Každý máme hluboké KOŘENY

3, 2, 1... START!

Kdy to vlastně začalo? Myslím tím ZVĚDAVOST. "Odkud přicházím?", "Kdo byli mí předci?", "Kde a jak žili?"... V tomto směru jsou mé vzpomínky, jaká byla první pohnutka poznat své kořeny, matné.

Vzpomínám si, že ještě "za socialismu" běžel v polské televizi tehdy velmi populární seriál Kořeny. Byl zfilmován podle knihy Alexe Haleyho, vydané v New Yorku v roce 1976 (to jsem měl dvanáct). Do češtiny ji v roce 1981 přeložil Michael Žantovský, pro nakladatelství Mladá Fronta. Kniha, jak stojí psáno na obálce "...sleduje osudy sedmi generací zamerikanizovaných černochů za dobu dvou století". Dnes jsem si vědom svých kořenů i já - v mužské linii za osm generací a dobu necelých 280 let.

Taky si vzpomínám, jak jsem jednou jel s rodiči přes Polanku nad Odrou (součást Ostravy) a táta říkal, že v Polance žije hodně Friedelů (čti Frídlů). A také, že někde v místě, kterému se v Polance říká "Honcula", se asi narodil jeho otec Alois. To už ve mě pověstný "červíček" začal hlodat. Představoval jsem si, že to "někdy" zkusím vypátrat. Avšak stále to nebylo nic konkrétního, jen jakási vnitřní touha. (Poznámka: Teď už vím, že touhy je třeba vyslyšet a následovat je.)

A pak přišel víkend 8.-9.3.2014. V rámci jedné konstelace na výcviku Mužská síla jsem dostával symbolické požehnání od svých tří přímých mužských předků. U praděda, kterého jsem nikdy nepoznal, jsem měl zvláštní "pocit". Teď už vím, že praděd se jmenoval Antonín, dodnes ovšem nemohu vypátrat kdy zemřel. (Aktualizace - už to vím). Tu situaci z konstelace si vybavuji dodnes. Byla to pohnutka, která mě dovedla k AKCI. Chci vědět, kdo byli mí předkové a kde žili! Brzy po návratu z víkendu jsem si koupil pár knih o genealogii. Zanedlouho jsem seděl u počítače a na klávesnici podle doporučení jedné z knih vyťukal magické www.familysearch.org!

Dobrodružství začalo. Zahájil jsem cestu za předky. Začala má Cesta ke kořenům. Cesta s mnoha překvapeními, příběhy, slepými uličkami, pokusy, hodinami u Internetu. Cesta, která ještě neskončila. Cesta, za kterou jsem vděčný. Cesta, kterou mám chuť (byť třeba sám pro sebe) sdílet. Proto jsem vytvořil tyto stránky (Blogger od Google je (zatím) celkem fajn). Je to zatím jen pokus a skořápka. Její obsah bude postupně přicházet. Aspoň v to doufám. Z mnoha příběhů se potřebuji "vypsat" a znovu si je uvědomit. Z níže uvedené ukázky je patrné, že to pro mě není "hrabání se v minulosti, kterou nelze změnit". A třeba to bude nějakým způsobem užitečné či inspirativní i pro návštěvníky tohoto blogu.

Původně jsem chtěl takový web spustit letos v listopadu, k výročí 280 let pokřtění Andrease (Ondřeje) Fridela. To je (zatím) můj nejstarší doložený předek v mužské linii. Andreas byl pokřtěn v Polance ve čtvrtek 17.11.1735. Jedním z kmotrů mu byl Václav z Mönnichu, tehdejší majitel Polanky. Můžete se podívat na zápis - Zemský archiv v Opavě, katolická matrika Polanka... (1717-1757), signatura Bi VI 2, inv. č. 178, fol. 56.

A měl jsem ještě další pohnutku pro pátrání po předcích. Zprostředkoval mi ji Daan van Kampenhout ve své knize Obrazy duše: Duše v šamanských rituálech a konstelacích. Tady je klíčový úryvek:

"...V systemické práci má velký význam síla, jež pochází od předků. Tato zděděná síla udává životu smysl a směr a obdařuje potomky způsobilostí přijímat a snášet všemožné obtíže. Mnohé duchovní tradice učí, že sílu, kterou předkové poskytují, mohou živí získat pouze, když jim vyhradí ve svých srdcích a domovech místo...  

...Nejdůležitější a nejzákladnější učení o ohni praví, že se skládá ze dvou různých komponent. Jednou z nich je plamen, druhou je žár. Plamen věci mění, transformuje, z jedné věci vytváří druhou. Žár lze považovat za čistou sílu, sílu, která vtéká do každého nositele, který se jí dokáže otevřít. Naši předkové jsou součástí naší tvořivé životní síly neboť nás stvořili, v nejvlastnějším smyslu slova nám darovali život. A protože naši předkové jsou našimi stvořiteli, jsou součástí původní životní síly, ohně života. Oheň života nás tvoří a modeluje, žár nás napájí silou. Ti, kdo nás modelují jsou naší rodiče, prarodiče a jiní lidé, kteří nás v dětství vychovávali. Ti představují plamen tvůrčího ohně. Tvoří naše fyzická těla a usměrňují vývoj naší osobnosti. Samotné síly se nám dostává od předků, kteří nás nestvořili přímo. To bývají předkové, kteří žili nejméně tři nebo více generací před námi. Čistá síla většinou pochází od těch, kdo na naše životy neměli přímý vliv. To je podoba osobnosti a síly, kterou je osobnost schopna nést.

Pokud rodiče dokážou dítě podpořit, aby skutečně stálo na vlastních nohou, začnou postupně ztělesňovat žár namísto plamene. Potom už neformují, ale stávají se silným spojovacím článkem mezi dítětem a vzdálenými předky..."

Děkuji svým předkům. Děkuji Tobě mami a Tobě tati, že jste mě stvořili! A děkuji sobě, že jsem stvořil tuto první skořápku pro blog MÉ KOŘENY (angl. MY ROOTS). Kořeny ve svých předcích má KAŽDÝ z nás. Pátrat po nich je dobrodružství i zábava. Nacházet kořeny může být velmi léčivé.

A jak to máte vy? Našli jste své kořeny? Co vám to přineslo? Podělte se své odpovědi v komentářích pod příspěvkem. Nebojte se být první.