Malé příběhy pod pokličkou statistiky rodokmenu

K narozeninám jsem si na jaře předplatil roční členství Premium v My Heritage. Na webu tak mohu mít celý rodokmen i s různými větvemi předků a příbuzných. Díky sdílení ve službě MyHeritage SmartMatch jsem poznal, že některé příbuzenské větve vedou do Polska, Německa či USA. V rodokmenu jsou také statistiky. Podělím se o ně s vámi v dnešním článku. Statistika je totiž postupem, jak rozvíjet lidské znalosti s využitím empirických dat. V rodokmenu je empirických dat celá řada. Spolu se spoustou příběhů

Linie přímých předků jsou snad v pořádku, vedlejší linie předků a spřízněných příbuzných mohou být (u některých osob) ještě zatíženy nějakou chybou nebo zmatkem.

Vyvážený rodokmen

Ke dni zveřejnění tohoto příspěvku má můj širší rodokmen 2 704 osob (aktuální počet osob lze sledovat v záložce Odkazy a zdroje). Z tohoto počtu předků a příbuzných je

• 53% mužů - nejčastěji zastoupené jméno - Jan/Johann/Joannes
• 47% žen - nejčastěji zastoupené jméno - Anna a Marianna/Marina

Stránka rodinných statistik na webu MyHeritage. Zdroj: MH - Můj genealogický web (stav dne 14.8.2015)

S ženami je to (v rodopisné práci) komplikovanější. Matriky v ranných fázích uváděly u narození dítěte jméno i příjmení otce, ovšem pouze jméno matky. Když pak například dohledávám svatbu rodičů dítěte, přichází dvojí komplikace. 

• Svatby se obvykle zapisovaly na farnosti nevěsty. Proto přespolní sňatek (zejména, když nejde o sdružené matriky několika sousedních obcí), vede často v první fázi do neznáma. Potřebujete další podpůrnou stopu. V mnoha případech jsem na takové situaci uvízl. Posledním případem, který jsem řešil, byli předci ze Zábřehu nad Odrou. Všechny tři dcery jistého Jana Marka (praděd v 6. generaci) začaly rodit děti jako svobodné matky. U jedné jsem našel svatbu až poté, co porodila čtyři děli. V zápisu v matrice sezdaných stojí, že si vzala vysloužilého vojáka, který byl jako invalida vyřazen z armády. Druhá dcera (moje prapra...babička) se vdala, když už dříve porodila tři děti (žádné bohužel nepřežilo). Tuto svatbu a místo narození jejího ženicha Jana Křístka (mého prapra...děda), nemohu dohledat. Možná byl také voják.  Pokud něco vyřeším, zapisuji to do sekce Aktuality a dřívějšího článku o místech předků, kde se pak objeví nové místo nebo příjmení.

• Když má rozvětvená rodina jednoho příjmení třeba bratrance stejných křestních jmen (např. v Dambořicích 2x Martin Karník kolem roku 1750), v podobném věku, a ti se v krátkém časovém rozestupu obě ožení s nějakou Annou, Mariannou, Terezou či jinou nevěstu stejného jména (byť různých příjmení), hůře se přiřazuje správný pár ke správnému dítěti. Pak z toho mohou vyplývat rodopisné omyly. Od určité doby lze rozlišovat podle čísel stavení. Takových míst, kde je několik variant řešení, mám v poznámkách k řešení rovněž několik.

Z 2 704 osob v rodokmenu je (pouze) 790 s datem narození i úmrtí. Přiznám se, že mimo přímé předky, mě zjišťování dat úmrtí moc nebaví. Občas je to nutné, např. když zjistím, že se stejnému muži narodilo dítě s jinou matkou a potřebuji potvrdit, zda a kdy ovdověl (a kdy se opět oženil). Někdy se narodil rodičům í potomek a byl pokřtěn jménem, které už rodiče dali svému dítěti dříve. Myslím, že jen velmi výjimečně žily v rodině současně dvě děti stejného jména. Obvyklejší je, že starší dítě zemřelo a rodiče zvolili pro mladšího potomka stejné jméno. K uctění památky či z touhy po předání "rodového" jména. Někdy takový "příběh" vypadá jako prokletí. Posuďte sami.

Touha jménem František

Můj prapraděd Antonín Friedel (*1843 - †1875) z Polanky, měl za manželku Annu, roz. Dluhošovou (*1847 - †1908). V roce 1875 se jim narodil syn František. Antonín F. se narození syna nedočkal. František se narodil měsíc po smrti svého otce. Sám zemřel o 11 měsíců později. Vdova Anna (se dvěma malými chlapci) se v roce 1882 znovu provdala - za vdovce Františka Poláška (*1848 - †1920) z Výškovic.

Než se František Polášek vdovcem stal, žil s manželkou Františkou, roz. Ličkovou (*1848 - †1880). Postupně paní Františka povila 7 dětí, mezi nimi i dva Františky. Oba však zemřeli krátce po svém narození. Jeden po měsíci (roku 1873), druhý po týdnu (roku 1877).

Když se vdovec František Polášek v roce 1882 oženil s vdovou Annou Friedelovou, roz. Dluhošovou, jistě toužili po společných dětech. První (dle mých záznamů i jediné) se jim narodilo 12.3.1885. Byl to syn, a tak mu dali "nešťastné" jméno František. Bohužel, syn František zemřel 16.10.1885. Měl 7 měsíců. 

I takové bývají zapeklité příběhy předků, jejich dětí a zoufalé touhy dát synovi vytoužené jméno a sobě naději, že dítě přežije.

Věk v rodokmenu

Z celkem 790 osob, u nichž mám datum narození i úmrtí, se nejvyššího věku dožila příbuzná Vlastimila Marie Kubzová, roz. Friedelová. Zemřela v 93 letech (*1913 - †2007). 

U mužů s doloženými daty, se nejvíce let (90) dožil můj prastrýc z Horní Bečvy, Julius Tovaryš (*1896 - †1986). Byl mladším bratrem Josefa Tovaryše, otce mého dědy Jindřicha.

______________________________

Malé zastavení u Julia

Před uctěním památky padlého Arnošta Červeného, jsem byl 1.7.2015 s mámou u opraveného hrobu Julia a Františky Tovaryšových.

Hrob Julia Tovaryše a jeho manželky Františky, Horní Bečva, 1.7.2015

 
Prastrýce Julia si z dětských let ještě pamatuji. K němu na chalupu na Lopůnku jsme jezdili, dokud ještě žil on i jeho žena Františka. Miloval jsem ten nádherný jehličnatý les kolem, s jemnou "bečvanskou travičkou". Děda Jinřich tam děti škádlil tím, že na jabloň přivazoval hrušky nebo bonbóny v celofánu.

Chalupa na Lopůnce v Horní Bečvě. Zde žil prastrýc Julius Tovaryš. Fotku jsem udělal 10.6.2012, když jsem tam byl s rodinou na deštivém výletu k Martiňáku.

Dole je sken fotky z Lopůnky. Julius je vpravo v košili. Nad ním stojí jeho syn Vladislav (ten se shodou okolností později stal manželem babiččiny sestry Marty). Vlevo je Juliova dcera Marie (říkalo se jí Máňa) a vedle ní Juliova tmavovlasá dcera Bohumila (té se říkalo Bohuška). Děti jsou od Máni nebo od Bohušky. Všichni jsou okolo lavice před stodolou, jejíž střechu z boku vidíte na horním obrázku. Chalupa má okno ve štítu.

Rodinné foro z Lopůňky, nedatováno. Zdroj: rodinný archiv.

_____________________________

Průměrná délka života (790) osob v rodokmenu je u mužů 31 let, u žen 30 let. Nízký věk je dán jednak tehdy obvyklou, vysokou dětskou úmrtností, a také tím, že úmrtí, zapsaná v tzv. "živých" matrikách (cca. po roce 1910-1920) nejsou ještě v digitalizované podobě dostupná. Datum úmrtí se těžko zjišťuje "od stolu" u osob narozených kolem roku 1850 a později. Nahlédnout do "živé" matriky mohu jen u přímých předků, což jsem udělal. Chybí mi jen úmrtí Aloise Krejčíčka, mého prapraděda, narozeného ve Staré Bělé, který žil s manželkou v Krmelíně. Mám čerstvě ověřeno, že v Krmelíně nezemřel. Jeho manželka Anna, zemřela v roce 1916 v nemocnici v Ostravě. Snad tedy stopa tedy vede do Ostravy.

Do průměrného věku nelze započítat osoby, u nichž mám zapsán pouze rok narození. Takových je celkem 1 769. Obvykle je to odpočtem věku, zapsaného při úmrtí (není to spolehlivý údaj) nebo odpočtem zapsaného věku při svatbě. Se známým přesným datem narození nebo křtu (nejen rok, ale i měsíc a den) je těchto osob už "jen" 1 537. Co lze ze těchto statistik zjistit? Nejčastěji se předkové a příbuzní v rodokmenu rodili v lednu a pak v březnu. Nejméně se rodili paradoxně v květnu, kdy jsem se narodil já. I když jen o fous. Stačily 3 hodiny navíc a byl bych přišel na tento svět na Den dětí.

Svatby a manželství

Ještě zbývá se podívat na svatby a sezdané páry. Zde splňuje podmínky 1 715 osob z mého rodokmenu. Nejvícekrát byli ženatí muži nebo vdané ženy z rodokmenu 3x.  Třikráte se ženil např. můj nejstarší prapředek v otcovské linii, panský hajný Ondřej (Andeas) Friedel (*1735 - †1797). Jeho "příběh" připravuji na 17.11.2015.

Osob, jejichž věk byl při svatbě znám, mám v rodokmenu 752. U nich pak lze vyvodit, že muži se ženili průměrně ve věku 28,1 let. Ženy se vdávaly v průměrném věku 24,4 let. Mí rodiče jsou z tohoto hlediska pod průměrem, protože oba byli sezdáni mladší.

Nejkratším manželstvím v mém rodokmenu je manželství Engelberta Gerlicha, vzdáleného příbuzného z Lagnova, který si 15.2.1848 vzal Terezii Friedelovou z Polanky, dceru mého praprapraděda Valentina Friedela. Na neštěstí Terezie zemřela 24. 3.1848, měsíc a pár dnů po svatbě. Byla jednou z těch, kteří se už nedočkali zrušení poddanství v roce 1848.

Vdovec Engelbert Gerlich, jehož první, kratičké manželství zůstalo bezdětné, se znovu oženil 13.2.1849 s Annou Plankovou z Lagnova.

U 371 manželství je znám věkový rozdíl mezi ženichem a nevěstou. Jeho průměr v mém širším rodokmenu je 5,4 let. Největší věkový rozdíl při svatbě, byl mezi Janem Dluhošem a Apolénou Lucií, roz. Mazurovou. Na závěr tady mám jejich malý příběh.

Tito mí přímí předci se brali 26.3.1811. Dvakrát ovdovělý ženich Jan Dluhoš, vstupoval do třetího manželství v 62 letech. Nevěstou mu byla 27 letá Apoléna, narozená roku 1783 v Klimkovicích, řadovému vojákovi Václavu Mazurovi. Svědky u sezdání manželů byli Josef Friedel a Josef Hurník. Tady je důkaz.

Zápis svatby Johanna Dluhosche a Apollonie Mazur, 26.3.1811. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 339, sign. Bi X 4, folio 38.

I přes vyšší věk ženicha (po jeho dětech z prvních dvou manželství jsem nepátral), měl spolu tento manželský pár ještě 3 syny. Prostřední syn, Valentin Dluhoš (*1814 - †1856), byl otcem Anny, manželky mého prapraděda Antonína, o nichž a dětech - Františcích, je minipříběh o několik odstavců výše.

Statistika a genealogie umí vykreslit kouzelné příběhy a "náhody". Smutné i veselé, protože takový byl život našich předků. Třeba se potkáme u dalších příběhů. Pro tuto chvíli bylo statistiky dost.