Bernard Král - voják generála Laudona

Může vzniknout příběh na základě takového obrázku? 

Detail ze zápisu svatby Bernarda Krále 26. ledna 1780. Zdroj: MZA Brno, Actapublika, matrika Dambořice 5201, fol. 131, online str. 67/115. [cit. 2016-03-01]

To, co vidíte, je dobový zápis z dambořické matriky (1762-1783). Přepis latinsky psaného textu je následující:

 

"Kral Bernard: hon: juven: miles gregarius a Legio

Laudoniana, cum hon: Virgi: Barbara legit fil.

post def: Nicolaum Mokry med: mans. Damborž."

Zdá se, že milovník zkratek Ivan Mládek by měl z takového zápisu radost. Já zase tak moc ne. Naštěstí už se v některých latinských slůvcích, obvyklých v matrikách, vyznám. Můj překlad textu je následující:  

"Král Bernard, počestný mládenec, pěšák (řadový voják) Laudonových legií,

s počestnou pannou Barbarou, zákonnou dcerou

zemřelého Mikuláše Mokrýho, čtvrtláníka z Dambořic."

Bohužel v zápisu svatby není uvedeno ani jméno Bernardova otce, ani ves odkud "Laudonův pěšák" pocházel. To je (téměř vždy) komplikace pro další hledání a pátrání.

Legio Laudoniana

To, co mě před několika měsíci, když jsem zápis nalezl, primárně zaujalo, bylo Legio Laudoniana. Domnívám se, že mohlo jít obecně o vojáka Laudonova vojska nebo o pěšáka 29. pěšího pluku císařsko-habsburské armády. 29. pěší pluk vznikl v roce 1704, od roku 1750 nesl název Laudon a od roku 1769 (do 1790) název Laudonovi pěšáci č. 29. Tato verze je docela pravděpodobná (miles gregarius Legio Laudoniana - pěšák Laudonova pěšího pluku). Zní to velmi romanticky a tisíce z nás v matrikách najdou podobné zápisy. Vojna a války byly přece obvyklou součástí života lidu na Moravě, ve Slezsku i v Čechách.

Polní maršál Ernst Gideon von Laudon.

Bernard Král byl kus svého života současníkem slavného vojevůdce generála Ernsta Gideona von Laudona. Laudon, který "jede přes vesnici"a "má bílou čepici", se narodil 2. února 1717 v Tootzenu ve Švédském království. Dnes se toto město jmenuje Laudona a nachází se v Lotyšsku. Obecněji je spíše známo, kde zemřel - v Novém Jičíně, 14. července 1790. Každopádně známá odrhovačka o generálu Laudonovi pro mě najednou dostala nový rozměr.

17.12.2015 jsem se zúčastnil Nefiremního večírku pro freelancery v novojičínském coworkingovém centru Cowo Novo. Shodou okolností jsem tam měl i malou přednášku o genealogii a osobním růstu. Když jsem přijel do Nového Jičína, prošel jsem si náměstí s vánočními trhy a na jednom nároží zamířil do informačního centra. Ve druhém patře domu, kde zemřel slavný generál, se nachází Laudonova expozice. Ta byla prvním cílem mé návštěvy. Vždyť jak už jsem psal, pátrání po předcích je příležitostí navštěvovat různá místa. V expozici, která je pojata audiovizuálně a zčásti interaktivně jsem byl sám a mohl přemýšlet o svém předkovi Bernardu Královi.

"Selfíčko" z návštevy expozice generála Laudona v Novém Jičíně, 17.12.2015. Zdroj: vlastní foto.

Bernard Král

Mužské křestní jméno Bernard je starogermánského původu. Vzniklo spojením původních německých slov „bär“ (v překladu „medvěd“) a „hart“ (v překladu „tvrdý“). V doslovném překladu se tak jméno dá přeložit jako tvrdý, drsný medvěd, potažmo pak jako statný jako medvěd, silný jako medvěd. Jméno Bernard bylo v Dambořicích v tu dobu velice frekventované. Z mých Dambořických předků byli Bernardy kromě Krále ještě Trumpeš a Luskač (otec i syn, který byl zřejmě rychtářem v Dambořicích). Snad rodiče dětí věřili, že jejich synové vyrostou a budou to silní muži.

Městečko Dambořice (okr. Hodonín) má na svém webu užitečnou pomůcku pro genealogy. Mimo jiné zde je i seznam domů a čísel z roku 1787 podle tzv. Josefínského katastru. Bernard Král žil v domku č. 114. V té době je v Dambořicích ještě zaznamenán Franc Král na čísle 49 a Izidor Král na čísle 191.

Pohled na Dambořice. Zdroj: Facebook obce Dambořice.

Nositelé příjemní Král se do Dambořic s největší pravděpodobností přiženili. U Izidora Krále jsem vypátral, že byl synem Františka Krále z Němčiček (Velké Pavlovice), Není ovšem jasné a jisté, zda byl spřízněn s Bernardem Králem.

Izidor Král, zákoný syn sedláka z Pavlovic si bere počestnou pannu Magdalenu, zákonnou dceru zesnulého Jakuba Bílka, čtvrtláníka z Dambořic. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, Dambořice, sign. 5201, str. 64/115.

Podle odpočtu věku z matriky zemřelých (často nebývá přesný) se měl Bernard Král narodit kolem roku 1749. Bohužel, v Dambořicích jsem žádný zápis o narození Bernarda (ani žádného dalšího Krále) před rokem 1755 nenašel.

Po svatbě se v Dambořicích usadil. S první ženou Barbarou měl 5 dětí - Františka, Marii Annu, Ludmilu, Teklu a Annu. Posledně jmenovaná, Anička zemřela po 7 dnech, 31. července 1793. V únoru 1794 zemřela i Bernardova první žena Barbara.

Na následujících obrázcích matrik můžete sami posoudit latinsky psaný zápis z matriky z roku 1783, kdy v Dambořicích působil farář David Hein a německy psaný zápis z matriky z roku 1805, kdy na faře působil Ondřej Jestřábský. Který zápis se vám lépe "luští"?

Zápis o křtu Marie Anny, dcery Bernarda Krále, ze dne 15.8.1783. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, Dambořice, sign. 5201, str. 48/115.

Zápis o křtu Mariany, dcery Bernarda Krále, ze dne 25.3.1805. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, Dambořice, sign. 5202, str. 54/209.

Podruhé se Bernard Král oženil roku 1794. Z té doby se matriky oddaných z Dambořic (ani jejich opisy) nedochovaly. To je velká škoda. Dochoval se pouze index, který na svatbu Bernarda Krále v roce 1974 poukazuje.

Detail z indexu oddaných v Dambořicích v roce 1794. Zdroj: MZA Brno

Druhou ženou mého předka byla Anna, z rodu Josefa Šaňka z Dambořic. Manželům se narodily minimálně čtyři děti, všechny v Dambořicích č. 114:

• Rosina (*1800-†1802)
• Tomáš (*1802-†???)
• Marianna (*1805-†1864)
• Josef (*1811-†1812)

Bernardova dcera Marianna je mým dalším předkem v rodokmenu. Ten vede cestami sňatků až k Marii, roz. Panáčkové, manželce mého padlého praděda Metoděje Rozehnala z Uhřic a pak dál. Tady je cesta rodové linie od Bernarda Krále:

• Bernard Král (asi 1749 - 1811) + Anna (Josef) Šaněk (1774 - 1834)
• dcera Marianna Král
• Marianna Král (1805 - 1864) + Josef (Václav) Kroupa (1801 - 1834)
• syn Jakub Kroupa
• Jakub Kroupa (1826 - 1887) + Marianna (Ignác) Konečný (1824 - 1907)
• dcera Marianna 
• Marianna Konečný (1849 - ???) + Josef (Josef) Panáček (1845 - 1916)
• dcera Marie
• Marie Panáček (1886 - ???) + Metoděj (Jakub) Rozehnal (1879 - asi 1918)
• dcera Františka
• Františka Rozehnalová (1916 - 1944) + Alois (Antonín) Friedel (1909 - 1980)
• syn Zdeněk
• Zdeněk Friedel (*1940) + Jindřiška (Jindřich) Tovaryšová (*1944)
• syn Libor - blog MY ROOTS

Zápis o úmrtí a pohřbu Bernarda Krále z Dambořic 114. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, Dambořice, sign. 5216, str. 57/185.

Bernard Král je jedním ze 128 možných předků v 7. generaci. U žádného dalšího jsem spojení s generálem Laudonem nenašel.

Domněnky

Z nedostatku některých přímých důkazů zůstávají pro tento příběh jen domněnky, dohady a prostor pro představivost. Když se Bernard Král poprvé ženil v roce 1780, měl kolem 30 let či málo více. Ženil se počátkem téhož roku, v němž 29. listopadu zemřela Marie Terezie, císařovna-manželka a matka císaře Josefa II.

Maria Theresia Walburga Amalia Christiana (*1717 - †1780).

Do dob Marie Terezie (konkrétně do roku 1773) byla vojenská služba v rakousko-uherských zemích dobrovolná. Roku 1753 bylo zavedeno rekrutování vojáků (proto v roce 1754 proběhlo sčítání lidu). V roce 1770 se rakouská armáda skládala z pěchoty, granátníků, kyrisníků, hulánů, dělostřelců, trénu a zákopníků. Žold vojáků byl 7 krejcarů denně. Při úmrtí Marie Terezie dostal každý voják svůj měsíční plat. Zda se to ještě týkalo Bernarda Krále asi nezjistím. Jeho prvorozený syn František se narodil 31.března 1781 (14 měsíců po svatbě). Možná, že Bernard Král jako voják v době úmrtí Marie Terezie ještě sloužil. Kdoví?


Vojevůdce Laudon byl do roku 1775 Zemským vojenským velitelem na Moravě. Jen dohadem asi zůstane, kdy a jak se Bernard Král stal vojákem a zda to bylo dobrovolně či byl rekrutován. Myslím (nemám ničím podloženo, snad jen s ohledem na věk), že to bylo kolem roku 1770, možná však později. Na Moravě proběhlo velké rekrutování jednak v roce 1777, kvůli napětí s Pruskem. Předtím (pro císařskou armádu) ještě v roce 1762 (to byl Bernard Král asi příliš mlád). Vojenské rekruty ze svých poddaných ustanovovala vrchnost. Rekrut musel mít vojenskou míru 5 střevíců a 4 coule (170 cm). Vojenská služba byla obecně postrachem lidu, protože byla původně doživotní (do roku 1802), později trvala 14-20 let. Osmiletou se stala až od roku 1845.

Vojenský historický archiv v Praze archivuje torzovité pozůstatky kmenových listů vojáků narozených v roce 1750 a dále. Byl by to obrovské štěstí, ale pokusil jsem se o to. Zadal jsem do VHA "poptávku", zda nějaké podrobnosti k Bernardu Královi jako vojákovi nearchivují.

Jak to však bylo s Bernardem Králem v Dambořicích? Vím, že podle Josefínského katastru z roku 1787 je Bernard Král veden jako "chalupník" - malý zemědělec s chalupou č. 114 a polem do rozlohy čtvrt lánu. Při narození syna Františka (březen 1781) je zapsán jako "inquil" (inquilinus = lat. podnájemník). V srpnu 1783 také. Pozdější, německy psané zápisy v matrikách, týkající se narození Bernardových dětí uvádí jen jméno otce, bez povolání. Až v roce 1793 je uvedeno v matrice "hausler" (domkař).

"Dvorním kmotrem" osmi z devíti dětí Bernarda Krále byl Bernard Trumpeš, shodou okolností další z mých přímých předků z Dambořic.

Myslím, že Bernard Král nebyl vojákem sloužícím celoživotně. Na druhé straně vysloužilí vojáci tehdy byli buď přestárlí nebo invalidé. Propuštěný voják mohl dostat chalupu po jiném rekrutovi. Stalo se tak i v případě mého předka a domu číslo 114 v Dambořicích? Od zavedení číslování v roce 1771, do roku 1780, jsem v matrikách Dambořic u čísla 114 nezaznamenal žádný "pohyb" (narození, úmrtí). Chalupa jako by byla prázdná. V domku č. 49 žil František Král a v domku č. 191 jeho syn Izidor Král.

Je nějaký záchytný bod příbuznosti Františka Krále, jehi syna Izidora a mého předka Bernarda? Poprvé (roku 1780) se Bernard Král ženil v Dambořicích - č. 49! Toto číslo náleželo chalupě Františka Krále, otce několikrát zmíněného Izidora (č. 191). Stopa narození Františka Krále (v roce 1730) opravdu vede do Němčiček u Velkých Pavlovic. A pak ke svatbě s Margaretou, dcerou Bartoloměje Kučery - v roce 1755, už v Dambořicích. Zápis této svatby přináší jistou záhadu místa - jak vyplývá z latinského textu na obrázku dole, František Král, pozůstalý po zemřelém Václavu Královi "ex oppido Leschnensi" (z městečka Leschnensi). Co je to za městečko? V okolí Dambořic a Velkých Pavlovic žádné podobně znějící město není.

Záhadné město v zápisu svatby Františka Krále. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, Dambořice, sign. 5200, str. 83/465.

Margareta zemřela při porodu syna Jakuba 6.9.1762. Jako vdovec se František Král znovu oženil v roce 1764 s Kateřinou, z rodu Jiřího Hortvika.

Byl Franz Král (*1721-†???) z čísla 49 otcem mého předka Bernarda? Jednoznačný důkaz mi zde chybí. Spíše ne, protože se poprvé ženil až roku 1755. Křehkým pojítkem nějaké možné příbuznosti zůstává jednině chalupa č. 49, kde se měla odehrát první svatba Bernarda Krále v roce 1780.

V Němčičkách, Velkých Pavlovicích, ani Bořeticích (v té době jedna fara) se mezi rok 1730-1756 žádný Bernard Král nenarodil. Pouze zmíněný František Král a několik jeho sourozenců.

Zazvonil zvonec...

Možný romantický příběh o mladém vojákovi ve službách generála Laudona má mnoho mezer, "záhad" a otazníků. Jedny se týkají rodiště a rodičů Bernarda Krále, druhé se týkají toho, jakých bitev a kde se mohl zúčastnit. V závěru citovaná kniha s životopisem generála Laudona, ani návštěva jeho domu v Novém Jičíně mi v tomto směru nic přesnějšího nepřinesla. "Himmel Laudon!" Tak alespoň ještě jednu fotografii, tentokráte zesnulého Ernesta Gideona von Laudon.

Generál Laudon zemřel v Novém Jičíně. Zdroj: Expozice generála Laudona, Nový Jičín.

V prosinci 2010 navštívili muzeum v Novém Jičíně a další místa také Laudonovi potomci z Rakouska - Ernst Gideon Laudon a Alexander Laudon. Maršál Laudon měl dva syny. Oba ale zemřeli ještě před jeho smrtí. Laudon proto adoptoval synovce Alexandra. Právě z jeho větve pocházejí potomci, kteří před pěti lety přijeli do Nového Jičína na krátkou návštěvu.

Výzvy genealogie

Často je třeba při výzkumu předků pootevřít mnohé dveře a "boční vchody", kde lze najít indicie pro vyvození nějaké domněnky a její potvrzení. Občas tato práce navíc přinese své ovoce, občas nikoliv. Obdivuji zkušené genealogy, kteří umí najít předky, u nichž u nich došlo ke stěhování. Asi to chce mít také pověstnou kapičku štěstí - i na faráře, kteří zapisovali čitelně a více podrobností.

Co když za 300 let po svých předcích budou pátrat naši potomci? Budou pátrat po předcích, kteří již cestovali a stěhovali se globálně? Pomůže jim matrika? Nebo nějaká digitální stopa?

Máte-li mezi svými předky nějakého Laudonova vojáka, prosím napište mi.


Literatura:

• BĚLINA, Pavel: Generál Laudon. 1993, Panorama: Praha. 211 s. ISBN 80-7038-216-3