Tajemství válečného hrobu v Uhřicích (1. díl) - Před 100 lety padl Josef Rozehnal

Aktualizace 3.8.2018
Když jsem psal tento článek, ještě mě nenapadlo, že se v roce 2018 budu věnovat postupně všem 28 mužům, jejichž jména jsou vyobrazena na památníku v Uhřicích. 


V Uhřicích (okr. Hodonín) před školou je památník obětem 1. světové války. Centrální evidence válečných hrobů jej eviduje jako válečný hrob č. CZE-6201-13881. Kromě mnoha dalších jsou na něm i jména tří Rozehnalů - Metoděje (Methoda), Štěpána a Josefa. Metoděj byl můj praděd. Kdo však byl Štěpán a Josef? Jaké osudy se skrývají za těmito jmény?

Rozehnalovi na detailu památníku obětem 1. světové války v Uhřicích. Zdroj: vlastní foto (2014).

Zkusím poodhalit roušku tohoto tajemství, nejprve u Josefa Rozehnala. 6.8.2015 to bude 100 let, co padl ve Velké válce. Touto vzpomínkou chci složit alespoň malý hold člověku, s nímž jsem kdysi měl společné předky a v našich žilách kolovala část společné krve.

Josef Rozehnal - proti proudu času

Josef Rozehnal, který podle informací na desce památníku zahynul v roce 1915 ve věku 18 let, byl z trojice Rozehnalů nejmladší. Narodil se v roce 1895 nebo 1896. To byla "stopa" po níž jsem se vydal. Měl jsem štěstí. Josefa Rozehnala jsem jako jediného ze tří Rozehnalů našel v Seznamu ztrát, který armáda Rakousko-Uherska za války vydávala. Tam jsem našel třeba i úmrtí Arnošta Červeného.

Oznámení o smrti Josefa Rozehnala z Uhřic, politický okres Hodonín (Gaya). Zdroj: VHÚ Praha, Seznam ztrát č. 293 z 15.10.1915, str. 40. Získáno prostřednictvím aplikace Kramerius Národní knihovny ČR.

Stručný a zkratkovitý zápis potvrzuje, že se Josef Rozehnal narodil v roce 1896 a zemřel 6.8.1915 jako pěšák (vojín) 8. zeměbraneckého pěšího pluku, 3. roty

Inft. - Infanterist (pěšák/vojín)

k.k. LIR. Nr. 8 - k.k. Landwehrinfanterieregiment Nr. 8 (c.k. Zeměbranecký pěší pluk č. 8)

3. Komp. - 3. Kompagnie (3. setnina/rota)

Mähren - domovská země Morava

Gaya - domovský politický okres Hodonín (něm. Gaya)

Uhřitz - domovská obec Uhřice

1896 - rok narození

tot. - zemřel 6.8.1915

Armáda a její jednotky

Branný zákon zavedl všeobecnou brannou povinnost v Rakousko-Uhersku v roce 1868. Branná moc se od té doby členila na společné vojsko, námořnictvo, zeměbranu a náhradní zálohu. Délka služby byla stanovena na 3 roky, po kterých následovalo 7 let zálohy a 2 roky v tzv. zeměbraně. V roce 1886 převzala funkci zeměbrany tzv. domobrana. Ta zahrnovala veškeré bojeschopné obyvatelstvo v rozmezí 19-42 let, které nebylo součástí pravidelné rakousko-uherské armády, a také vysloužilce.

K prezenční vojenské službě se nastupovalo 1.10. každého roku. Za normálních (mírových) okolností měl Josef nastoupit prezenční vojenskou službu až 1.10.1917. Členem domobrany se stal v březnu 1915, po dosažení 19 let. V dubnu 1915 byli k domobraně odváděni 18-20-ti letí. Tehdy se asi Josef stal účastníkem Velké války. Kartotékový lístek dále v textu totiž uvádí, že byl členem XI. pochodového praporu. Je zřejmé, že se Josef Rozehnal stal obětí překotných událostí mobilizace a začátku války a do bojů se dostal zřejmě po rychlém výcviku. Rakousko-Uhersko vyhlásilo Srbsku válku 28.7.1914. V srpnu 1914 už měla rakousko-uherská armáda ve stavu 3 000 000 mužů.

Zkusím se ještě držet LIR 8. Pátráním po stopách 8. zeměbraneckého pěšího pluku (LIR 8) lze zjistit, že vznikl roku 1889. V roce 1914 byla jeho posádkovým místem Praha. Sloužilo v něm 95% Čechů. 20.10.1914 byla posádka přesunuta do Salzburgu. V organizaci vojsk byl LIR 8 zařazen pod 42. zeměbraneckou pěší brigádu a 21. zeměbraneckou pěší divizi (21 LW ID). Více podrobností o historii zeměbrany se můžete dozvědět na stránkách, věnovaných 8. zeměbraneckému pluku. Najdete tam i pamětní knihu "Osmáků", upravenou z deníku bývalého velitele LIR 8, Jakuba Zdeňka.

Spíše jako dobovou ilustraci zařazuji fotografii vojáků z 9. zeměbraneckého pluku z Litoměřic.

LIR 9 z Litoměřic (nedatováno). Zdroj: www.kk8lir.com.

Nebylo mi zprvu zcela jasné, jak se Josef Rozehnal dostal k 8. zeměbraneckému pluku. Jednotky rakousko-uherské armády byly doplňovány na teritoriálním základu, kdy každá jednotka měla určen svůj doplňovací obvod s několika sousedních politických okresů. Podle webu Velká válka byli z Uhřic odváděni muži nejvíce k těmto třem jednotkám:

• 3. pěší pluk (doplňovací okres Kroměříž)
• 25. zeměbranecký pěší pluk (doplňovací okres Kroměříž)
• Vznikl v roce 1900, byl určen pro frontu v Haliči (východní Polsko) proti Rusku, bylo v něm 83% Čechů. Patřil k zeměbranecké pěší divizi Vídeň.
• 25. domobranecký pěší pluk (doplňovací okres Kroměříž)

Zde je foto vojáků z 10. setniny 25. zeměbraneckého pěšího pluku z Kroměříže v roce 1914, kam byli odváděni muži z Uhřic. Od jara 1915 nesly všechny zeměbranecké pluky název "střelecké".

LIR 25 z Kroměříže (1914). Zdroj: Fórum Válka.

Historie a rozmísťování pochodových praporů je však stále obestřeno nejasnostmi. Přehlednou tabulku uvádí fórum Velká válka. Na místo určení měl XI. pochodový prapor dorazit v půli června 1915. Ve své úvaze vycházím z toho, že Josef Rozehnal byl součástí 21. zeměbranecké pěší divize a zúčastnil se bojů u Lubartówa a dobývání kóty 183. Další indicie tuto úvahu podporují.

Krvavá řež u Lubartówa

Pokud Josef Rozehnal padl jako voják 8. zeměbraneckého pluku (LIR 8), jak uvádí zápis v Seznamu ztrát, lze dále sledovat jeho osud? Naštěstí ano. Pomůže nám deník s chronologií bojů LIR 8. Ten nás zřejmě přivádí na stopu Josefových posledních dnů a smrti. 

Z deníku líčícího chronologii bojů 8. zeměbraneckého pluku. Záznam o bojích, v nichž zřejmě padl Josef Rozehnal začíná vpravo dole. Zdroj: www.kk8lir.com - Chronologické líčení bývalého střeleckého pluku č. 8 za světové války v době od 25.7.1914 do 30.6.1919 (str. 16/36 v prohlížeči).

Klíčová pasáž v deníku má po straně nadpis 

Krvavá seč u Lubartova dne 6 a 7.8.1915 - Obrovské ztráty

"U Lubartova došlo dne 6. a 7. srpna 1915 k nejkrvavější bitvě s Rusy, kterou náš pluk prodělal. Zvítězili jsme, ale draho. Z praporu zbyly necelé dvě setniny...

...Odchod z Lublína 3.8.1915 přes Dyos (převorování) Rudka (4.8.) Majdan Kozlowiecki (1h. odpol.). 5.8. v 8 hod. večer západně od Annobor převzetí pozice v první linii dle mapky (Lublín-Lubartov). Ráno z rozkazu začalo se z levého křídla (6. a 7. zeměbranecký pluk) útočit. 8-9 hod. dopoledne šel 8. zeměbranecký pluk ku předu až do lesíka sev. Annoboru. Celý den silný oheň dělostřelecký. Útok večer zaražen. Po hodině pozorováno, že Rusové opouštějí opěrný bod 183. Pluk útočil na bod a vzal ho na to 6.8.1915 v 7 hod. večer. Boj trval celou noc. Ve 12 hod. v noci následoval 59. pluk ku předu zároveň s 8. plukem (LIR 8). Druhého dne nařídila divize další útoky celé fronty. V 9 hod. dopoledne celá nepřátelská linie jižne od Lubartova se vzdala. 7.8.1915 z linie do Annoboru a po třech dnech následoval postup přes Lubartov..."

Z deníku líčícího chronologii bojů 8. Zeměbraneckého pluku. Pokračování záznamu o bojích, v nichž zřejmě padl Josef Rozehnal. Zdroj: www.kk8lir.com - Chronologické líčení bývalého střeleckého pluku č. 8 za světové války v době od 25.7.1914 do 30.6.1919 (str. 17/36 v prohlížeči).

Zde je i jednoduchý náčrt v mapce.

Mapka bojů u Lubartowa

Boje 21. zeměbranecké pěší divize potvrzuje i publikace ÖULK (Rakousko-Uherská poslední válka 1914-1918, reference a detaily v záložce Odkazy a zdroje - Velká válka) ve svém 2. dílu, popisujícím válečný rok 1915. ÖULK ukazuje názornější mapku situace. Všimněte si postavení 21. zeměbranecké pěší divize. Její součástí byl zřejmě 8. zeměbranecký pěší pluk s Josefem Rozehnalem (zeleně označeno).

Mapka situace u Lubartova 6.8.1915 a později. Zeleně je označen postup 21. zeměbranecké pěší divize s Josefem Rozehnalem. Zdroj: ÖULK. Celou mapku můžete vidět zde.

4.8.1915 dostal polní maršál August von Mackensen rozkaz rychle se 4. armádou obsadit Lubartów. Tento útok byl velitelstvím později přesunut na 6.8.1915. Mackensen plánoval prolomit frontu přes XV. ruský sbor jihovýchodně od Lubartówa a posunout se podél nepřátelských linií na východ i na západ. Rozhodující tah měl být zahájen vnitřními křídly XIV. a IX. sboru pod velením polního maršála Rotha, kterému byla dána k dispozici 21. a 45. zeměbranecká pěší divize, 11. pěší divize, dělostřelectvo 4. pěší divize a těžká artilerie XVII sboru. Vše lze vyčíst z mapy a situaci popisuje ÖULK k kapitole "Bitva u Lubartówa 5. až 8. srpna 1915 (str. 672-677).

Jak popisuje ÖULK situaci v kritický den 6. srpna, kdy Josef Rozehnal padl?

GLAISE von HORSTENAU, E. Österreich-Ungarns letzter Krieg 1914 - 1918, Band II. Vídeň: Verl. der Militärwiss. Mitteilungen, 1930-1938, str. 673. Zdroj: Digitální státní knihovna Horního Rakouska

GLAISE von HORSTENAU, E. Österreich-Ungarns letzter Krieg 1914 - 1918, Band II. Vídeň: Verl. der Militärwiss. Mitteilungen, 1930-1938, str. 674. Zdroj: Digitální státní knihovna Horního Rakouska

Zde je zjednodušený překlad textu:

"Za úsvitu dne 6. srpna dělostřelectvo skupiny Roth začalo svou destruktivní činnost proti ruským pozicím mezi Lubartowem a Siedliskem. Skupina Lischka zahájila svůj mohutný útok brzy po poledni. Ten však byl rozbit neústupnou obranou nepřítele, který zůstal těžkým dělostřeleckým bombardováním mezlomen. Aby zvýšil účinnost ofenzivy a dal jí další impuls, polní maršál pěchoty Roth poslal skupině Lischka brigádu 11. pěší divize a rozkázal 45. zeměbranecké pěší divizi zaútočit směrem na Lubartow mezi železnicí a řekou. Po obnovené dělostřelecké přípravě proti kótě 183 se těsně po západu slunce hnula vpřed 21. zeměbranecká pěší divize. Cestou do nepřátelských zákopů prožívala těžké boje. Aby tento úspěch maršál Roth upevnil a rozšířil, následovala na kótu 183 za 21. zeměbraneckou pěší divizí 11. pěší divize."

Zmařený mladý život se společnými předky

Josef Rozehnal padl 1 rok a 12 dnů po vyhlášení války, mladičký, ve věku 19 let a necelých 6 měsíců. Bylo to u východopolského města Lubartów v Lublinském vojvodství, při dobývání opěrného bodu 183. Čest jeho památce.

Definitivně to potvrzuje kartotékový záznam, který je on-line k dispozici na webu Vojenského historického archivu zde. Záznam potvrzuje smrt na kótě 183. Vyjasnilo se tak, jak se dostal na frontu. Byl teprve v pochodovém praporu, snad přidělen k 8. zeměbraneckému pěšímu pluku do sestavy 21. zeměbranecké divize nebo 11. pěší divize. Na mapě výše můžete vidět dle popsané situace také 11. pěší divizi směřující za 21. zeměbraneckou divizí u Lubartówa.

Kartotékový záznam vojáka - Josef Rozehnal. Zdroj: VHA Praha.

Lubartów v dnešním Polsku, místo kde v boji 6.8.1915 padl Josef Rozehnal (červená značka). Zdroj: Google Maps.

Vydali jsme se proti proudu času, od úmrtí Josefa Rozehnala, k jeho narození v Uhřicích. Díky spolupráci s paní matrikářkou z Obecního úřadu Žarošice, mám k dispozici kopii matričního zápisu o jeho narození. Narodil se 1.3.1896 v Uhřicích č. 168 Josefu Rozehnalovi a Barboře z rodu Josefa Hudce.

Nestihl se oženit, nevíme, zda opouštěl nějakou dívku. Měl staršího bratra Štěpána a také sestry Aloisii a Lucii. Zda i další, to je vše zaznamenáno zatím v "živých" matrikách v Žarošicích.

(Aktualizace 26.4.2016 - dostal jsem informace z matriky v Žarošicích, měli 8 dětí. Doplnil jsem informace v čánku o Štěpánovi).

Zde je jeho mužská rodová linie. Zhruba před 250 a více lety jsme měli společné předky.

• Josef Rozehnal (*1.3.1896, Uhřice - †6.8.1915, Lubartów, PL)

Záznam o narození Josefa Rozehnala 1.3.1896. Zdroj: OÚ Žarošice, kniha narození, Uhřice, svazek VI, 1896, str. 105, č. 6.

• Josef Cyril Rozehnal (*8.3.1858, Uhřice - †12.6.1907, Uhřice)
• manželka Barbora (*5.12.1856, Uhřice - †20.11.1922, Uhřice), roz. Josef Hudec

• Josef Rozehnal (*2.3.1820, Uhřice - †???)
• manželka Anna (*25.7.1832, Dambořice - †24.7.1874, Uhřice), roz. František Červinka

• František Rozehnal (*11.10.1780, Uhřice - †???)
• manželka Apolonie (*asi 1785 - †???), roz. Jan Adamec

• Jakub Rozehnal (*22.7.1743, Uhřice - †???) - můj přímý předek
• manželka Johanna (*18.5.1742, Uhřice - †23.7.1796, Uhřice), roz. Josef Šamlík

• František Rozehnal (*3.10.1710, Uhřice - †18.8.1765, Uhřice) - můj přímý předek
• manželka Terezie (*14.8.1714, Dambořice - †23.11.1745, Uhřice), roz. František Brankovský

• Václav Rozehnal (*16.9.1678, Uhřice - †9.12.1751, Uhřice) - můj přímý předek
• manželka Justina (*???, Uhřice - †???), roz. Martin Perutka

• Martin Rozehnal (*kolem 1630 - †před 1689) - můj přímý předek
• manželka Marina (*???, Dambořice - †???)

• Karel Rozehnal (*kolem 1600 - †před 1662) - můj přímý předek

A protože život byl a je plný paradoxů, Josefův starší bratr Štěpán je ten, který je (jako nezvěstný) také uveden na desce válečného hrobu v Uhřicích. O jeho osudu zase někdy příště. Je to jediný voják, u něhož mám k dispozici tzv. kmenový list.