19. 8. 2016

Záhada s příjmením Babčan

Po několika měsících pauzy jsem v rodokmenu řešil další "záhadu", tentokrát ukrytou ve Velkých Karlovicích.

Karlovice, 18. století

Velké Karlovice jsou známým rekreačním cílem na moravsko-slovenském pomezí, v podhůří Javorníků a Beskyd. Oblast Karlovic byla jednou z posledních kolonizovaných na Moravě. Proto nebyly před kolonizací přesně vymezeny ani hranice panství. Postačovaly jen ty přibližné. Na území, na němž Karlovice leží, si však před založením obce činily nárok dvě panství - rožnovské a vsetínské. Na slovenské straně pak rovněž uherská šlechta. Obec má jméno po svém zakladateli, jímž byl Karel Jindřich z Žerotína. Zakládací listina je datována 8. listopadu 1714.

Kooperátor František Přikryl v zápiscích farní kroniky* z roku 1889 píše o zakladateli toto: 

"Dr. Jiří Volný, Kraj Přer. 1885 Brno str. 319 praví, že osada Karlovská založena byla od Karla Jindřicha z Žerotína r. 1710. Rozuměj, že jí úředně za obec prohlásil, kdežto již dávno se počala „budovati“ v dědinu za Karla ze Žerotína, slavné paměti hejtmana Moravy (1564-1615). Od r. 1608 uchyloval se často do zátiší z pohnutého života veřejného na hrad „Starý Jičín“, k němuž patřilo i panství Krásenské, a začal zalidňovati pustých krajů východní Moravy, též nynější Karlovice, které z vděčnosti osadníků jeho jménem se zdobí." 

* Tato "kronika" je složená s různých ústně podávaných příběhů a vzpomínek, které František Přikryl zaznamenal.

Ani po založení obce se spory o hranice neuklidnily. Docházelo ke srážkám mezi Karlovjany a Slováky. Největší bitva proběhla v roce 1733 na Machůzkách. Podle lidové tradice si vyžádala 59 mrtvých, podle úředních záznamů bylo obětí třináct. V roce 1734 došlo ke kompromisu - hranice Uher se přesunula z hřebenu Javorníků na jejich úbočí směrem k řece Bečvě. Spory s panstvím vsetínským skončily až v roce 1774 rozdělením Karlovic na Velké a Malé.

Jak Karlovice zasáhly do mého rodokmenu? Mimo jiné příjmením Babčan. Jak je patrné z obrázku, není toto příjmení v současnosti v Česku příliš rozšířené. Z Karlovicka zmizelo úplně. Vyskytuje se snad hojněji na Slovensku.

Rozšíření příjmení Babčan v současnosti. Zdroj: Server KdeJsme.cz

Spojení Tovaryš a Babčan

Ve zmíněné "kronice" Karlovic na úvod najdeme následující slova:  

"V Leskovém na Bařině u Blinků vídali lidé knihu psanou jakýmsi staříčkem, jenž dlouhá léta vojákem byl. Byly v ní vypsány počátky Karlovic. Nemohl jsem ji najít, ač jsem dosti se namáhal. Sebral jsem sám ústní podání jak následuje. Když se Karlovice budovaly bylo jenom 6 rodin zde: Holčák přišel z Polska (u Bařiny), Maťeřánka z Roketnice u Přerova, Valigura ze Slezska, Tomek z Vlčovic za Frenštátem, Bukovjané z Bukoviny, Kysučané od Kysuce, jež pramení na Beskýdě a teče do Váhu (na Slovensku), Oravcové z Oravy na Slovensku. Pán Hrabě Karel ze Žerotína pravil těm prvním osadníkům: Vyrúbejte si lesy, patří vám, já vám je dávám, jenom se braňte protiv Slovákům!“

Příjmení Holčák je pro další vyprávění důležité. Aby nedošlo k omylu, "u Bařiny" je místo zvané Bařiny v Karlovicích, ne místo v Polsku.

V matrice narozených, v rámci fary Hutisko, jsou v letech 1744-1746 zaznamenány křty v Karlovicích u těchto příjmení (abecedně):
  • Adam, Adamec, Babiačik, Bambůch, Bambušek, Belhač, Bill, Bosák, Crha, Čumpa, Dorniak, Drozd, Elis, Frik (hajný), Galus, Holčák, Huda, Jakš, Jandula, Janík, Jurča, Jurečka, Kokeš, Koraba, Korytář, Kořistka, Krabica, Kratochvíla, Kubáň, Kuděj, Kuchejda, Kysučan, Machálek, Mateřánka, Matůš, Matyášek, Matyšťák, Mičkina, Minarčík, Minář, Mužík, Ohryzek, Ondráš, Ondrášek, Ondryáš, Oravec, Pavelka, Pavlica, Paprskář, Pašek, Podešva, Poláček, Prda, Randýsek, Ručka, Slovák, Smetana, Stančák, Stavinoha, Štěpán, Štůrala, Trabura, Třetina, Vala, Váhala, Vašek, Vičanová, Volek, Zetocha, Zeť (a pár nečitelných).
Tedy... žádný Babčan. Kromě něj se v matrikách pro Karlovice a okolí objevují např. příjmení Babiačik, Babica, Babik či Babiak. O Babčanovi najdeme pouze kratičkou zmínku v zápiscích Frantička Přikryla ve farní kronice. 


"Dyž sa Karlovice budovali, usadil se nad Malinovou živností v Miloňově Babčan." 

Miloňov je název místní části v Karlovicích, pod stejnojmeným kopcem.

Vše pro mě s Babčany začalo, když jsem u mých přímých předků v rodokmenu doložil, že 8. ledna 1779 byla ve Velkých Karlovicích pokřtěna Veronika, dcera Jana Babčana a Zuzany. U matričního zápisu chybí číslo domu. Kmotry Veroniky byli Jan Vaněk a jeho žena Anna.

Křest Veroniky Babčan 8. ledna 1778, Karlovice. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2475, sig. Vs IX 21, fol. 153.
Veronika Babčan se 16. listopadu 1807 provdala do Hutiska č. 27 za Jiřího Tovaryše. Ten byl vnukem mého "prapředka", tkadlece Matěje Tovaryše. Tímto sňatkem se do mých žil, před více než 200 lety, dostala i kapka "babčanovské" krve.

Matěj Tovaryš v roce 1765 ovdověl. Ještě téhož roku se však oženil s Annou Kubáňovou. Kde? V Karlovicích. Svědkem ženicha tehdy byl jistý Jan Babčan. Anna byla o 32 let mladší a dala Matějovi ještě tři děti. Poslední z nich, Barbaru, zplodil Matěj ve svých 59 letech, rok před svou smrtí. Vdova Anna se v srpnu 1781 provdala z Hutiska zpět do Karlovic, za Jana Žabáka. Verunce od Babčanů (která se měla později stát nevěstou vnuka Matěje Tovaryše) v té době v Karlovicích táhlo na třetí rok.

Je zřejmé, že jakési kontakty mezi rody Tovaryši a Babčany byly navázány již dříve, před Svatbou Veroniky Babčan a Matěje Tovaryše v listopadu 1807.

Při hledání sourozenců Veroniky, jsem v matrice pro Karlovice našel tato data narození:
  • Josef, *13.1.1770
  • Martin, *3.10.1782, Karlovice 33
  • Jan, *7.9.1785, Karlovice 33
  • Kateřina, *9.8.1790 - †11.8.1790, Karlovice 33 (zemřela po 4 dnech) - u narození zapsána jako dcera Jana Holčáka a Zuzany, při úmtrí jako dcera Jana Babčana
Z kontextu je pravděpodobné, že se Veronika narodila ve stavení č. 33, jako její mladší sourozenci. Proč se však u Babčanů nikdo nenarodil mezi roky 1771-1778?  A jak souvisí Jan Babčans Janem Holčákem?

Babčanovi v Karlovicích - Odkud asi přišli?

První zmínku o příjmení Babčan jsem (kromě zápisu v kronice) objevil na úvod matriky z fary Velké Karlovice, vedené od roku 1753. Podle ní byl 18. ledna 1753 pokřtěn Josef, syn Martina Babčana (Babcžan) a Zuzany.

Zápis křtu Josefa Babčana, 18.1.1753. Otcem je Martin Babčan. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2475, sig. Vs IX 21, fol. 1.

Při zoumání souvislostí v rodokmenu mnohé napovídají zápisy oddávek. Bohužel jediná zaznamenaná svatba Babčanů, kterou jsem v Karlovicích kolem roku 1750 nalezl, byla z 5. ledna 1755. Martin Babčan, syn Martina Babčana, si vzal Rosinu, dceru Jana Machálka. Ani jedna z těchto zapsaných událostí se pohříchu netýká mých přímých předků.

Zápis svatby Martina Babčana (otec - Martin Babčan) a Rosiny Machálek. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2475, sig. Vs IX 21, (online str. 188/221).

Nebo přece jen...?

Mou neověřenou spekulací je, že Martin, otec pokřtěného Josefa Babčana, byl také otcem Martina Babčana ze zaznamenané svatby.

Martin Babčan se objevuje také např. jako svědek nevěsty Doroty Holčákové při její svatbě s hornobečvanským Pavlem Fojtáškem (3.8.1755). Je zaznamenán i jako svědek ženicha Jana Holčáka při svatbě se Zuzanou Machálkovou z Horní Bečvy (9.11.1760). Jsou to příklady, které opět ukazují na určité, zřejmě blízké vztahy Babčanů s Holčáků.

Martin Babčan a Rosina měli pravděpodobně 7 dětí, včetně Kateřiny, narozené 16. května 1764. Hříčkou osudu se tato Babčanovic Kateřina provdala 13. února 1787 v Dolní Bečvě č. 101 za Martina Červeného. Ten byl přímým předkem Arnošta Červeného, padlého ve Velké válce, jemuž jsem věnoval několik příspěvků. 

Další mou neověřenou spekulací je, že Martin Babčan, otec Kateřiny (později Červené) a Jan Babčan, otec Veroniky (později provdané za Tovaryše) mohli být bratři, a tedy Kateřina a Veronika sestřenicemi. Padlý Arnošt Červený a můj praděd Josef Tovaryš (vzal si vdovu po padlém Arnoštovi) by za těchto okolností byli pokrevně spojení - skrze babčanskou krev. Je to však matrikou nepotvrzený dohad. (Později jsem došel k názoru, že je však pravděpodobný.)

V současnosti už Babčany ve Velkých Karlovicích nenajdeme. Je zde "jen" ekofarma U Babčanů, která patří Holčákům, snad potomkům původního rodu Holčáků z Karlovic. Jak uvádí oficiální web obce Velké Karlovice, podle pověsti byl zdejší grunt postaven ze zbojnických peněz. Zbojníci se zdržovali v Babské, proto se místu prý říká "u Babčanů". Babská je jméno potoku ve Velkých Karlovicích, pod 805 m vysokou horou, které není na mapě pojmenovaná. Zase se hlásí o slovo spojení Holčáků a Babčanů?

U Babčanů, ekofarma Holčákových ve Velkých Karlovicích č. 131. Zdroj: https://mapy.cz

Představa o portáších a zbojnících je romantická. Zbojníci to na moravské východní hranici neměli jednoduché, protože hranice byla hlídaná sbory horských četníků (portášů) znalých poměrů a krajiny. O jejich skutcích se na Valašsku vypráví dodnes. Portášský sbor střežil průsmyky a hranice legálně od roku 1717. Jeden ze svých postů měl i ve Velkých Karlovicích, v místě zvaném Noclehy. Pověstnými se stali hlavně portáši Stavinoha z Velkých Karlovic a Malina z Hošťálkové. Co se týče zbojníků, ve Velkých Karlovicích prý byl nejznámějším zbojníkem jakýsi Paseka, který snad měl chalupu na kraji Jezerného. V pověstech o zbojnících se vypráví také o sedmi bratrech Mateřánkových.  

Babčan a Holčák

Zpět však k Babčanům. O jejich ne úplně nejlepší pověsti mohou svědčit dvě poznámky v kronice.
  • "A dyž později Valigura na Oslovém budoval si chalupu, vyhrožoval mu Babčan: Sekerú (valaškou) ťa zmlátím, dyž sa mi pod nohy usazuješ!“ 

  • "...Po dvou svázali a každý pár vedlo 6 sousedů do Meziříčí (Matěřánci byli 4, Polanští 2, Pavelka 1 zvaný Jeleň a jedna žena - "Babčanka" (Maruša Holčáková). Ti jedni šli na starýho Mikulca, aby im dal peníze. Mučili ho, Babčanka mu rozpáleným špendlíkem píchala do přirození a vrtali mu bozízkem do kolena..." (viz obrázek)
Úryvek z farní "kroniky" ve Velkých Karlovicích. Zdroj: http://www.farnostvelkekarlovice.mablog.eu/kronika-farnosti

Babčanka - Maruša Holčáková. Kdo ví, co a kdy se odehrálo a jak to bylo s Babčany a Holčákovými.

Kronika ještě připomíná, že "Stavinoha se stal z portáše pudmistrem. Přikládám zde jeho záznam poplatníků daně: Nápis: "Rejstřík na výběr obecní na r. 1817 dědiny Karlovic za burmistra Jana Stavinohy.“ Uvedu jména osadníků Karlovských před 83 lety žijících č. 1 Pavel Bíl, fojt, ... 30. Josef Pěrdoch, 31. Josef Stavinoha, 32. Jan Skorna, 33. Jan Babčan, Martin Babčan, 34. Martin Holčák, 37. Jan a Josef Bíl, 38. Jiří Valigura, 39. Jiří Matěřánka..."

Paradoxní je, že v roce 1817 se s příjmením Babčan v dochovaných matrikách už nelze setkat. Vyskytují se už pouze Holčákovi. Na druhé straně se v chalupě č. 33 rodili Babčani, asi včetně Veroniky, mého předka. Zase se do mysli vkrádá spojení Holčák-Babčan.

V roce 1746 najdeme v karlovické matrice zmínku o Janu Holčákovi a Anně a Janu Holčákovi a Marině.

V matrice jsou i zápisy o páru Jiří Holčák a Kateřina. Jiří Holčák (syn Matěje) byl z Horní Bečvy. 25. ledna 1756 se tam oženil s Kateřinou, dcerou Václava Krumpocha. Na Bečvách se jim narodili synové Jan a Martin. Před rokem 1764 se přestěhoval na Bařiny v Karlovicích, kde se jim narodila dcera Anna a další děti. Na Bařinách podle záznamů v matrikách žili i další Holčákovi.

Zmínky kolem let 1761 jsou také o mlynáři Mikoláši Holčákovi a jeho ženě Anně (svatba 31.1.1753 na Horní Bečvě). Tento Mikuláš Holčák pocházel z Valašské Bystřice.

Podle matričních zápisů (i kroniky) je zřejmé, že Babčanovi a Holčákovi (kolem let 1776-1782) sdíleli v Karlovicích chalupy číslo 33 a číslo 193 (viz dále). Holčákovi žili také v chalupě č. 34.

Gruntovní kniha Velkých Karlovic dokládá koupi chalupy Janem a Mikulášem (Mickem) Holčákových od Martina Holčáka v roce 1771.

Koupě chalupy Janem a Mikulášem Holčákových od Martina Holčáka, 22. února 1771. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 157, sign. 457, fol. 326.

Těžko posoudit, jaké zmatky zaznamenal farář ve jménech při zápisech do matriky. Například v matrice zemřelých stojí, že 18. prosince 1776 zemřel ve věku 21 dnů Jan (Joannes), syn Jana Babčana z Karlovic č. 33. Mělo by být snadné dohledat narození/křest. Při zkoumání jsem v matrice našel, že před 21 dny (28. listopadu 1776) se v Karlovicích č. 33 opravdu narodil Jan. Zapsanými rodiči ovšem jsou Jan Holčák a Zuzana. Tento pár, společně žil v čísle 33 žil se stejnojmenným párem (Jan a Zuzana) Babčanů. Matriky odhalují také to, že oba manželské páry měli krátce po sobě dcery, pokřtěné jménem Veronika.
  • Veronika, dcera Jana Holčáka a Zuzany, se narodila 7. května 1778.
  • Veronika, dcera Jana Babčana a Zuzany, se narodila 8. ledna 1779. tato Veronika, narozená o devět měsíců později, je mým již několikrát zmiňovaným předkem.
V tomto případě jde podle mě beze sporu o dva různé manželské páry. Také matriky dokládají dvě svatby.
  • 9. listopadu 1760 - Jan Holčák (syn Jana Holčáka) si vzal Zuzanu z rodu Jana Machálka. Svědky byli Martin Babčana, pasekář z Karlovice a Josef Fojtášek z Horní Bečvy. Shodou okolností byla nevěsta Zuzana sestrou Roziny Machálek, s níž se v roce 1755 oženil (již výše zmíněný) Martin Babčan (zřejmě ten, který byl za svědka ženichovi). Tomuto páru se narodila Veronika v roce 1778.
Zápis svatby Jana Holčáka a Zuzany, 9.11.1760. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2475, sig. Vs IX 21, (online str. 193/221).

  • 12. října 1769 - Jan Holčák (syn Martina Holčáka) si vzal Zuzanu z rodu Jiřího Stavinohy. Svědky byli pasekář Antonn Šural z Karlovice a Martin Belchař, pasekář z Prostřední Bečvy. Toto by měli být mí předci, jímž se Veronika narodila v roce 1779. Ovšem místo ženichova příjmení Babčan vidíme napsáno příjmení Holčák. Hmm...
Zápis svatby Jana Holčáka (Babčana) a Zuzany, 12.10.1769. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2475, sig. Vs IX 21, (online str. 202/221).
Z matrik také vyplývá, že se oběma  párů Jan + Zuzana narodili tyto jejich první děti:
  • Martin Holčák (*28.10.1761 - †3.2.1771) - 11 měsíců po svatbě.
  • Josef Babčan (*13.1.1770 - ???) - 3 měsíce po svatbě (asi svatba "na poslední chvíli").
Pár Jan a Zuzana, sezdaný v roce 1769 měl u narození svých dětí příjmení Babčan. Dědem těchto dětí byl Martin Holčák (zemřel v roce 1773 v Karlovicích č. 33, narozen kolem roku 1699). U druhého páru byl dědem dětí Jan Holčák (zemřel v roce 1786 v Karlovicích č. 34, narozen kolem roku 1706).

V matričních zápisech najdete pro Karlovice č. 33 i další "nesrovnalost" v příjmeních Babčan a Holčák. 11. srpna 1790 tam zemřela Kateřina, čtyřměsíční dcera Jana Babčana. Chcete-li dohledat její narození, najdete, že Kateřina se narodila 9. července 1790 Janu Holčákovi a Zuzaně. Vzhledem k rokům od svatby si myslím, že patřila Babčanům.

Další záměna Babčan/Holčák se týká Karlovic č. 193. Na Štědrý den 1793 zemřel Martin, čtyřměsíční syn Jiřího Babčana. Hledáte-li narození, zjistíte, že 13. srpna se narodil Martin, syn Jiřího Holčáka, vojáka a Mariny, roz. Kubáň. Ověřit lze skutečně svatbu Jiřího Holčáka, syna Martina Holčáka, který si (jako čtyřiadvacetiletý) vzal sedmnáctiletou Marinu Kubáňovou. Stalo se 31. ledna 1792 v Karlovicích č. 193.

Příjmení Babčan a Holčák jsou evidentně různě zaměňována. Proč? Jaký byl důvod?

Karlovice č. 33 a 193

Číslování domů bylo Marií Terezií uzákoněno v roce 1770, ne vždy se však v matrikách okamžitě objevilo. Babčanovi z "mé" větve rodokmenu žili v Karlovicích č. 33, další Babčanovi ještě pravděpodobně žili v č. 193. Kronika s popsanými podklady pro daňový soupis v roce 1817 potvrzují u číslel 33 a 34 Holčáky. Přímé rodové souvislosti se mi kvůli kusým informacím zatím nepodařilo odhalit.

V matrikách pro Karlovice se objevuje i jméno Mikuláš (Nicolaus) Babčan. I u něj se objevují nesrovnalosti v matrice. V letech 1769 a 1771 (bez čísla domu) a v roce 1783 (Karlovice č. 33). V oněch letech se Mikuláši Babčanovi narodili děti. Dvakrát je v matrice jako matka uvedena Rozina, v roce 1783 Zuzana. Není přímo zřejmé, zda zmíněný Mikuláš Babčan je jednou a toutéž osobu. Je to však velice pravděpodobné. Opět se ovšem vyskytuje i jméno Mikuláš Holčák a u obou Mikulášů manželka se jménem Rozina a pak Zuzana. Nedává to smysl, tady už nemůže jít o dva páry.

Při podrobnějším zkoumání vyplynulo z matrik následující časová souslednost (příjmení jsou táž, jako zapsaná v matrice):
  • 26. ledna 1768 se oženil Mikoláš Holčák (syn Martina) s Rozinou (Martin) Stanček
  • 12. července 1769 se narodil Mikoláši Babčanovi a Rozině syn Martin
  • 7. prosince 1770 zemřel Martin, syn Mikuláše Babčana, v 6 měsících
  • 14. října 1771 se narodila Mikoláši Babčanovi a Rozine dcera Tereza (v Karlovicích č. 33)
  • 19. června 1773 se narodila Mikuláši Holčákovi a Rozině dcera Anna
  • 26. června 1773 zemřela Rozina, manželka Mikuláše Holčáka, ve 26 letech
  • 8. září 1774 se oženil vdovec Mikuláš Holčák se Zuzanou (Jiří) Jakšík
  • 18. října 1775 se narodila Mikuláši Holčákovi a Zuzaně dcera Anna
  • 6 července 1783 se narodil Mikuláši Babčanovi a Zuzaně syn Josef (v Karlovicích č. 33)
  • 9. září 1787 zemřel Josef, syn Mikuláše Holčáka, ve 4 letech (v Karlovicích č. 33)
Mikuláš Babčan a Mikuláš Holčák v Karlovicích č 33. jsou jednou a toutéž osobou. Je to "Micek", který společně s Janem Holčákem koupili chalupu v únoru 1771 od Martina Holčáka, zřejmě jejich otce. Nejde podle mě o dva manželské páry. Těžko věřit, že by Mikuláš Holčák a Mikuláš Babčan měli oba nejprve shdou okolností manželky se shodným jménem Rozina a pak oba ovdověli a vzali si za ženy každý Zuzanu. Chybí k tomu i důkazy. Domnívám se, že Mikuláš babčan/Holčák byl bratrem Jana Babčana/Holčáka, otce mého předka Veroniky (provdané Tovaryš).

Každopádně z matrik také vyplývá, že v čísle 33 zemřel v 74 letech jistý Martin Holčák (†2.1.1773). V Karlovicích č. 34 zemřeli 9. února 1786 Jan Holčák (80 let) a 10. prosince 1786 Marina Holčák (80 let). Ti byli rodiči druhého Jana Holčáka, manžela Zuzany.

Karlovice č. 33 a č. 193 byly místy, kde Babčanovi/Holčákovi žili. Příjmení Babčan se z matrik definitivně a "náhle" vytratilo záhy po roce 1790. Jak objasnit tuto "záhadu"? Vše stále více nasvědčuje tomu, že Babčani byli původem Holčákovi. Pravděpodobnou hypotézou je, že otcem "Babčanů" (Jan - otec Veroniky a můj předek, Martin, Mikuláš a zřejmě Josef) byl zemřelý Martin Holčák z Karlovic č. 33.

Rok 1835 - co řekne mapa?

Rád hledám "důkazy" v mapách. Mapování pro Stabilní katastr proběhlo ve Velkých Karlovicích roku 1835. Předtím ovšem došlo k "přečíslování". Bylo by chybou hledat v mapě číslo 33 a 34. Gruntovní kniha Velkých Karlovic totiž dokazuje následující přečíslování.
  • Staré č. 33 - nové č. (92), 93 a 94, (v únoru 1771 zapsáno na jméno Mikuláš Holčák - č. 93 a Jan Holčák - č. 92, viz. obrázek). Tak jak píše kronika, Malinův grunt byl opravdu vedle Babčanova/Holčákova na Miloňově. Indikační skica to dokládá. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 159, sign. 6952, fol. 467 a fol. 462.
  • Staré č. 34 - nové č. 91, (v listopadu 1818 zapsáno se jménem Josef Holčák). Na mapě je to kousek na východ od Babčanů. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 159, sign. 6952, fol. 452.
  • Staré č. 193 - nové č. 99, (v roce 1867 přešlo do vlastnictví Mariana Křenka). Podle mapy kousek jižněji od čísel 93 a 94. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 159, sign. 6952, fol. 492.
Zápis v Gruntovní knize Velké Karlovice ke starému číslu 33, zapsanému v roce 1771 na Jana Holčáka, v roce 1805 na Martina Holčáka. Domnívám se, že Jan Holčák byl Jan Babčan, otec Veroniky, provdané za Jiřího Tovaryše. Martin Holčák byl bratr Veroniky, Martin Babčan (*3.10.1782, Karlovice 33). Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 159, sign. 6952, fol. 462.

Podle těchto "nových" čísel bylo možné hledat v indikačních skicách pro Stabilní katastr. A hle! Najdeme tu tužkou dopsanou poznámku "U Babčanů" (!!!) - v místech, kde jsou čísla 93 a 94 se jmény Holczak Martin (č. 93) a Holczak Johann (č. 94) - Martin Holčák a Jan Holčák.

U Babčanů - Karlovice č. 93 a 94 (staré č. 33 a 34) kde žili Babčanovi/Holčákovi. Zdroj: Český úřad zeměměřický a katastráln, http://archivnimapy.cuzk.cz/

Velké Karlovice č. 93 v současné mapě zobrazuje červený bod. Nevím, zda je to v místech původních stavení. Tato stavení nebyla nikterak výjimečná. Stála podle mapy Stabilního katastru mezi místními oblastmi Miloňov, Oslové a Benešky. Vše na pravém břehu toku Miloňovského potoka. O Miloňově a Oslovém vypráví i dříve popsané úryvky z kroniky při zmínkách o Babčanech. Vzpomínáte?
  • "Dyž sa Karlovice budovali, usadil se nad Malinovou živností v Miloňově Babčan." 
  • "A dyž později Valigura na Oslovém budoval si chalupu, vyhrožoval mu Babčan: Sekerú (valaškou) ťa zmlátím, dyž sa mi pod nohy usazuješ!“
"Holčákovsko-Babčanovská" oblast v souvislostech současné mapy Velkých Karlovic. Zdroj: https://mapy.cz

Místo je, alespoň přibližně lokalizováno! Ale s příjmeními záhady pokračují. Zde je další "důkaz".

25. listopadu 1800 je v matrice pro Velké Karlovice č. 33 zapsána svatba mezi Martinem, synem půlpasekáře Jana Holčáka (18 let) a Annou Kubáň (18 let). Svědky byli půlpasekář Mikuláš Holčák a domkař Martin Borák.

Narození ženicha Martina je tedy třeba hledat kolem roku 1782, stejně jako narození nevěsty Anny. Jaká je skutečnost podle matriky? 
  • 3. října 1782 se narodil Martin, syn Jana Babčana a matky Zuzany. Místo? Karlovice 33. Podle mě to byl mladší bratr Veroniky, provdané za Jiřího Tovaryše. 
  • Janu Holčákovi a Zuzaně se žádný Martin v té době nenarodil, narodila se jim dcera Rozina, a to 7. května 1782.
  • Martinova nevěsta Anna, dcera Josefa Kubáňe a jeho manželky Anny, se narodila 20. listopadu 1782. To je v pořádku. V matrice je to jen o list dále, než je zapsán její budoucí ženich - Martin Babčan/Holčák.

To byla další příležitost, jak se posílil "zmatek" ve jménech Babčan a Holčák. Byl tedy Martin syn Jana Holčáka nebo Jana Babčana? Oba měli manželky se jménem Zuzana. O těchto dvou párech jsem se už také zmiňoval.

Takže zase Babčan a Holčák. Přitom jediným nalezeným sňatkem mezi někým s příjmením Holčák a Babčan je z 10. února 1789. Odehrál se v Karlovicích č. 34 a Ondřej Holčák (25 let) si vzal Terezu Babčan (18 let). Svědky byli Martin Belchař a Josef Babčan. Tereza byla dcerou Mikuláše Babčana a Roziny (*14.10.1771 - viz výše). Toho Mikuláše, kterého už jsem popsal jako totožného s Mikulášem Holčákem. Kruh se uzavřel.

Matriční zápis svatby Ondřeje Holčáka a Terezy Babčan. Možná spojení dvou rodových linií Holčáků. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2479, sig. Vs IX 5, fol. 13.

Podle jakého klíče bylo v matrikách využíváno příjmení Babčan místo Holčák nevím. Mám za to, že vzhledem ke shodě a opakování rodových jmen (Jan, Martin, Mikuláš...) mohlo být Babčan místním rozlišovacím "příjmím" či přezdívkou pro někoho z Holčáků. Stalo se tak během postupného osídlování Karlovic. Možná měli Babčani přídomek podle Babské, jak praví pověst. Babská je zhruba 5 km západním směrem od místa, kde se Babčani usadili a kde byla stavení Karlovice č. 33, 34 a 193, později, č. 91, 92-94.

Možná je to jinak. Důkazy pro mé hypotézy jsou však dosti silné. Posledním kamínkem k potvrzení by mohl být rok 1786, kdy císař Josef II vydal Patent o dědické posloupnosti. Od té doby se jména nesměla měnit, ani pozměňovat. Bylo to v letech, kdy se příjmení Babčan (používané podle mě jako příjmí) z matrik vytratilo a (znovu)objevilo se příjmení Holčák. Záležitosti jmen se tím uvedly po letech zmatků do normálu.

Posledním narozeným "Babčanem" dle matrik byla Marina, dcera Josefa Babčana a Mariny z Karlovic č. 193. Narodila se 13. února 1789 a u zápisu v matrice vidíte (pro mě) nečitelnou poznámku se jménem Holčák.

Narození posledního "Babčana", zřejmě před návratem k příjemní Holčák. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2476, sig. Vs IX 2, fol. 37.

Holčák je na Valašsku příjmení frekventované. Podle kroniky jako původní osadníci přišli z Polska. Jana Holčáka a jeho ženu Marinu je možné zaznamenat v Karlovicích v roce 1745. Ještě dříve pak ve Viganticích, pár let později na Horní Bečvě, ve Valašské Bystřici apod. Zde jsem rodové souvislosti nezkoumal. Ve Velkých Karlovicích jsou známi otec a syn Holčákovi, úspěšní trenéři dostihových koní. Zda jim v žilách koluje kapka "babčanovské" krve Holčáků je mimo rámec článku a mého zkoumání.

Současné rozložení příjmení Holčák v ČR, s "ohniskem" na Valašsku. Zdroj: http://www.kdejsme.cz


"Jiné" Karlovice

Nejznámější dochovanou památkou ve Velkých Karlovicích je kostel. Byl postaven roku 1754 a je zasvěcen Panně Marii Sněžné. Je to jistě dobrý tip na výlet. Křest Josefa, prvního v matrice doloženého "Babčana", se odehrál v roce 1753. Kostel je němým svědkem těchto průkopnických karlovjanských časů. Jejími svědky v kopcích nad Karlovicemi byli i Holčákovi-Babčanovi, ve své komplikované rodové historii, kterou jsem se snažil prokázat tímto komplikovaným článkem.

Kostel Panny Marie Sněžné ve Velkých Karlovicích. Zdroj: Panoramio, Mirka Schärfnerová

Když jsem v Karlovicích párkrát byl v době předtím, než jsem se začal o rodokmen zajímat, byla to "velká a dlouhá vesnice" s roubenými památkami, sjezdovkami, v krásné krajině. Teď je vidím jako místo mých záhadných předků. Už při spuštění genea blogu to byla pro mě jedna ze záhad - kdo a odkud jsou Babčanovi. Teď vím řadu podrobností a souvislostí navíc, ale spekulace a otazníky zůstávají. Zda navždy, to uvidím.

Ve Velkých Karlovicích sbírala materiály z místních legend a pověstí folkloristka Helena Mičkalová (*1935, Svatobořice-Mistřín - †2011, Velké Karlovice). Byla učitelkou, spisovatelkou a kronikářkou Velkých Karlovic, vedla dlouhá léta pěvecký sbor Karlovjanky. Kromě článků, které psala, vydala i tyto knihy a publikace:
  • O čem si vyprávjajú Karlovjané. 1995, 118 s.
  • Co sa Karlovjanom stalo aj nestalo. 1999, 95 s.
  • Co si pamatujú Karlovjané. 2001, 105 s.
  • Velké Karlovice - cesty za minulostí a krásou. Obec Velké Karlovice, 2004. 119 s.
  • Velké Karlovice - cesty za minulostí a krásou II. Obec Velké Karlovice, 2008. 184 s.
V Obecním úřadu Velké Karlovice odhalili Heleně Mičkalové počátkem září 2015 pamětní desku.

Knihy Heleny Mičkalové mohou být dalším doplňkovým zdrojem, jak nahlédnout pod pokličku míst a života předků. Pokusím se tyto knihy sehnat.

Aktualizace 17.9.2016 - V prvních dvou knihách paní Mičkalové se žádné vyprávění či pověst nezmiňuje o Babčanech. Jen "potvrzuje", že Holčákovi byli jedni z prvních osadníků nově vzniklých Karlovic. Přesto jsou knihy plné krátkých poutavých příběhů o místech, lidech a zvycích.

__________________________________________________

Pokud se mezi čtenáři objeví Babčan nebo Holčák či někdo, kdo může mé poznámky doplnit, upřesnit nebo vyvrátit, prosím ozvěte se mi. Děkuji.


Žádné komentáře:

Okomentovat

Vážím si komentářů od podepsaných čtenářů. Příspěvky můžete komentovat pod každým z nich. Své názory, náměty a dotazy ke stránkám a jejich obsahu prosím směřujte do rubriky "Vaše názory". Děkuji.

LF