Aktualizováno/doplněno 23.1.2020 (pod článkem)
Prázdniny a vedra jsou v plném proudu. Každý den není genealogicky výroční. Nějaká výroční "lákadla" mám. I rekapitulaci, jak se zkusit ubránit "mrtvému bodu".
Prázdniny a vedra jsou v plném proudu. Každý den není genealogicky výroční. Nějaká výroční "lákadla" mám. I rekapitulaci, jak se zkusit ubránit "mrtvému bodu".
Několik dat pro psaní po prázdninách
Ve svém "edičním plánu" mám několik výročních dnů, ke kterým chci publikovat nový příspěvek. Tady je pár z nich:
- 2.9.2015 - Je to den narození Jána Tarčáka, praděda mé manželky Hanky. Narodil se v roce 1877, byl z Oravské Polhory (konkrétně "zapomenutá" část Vysoké) a padl v roce 1917 ve Velké válce, během bitvy na řece Soča/Isonzo. Návštěvu Oravské Polhory, kterou jsem avizoval v sekci Aktuality, máme s manželkou za sebou. Setkali jsme se i Antonem Kutliakem, iniciátorem a duší vzniku památníku padlým z 1. světové války. Byl odhalen v roce 2014 u příležitosti 100 let od vypuknutí Velké války v Rabči a jsou na něm padlí ze čtyř oravských sousedních obcí - Rabči, Oravské Polhory, Sihelného a Rabčic. První fotky už jsem sdílel na Facebooku 25.7.2015.
- 7.9.2015 - Dne 7.9.1848 bylo v českých zemích vyhlášeno zrušení poddanství. Kteří z předků se ho dočkali? Kdo se narodil už jako "svobodný"? Proces, který následoval, byl takovou "privatizací". Zákon, který završil likvidaci feudálního systému, předložil říšskému sněmu tehdy teprve 24-letý poslanec Hans Kudlich, rodák ze slezské obce Úvalno. Dnes stojí v Úvalnu Kudlichova rozhledna, takže příspěvek bude spojen i s výletem.
- 11.11.2015 - Den válečných veteránů (odkaz aktualizován 17.11.2015), připomínající konec 1. světové války. V rodokmenu mi zůstává pár padlých, o jejichž konci nemám dosud žádné informace. Mezi nimi i můj praděd Metoděj Rozehnal (odkaz aktualizován 17.11.2015). Připomenout si tento den a uctít památku padlých, u nichž mi není známo kdy a kde ve Velké válce zahynuli, mi přijde jako smysluplné.
Vlčí mák - symbol Dne válečných veteránů 11.11. |
- 17.11.2015 - Pro mě významný vzpomínkový den. Ve čtvrtek 17.11.1735 (odkaz aktualizován 17.11.2015), před 280 lety, byl pokřtěn můj dosud nejstarší přímý předek v otcovské linii, u něhož mám doloženo nějaké datum a místo - Andreas/Ondřej Friedel. Zíroveň první, který se narodil v Polance. Panský hajný, kterému se ve třech manželstvích narodilo 13 dětí - příběh, starý více než čtvrt století.
Byl bych rád, kdyby to Ondřejem F. neskončilo. V mnoha liniích předků jsem se dostal dále do minulosti, než do roku 1735. Může se to ještě změnit v případě hlavní otcovské linie?
Mönnichové (a Friedelovi)
Hypotézy o příchodu mých přímých předků v otcovské linii jsem už několikrát naznačil. Naposled v článku Sbohem, Jistebníku. Pokusím se (i pro sebe) shrnout a zrekapitulovat fakta.
- Pozemkové knihy pro Polanku z roku 1697 neuvádějí žádného Friedela, který by byl poddaným na selském gruntu, ani mezi chalupníky a zahradníky. Věřím citovanému článku, ale díval jsem se i v Zemském archivu v Opavě.
- V polaneckých matrikách se první Friedelovi objevují až po roce 1730. Jsou celkem tři, se svými manželkami - Tomáš Friedel (a Markéta), Valentin Friedel (a Mariana) a Matěj/Mathias Friedel (a Anna).
- S Tomášem, o němž mi není známo odkud do Polanky přišel, je spojen první zápis narození někoho s příjmením Friedel v Polance (Juliana, *1731) i první zápis o úmrtí někoho s příjmením Friedel v Polance (Adam, †1730).
- Valentin byl prvním Friedelem, který se v Polance prokazatelně oženil (v roce 1738, s Mariannou, dcerou Jana Naiverta - v dobovém zápisu příjmení). Není mi dosud jasné, kde a kdy se narodil. Z matrik však lze vyčíst, že byl frumentarius polanensis, obroční písař v Polance. Měl tedy zřejmě na starosti polní hospodářství v Polance a k ruce poklasného, který obstarával prodej obilí.
- Matěj (Mathias), můj přímý předek byl, jak vyplynulo v závěru článku o Jistebníku, panský kočí. Nemám žádný důkaz, odkud a kdy do Polanky přišel. S jeho osobou jsou však spojena následující fakta:
- Kmotrem jeho prvorozeného syna Mathiase Gottfrieda F. byl "ctěný Gottfried de Mönnich". Během let se stal zedníkem (murarius) v Polance.
Kmotrem Mathiase Gottfrieda (Matěje Bohumíra) F. byl Gottfried z Mönnichu a Anna Herula z "Coshumburgu(?)". Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 278, sign. Bi VI 2, folio 100. |
- Kmotrem jeho druhorozeného syna Ondřeje (mého přímého předka) byl "ctěný Jan Václav de Mönnich". Ondřej se během let stal panským hajným (venator polanensis) ve službách Mönnichů.
Kmotrem Andrease (Ondřeje) F. byl Jan Václav z Mönnichu a Josefa Těšínská z Polanky. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 278, sign. Bi VI 2, folio 110. |
Tato fakta naznačují, že Friedelovi mohli přijít do Polanky "najednou". Nedokazují, zda byli Tomáš, Valentin a Matěj bratry či jinak spřízněni. U Valentina a Matěje poukazují na službu pro pány, což je u Matěje potvrzeno i zápisem servus dominus. Je zřejmé, že šlo o pány z Mönnichu. Tady vyvstává úkol - pátrání po osudech tohoto rodu, který u nás ve větší známost vešel sňatkem Tekly, nemanželské dcery Jana Václava z Mönnichu, s hrabětem Janem Josefem Antonínem Larischem. Vzniklo tak nové rodové jméno podnikavých Larisch-Mönnichů.
Historik Jiří Tichánek v diskusním příspěvku z 12.11.2007, týkajícího se chátrání zámku v Polance poznamenává, že "v 18. a na začátku 19. století patřila horní část Polanky Mönnichům a Blücherům." Na přelomu 17. a 18. století je statek Horní Polanka v držení Rosiny Heleny Želecké z Počenic. Tichánek píše, že "Roku 1703 Želecká umírá a statek zanechává svým dětem, Janovi Václavovi, Marii Josefě a Marii Kláře Heleně Želeckým z Počenic."
Z dětí statek fakticky přebrala Marie Klára Helena Želecká z Počenic. K zápisu (intabulaci) došlo v roce 1719. Jak dále Tichánek píše, Marie Klára Helena Žalecká z Počenic se "provdala do rodiny hrabat Mönnichů, když si vzala roku 1709 Gottfrieda Alexandra z Mönnichu (*1679 - †23.2.1735)".
Hodně staré knihy
Bibliografický soupis ke knihám najdete pod nadpisem "Rod svobodných pánů z Mönnichu" v záložce Odkazy a zdroje.
Díky digitalizaci starých tisků na službě Google Books, je možné alespoň částečně nahlédnout pod pokličku rodu, který prý jistý Bucelino (zřejmě Gabriel Bucelin) řadí ke starým rodům v Durynsku (Thüringen). Popisuje dokonce jejich erb. Není (mi) zcela zřejmé, zda jde o týž, jak se objevuje u rodu Mönichů dole na obrázcích.
Díky digitalizaci starých tisků na službě Google Books, je možné alespoň částečně nahlédnout pod pokličku rodu, který prý jistý Bucelino (zřejmě Gabriel Bucelin) řadí ke starým rodům v Durynsku (Thüringen). Popisuje dokonce jejich erb. Není (mi) zcela zřejmé, zda jde o týž, jak se objevuje u rodu Mönichů dole na obrázcích.
Erb rodu hrabat z Mönnichu. Zdroj: http://www.findgrave.com, stránky Carlotte Sora Marie Lugmayr-Frantz. |
Erb rodu hrabat z Mönnichu. Zdroj: Dějiny prastarého rodu Larischů ze Lhoty. ZA Opava, on-line zde. |
Na obrázku vidíte strany 376-377 z knihy Der Sleschische Adele (Slezská šlechta), kde je ve druhém díle zmínka o rodu Mönnichů. Kniha, vydaná v roce 1728, byla zřejmě základem pro informace v dalších dvou, níže uvedených digitalizovaných starých knihách.
Der Sleschische Adele, heslo "svobodní páni z Mönnichu". Zdroj: Google Books. |
V ní se píše o pánu z Mönnichu jako o "Ober-fiscalat
in Herzogthum Nieder Schlesien". Znamená to asi něco ve smyslu "vrchní
pokladník/správce rozpočtu v Dolním Slezsku". Líčení funkcí a úřadů zatím ponechávám stranou.
Vzhledem k čitelnosti textu a staré němčině půjde o "překladatelský oříšek". Také proto, že se objevují německá místní jména, např.:
- Gross Mohnau - nyní Maniów Wielki, asi 30 km jihovýchodně od Wroclawi
- Klein Bresen
- Gross Bresen
- Sebotschütz - zřejmě u Wroclawi (Bresslau)
- Jaschwitz - zřejmě u Wroclawi (Bresslau) - Jaśkowice(?)
- Roppitz - Ropice
- Waldau...
Podobnou zmínku o rodu Mönnichů lze najít ve 3. díle Allgemeines Historisches Lexicon (Obecný historický lexikon) z roku 1731.
Allgemeines Historisches Lexicon, str. 333. Zdroj: Google Books. |
V podstatě stejná je pak také zmínka o rodu Mönnichů v Grosses Vollständiges Universal Lexicon (Velký kompletní univerzální lexikon) z roku 1739.
Grosses Vollständiges Universal Lexicon, str. 171. Zdroj: Google Books |
Trochu zmatek
Bohužel informace ze zde uvedených knih, poznámky paní Charlotty na webu Find a Grave a informace pana Jiřího Tichánka, spolu ne vždy korespondují. Když odmyslím funkce a postavení zmiňovaných Mönnichů ve Slezsku za vlády Karla VI, zůstávají nejdůležitějšími informacemi (a "záhadami") tyto:- S Marií Klárou Helenou Želeckou se v Polance oženil Gottfried Alexandr z Mönnichu. Tímto sňatkem získal Horní Polanku, Jistebník a "Polanecký dům" v Opavě. Tento Gottfried teoreticky mohl být kmotrem Mathiase Gottfrieda F., narozeného v roce 1734.
- Gottfried Alexandr z Mönnichu byl "aus Jaschwitz und Sebotschütz in Bresslauischen", tedy asi vlastnil zmíněné obce v okolí Wroclawi. Podle zápisu z martiční knihy zemřel 23.2.1735 v Polance. O obci Jaschwitz se zde píše jako o obci Jeschkowitze.
Zápis o smrti a pohřbu Gottfrieda z Mönnichu, 23.2.1735. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 278, sign. Bi VI 2, folio 252. |
- Tichánek poznamenává, že Gottfried Alexander měl s Marií Helenou Klárou Želeckou 5 dětí a uvádí i roky narození. Ještě jsem nestudoval jím uvedené zdroje a teprve sháním na historika a bývalého starostu Kopřivnice kontakt.
- Gottfried Emanuel (*1712)
- Alexandr Kašpar (*1718)
- Josef František (*???)
- Anna (*1720)
- Jan Václav - zde je evidentní překlep v Tichánkově textu, kde je uvedeno "Jana Václava, narozeného roku 1687". Jan Václav z Mönnichu zemřel v Polance 19.7.1787 a to ve věku 65 let. Narodil se tedy kolem roku 1722.
Zápis o úmrtí Jana Václava z Mönnichu, 19.7.1787. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 279, sign. Bi VI 3, folio 298. |
- Z výčtu dětí vyplývá, že kmotrem Mathiase Gottfrieda F. (*1734) mohl být Gottfried Emanuel z Mönnichu. Je to pravděpodobnější varianta, než kmotrovství jeho otce, Gottfrieda Alexandra,
- Že kmotrem Andrease/Ondřeje Friedela je Jan Václav z Mönnichu je evidentní. Jan Václav z Mönnichu dokonce myslel na kmotřencova syna Josefa a odkázal mu ve své závěti 25 guldenů.
Suma sumárum
Možná si vše romantizuji. Friedel není úplně výjimečné příjmení. Matriky z přelomu 17. a 18. století v Jistebníku, Velkých Albrechticích, Bílovci, Albrechtičkách či Manské a Dědičné Sedlnici jsou toho důkazem. Ale na žádnou smysluplnou stopu Mathiase Friedela mě nepřivedly. A tedy nepotvrzují další možnou hypotézu - že Friedelovi před příchodem do Polanky sloužili rodu Želeckých z Počenic. (Aktualizace pod článkem.)Pořád žije naděje a výzva - najít a prozkoumat údaje z tajuplných slezských obcích v okolí Wroclawi. Vede tam stopa rodu Mönnichů?
Aktualizace 23.1.2020
Mašek (2008) ve svém almanachu o šlechtických rodech (viz. Odkazy a zdroje) k rodu Mönnich uvádí (str. 648-649):
"Bratři Gottfried a Kaspar Alexander Mönnichové byli v roce 1669 povýšeni do českého rytířského stavu. Kaspar Mönnich, vrchní rada ve Slezsku, byl v roce 1685 povýšen do rytířského stavu, v roce 1688 do českého stavu svobodných pánů. V roce 1746 koupil Alexander Kaspar Jistebník u Ostravy, v polovině 18. století získal rod statek Rychvald u Bohumína, Polanku nad Odrou, v roce 1772 Studénku u Ostravy. V polovině 18. století byl Alexander přísedícím apelačního (odvolacího) tribunálu, Kaspar Alexander přísedícím olomouckého biskupského soudu. Posledním z rodu po meči byl Johann/Jan Václav (†1791), jehož dcera Anna (†1787) se vdala za Johanna Josepha Larische (1766-1820), který zdědil jméno a znak rodu a užíval jména Larisch z Mönnichu."
(Zmíněný Alexander není genealogicky identifikovatelný.)
Literatura k heslu uvedená odkazuje na následující (citace převzata z Maškovy knihy):
- Schimon, A.: Der Adel von Böhmen, Mähren und Schlesien. Herausgegeben von Adalbert Ritter Král von Dobrá Voda. Praha, 310 s. (Odkaz na s. 154 a 160.)
- Doer, A. von: Der Adel böhmischen Kronländer. Praha, 1900. 372 s. (Odkaz na s. 154, 168 a 170.)
- Fiala, M.: Erbovní listiny Archivu Národního muzea. Praha, 2001. 486 s. (Odkaz na č. 109, s. 268-270.)
- Kadlich, H. von, Blažek, C.: Der mährische Adel. Nürnberg, 1899. 321 s. (Odkaz na s. 226.)
- Blažek, C.: Der Adel von Oesterreichisch-Schlesien. Nürnberg, 1884. 148 s. (Odkaz na s. 48 a 145.)
- Stammbuch der blühenden und abgestorbenen Adels in Deutschlad. Bd. I-IV. Regensburg, 1860-1866. (Odkaz na Sv. III, s. 4.)
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl 1-VII. Praha, 1981-1988. (Odkaz dím SM (Severní Morava), s. 116, 185, 199, 205 a 229.)
- Wolny, G.: Die Markgrfschaft Mähren. Bd. I-VI. Brno, 1833-1842. (Odkaz na Svazek III, s. 365.)
- Kneschke, E. H.: Neues allgemeines Deutches Adels-Lexicon. 9 sv. Leipzig, 1859-1870. (Odkaz na Svazek 6, s. 77.)
- Neuer Brünner Tituler Calender Der im Marggraffthumb Mähren. 1755, 1756,
- Neuer Prager Titular- und Logiaments- Calendar Zu Ehren des H. Wenceslai. (Odkaz na 1742 s. 24, 1746 s. 23, 1747 s. 26, 1749 s. 26, 1750 s. 33, 1753 s. 36, 1755 s. 40, 1757 s. 42.)
- (Titularkalendar) Schematismus für Mähren und Schlesien, sammt einem Schreibkalendar für das Jahr 1786. Brno 1786-1843. (Odkaz 1786 s. 277, 1789 s. 219, 1795 s. 258.)
"Filip Václav Želecký z Počenic zdědil Všechovice a měl syna Jana Václava (asi 1690-1740), který získal další statky na Moravě a ve Slezsku, v roce 1735 byl povýšen do stavu svobodných pánů a až do smrti byl přísedícím olomouckého biskupského soudu. Všechovice zdědil jeho starší syn Jan Nepomuk (†1808), jehož bratr Václav Ernst († po 1821), rada olomouckého biskupského soudu, byl v roce 1770 povýšen do hraběcího stavu a byl posledním svého rodu po meči." (Mašek, 2010, s. 505)
Erby majitelů tvrze a zámku v Polance nad Odrou (Horní Polanka) z doby příchodu mých předků do Polanky.
(??? - 1719?) - Václav Alexandr Želecký z Počenic, manžel Heleny Pankuchová z Winecku
(1719? - ???) - Marie Klára Helena Želecká z Počenic, provdaná Mönnichová
Zdroj: zde
|
Gottfried Alexandr Mönnich, manžel Marie Želecké (??? - 1772) - Gottfried Emanuel, svobodný pán z Mönnichu, syn Gottfrieda Alexandra (??? - 1787) - Jan Václav, svobodný pán z Mönnichu, syn Gottfrieda Alexandra (1787 - 1829) - Anna Marie Tekla z Mönnichu, nemanželská dcera Jana Václava z Mönnichu Zdroj: zde |
Jsem rád, že odkazujete u erbu Mönnichů na moje soukromé stránky umístěné na stránkách archivu Karviná. Je málo čtenářů, kteří se zabývají genealogií rodů ve Slezsku a ještě méně těch, kteří uvádějí prameny, ze kterých čerpali. Po vydání knih Šlechtická sídla na Novojičínsku a na Frýdecko-Místecku již několik let leží v zásuvce hotová kniha Šlechtická sídla na Karvinsku a Ostravsku od Tichánka, která zatím nebyla vydána. Já chystám (po úspěšné výstavě) se svými přáteli knihu Šlechtická sídla rodu Larischů, která by mohla být letos připravena do tisku. Bude zahrnovat sídla z Polska, Německa, Rakouska a z Čech, Moravy a Slezska. Zatím je zpracováno přes 40 sídel větve Larischů ze Lhoty a Karviné, později Larisch-Mönnichů, nevím, zda se mi podaří zmapovat i větev Laischů z Naczeslawic, která se oddělila kolem r.1500 a její potomci žijí v Polsku...
OdpovědětVymazatRudolf Hrubý hrubyco@seznam.cz
Jsem rád, že odkazujete u erbu Mönnichů na moje soukromé stránky umístěné na stránkách archivu Karviná. Je málo čtenářů, kteří se zabývají genealogií rodů ve Slezsku a ještě méně těch, kteří uvádějí prameny, ze kterých čerpali. Po vydání knih Šlechtická sídla na Novojičínsku a na Frýdecko-Místecku již několik let leží v zásuvce hotová kniha Šlechtická sídla na Karvinsku a Ostravsku od Tichánka, která zatím nebyla vydána. Já chystám (po úspěšné výstavě) se svými přáteli knihu Šlechtická sídla rodu Larischů, která by mohla být letos připravena do tisku. Bude zahrnovat sídla z Polska, Německa, Rakouska a z Čech, Moravy a Slezska. Zatím je zpracováno přes 40 sídel větve Larischů ze Lhoty a Karviné, později Larisch-Mönnichů, nevím, zda se mi podaří zmapovat i větev Laischů z Naczeslawic, která se oddělila kolem r.1500 a její potomci žijí v Polsku...
OdpovědětVymazatRudolf Hrubý hrubyco@seznam.cz
Pane Hrubý děkuji za komentář. S panem Tichánkem se chci setkat, ale necítím se dost připravený. Mě zajímá rod Mönnichů právě ještě z "před-larischovského" období. Od doby napsání tohoto článku jsem se moc neposunul, ale Vaše zpracování se mi líbilo. Odkazování na zdroje považuji za důležitý předpoklad a těší mě, že jste si tento článek našel. Zdá se, že bude příležitost spojit se, opsal jsem si Váš e-mail a bude-li příležitost, ozvu se.
Vymazat