsem v roce 2018 končil aktivní přispívání na MY ROOTS.

Obnova nastává ve 110. výročí zahájení Velké války, i díky tomu, že v Dambořicích žádný jednotný památník obětem konfliktu 1914-1918 není. Je zde "pouze" památník na evangelickém hřbitově, který se týká oběti - evangeliků (viz. obrázek dole). Památník obětem v obci byl rozvalen nacisty, ale žádné fotografie se mi nepodařilo zatím dopátrat. Proto jsem se pustil do pátrání a výzkumu. Jeho stručná část byla v říjnu 2024 publikována ve Zpravodaji obce Dambořice. Papírové vydání jsem ještě neviděl, elektronická verze (podzim 2024) se v době psaní tohoto článečku chystá. To vše je příležitost, abych ke Dni veteránů, 11.11.2024 zveřejnil soupis, od něhož se poté zde na blogu MY ROOTS mohou odvíjet příběhy více než 60 mužů - padlých, nezvěstných a prohlášených za mrtvé, katolického, evangelického a židovského vyznání.

Památník padlým evangelikům z Dambořic na tamním evangelickém hřbitově. Zdroj: vlastní foto (7/2024)

Tento příspěvek je spíše takový překlenovací můstek a snad úvod k pokračování v psaní článků na MY ROOTS. Se záměrem, že se pokusím nahlédnout i na legionáře z Uhřic a Dambořic apod. Mám v té oblasti sny a přání. Zkusím jim jít naproti.