29. 9. 2015

Stopy ze sčítání lidu - hledání míst, kde žil praděd Antonín F.

K pátrání po předcích jsem se dostal poprvé skrze sčítací archy ze sčítání lidu. Díky zbrklosti, nezkušenosti a okolnostem (v Polance se během tří dnů narodili dvěma Antonínům F. synové a oba dostali jméno Alois), jsem zažil i svůj první omyl (a zklamání z promarněného času). 

Později jsem udělal zkušenost, že sčítací archy mohou být jedinou stopu, jak vypátrat pohyb našich pradědů a dědů, zejména na počátku XX. století. Dnes to chci ilustrovat na příkladu praděda Antonína Friedela (jeho vojenská fotka je profilovou na Facebooku MY ROOTS) s rodinou, tedy i mým dědem Aloisem.

Můj praděd Antonín Friedel (*12.10.1871 - †31.3.1935)

Trocha historie (nikoho nezabije)

Český statistický úřad na svém webu k historii sčítání lidu píše:

"Za vůbec nejstarší dochovaný soupis na českém území je považován soupis majetku litoměřického kostela z roku 1058, který je součástí zakládací listiny knížete Spytihněva II. Jako významný mezník pak lze označit datum 13. října 1753, kdy byl vydán patent císařovny Marie Terezie o každoročním sčítání lidu - novou kapitolu v historii sčítání obyvatelstva v habs­burské monarchii zahájilo sčítání provedené v roce 1754. Poprvé se konalo současně a jednotně na celém území soustátí. Soupis mělo nejprve provést duchovenstvo podle farností, posléze bylo rozhodnuto, že souběžně se uskuteční i sčítání zajišťované vrchností a jeho obsah bude rozšířen o soupis domů a o hospodářskou charakteristiku majitele domu." 

Jak vidno, sčítat "ovečky", často kvůli berním, je tradiční rituál. Celý zajímavý článek o historii sčítání lidu najdete zde.

Pro pátrání po předcích jsou důležitými historickými prameny kromě matrik také urbáře, soupisy poddaných podle víry a různé katastry a katastrální mapy. Praxe se mnohdy lišila v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. V různých genealogických příručkách a článcích se lze dozvědět mnohem více, nechci to v tuto chvíli papouškovat.

Mě zpočátku nejvíce zajímalo sčítání lidu z let 1900 a 1910 v Polance, pro něž byly k dispozici sčítací archy na FamilySearch. Když jsem zjišťoval rodokmen manželky Hanky, měl jsem (např. v Paskově) štěstí i na operáty z let 1880 a 1890.

Po sčítání lidu v roce 1910 přišla válečná léta, poté rozpad monarchie a vznik samostatného Československa. První samostatné československé sčítání lidu proběhlo v roce 1921. Data k němu jsou v některých případech k dispozici rovněž na FamilySerach nebo v příslušných Státních okresních archivech (v mém případě také Archiv města Ostravy). 

Pro výsledky sčítání z roku 1930 jsem se již musel obrátit s žádostí na Národní archiv a žádost vyřídit jako zpoplatněnou službu.

A jaké jsou výsledky?

1910 (FamilySearch)

Z krátkého životopisného "pamfletu" děda Aloise jsem věděl, že se narodil 15.5.1909 v Polance, jako osmé dítě hutního dělníka. To dávalo naději, že by mohl být zaznamenán ve sčítacích arších z roku 1910. Tak jsem na FamilySearch začal listovat sčítacími archy. 

Velice záhy jsem narazil na následující zápis.

Sčítací arch 1910, Polanka č. 181. Zdroj: FamilySearch

Zbrklá chyba, při níž jsem nevěřil na shodu okolností. V Polance č. 181 byl ve sčítacím archu uveden Alois Friedel narozený 18.5.1909. Nevěděl jsem, jak se jmenovali Aloisovy rodiče. Ani jsem však nepředpokládal, že by se o tři dny dříve mohl narodit jiný Alois Friedel. Matrika narození pro toto období nebyla ještě digitalizovaná a zároveň už nebyla fyzicky k dispozici na Úřadu městského obvodu Ostrava - Polanka nad Odrou. Považoval jsem to za chybu v zápisu do sčítacího archu, z níž se "nestřílí". Výsledek? Přijal jsem tuto rodinu "za svou" a začal pátrat do minulosti po mužských předcích. Dostal jsem se až k Mathiasi Fridelovi, který neznámo odkud přišel do Polanky. To byl (jak se později ukázalo) náš společný předek se zmíněným a zmýleným Aloisem Friedelem.

Když jsem po návštěvě matriky v Polance zjistil, že Aloisův otec Antonín (z výše uvedeného sčítacího zápisu), zemřel v roce 1963, začalo mi to být podezřelé. Rok 1963 byl rok před mým narozením a táta svého děda Antonína přece nikdy nepoznal. 

Následoval e-mail do Zemského archivu v Ostravě a překvapivá odpověď, o níž jsem se zmiňoval v článku o souputnících Aloise Friedela. První mnou zjištěný Alois F. měl společného prapředka jako já (Mathiase F.), ale náhoda chtěla, že opravdu byl o tři dny mladším vzdáleným příbuzným mého děda Aloise. 

Kdyby mě nepoháněla začátečnická dychtivost a prošel si sčítací archy na FamilySearch poctivě dále, asi bych na to přišel sám. V Polance č. 294 byl v roce 1910 ve sčítacím archu zapsán jiný Antonín Friedel se synem Aloisem, narozeným 15.5.1909. To byli mí správní předci. Zde je důkaz.

Sčítací arch 1910, Polanka č. 294. Zdroj: FamilySearch
Byt v Polance č. 294 byl obecním bytem. Podle sčítacích archů byl sousedem praděda Antonína jistý Augustin Zavadil z Břestu na Kroměřížsku, hostinský v obecním hostinci v Polance.

Kde dům stojí mi prozradily Google mapy - ulice 1. května 294/74. Byl to opravdu dům s obecním hostincem.

Obecní hostinec v Polance kolem roku 1920, v pozadí s kaplí. Později řeznictví, nyní rodinný dům (ul. 1. května 74). Zdroj: http://starapolanka.wz.cz/hospody.html

Street View na mapách Google, zachycený v roce 2012 ukazuje tento obrázek bývalého hostince.

Dům v Polance, ul. 1. května 294/74, rok 2012. Zdroj: Google Maps.

Tak jsem vlastně "mimoděk" (prostřednictvím souseda hostinského), objevil rodný dům děda Aloise, ve kterém v roce 1910 při sčítání lidu bydlela rodina Antonína Friedela.

Jaké je však poučení z hledání ve sčítacích arších? Chyby v zápisech a datech mohly v historických dokumentech nastat. Ovšem čím více se blížily tyto dokumenty současnosti, tím byla pravděpodobnost chyby menší. Je lepší být poctivější a vytrvalejší, než si myslet, že chybu udělali druzí. O tom, že na přelomu XIX. a XX. století žilo v Polance více Aloisů s příjmením Friedel, jsem už psal. "Náhody" se nevyplatí podceňovat.

Povzbuzen zjištěním o rodině svých předků a tím, že na Family Search byly k dispozici sčítací archy pro Polanku z let 1900 i 1921, začal jsem pátrat dále. Nevzpomínám si už, který směr jsem si vybral jako první. Závěr byl však stejný. V Polance a jejich sčítacích arších pro rok 1921 jsem už rodinu Antonína Friedela a Marie, roz. Krejčíčkové nenašel. Stejně tak ani v sčítacích arších z roku 1900. A to jsem je pod vlivem předchozí zkušenosti prošel všechny poctivě.

Nápověda se opět skrývala v detailech - ve sčítacích arších z roku 1910. Prvorozený syn Antonína a Marie, František, měl uvedeno jako rodiště Světlov, další dvě děti (Antonín a Anna) měli jako rodiště zapsány Výškovice. Rodištěm Antonínovy manželky Marie byl Krmelín. To vše byly významné signály, kde hledat. Výškovice (nyní součást městského obvodu Ostrava-Jih) sousedily s Polankou a Světlov je nyní součástí Krmelína.

1900 (VadaMeCum Archivu města Ostravy)

Sčítání z roku 1900 ve Výškovicích, Krmelíně a Světlově není na FamilySearch k nalezení. Ovšem "kdo hledá, najde":

"Aplikace Archivní VadeMeCum zpřístupňuje v elektronické podobě archivní pomůcky (inventáře a katalogy), fotografie a mapy z archivních sbírek a také operáty ze sčítání lidu 1900 a 1910, které jsou uloženy v Archivu města Ostravy."

Spasila mě starší, nicméně po aktualizaci tohoto článku v březnu 2017 již nefungující, digitální platforma AMO - Archivu města Ostravy. Další poznámky odpovídají této starší verzi.

AMO má nyní k dispozici novou platformu - Digitální badatelnu AMO, které sčítací operáty z roku 1910 a 1910 obsahuje

Opět bylo třeba procházet stránku po stránce a doufat ve štěstí. Začal jsem hledat ve Světlově, kde se mým praprarodičům narodil první syn 1.5.1898. Marně. Tak jsem se přesunul k Výškovicím. A... hurá! "Kdo hledá, najde" opět zafungovalo. Výškovice č. 46! Dokonce jsem zjistil, že ve Výškovicích byli evidování další příbuzní Friedelovi.

Stahování dokumentů, ani obrázků v platformě VadaMeCum nefunguje (nevím proč). Tak jsem si udělal "printscreeny", které bohužel při zvětšení nejsou moc čitelné. Při on-line prohlížení naštěstí ano. Obálkový arch ukazoval, že v jednom bytě bydlí Antonín Friedel...

Obálkový arch pro Výškovice č. 46. V bytě č. 2 bydlel Antonín Friedel. Zdroj: VadaMeCum Archivu města Ostravy, sčítací operáty 1900, Výškovice 46, str. 2/40.

... A sčítací arch potvrdil, že je to můj praděd.

Sčítací arch pro Výškovice č. 46, byt Antonín Friedela a jeho rodiny. Zdroj: VadaMeCum Archivu města Ostravy, sčítací operáty 1900, Výškovice 46, str. 7/40.


Antonín Friedel byl "majetníkem bytu" a žil zde s manželkou Marií, synem Františkem (narozeným ve Světově) a synem Antonínem (narozeným ve Výškovicích). Další dcera Anna, se ve Výškovicích narodila až 29.6.1901.

K bytům, které jsou zaznamenány na obálkovém archu, patřila i hospodářská zvířata podle následujícího soupisu.
  • 3 ks hovězího dobytka
    • 1 jalovice mladší než 1 rok
    • 1 březí jalovice starší než 1 rok
    • 1 kráva
  • 2 podsvinčata
  • 6 včelích úlů
  • 7 slepic
  • 1 husa
Úly (na arch byly předepsány jako "ouly" (něm. Bienenstock) mě docela překvapily. Kdo, ze zde žijících tří rodin vlastnil jaká zvířata, to jasné není. Odhaduji, že (alespoň většina) patřila majiteli domu, Josefu Malíkovi.

1921 (badatelna Archivu města Ostravy)

Mí mužští předci s příjmením Friedel žili, od příchodu Mathiase Fridela do Polanky kolem roku 1733, v Polance. Praděd Antonín byl první Friedel z přímých předků, kdo se od Mathiasových dob z Polanky odstěhoval. Možná kvůli tomu, že si vzal ženu z Krmelína, možná proto, že do Výškovic se již dříve přestěhoval jeho starší bratr Valentin... Kdoví. Jak jsem se zmínil, v Polance jsem praděda Antonína ve sčítání lidu z roku 1921, nenašel. 

Bylo to první sčítání lidu v samostatném Československu. Po válce, v níž byl praděd Antonín zraněn a byl (podle životopisu děda Aloise) válečným invalidou. Z životopisu vyplývá, že kolem roku 1932 bydlel v nynější ostravské čtvrti Hulváky. To se pro mě stalo vodítkem, při mé první návštěvě badatelny Archivu města Ostravy 11.6.2015.

Budova AMO - Archivu města Ostravy, kam jsem poprvé vstoupil 11.6.2015.
Šel jsem "bádat" ohledně školních zápisů mé babičky Drahomíry z Hrabůvky. Od archiváře jsem se na místě dozvěděl, že mají v badatelně on-line přístup ke sčítacím operátům Ostravy z roku 1921. Tak jsem to zkusil... a byl jsem úspěšný!

Praděda Antonína Friedela s rodinou jsem našel. Dokument nebylo možno stáhnout, proto jsem si údaje opsal. Oficiálně byl sčítací arch nadepsán adresou Zábřeh nad Odrou, osada Hulváky, Mariánská 265b. Majitelem domu byl Franz Ullman ze Slezské Orlové. V bytě č. 1 bydlel Antonín Friedel, celkem 8 osob. Měli sousedy z Polska - Bochnia, Kraków a Wieliczka.

Ze záznamu vyplývalo (jedna číslice byla přepsána), že na uvedené adrese bydleli od listopadu 1912 nebo 1913. S Antonínem a Marií v bytě žily jejich děti:
  • František (*1898) - byl v tu dobu veden jako nezaměstnaný, vojín.
  • Antonín (*1899) -  pracoval jako dělník v závodu Fosfátový mlýn.
  • Anna (*1901) - také pracovala jako dělnice ve Fosfátovém mlýnu.
  • Božena (*1904) - pomáhala v domácnosti.
  • Alois, můj děd - u něj nebylo uvedeno nic.
  • Marie (*1910), nejmladší dcera.
Dvě děti Antonínovi a jeho ženě zemřely ještě v Polance - syn Rudolf (přežil pouhý 1 den v roce 1906) a dcera Aloisie (*1907 - †1908). U praděda Antonína bylo uvedeno, že byl invalida a zahradnický pomocník, manželka Marie vedla domácnost.

Koupališě (městtské lázně) v Hulvákách, 1930/33. Nyní již jen ruiny.
Jak se postupně ukázalo, Hulváky byly hlavním domovem mého praděda, kde žil 23 let. Odsud odešel do Velké války, sem se jako invalida během války či po ní vrátil. Zde na něj prababička Marie s dětmi čekala.Zde rodina prožila Velkou válku i období tzv. První republiky.

Dalším vodítkem pro mě byly policejní zápisy, vázající se k demonstracím a dělnickým odborářským aktivitám, kde je můj děd Alois uveden v několika protokolech, a to s bydlištěm Tomáškova 265 v Hulvákách. Chtěl jsem si ověřit, že tomu tak bylo.

1930 (Národní archiv)

Sčítací operáty z roku 1931 jsou k dispozici v Národním archivu v Praze. Není tedy možné "jen tak" je prohledávat, ale při žádosti o rešerši a kopie dokumentů je třeba uvést adresy a další údaje. Žádost si můžete stáhnout zde. V červnu 2015 jsem to zkusil, do žádosti jsem uvedl jména a adresu Tomáškova 265. V pozdější komunikaci jsem se dozvěděl, že věci stačí řešit i e-mailem. (Pro zajímavost - šlo o 1 hodinu jednoduchá rešerše v ceně 350,- Kč a DPH, dle Sazebníku NA ČR).

Před několika dny (po předchozím zaplacení) mi přišla kopie sčítacího archu - Moravská Ostrava - Hulváky, ulice Františka Tomáška č. 265, byt číslo 3. Kromě Antonína a Marie Friedelových, zde bydlely ještě dvě z jejich dětí.
  • Alois, můj děd - nezaměstnaný dělník.
  • Marie - dělnice ve šroubárně Vítkovických železáren.
V podnájmu s nimi žil i jistý dělník Adolf Chrapek z Velké Polomi.

Sčítací arch k 1.12.1930, Tomáškova 265. Zdroj: Národní archiv Praha.

Ulice Františka Tomáška, jak byla přejmenována dřívější ulice Mariánská v Hulvákách, stále existuje. Jmenuje se Varšavská a č. 265 je nyní orientačním číslem 10. Takto mi informaci sdělil znalec Hulváckých poměrů, vedoucí archivního oddělení AMO, pan Antonín Barcuch, který napsal krásné a obsáhlé pojednání o místopisu Zábřehu nad Odrou a Hulvák.

Dům na Varšavské č. 10 v Hulvákách podle mapového náhledu vypadá nyní takto. Byl součástí staré dělnické kolonie.

Zdroj: Mapy.cz, street view.

Praděd Antonín Friedel v Tomáškově ulici č. 265 zemřel 31.3.1935. Prababička, jeho manželka Marie, narozená v Krmelíně, zemřela na adrese Hlubinská 57 v Moravské Ostravě. Za jakých okolností se tam ocitla ještě nemám vypátráno.

Na mapu jsem zanesl pohyb praděda Antonína mezi místy, kde bydlel. Pohyboval se po ose Polanka - Světlov (Krmelín) - Výškovice - Polanka - Hulváky (Ostrava). Jak to vypadá na mapě, vidíte na obrázku. On-line je mapa k dispozici také zde.

Místa pobytu Antonína F. a pohyb mezi nimi. Zdroj: Google Maps.

Děd Alois Friedel získal později domovské právo ve Vítkovicích na Pohraniční č. 11, kde žil během války. O tom mám doklad. Je to už jiný příběh a jiná stěhování ve válečných časech a těsně po nich.

Hřbitovy (završení příběhu)

Párkrát jsem se vypravil na hřbitovy. V Polance nad Odrou, v Uhřicích či na Horní Bečvě. Byl to vždy svým způsobem dojemný pocit, vidět příjmení, která jsem znal z matrik jednotlivých obcí. Některá tradiční, některá "naplavená". Když jsem měl v čerstvé paměti matriky a to, jak se opakují jména některých rodin, zmocňoval se mě zváštní pocit i z toho, jak se na mnoha náhrobcích opakuje "Rodina ..." se stejnými přímeními. Přitom jsem si uvědomoval, že linie předků vede k nějakému společnému prapředkovi daného příjmení či to, že ženu se stejným příjmením si v minulosti bral některý z mých mužských předků. 

Přibližně před rokem, 5. září 2014, jsem zašel poprvé na hřbitov do Polanky nad Odrou. Je tam řada náhrobků s nápisem "Rodina Friedelova" a s příjmením Friedel. Mezi nimi jsem našel Antonína Friedela i jeho syna Aloise - ty, jež jsem původně měl za své předky (to jsem na hřbitově ještě nebyl).

Hrob vzdáleného příbuzného Antonína Friedela (*26.4.1877 - †16.9.1963), otce Aloise Friedela.

Hrob vzdáleného příbuzného Aloise Friedela (*19.5.1909 - †8.10.1975), o 3 dny mladšího jmenovce mého děda.

Bohužel hroby svých pravých předků, praděda Antonína a děda Aloise už fyzicky nenajdu. Vypátrat alespoň náznaky jejich pobytu v Ostravě a okolí byl docela oříšek. Měl jsem díky tomu šanci poznat další zdroje toho, jak může rodopisec pátrat a snažit se najít stopy svých předků a příbuzných. Jde o důležité záchytné body, které se chystám využít k vyřešení dalších záhad a mezer z mého rodokmenu. I díky ochotě, zájmu, podpoře a profesionalitě pracovníků archivů.


Zdroje:


Žádné komentáře:

Okomentovat

Vážím si komentářů od podepsaných čtenářů. Příspěvky můžete komentovat pod každým z nich. Své názory, náměty a dotazy ke stránkám a jejich obsahu prosím směřujte do rubriky "Vaše názory". Děkuji.

LF