Friedelovi z Polanky, kteří zahynuli v 1. světové válce

Aktualizováno 21.5.2017

Žijeme v období, kdy si připomínáme události, které se odehrály před 100 lety, během 1. světové války. V mnoha obcích najdete památníky se jmény těch, kteří ve Velké válce zahynuli, ať už v boji nebo díky nemocem. Podle věku rodopisců se přímá účast jejich předků ve válce a bojích na frontách mohla teoreticky týkat osmi prapradědů (u mladších, kteří sestavují rodokmen) nebo čtyř pradědů (můj případ). Je to příležitost oživit paměť a připomenout si své předky, které osudová doba potkala.

Stoleté výročí Velké války (2014-2018). Zdroj: http://www.100.army.cz

Rekapitulace

Můj praděd Antonín Friedel (*1871 - †1935) z Polanky se války zúčastnil a podle informací dědy Aloise, v ní byl zraněn a vrátil se jako invalida. Žádné podrobnosti jak se to odehrálo jsem dosud nevypátral.

Praděd Josef Tovaryš (*1892 - †1966) ze Solance se války díky věku mohl zúčastnit (a byl-li odveden, tak se také zúčastnil). Nemám však další doplňující zprávy a informace. Válečné osudy se Josefa Tovaryše dotkly tak, že si vzal vdovu po padlém Arnoštu Červeném (*1888 - †1915) z Horní Bečvy.

Další z mých pradědů (ten, kterému sedím na klíně), František Tomis (*1899 - †1971) z Vítkovic, byl nejmladší a válku prožíval jako "teenager". Jako voják, sloužící v Podolinci se však ženil, a to v roce 1921.

Praděd Metoděj Rozehnal (*1879 - †1918) z Uhřic ve válce zahynul. Teprve nedávno jsem zjistil, že zemřel ve Vídni. Válka ukončila životy i dalších dvou Rozehnalů z Uhřic - Josefa, který padl u Lubartova a z ruského bojiště nezvěstného Štěpána.

Věnoval jsem se i pradědovi své manželky, Jánu Tarčákovi (*1877 - †1917) z Oravské Polhory, který ve Velké válce také padl, U Vrtojby na italské frontě.

Na památnících v obcích najdete někdy jen jména (Arnošt Červený, Horní Bečva), rok úmrtí, popř. věk (Rozehnalovi, Uhřice) nebo jména a rok narození (Friedelovi, Polanka). Rodopisec tak získá (nebo nezíská) jistý záchytný bod k přesnější identifikaci.

Jak to vypadá v Polance nad Odrou, pokud jde o oběti Velké války?

Památník obětem válek v Polance

V příspěvku o Aloisi Friedelovi a jeho 4 souputnících jsem použil fotografii detailu pomníku padlých v 1. světové válce, ze hřbitova v Polance nad Odrou. V článku se těmto třem Friedelům, uvedeným na památníku obětem Velké války, budu věnovat. 

Friedelovi na památníku obětem 1. světové války v Polance nad Odrou. Zdroj: Vlastní foto

Záchytným bodem je kromě jména také rok narození. Bude to stačit? Kam sahaly jejich kořeny? Měli jsme společné předky?

Josef Friedel (*1882)

Nejstarším Friedelem, který zahynul ve Velké válce byl Josef. Narodil Josefu Friedelovi a Marianně, z rodu Antonína Bílého. Byl osmým z 11 dětí. Jeho rod žil v dlouhá léta Polance č. 50.

Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, sign. č. Bi X 7, inv. č. 342, fol. 19.

Ručně je v matrice narozených dopsána poznámka o oddání. Josef se oženil 20.2.1911 Annu Marií ze Suchých Lazců č. 55, dcerou sedláka Vincenta Skuplíka.

Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, sign. č. Op VIII 16, inv. č. 8470, fol. 32.

Do roku 1913 v Polance děti neměli. Matrika ze Suchých Lazců je ještě "živá". Díky ochotě paní matrikářky z Magistrátu města Opavy, se mi při osobní návštěvě podařilo získat data o narození Josefových dětí v Suchých Lazcích.

• V roce 1912 se Josefovi a Anně Marii narodila dcera Božena. Ta se provdala v roce 1936 za Viléma Vížka.
• V roce 1913 přišlo na svět druhé dítě, Josef. Ten se v roce 1939 oženil s Cecílií, rozenou Halškovou.
• Třetím dítětem, jehož narození se možná Josef Friedel doma v Suchých Lazcích nedočkal, byl Boleslav. Narodil se už v průběhu války, 17. ledna 1915. Bohužel po měsíci zemřel.

Je možné, že potomci Josefa Friedela, zahynulého ve Velké válce, někde žijí. V Suchých Lazcích existuje např. firma Friedel-VTP s.r.o. Zřejmě "voda-topení-plyn". V Suchých Lazcích však byla minimálně ještě jedna rodová linie Friedelů.

Takto vypadá linie mužských předků Josefa Friedela. Našim společným předkem byl panský kočí Matěj (Mathias) Friedel, ten, který přišel do Polanky pravděpodobně s hrabaty Mönnichy.

1. Josef Friedel (*5.3.1882, Polanka 50 - †1915, ???)
2. Josef Friedel (*21.11.1844, Polanka 50 - †8.8.1906)
3. Anton Friedel (*23.10.1818, Polanka 50 - †18.3.1855, Polanka 50)
4. Mathias Friedel (*6.8.1793, Polanka 50 - †21.2.1835, Polanka 50)
5. Joseph Fridel (*4.1.1768, Polanka - †18.5.1809, Polanka 50)
6. Mathias Gottfried Fridel (*24.3.1734, Polanka - †11.7.1786, Polanka 50)
7. Mathias Fridel (*??? - †???) - můj přímý předek

Osob se jménem Josef Friedel jsem v seznamu ztrát z 1. světové války našel mnoho. Nejnadějnější byl údaj o Josefu Friedelovi, nar. 1882 ve Slezsku, v politickém okresu Bílovec (Wagstadt). Jako domovská obec je uveden Jistebník (Stiebnig). Byl členem zeměbraneckého pluku č. 15, 1. náhradní roty. V zápisu je veden jako válečný zajatec (kriegsgef.) v Petropavlovsku (dnešní Kazachstán), gubernie Akmolinsk (nyní Astana, Kazachstán), Rusko. Souhlasilo jméno, rok narození a okres Bílovec. Zbytek byly jen otázky...

Zde je kopie citovaného zápisu:

Zdroj: VHÚ Praha, Seznam ztrát vydaný 18.1.1916, výtisk 360, str. 13, ISSN 2076-0434. Získáno ze systému Kramerius Národní knihovny ČR.

Pro jistotu jsem prohledal matriku narozených v Jistebníku... a skutečně jsem našel Josefa Friedela, narozeného 14.12.1882 (otec Josef Friedel, matka Maria Anna z rodu Josefa Nikluše (?)).

Další důkaz toho, že nic nelze podcenit, chci-li předložit ověřené informace a pravdivé, uvěřitelné příběhy.

Josefův příběh ještě má své otazníky. Odpověď se snad nachází v některé z 39 144 stran v 709 svazcích Seznamů ztrát z 1. světové války, i když jej vyhledávač najít neumí. Kde a jak příběh končí jsem dosud nezjistil.


Aktualizace 21.5.2017

Po čase jsem měl možnost při průjezdu obcí Suché Lazce vidět pomník obětem válek. Zjistil jsem také, že dosud nebyl evidován u Spolku pro vojenská pietní místa. Jsem členem spolku, a památník se stal prvním, který se mi podařilo úspěšně evidovat - http://www.vets.cz/vpm/mista/obec/8369-suche-lazce.

Na památníku je i jméno Josefa Friedela, pod rokem úmrtí 1915. Je to ten, o němž jsem zde psal. Rodák z Polanky, který zahynul patrně ve stejném roce, kdy zemřel jeho nejmladší syn Boleslav. 

Detail památníku v Suchých Lazcích, který je nyní evidovaným válečným hrobem č. CZE8117-7794. Zdroj: vlastní foto, duben 2017. 

Rudolf Friedel (*1889)

Matriční zápis narození Rudolfa Friedela. Zdroj: ZA Opava, Římskokatolicka fara Polanka nad Odrou, matrika N (1881-1897), sign. č. Bi X 7, inv. č. 342, fol. 118.

Druhým Friedelem, který zahynul v průběhu 1. světové války, byl Rudolf Friedel. Narodil se Janu Friedelovi a Apollonii, z rodu Karla Stiebra. Byl v pořadí třetí z jejich celkem 11 dětí. Rudolfův otec Jan Friedel měl v Polance obchod smíšeným zbožím. Vyplývá to ze sčítacího archu ke sčítání lidu v Polance, v roce 1910.

Obchod živnostníka Jana Friedela, kolem roku 1910. Zdroj: Web Stará Polanka

Rudolf byl mým bližším příbuzným než Josef. Sdíleli jsme (kromě Matěje/Mathiase) ještě další dva společné předky - hajného Ondřeje (Andrease) Friedela a jeho syna Josefa. Pak se rodové větvě rozdělily. Rudolfova větev mužských předků je následující:

1. Rudolf Friedel (*5.12.1889, Polanka 150 - †1914-18, ???)
2. Johann Franz Friedel (*16.5.1861, Václavovice 17 - †???)
3. Anton Laurentius Friedel (*10.8.1826, Polanka 63 - †30.6.1880, Václavovice 17)
4. Josephus Johann Friedel (*27.6.1788, Polanka 162 - †25.12.1833, Polanka 63)
5. Joseph Fridel (*7.3.1765, Polanka - †16.4.1826, Polanka 2) - můj přímý předek
6. Andreas Fridel (*17.11.173, Polanka - †20.10.1797, Polanka) - můj přímý předek
7. Mathias Fridel (*??? - †???) - můj přímý předek

Sčítací arch z roku 1910, Polanka 149. Jan Friedel jako majitel obchodu se smíšeným zbožím, syn Rudolf jako vojín. Zdroj: Family Search

Podle téhož sčítácího archu byl v roce 1910 byl Rudolf vojínem (záznam je škrtnut, viz. obrázek). Je pravděpodobné, že byl odveden na jaře 1910 a na podzim stejného roku narukoval do tříleté aktivní služby. Po jejím skončení na podzim 1913 mohl být přeřazen do aktivní zálohy (na sedm let). V tomto"stavu" jej asi zastihla mobilizace v srpnu 1914.

Jediný nalezený "válečný záznam" o Rudolfu Friedelovi jsem nalezl ve zprávě o zraněných a nemocných z dubna 1915.

Zdroj: VHÚ Praha, Zprávy o zraněných a nemocných vydané 17.4.1915, výtisk 378, str. 13, ISSN 2076-0426. Získáno ze systému Kramerius Národní knihovny ČR.

V záznamu nesedí rok narození. V roce 1891 se podle matrik v Polance žádný Rudolf Friedel nenarodil. To "záhadu" prohlubuje.

Co znamenají další zkratky?

• ResSpit - záložní nemocnice v Opavě
• RekAbt - oddělení rekrutů
• IR Nr. 1 - 1. pěší pluk Kaiser měl své jednotky v Opavě a těsně před válkou v Krakově. Čechů bylo v pluku v roce 1914 asi 15%. Byl to slezský pluk, do kterého zřejmě byla odváděna většina mužů z Polanky.

Nezdá se mi, že by byl Rudolf v roce 1915 rekrutem, když byl vojínem v roce 1910. Ve 21 letech byl ve věku, kdy se nastupovalo na prezenční vojenskou službu. Ze záznamu nevyplývá ani to, zda v Opavě v nemocnici zemřel. Jeho stopa se ztrácí. To je jistá "nevýhoda" toho, že na pomníku v Polance jsou data narození, ale ne data úmrtí. Je obtížné se něčeho chytit, zvláště 100 let poté, když v 80. letech minulého století byla většina záznamů o vojácích z 1. světové války skartována. Dle vyjádření Vojenského ústředního archivu "neodborně" (upozornění pro žadatele z VHA - soubor pdf ke stažení [cit. 2016-04.02]). Jak u Josefa Friedela, tak i u Rudolfa a Aloise, jsem se pokoušel získat jejich kmenové listy. Marně.

Alois Friedel (*1891)

Nejmladším z trojice padlých Friedelů z Polanky, byl Alois. Jeho příběh je ze všech tří Friedelů z pomníku nejúplnější. Článek jsem mu věnoval již 22.6.2015, při příležitosti výročí jeho tragické smrti ve Velké válce. Zkoušel jsem rekonstruovat Aloisovu cestu vstříc válečnému osudu.

Narodil se do rodiny Eduarda Friedela a Marianny, z rodu Jana Tomáška. Byl devátým nebo desátým potomkem z celkem 12 dětí.

Zdroj: ZA Opava, Římskokatolická fara Polanka nad Odrou, matrika N (1881-1897), sign. č. Bi X 7, inv. č. 342, fol. 142.

V roce 1910 (podle záznamu ze sčítání lidu) pracoval ve Svinově v rourovně. Zde je přehled jeho otcovské rodové větve předků. Našim společným příbuzným byl hajný Ondřej (Andreas) Friedel.

1. Alois Friedel (*13.12.1891, Polanka 35 - †23.6.1918, Feltre, Itálie)
2. Eduard Friedel (*16.3.1844, Polanka - †???)
3. Anton Fridel (*25.12.1799, Polanka 31 - †12.7.1860, Polanka 38)
4. Thomas Cajetanus Fridel (*13.12.1770, Polanka 162 - †6.9.1837, Polanka 31)
5. Andreas Fridel (*17.11.1735, Polanka - †20.10.1797, Polanka) - můj přímý předek
6. Mathias Fridel (*??? - †???) - můj přímý předek

Alois Friedel je jediný z trojice padlých, o němž mám spolehlivý záznam z digitalizovaných seznamů ztrát, zpřístupněných VHÚ v Praze.

Zápis potvrzující smrt svobodníka Aloise Friedela. Zdroj: VHÚ Praha, Seznam ztrát vydaný 5.10.1918, výtisk 697, str. 23, ISSN 2076-0434. Získáno ze systému Kramerius Národní knihovny ČR.

Překlad zápisu (příjmení - jméno - hodnost - vojenské těleso - pododdíl - domovská země - politický okres - obec - rok narození - zpráva):

Friedel Alois, svobodník, 120. pěší pluk, 11. rota, Slezsko, Bílovec, Polanka, 1891,

zemřel 23.6.1918.

120. pěší pluk byl válečný řadový pěší pluk, vytvořený z existujících pluků 15.5.1918.

Je to také jediný z padlých polaneckých Friedelů, o němž má záznam v karotéce padlých Vojenský ústřední archiv. Zde je.

Kartoteční lístek ze seznamu padlých, který se týká Aloise Friedela. Zdroj: Vojenský ústřední archiv, Kartotéka padlých v 1. světové válce. Online zde [cit. 2016-04-02]

Připomínám, že 1. světová válka skončila podepsáním příměří Německem, dne 11.11.1918. Alois tedy padl necelých 5 měsíců před jejím koncem. 4 roky po jejím vypuknutí. Svých 27. narozenin se Alois Friedel o měsíc nedožil. V historické mlýnici událostí byl ve špatný čas na špatném místě, proti své vůli. Byl obětí v pravém slova smyslu.

Společné kořeny

To byly útržky ze životů tří Friedelů z Polanky. Ze životů, který přetrhla krutá válka. Necelých 200 let předtím do Polanky přišel Mathias Friedel - jejich společný mužský předek. Byl i mým předkem, naše kořeny tedy byly společné, měli jsme část stejné krve. Čest jejich památce.