Příjmení Auda, Huda, Oda, Hoda, Hruda. - Jak to tedy je?

V jedné z jihomoravských linií rodokmenu jsem řešil otázku čitelnosti příjmení a "objevil" postupně ukázku, jak se příjmení vyvíjelo, měnilo a vytvářelo příjmení podobná. Bez ohledu na rok 1786.

1786 - konec chaosu? Ani ne.

Na jedné straně genealogové znají rok 1786. Do té doby bylo obvyklé, že si lidé své přívlastky různě měnili během svého života. V roce 1786 císař Josef II. vydal Patent o dědické posloupnosti, v němž nařídil, že jména se nesmí měnit, ani pozměňovat. Jméno se stalo dědičným a děti se měli jmenovat po otci. Účelem patentu bylo zpřesnit evidence kvůli výběru daní, vojenské povinnosti apod.

Na druhé straně zde byli faráři a jejich administátoři v roli "zapisovatelů" do matrik, někdy tři jazyky, v nichž se v průběhu času zapisovalo (latina, němčína, čeština), každý měl svůj rukopis, někdy úhledný, jindy obtížně čitelný. Zmatky ohledně příjmení prostě mohly vznikat i po roce 1786.

Následující příběh se odehrává od roku 1709 do roku 1825. Bude jej sledovat proti toku času.

S kým se oženil Jiří Rozehnal z Uhřic?

Dílčí konec příběhu se odehráů 1. února 1825, kdy se Jiří Rozehnal z Uhřic ženil s Mariannou, dcerou Vavřince (Laurenz) ??? z Uhřic. Matkou Marianny byla Anna z rodu Antonína Nováka ze Žarošic.

Zápis "inkriminované svatby s "nečitelným" příjmením ženicha. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, Dambořice, opis9 (on-line 324/389).

Nic (pro mě) nového - zase problém s přečtením. Byl Vavřinec Hoda, Hodan, Huda, Hruda...? Tímto zápisem začalo další mé pátrání po příjmení(ch). a rodové linii.

V Žarošicích to byla celkem snadná stopa. Anna se narodila Antonínu Novákovi a Veronice z rodu Sebastiána Ždánského dne 23. června 1779. Dobré východisko k tomu, abych našel Marianinu svatbu s Vavřincem. Nejprve jsem však v Žarošicích hledal narození Marianny. V naději, že v zápisu bude čitelné příjmení jejího otce Vavřince. Šel jsem v zápisech podle čísel domů (hledané bylo č. 85) od roku 1799. Našel jsem - 18. května 1801.

Zápis narození Marianny, dcery Vavřince Hrůdy. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, Žarošice, sign. 6020 (on-line 36/140).

Podle obrázku se zápisem výše je evidentní, že otec Laurenz (Hrůda) byl dopsán dodatečně. Hledat jeho svatbu před datem narození Marianny roku 1801 by asi bylo zbytečné. Narodila se svobodné matce a "přiznanému" otci dříve.

Po nemanželském dítěti už to začne

Hledal jsem sbatbu a hle, první svatba v Žarošicích v roce 1802. Laurenz, syn Johanna Hrůdy z Uhřic č. 40 si bral Annu Nowak ze Žarošic č. 85. Marjánka už měla v té době přes 10 měsíců. Další, už manželští sourozenci se jí v Žarošicích nenarodili. Po svatbě se rodina stěhovala do Uhřic, kde před svatbou žil Laurenz/Vavřinec Hrůda. Nečitelné příjmení by mohlo být Hrůda.

Zápis zmíněné svatby Vavřince Hrůdy a Anny Nowak. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, Žarošice, sign. 6030 (on-line 11/59).

Objevil jsem v Uhřicích (č. 40 a pak č. 45) ještě pět sourozenců Marianny. Vždy v naději, že se mi  podaří lépe rozluštit příjmení otce Hrůdy. Postupně jsem se začal přiklánět k příjmení Hoda. Zde je pro zajímavost ukázka zápisu o narození posledního dítěte Laurenze, syna Jakuba, 1. července 1818.

Hoda nebu Hruda? Zápis při narození Vavřincova syna Jakuba. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, Dambořice opis9 (on-line 209/389).

Jisté bylo, že Vavřincův otec se jmenoval Jan (Johann, Joannes) a pravděpodobně žil v Uhřicích č. 40. Pátrání po něm slavilo úspěch. Alespoň č. 40 toho budiž důkazem. Dne 9. srpna 1777 se v Uhřicích č. 40 narodil "Laurentius". Rodiči byli "Oda Joan:", čili Jan Oda, čtvrtník (čtvrtláník) v Uhřicích a Marina (Marianna).

Narození Vavřince (Laurentius). Příjmení Oda je poměrně čitelné. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. 5201, Dambořice (on-line 35/115).

Tak! Už se to točí, už se to roztáčí! Kromě Hoda a Hrůda/Hruda, tady mám nové příjmení - Oda. To je opravdu "óda na radost". Vavřinec (Laurenz) se narodil jako Oda, oddán byl jako Hruda/Hrůda a děti měl postupně zapsané i jako Hoda.

Abych měl jistotu, hledal jsem další události v Uhřicích č. 40. Našel jsem, že 5. září 1775 se narodil Matěj (Mattheus). Otec - Hoda Jan, matka Marina. Tedy Vavřincův starší bratr, ještě s příjmením Hoda. Možná byl zápis s příjmením Oda jistou anomálií.

Byl jsem ohromně zvědav na svatbu Jana Hody/Ody. Naštěstí se odehrála v Uhřicích (č. 81), takže jsem ji nalezl rychle.

V zápisu oddávek je příjmení poměrně čitelně zapsáno jako Hoda. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. 5201, Dambořice (on-line 62/115).

Zápis oddávek z 26. května 1773 zní (se spoustou zkratek) takto:

"Hoda Joan. hon. juv. leg. fil. Antonü Hoda

incola Nischkovicen: cum hone: virg.  Marina leg.

fil. post def Franc. Spačzek inquil. Uhřzicens"

Latinskými zkratkami se nebudu zabývat (pan farář byl velice úsporný ve stylu Ivana Mládka). Česky by tento zápis zněl následovně:

"Hoda Jan, ctěný mládenec, zákonný syn Antonína Hody, 

obyvatele Nížkovic, za ctěnou pannu Mariannu, zákonnou

dceru zemřelého Františka Špačka, podnájemníka v Uhřicích"

Za svědky byli rychtář/soudce (index) Jiří Hanák a čtvrtláník (quadrantarius) Josef Tesař z Uhřic. Svatba je zapsána k Uhřicím č. 81. Oddávky administroval Jan Jestřábský.

Kromě Uhřic a Žarošic se tak do hry dostávají ještě Nížkovice (viz. mapa).

Nížkovice (okr. Vyškov), Uhřice a Žarošice (okr. Hodonín). Zdroj: https://mapy.cz

Čitelný zápis s příjmením Hoda lze ještě nalézt z druhé svatby Jana Hody. Ovdověl, když mu 17. září 1803 zemřela jeho žena Marianna (Marina). 

I tento zápis nezůstal bez zmatku. Jistotou je opět jen číslo domu 40 v Uhřicích a odpovídající věk. Jde o opisy matrik, takže dotyčný administrátor, který opisoval podle původní matriky, zapsal příjmení Hovadík o řádek dříve než měl. Proto je v Mariannině zápisu příjmení Hovadík (v závorce).

První Janova žena Marianna zemřela ve 17. září 1803, Uhřice 40. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. opis9, Dambořice (on-line 74/389).

Vdovec Jan Hoda se podruhé oženil 23. července 1804 s Kateřinou, vdovou po Jiřím Kučerovi z Uhřic.

V zápisu druhé svatby Jana Hody je příjmení čitelné. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, opis 9, Dambořice (on-line 77/389).

Druhého manželství si Jan Hoda už dlouho neužil. Málo přes dva roky. Zemřel 4. prosince 1806 v Uhřicích č. 40. V zápisu z matriky zemřelých lze příjmení přečíst jako Hoda. Nebo ne?

Zapsaným zemřelým je Johann Hoda, Uhřice č. 40. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. 5219, Dambořice (on-line 23/93).

Vavřinec Hoda a Vavřinec Hodan (?)

V matrikách pro Uhřice jsem našel, že současně žili dva Vavřincové s příjmením blízkým Hoda. Tomu druhému, v Uhřicích č. 77 se v prosinci 1800 narodil syn Mikuláš (Nicolaus). Jeho otec je zapsaný jako "Hodan Laurenz". Tady je důkaz.

Jiný Vavřinec - Hodan (Uhřice č. 77), současník mého předka Vavřince Hody/Ody z Uhřic č. 40. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, Dambořice opis9 (on-line 44/389).

Když kromě Vavřince Hody/Ody, žil byl v téže době v Uhřicích i Vavřinec Hoda/Hodan, byla to asi i pro pana faráře těžká práce.

Z oddávek Jana Hody je zřejmé, že stopa jeho rodičů vede do Nížkovic (okr. Vyškov). Vydal jsem se tam. Virtuálně, on-line, díky MZA Brno a aplikaci Actapublica.

Pravděpodobně jsem našel, co jsem hledal. Nu a aby byla změna, příjmení se změnilo - na Auda. Jan Auda, otec Vavřince Ody/Hody se narodil v Nížkovicích 30. března 1751

Zápis narození Jana (Joannes). Otec - Antonín Auda. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. 12751, Křížanovice (on-line 150/274).

Příjmení Auda a Nížkovice

Další hledání v Nížkovicích už dávalo konzistentní výsledky. Vyskytuje se zde v matrikách příjmení Auda (v některých zápisem se dalo číst jako Huda), žádné Oda nebo Hoda. Pronikl jsem ještě o dvě generace dříve před Jana Audu:

• Jan Auda (*1751, Nížkovice - †1806, Uhřice)
• Antonín Auda (*1716, Nížkovice - †???)
• Jiří Auda (*cca. 1684 - †1764, Nížkovice)

Potvrzenu, i když na hranici čitelnosti (obrázek je upraven), mám svatbu Jiřího Audy v roce 1709 v Nížkovicích.

Zápis oddávek s příjmením Auda/Huda v Nížkovicích, rok 1709. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. 12751, Křížanovice (on-line 150/274).

Vyvořil jsem si také vlastní "hypotézu". V "protáhlém nářečí" si umím představit, že Auda mohlo být vyslovováno jako Oda. Občanské průkazy nebyly, přespolní ženich řekl faráři jméno, ten jej "foneticky" zapsal. Do toho čeština, němčina, latina, různé styly písma, jimiž faráři zapisovali... Mohlo se příjmení Auda z Nížkovic při přestěhování do Uhřic změnit na Oda/Hoda? Je to taková moje konstrukce a domněnka, pro níž mám jako důkazy pouze návaznosti v matričních zápisech.

Příjmení Auda není příliš frekventované, poměrově je nejvíce zastoupeno kolem Slavkova u Brna. Zdroj: KdeJsme.cz

Auda/Oda/Hoda/Hruda

Výše uvedené je zřejmě nejmarkantnějším důkazem "vývoje" příjmení z mého rodokmenu. Po svatbě Marianny, dcery Vavřince Ody/Hody/Hrudy s Jiřím Rozehnalem v roce 1825, jsem už osudy dalších členů rodu Hoda/Hruda, v jiných rodových liniích, neřešil.

Příjmení Hoda má stopu např. na Prostějovsku. Zdroj: KdeJsme.cz

Server Příjmení.cz, s výkladovým slovníkem příjmení, jehož autorem je uznávaná prof. Dobrava Moldanová, u příjmení Hruda odkazuje na příjmení Hrouda.

Ze serveru KdeJsme.cz je patrné rozložení příjmení Hrouda v spíše Čechách a příjmení Hruda zejména na Moravě.

Příjmení Hruda (a jeho zastoupení na střední Moravě). Zdroj: KdeJsme.cz

Příjmení Hrouda (a jeho zastoupení v Čechách). Zdroj: KdeJsme.cz

Podobný původ má i příjmení Hroudný (v nejstarších matrikách někdy Hrodne), které se v matrikách pro Uhřice či Dambořice rovněž vyskytuje.

V diskusi na www.prijmeni.cz u jména Hruda, ze 17.10.2015, jsem objevil také poznámku jistého pana Miloše Hrudy:

"Vážení nositelé příjmení Hruda,
jsem jedním z vás a rozhodl jsem se poodhalit roušku tajemství kolem našeho příjmení. Dostal jsem se při zkoumání až do obce Uhřic kde jsou zmínky o tam umístěných zajatcích z válek s Uhry. Narodil se tam v roce 1635 jistý Matthaus Hruda bez uvedení rodičů s poznámkou zaměstnání Foreiner in Uhrice. To znamená, že jeho rodiče byly cizinci v Uhřicích a proto asi nebyli uvedeni jmény." [cit.2016-04.11]


Tak daleko do minulosti (rok 1635) jsem se nedostal. Není jasné, zda pan Miloš má na mysli Uhřice v okr. Hodonín (o nichž píšu já) nebo Uhřice v okrese Blansko. Tam je např. příjmení Hruda zmíněno na pomníku obětem 1. světové války - Ferdinand Hruda (1895-1920).

Možná má pan Miloš Hruda na mysli odkaz zde [cit. 2016-04-08]. Zřejmě se s ním pokusím navázat kontakt, poté, co tento článek zveřejním na blogu.

K vlastní rodové větvi předků s příjmením Auda, kteří se počínaje Janem Audou a jeho synem Vavřincem přesunuli do Uhřic, mám myslím dostatečné důkazy, zde uvedené (shrnutí níže). Začínají ovšem (zatím až) rokem 1709.

Shrnutí rodové linie

To bylo 116 let, 3 obce a hrátky s příjmením jednoho rodu. Asi nic extrémně mimořádného. Takový byl život a vývoj tehdejší doby. Alespoň nám předkové a "preláti" zanechali něco, co dělá z genealogie dobrodružství.

Pro přehlednost ještě shrnu linii svých předků se záhadnými příjmeními Auda/Huda/Oda/Hoda/Hruda, kteří žili v Nížkovicích a Uhřicích. Tentokrát od nejstaršího zástupce.

• Jiří Auda (*kolem 1684 - †17.8.1764, Nížkovice)
• manželka Dorota (*kolem 1688 - †19.3.1757, Nížkovice), roz. (???) Kocman
• O - listopad 1709, Nížkovice

• Antonín Auda (*20.5.1716, Nížkovice - †???)
• manželka Marianna (*22.3.1716, Nížkovice - †???), roz. (Josef) Lukášek
• O - 20.6.1745, Nížkovice

• Jan Auda (*30.3.1751, Nížkovice - †4.12.1806, Uhřice)
• manželka Marianna (*31.7.1754, Uhřice - †17.9.1803, Uhřice), roz. (František) Špaček
• O - 29.3.1773, Uhřice

• Vavřinec Auda/Oda/Hoda/Hruda (*9.8.1777, Uhřice - †28.6.1818, Uhřice)
• manželka Anna (*23.6.1779, Žarošice - †???), roz. (Antonín) Novák
• O - 1.3.1802, Uhřice

• Marianna Hruda (*18.5.1801, Žarošice - †5.8.1845, Uhřice)
• manžel Jiří Rozehnal (*kolem 1796, Uhřice - †9.1.1863, Uhřice)
• O - 29.3.1773, Uhřice

• Jakub Rozehnal (*27.4.1833, Uhřice - †25.7.1918, Uhřice)
• manželka Anežka (*10.2.1843, Uhřice - †15.7.1921, Uhřice), roz. (Josef) Hudec
• O - 28.8.1861, Uhřice

• Metoděj Rozehnal (*4.7.1879, Uhřice - †17.3.1918, Vídeň)
• manželka Marie (*19.9.1886, Dambořice - †19.11.1950, Uhřice), roz. (Josef) Panáček
• O - 29.1.1908, Dambořice

• Františka Rozehnal (*31.3.1916, Uhřice - †10.5.1944, Mor. Ostrava) - moje babička
• manžel Alois Friedel (*15.5.1909, Polanka - †19.4.1980, Fulnek) - můj děd
• O - 9.12.1939, Mor. Ostrava

Možná máte také v rodokmenu podobné záhady, změny a "vývoj", kterým příjmení prošla. Podělte se o ně v komentářích nebo na Facebooku MY ROOTS. A pokud na jižní Moravě znáte někoho s příjmeními, o nichž je v článku řeč, tak mu o tomto článku řekněte.