17. listopad 1735

Toto je stránka 110 z matriční knihy Římskokatolické fary Klimkovice pro Klimkovice, Hýlov, Josefovice, Polanku a Svinov, uložená v Zemském archivu v Opavě.

Zápis o narození/křtu Andrease Fridela v Polance. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 278, sign. Bi VI 2, fol. 110.

Andreas Fridel

Podle zde označeného zápisu, byl před 280 lety, 17. listpadu 1735 pokřtěn německým jménem Andreas (Ondřej) novorozený syn Mathiase Fridela z Polanky a jeho ženy Anny. To je pro mě významné a docela kulaté výročí, které si dnes připomínám. Před rokem jsem o něm měl jen matné tušení.

Už jsem na více místech zmiňoval, že Andreas i jeho otec Mathias jsou mými přímými mužskými předky v otcovské linii Friedelů. Mathias Fridel byl panským kočím ve službách hrabat Mönnichů. Andreas byl pravděpodobně jeho druhorozený syn.

Do vínku dostal Andreas kmotrovství Jana Václava Mönnicha, majitele Polanky a později pána, jemuž sloužil jako venator - panský hajný/myslivec.

Otec Mathias (Matěj) a jeho manželky Anna pro mě zůstávají stále obestřeni tajemstvím. Podle dosud zjištěných zápisů z matrik měli následujících 5 dětí, které díky synům Mathiasovi a Andreasovi založili "dynastii" jedné větve polaneckých Friedelů.

1. Mathias Godefried Fridel (*24.3.1734 - †11.7.1786)
2. Andreas Fridel (*17.11.1735 - †20.10.1797)
3. Rosalia Fridel (*7.11.1737 - †???)
4. Anna Fridel (*17.3.1740 - †???)
5. Anna Maria Fridel (*28.1.1746 - †14.6.1748)

Jaké jsou známé osudy Andrease Fridela? Krátce je mohu shrnout - během života měl 3 manželky a s nimi zplodil 12 potomků. Všichni nepřežili, ale byl to pravděpodobně docela silný základ, připočteme-li k tomu ještě 8 potomků jeho staršího bratra Mathiase.

První manželka - Kateřina, roz. Kubica

První sňatek Andrease Fridela je zapsán ze zne 20. července 1761.

Zápis oddání Andrease Fridela a Kateřiny Kubica. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 279, sign. Bi VI 3, fol. 10/152.

Tehdejší domkař a zahradník Andreas, syn sluhy pána Polanky Mathiase Fridela, si bral mladinkou, teprve sedmnáctiletou Kateřinu (*28.2.1744 - †28.6.1774), dceru Jana Kubicy z Polanky. Kateřina měla společnou krev s dalšími tradičními polaneckými rody - např. Ulmannů, Gelnarů, Najvertů/Neuwirthů. Dožila se pouhých 30 let, ale povila Andreasi/Ondřejovi 5 dětí.

Nejprve dceru Marii Helenu (*14.8.1762 - †1.12.1810), která se provdala do Studénky za Jana Tymela. Andreas je u narození prvorozená dcery uveden jako servus dominus Polanensis, tedy sluha pána z Polanky.

Druhý v pořadí přišel na svět syn Josef (*7.3.1765 - †16.4.1826), můj přímý předek. Ten se koncem srpna 1786 oženil s Marií Annou Ludmilou z rodu Josefa Sýkory z Polanky. V době narození Josefa je již Andreas zapsán jako venator, což v latině znamená hajný, lovec, myslivec.

Třetím dítětem Ondřeje a Kateřiny byl syn, pokřtěný jako Václav Jakub Josef (*26.4.1768 - †30.8.1778). Zemřel po svých 10. narozeninách a pro mé předky to byla asi první rána osudu, ve své době však nikterak výjimečná. V matrice je uvedena adresa Ondřeje a Kateřiny v Polance č. 162. Václavovi byl za kmotra Fabián Gillar, polanecký kaplan a vdova Anna Nelhýbel.

Dalším narozeným Ondřejovým synem byl Tomáš Kajetán (*13.12.1770 - †6.9.1834). Tomáš se v životě, oženil 2x. První manželku, Annu, z rodu Václava Kuči, měl ze Staré Bělé.

Posledním synem z Ondřejova prvního manželství byl Matěj/Mathias (*13.8.1773 - †5.2.1774). Malý Matěj zemřel v nedožitých 6 měsících. Čtyři měsíce nato, skonala i jeho matka Kateřina, první Ondřejova manželka. Zda šlo o následky a komplikace při porodu Matěje si lze jen domýšlet.

Druhá manželka - Veronika, roz. Gelnar

Podruhé se Ondřej oženil zhruba rok po smrti první manželky Kateřiny, 16.5.1775.

Zápis oddání Andrease Fridela a Veroniky Gelnar. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 279, sign. Bi VI 3, fol. 44/169.

Opět si (ve svých 40 letech) vzal mladou dívku, tentokrát dvacetiletou. Veronika (*20.2.1755 - †10.4.1779) pocházela z rodu sedláka Matěje Gelnara z Polanky č. 16. Ondřej do nového manželství přivedl třináctiletou Marii Helenu, desetiletého Josefa, sedmiletého Vašíka a ani ne pětiletého Tomáše.

26.2.1776, pár dnů po svých 21. narozeninách, porodila Veronika prvního vlastního syna. Dostal jméno, Josef Antonín (*20.2.1776 - †???). O jeho osudu zatím nic nevím.

Na vánoce roku 1777 se Ondřejovi a Veronice narodil ještě další syn, František Štěpán (*25.12.1777 - †27.12.1836), který se později oženil s Rozálií z rodu Najvertů z Polanky.

Před pátým výročím svatby však 24-letá Veronika umírá a Ondřej, otrlý panský myslivec, zůstává podruhé s dětmi sám. Romantickou představou je, že dům č. 162 byl myslivnou kdesi v Polance.

Třetí manželka - Judita, roz. Honěk

O rok a půl později, kdy měl už 45 let, se hajný Ondřej Fridel oženil potřetí. Stalo se tak 22. října 1780.

Zápis oddání Andrease Fridela a Judity Honěk. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 279, sign. Bi VI 3, fol. 60/177.

Poslední Ondřejovou vyvolenou se stala Judita (*2.10.1752 - †28.3.1832), dcera Jana Hoňka z Polanky. V době svatby měla 28 let a svého manžela Ondřeje přežila. Dala mu dalších 5 dětí:

• Annu Marii (*21.4.1783 - †???)
• Jana Václava (*17.8.1785 - †18.1.1820), narozeného ještě v Polance č. 162. Vzal si Apolénu, dceru Josefa Klapůcha z Polanky.
• Rozálii (*13.11.1787 - †25.11.1829), narozenou už v Polance č. 150, budoucí manželku polaneckého Matěje Fešara.

Jak je vidět, pobyt v přírodě Ondřejovi svědčil. Děti mohl mít děti ještě v 58 letech. Poslední dvě Ondřejovy děti však zemřely v útlém věku

• Josefa (*8.3.1791 - †1.4.1791)
• Janu/Johanu (*4.5.1793 - †25.2.1794) 

Venator - panský myslivec

Ondřej Fridel měl romantické povolání - byl myslivec. Název "lovec" (lat. venator) se objevuje již v 11. století. Panovníka obklopovala tehdy početná lovecká družina, pro jejíž pobyt na loveckých výpravách se v rozsáhlých lesích stavěly lovecké hrádky.

V roce 1573 vyšlo usnesení českého sněmu, které poprvé obsahovalo i nařízení o ochraně zvěře. Myslivost se tímto aktem v podstatě stala povoláním.

Ilustrační foto.

Chovatelská  hlediska (tzn.  myslivost),  prosazovaly  různé  lovecké  instrukce,  směrnice  a  patenty, např. od Karla VI.  z  roku  1713.  Vzdělávání  myslivců  se  dělo  zpravidla  tříletou výuční  dobou  u  zkušeného  myslivce  (učebního  pána),  zakončenou  slavnostním  "přijetím  v  počet myslivců"  a  předáním  výučního  listu,  tesáku a  lovecké  trubky.  Mohlo se to týkat i mého předka Andrease Fridela? Měl i on doma tyto stavovské indicie? To jsou otázky, které již zůstanou bez definitivní odpovědi.

Ještě během Ondřejova života vydal císař  Josef  II. v roce 1781 patent o zrušení nevolnictví a v roce 1786 řád o myslivosti - všeobecný honební patent. Kromě uvolnění poddaným v robotách, tak došlo na úpravu ochrany polních plodin, pravidla pro náhrady škod způsobených lovem a zvěří, nařízení černou zvěř uzavřít do obor atd.  Právo myslivosti bylo prohlášeno za  právo  státu,  který jej svěřoval.  Vzhledem  k  nedostatku  bezplatné  pracovní  síly  nastal také odklon od chovů velké zvěře a zintenzivnění chovů drobné zvěře. Snižují se stavy jelení zvěře a přibývá zvěře srnčí.

Mezi rokem 1785-1787, v době nástupu platnosti řádu o myslivosti, Ondřej s částí rodiny také opouští myslivnu/hájovnu(?) v Polance č. 162 a stěhuje se do Polanky č. 150.

A co na to mapy?

Podle stabilního katastru mapovaného v tehdy Dolní Polance v roce 1836 jsem se pokusil identifikovat domy č. 162 (vpravo) a č. 150 (vlevo).

Polanka č. 150 a č. 162 na mapě Stabilního katastru 1836. Zdroj: ÚAZK

Podle mapy z 1. vojenského mapování, které probíhalo v Rakousko-Uhersku v letech 1763.1787, tedy za Ondřejova života, mohlo jít o místa, na mapě vyznačená zeleným kolečkem. Zcela vlevo jsou na mapě Klimkovice (Königsberg).

Mapa Horní Polanky z 1. vojenského mapování, za života Andrease Fridela. Zelené kolečko vpravo by mohlo být umístění hájenky(?) na č. 162, vpravo pak Polanka č. 150. Zdroj: http://mapire.eu

Na dnešní mapě můžeme hledat bývalou Polanku č. 162 přibližně tam, kde se nachází mateřská školka. Polanka č. 150 pak byla v místech kolem dnešní ulice Malá, západně od Husova sboru a bývalého zemědělského družstva.

Bývalé lokality, kde asi žil Andreas Fridel na dnešní mapě Polanky. Zdroj: http://mapy.cz

Po Ondřejově smrti - Polanka 162 a Polanka 150

Panský myslivec Ondřej/Andreas Fridel, můj první přímý předek v otcovské linii Friedelů, který prožil svůj život v Polance, zemřel na mrtvici v nedožitých 62 letech, 20. října 1797 v Polance č. 150.

Zápis úmrtí Andrease Fridela v Polance 150. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 341, sign. Bi X 6, fol. 40.

Jeho třetí manželka Judita, zůstala vdovou a už se neprovdala. Zemřela v Polance č. 150, dne 28. 3. 1832. 

V Polance č. 150 bydlel Ondřejův syn František Štěpán Fridel s Rozálií. V době mapování pro Stabilní katastr v roce 1836, František Štěpán zemřel. Měl mimo jiné dceru Annu. Ta se v roce 1823 provdala za Antonína Kůrku z Janovic, který je v mapě Stabilního katastru v roce 1836 zapsán u stavení v Polance č. 150.

Ondřejův prvorozený syn Josef, můj přímý předek se v té době ve 21 letech oženil s Marií Annou Ludmilou, z rodu Josefa Sýkory, v Polance č. 81. Zde se jim v březnu 1787 narodil a po týdnu bohužel i zemřel, jejich první syn, také Josef. Další děti, včetně mého přímého předka Valentina Friedela (*1802 - †1851) se narodily zase v Polance č. 162. Někdy mezi léty 1802-1806 se mí předci přesunuli do Polanky č. 2 a začali obhospodařovat různé kusy polí, včetně jednoho v místě, kterému se dnes říká Na Honculi a je (oproti Polance) na pravém břehu Odry.