7. 2. 2017

Předci v době mapování pro stabilní katastr - 1. část, Uhřice a Dambořice (s postupem objednávky map)

Mám rád staré mapy. Ukazují vývoj našeho poznání z dob, kdy neexistovaly technické a technologické vymoženosti, GPS, satelity a další pomůcky, bez nichž si "moderní" svět neumíme představit. I přesto u nich lze obdivovat ztvárnění, usuzovat na přesnost a považovat je za dobový artefakt.

O mapách a ukázce vyhledávání v souvislosti s předky jsem psal v tomto článku. Zmiňoval jsem tzv. indikační skici pro Stabilní katastr. Jeho mapování proběhlo v první polovině 19. století. Stabilní katastr měl pro stanovení pozemkové daně zahrnout veškerý půdní fond v Rakouském císařstvíProvádění měřických prací a metoda tvorby katastrální mapy byla pevně stanovena měřickou instrukcí. Mezi předměty měření patřily katastrální hranice obce, hranice pozemkových a stavebních parcel, železničních těles, silnice, vodstvo a vybrané objekty – boží muka, křížky, mostky atd. Originální mapy sloužily zprvu obcím k zaznamenávání změn, později byly nahrazeny otisky. Jeden adjustovaný a kolorovaný otisk zvaný „císařský otisk“ byl patentem určen k uložení ve vídeňském archivu. Z měřického operátu stabilního katastru byly odvozeny pozdější katastrální mapy v měřítku 1:2880 na území České republiky, ještě téměř 70% se jich dnes stále používá.

V této sérii článků chci shrnout místa kde jsou na mapách zahrnuti mí předci z rodokmenu. Zdá se, že mapování procházelo Moravou od jihu na sever. Alespoň podle roků a míst, jež v té době spojují ta území, kdy žili mí předci.

Uhřice - 1827 - Jiří Rozehnal, Josef Hudec, Václav Adamec
Dambořice - 1827 - Ignác Panáček, Fabián Pučálka
Liptál - 1829 - Pavel Kachtík
Hutisko - 1833 - Jiří/Jan Tovaryš
Solanec - 1833 - Josef Farek
Prostřední Bečva - 1833 - Josef Juroška, Josef Janíček, Jan Vaněk, Jiří Zetocha
Kunčice (nad Ostravicí) - 1836 - František Tomis, (Johann Hrdý)
Lhota (Háj ve Slezsku) - 1836 - Florián Valášek
Polanka (nad Odrou) - 1836 (Horní a Dolní) - Valentin Dluhoš, Valentin Friedel


První část série věnuji Uhřicím a Dambořicím. Následovat bude Valašsko - Hutisko a Solanec, Prostřední Bečva a Liptál. Sérii ukončí Kunčice, kde žil praděd mého pradědy Tomise Lhota a rodná obec mých mužských předků, Polanka. Do výčtu spadají ještě Kouty (dnes součást Kravař), kde žil v té době Jan Holubek. Tehdy však šlo o území Pruského Slezska, kdy mapování neprobíhalo.

Uhřice

Z míst, kde v době mapování pro Stabilní katastr žili mí předci, proběhly mapovací práce nejdříve v Uhřicích a Dambořicích, a to v roce 1827.

Uhřice a Dambořice - sousední obce. Zdroj: ČÚKZ.

Mezi tehdy žijícími předky v Uhřicích byli:
  • Václav Adamec (1796 - 1865), Uhřice č. 32
  • Anežka Hudec (1799 - 1873), provdaná za Silvestra Poláčka (1796 - 1861), Uhřice č. 68
    • Syn Anežky (za svobodna) Josef  Hudec, si vzal dceru Václava Adamce, Cecílii.
  • Jiří Rozehnal (? - 1863), Uhřice č. 19
  • Vendelín Vítek (1755 - 1832), Uhřice č. 83

Václav Adamec - č. 32

(Ještě) nemojanský rodák Václav Adamec (1796 - 1865) byl syn uhřického hostinského Pavla Adamce, který zemřel právě v roce mapování a žil ve stavení č. 12 (u kostela). Na indikační skice je číslo 32, kde bydlel Václav Adamec, uprostřed Uhřic. Jako mnoho dalších v Uhřicích a Dambořicích, byl i Pavel Adamec sedlák. Jeho čtvrt lánu bylo po malých úzkých polích, spolu s ostatními, rozeseto po okolí vesnice (viz. obrázek níže v textu).

Číslo 32 v Uhřicích. Indikační skica. Zdroj: ÚAZK. Císařské povinné otisky map stabilního katastru Moravy a Slezska. Uhřice - původně Uhržitz (Uheržice) - 1827.


Vše je čitelnější a patrnější výřezu tzv. povinného císařského otisku. Nejsou zde ovšem zapsána čísla popisná. Za domem (ve tvaru L) a dvorkem byla zahrada s ovocnými stromy (zeleně) a pak políčko. Sousedy Václava Adamce byli Jiří Buchlovský (č. 30) a Jan Hanák (č. 33). V domku č. 32 pak hospodařil Václavův syn Vincenc.

Na mapě byly červenou barvou znázorněny kamenné/zděné budovy, žlutou barvou budovy dřevěné. Červená čísla jsou parcelní čísla.

Číslo 32 na výřezu povinného císařského otisku. Zdroj: ÚAZK. Císařské povinné otisky map stabilního katastru Moravy a Slezska. Uhřice - původně Uhržitz (Uheržice) - 1827.
¨
Majitelé lánů se nazývali podle toho, jak velká část půdy jim patřila. Vlastnil-li někdo jeden lán nebo jeho násobky, nazýval se celoláník; měl celý lán. Kdo vlastnil polovinu výměry, byl půlláník a jeho majetkem bylo asi 17 ha. 8,6 ha zemědělské půdy, tedy čtvrtina lánu, patřila člověku, který se nazýval čtvrtláník. Tato pojmenování pro majitele půdy můžeme najít v matrikách, kde se uvádělo povolání lidí, zvláště otců rodin. 


Výřez mapy s proužky polí jednotlivých sedláků.. Zdroj: ÚAZK. Císařské povinné otisky map stabilního katastru Moravy a Slezska. Uhřice - původně Uhržitz (Uheržice) - 1827.

Anežka Hudec (a Silvestr Poláček) - č. 68

Žili v době mapování v Uhřicích č. 68. V mapě je zapsán půlláník Silvestr Poláček (1796 - 1831), rodák z Mouřínova. Toho ale nemohu na 100% považovat za předka. Můj předek, Josef Hudec se narodil Anežce Hudec (1799 - 1873), která byla ještě svobodnou matkou, teprve potom se provdala za Silvestra Poláčka a měli řadu dalších dětí. Nemohu potvrdit žádnými důkazy, že by Silvestr Poláček byl otcem Josefa Hudce. Číslo 68 podle skici i podle otisku se zdá být v místech, kudy se do Uhřic sjíždí ze Silničné, katastrálně příslušné pod Žarošice. To bude patrné dále z celkové mapy. Za sousedy měli Poláčkovi Antonína Mráze a přes cestu Matěje Střeštíka.

Číslo 68 na detailním výřezu císařského otisku. Zdroj: ÚAZK. Císařské povinné otisky map stabilního katastru Moravy a Slezska. Uhřice - původně Uhržitz (Uheržice) - 1827.

Jiří Rozehnal - č. 19

Přímý mužský předek mého praděda, Jiří Rozehnal (asi 1796 - 1863) v době mapování bydlel v čísle 19 a byl čtvrtláníkem. Jeho syn Jakub (můj prapraděd) po svatbě v roce 1861 přesídlil do čísla 27, kde se narodil i můj praděd Metoděj Rozehnal. Tam dlouhá léta žili Vavřinčíkovi (někdy v matrice mylně uváděni s příjmením Vavřinec). Ve stavení č. 27 také Jiří Rozehnal počátkem roku 1863 zemřel.

Sousedy Jiřího Rozehnala (č. 19) byli Ignác Klečka (č.18) a Antonín Tichý (č. 20).


Nahoře je detail z císařského otisku k číslu 19, kde bydlel Jiří Rozehnal. Dole "posun" jeho syna Jakub po svatbě v roce 1861 do čísla 27 (domnívám se, že v tomto místě je nyní proluka - obrázek dole). Zdroj: ÚAZK. Císařské povinné otisky map stabilního katastru Moravy a Slezska. Uhřice - původně Uhržitz (Uheržice) - 1827.
Letecký mapa "inkriminovaných oblastí" Uhřic, 2012. Zdroj. Mapy.cz

Vendelin Vítek - č. 83

Vendelin Vítek (1755 - 1832) se narodil v Dambořicích a do Uhřic se přiženil svatbou s Marii, rodem Martina Kárníka. Byl nádeníkem a domkařem. Ovdověl a v roce 1819 si vzal vdovu po Bernardu Kramářovi z Uhřic (č. 42), Kateřinu. V té době je u čísla 83 také zaznamenán půlláník Josef Jež. Rodová větev Vendelína Vítka patří zatím mezi ty, které nemám ještě prozkoumány.

Jeho sousedy byli Vavřinec Kroupa (č. 82) a Matěj Peroutka (č. 84).

Číslo 83 na výřezu povinného císařského otisku. Zdroj: ÚAZK. Císařské povinné otisky map stabilního katastru Moravy a Slezska. Uhřice - původně Uhržitz (Uheržice) - 1827.


Umístění stavení všech čtyř uhřických předků z roku 1827 vidíte na dalším výřezu. Domek Anežky Hudec (a Silvestra Poláčka) se nacházel zhruba v místech, kde do Uhřic vstupuje silnice ze Silničné. Stavení Václava Adamce bylo zhruba naproti dnešnímu Obecnímu úřadu (přes potok Vápenka). Domek Vendelína Vítka bych situoval přibližně vedle školy a stavení Jiřího Rozehnala naproti dnešní školy.

Přibližné umístění domů z roku 1827 na současné mapě Uhřic (označeno zelenou hvězdičkou). Zdroj: Mapy.cz

Osobní poznámka:
Současná popisná čísla neodpovídají, vše jsem srovnával pouze na monitoru počítače, bez měření a GPS. Nejde mi o přesnost, jde mi o přibližné určení místa kvůli představě. Ještě stále jsem se nedostal k návštěvě MZA v Brně, k prozkoumání pozemkových knih z Uhřic.

Ještě je možné se podívat do kroniky Uhřic. Ve 2. díle je nákres, který ukazuje zřejmě stav roku 1928. Kronika zmiňuje číslování pro Josefínský katastr (str. 18): "První očíslování domů stalo se asi při zřizování Josefínského katastru v letech 1785-89, Při kterém hostinec "U Hrozna" označen byl číslem 96."

Pak následuje (str.19) "Nejstarší naše popisní kniha (parcelní protokol) z roku 1828 je založena na tomto starém číslování... ...provedeno bylo nové očíslování ještě dříve, než se mohly grunty rozdělovati, nebo rozprodávati, po roce 1830, které se již nezměnilo ani při revisi katastru v letech 1873-83 provedené a v podstatě zůstalo - doplněno čísly novými - až na naše časy tak, že může býti spolehlivým vodítkem při zjišťování, jak vypadaly ve svém rozsahu staré Uhřice."

Na straně 20 následuje náčrt s rozpisy čísel. Tuto "mezihru" s novým číslováním oproti stabilnímu katastru jsem blíže nezkoumal, ale rozdíly u čísel některých domů jsou patrné.

Dambořice

Také v sousedním městečku Dambořice probíhalo mapování pro stabilní katastr v roce 1827. Tehdy se z mých předků dotklo dvou. Příjmení obou začínalo písmenem "P" a bydleli v domcích se "šťastnými sedmičkami".
  • Ignác Panáček (1777 - 1841), Dambořice č. 77
  • Fabián Pučálka (1779 - 1868), Dambořice č. 177

Ignác Panáček - č. 77

V čase mapování byl půlláník Ignác Panáček (1777 - 1841) už podruhé ženatý. Poprvé se ženil už ve 20 letech. Byl "mužem sedmiček". Narodil se v roce 1777 v domě č. 77. Roku 1797 se oženil s Kateřinou, dcerou Jana Hortvika. Manželství trvalo 15 let, než na jaře 1812 Ignác ovdověl. V prvním manželství se mu narodilo 6 dětí. Ve druhém (s Petronilou, rodem Františka Kocmana) měl dalších 9 dětí.

Číslo 77 v Dambořicích. Indikační skica (výřez). Zdroj: ÚAZK. Císařské povinné otisky map stabilního katastru Moravy a Slezska. Dambořice - původně Damborschütz (Tambořice) - 1827.

Fabián Pučálka - č. 177

Fabián Pučálka (1779 - 1848) žil s manželkou Otýlií, dcerou Bernarda Trumpeše z Dambořic. Byl půlláníkem v Dambořicích, tedy sedlákem, který obhospodařoval zhruba 17 hektarů polí. V městečku měl Fabián Pučálka za sousedy Jana Bartuška  (č. 176) a Jakuba Kroupu (č. 183).

Číslo 177 v Dambořicích. Indikační skica (výřez). Zdroj: ÚAZK. Císařské povinné otisky map stabilního katastru Moravy a Slezska. Dambořice - původně Damborschütz (Tambořice) - 1827.

Syn Ignáce Panáčka, Josef a dcera Fabiána Pučálky, Marianna, se vzali v roce 1839. Jejich syn Josef byl mým prapradědem (byl otcem Marie, manželky ve válce padlého Metoděje Rozehnala z Uhřic) V roce 1927, když probíhalo v Dambořicích mapování, měl Josífek 14 roků, malá Mariánka byla teprve sedmiletá.

V Dambořicích jsem byl (zatím) 2x v životě, orientace je pro mě složitější, tedy i odhad, kde mohly být ona místa, na nichž stávaly domky mých předků.

Dům Ignáce Pučálky (č. 177) v orientaci ke kostelu sv. Martina Tourského v Dambořicích vidíte na obrázku dole, kde jsou spojeny dva arch císařského otisku.

Umístění domu č. 177 v širším kontextu Dambořic. Zdroj: ÚAZK. Císařské povinné otisky map stabilního katastru Moravy a Slezska. Dambořice - původně Damborschütz (Tambořice) - 1827.

Pokusil jsem se podle císařských otisků určit polohu obou domů na současné mapě Dambořic. Je to znázorněno na dalším obrázku, opět vůči poloze kostela a náhledu městečka Dambořice, přes časovou propast 190 let.

Umístění bývalých domů Fabiána Pučálky (č. 177) a Ignáce Panáčka (č. 77) na současné mapě Dambořic. Zdroj: Mapy.cz

Mám nyní alespoň přibližnou představu. Díky mapám.

V článku jste mohli vidět, obrázky, u nichž jsem se snažil vyhnout vodoznaku a dalším "nepříjemnostem" na obrazovce indikačních skic. "Není to ono", protože nelze zobrazit větší celek. Proto se domnívám, že je lepší si indikační skici objednat. Učinil jsem tak v minulosti např. pro Velké Karlovice a teď už i pro další obce, kde žili mí předci a které mě zajímají.

Postup při objednávání indikačních skic a císařských otisků map

Mám tedy zkušenost s online objednáváním vybraných stránek indikačních skic v Moravském zemském archivu v Brně. Je to celkem pohodlné, objednávat lze skrze prohlížení na stránkách ÚAZK. Služba závisí na rychlosti zaplacení zálohové faktury, která vám přijde e-mailem. Myslím, že je to i cenově dostupné. Ostatně proč nepřispět organizaci, která mi tak vydatně pomáhá v mapování mých předků na jižní Moravě. K únoru 2017 jsou ceny následující:
  • 1 ks (čtvrtka, výřez) indikační skici v digitální podobě za 25,- Kč 
    • Pro názornost skica Uhřic má 23 ks (čtvrtek) a 4 poloviční archy
    • Pouze obec Uhřice je na 3 arších
  • DVD - 60,- Kč
  • Poštovní a balné - 34,- Kč
Chcete-li ušetřit za vícenásobné DVD, poštovné a balné, je vhodnější si udělat výběr všech map, které potřebujete a chcete, najednou.

Toto neplatí pro Slezsko, kde aplikace funguje na celé obrazovce a bez vodoznaku, jak je tomu u MZA Brno. Vodoznak a další části prohlížeče v on-line prohlížení ruší, takže jsou dobrým důvodem, proč si objednat skici v digitální podobě pro vlastní prohlížení, výřezy či vytištění.

Když jsem psal článek o hledání v mapách stabilního katastru, fungovala ještě "stará prohlížečka". Nyní je v ÚAZK (Ústřední archiv zeměměřictví a katastru) výchozí "aplikací" je stránka zde.

Výchozí stránka http://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/pohledy/archiv.html

  • V levém horním rohu zadáte obec, kterou chcete vyhledat. Modré menu (nechcete-li experimentovat s typy map apod.) odkliknete symbolem v jeho pravém horním rohu). Mapu můžete také přibližovat kolečkem myši a pohybem myši orientovat. K dispozici jsou v pravém horním rohu i tlačítka pro přiblížení (+) a oddálení (-).
  • Je-li více obcí stejného názvu (objeví se v menu vpravo dole), najdete (podle okresu) tu, kterou potřebujete a kliknete na symbol lupy /viz. obrázek). Nezobrazí se vám přímo obec, ale výřez, na němž si hledanou obec najdete.
Výběr obce z mapy Českého úřadu zeměměřictví a katastru. Zdroj: ÚAZK

  • Najedete myší na jméno obce a kliknete pro další postup. Objeví se vám seznam dostupných map (např. z vojenského mapování apod.). Na horních řádcích budou indikační skici a císařské otisky. Ty lze objednávat. Mapy z vojenských mapování a další jsou určeny k prohlížení. U každé obce si tak můžete prostřednictvím map udělat určitou představu o vývoji v čase. tejně tak i o vývoji kartografie.
Menu pro výběr map, které jsou pra danou obec k dispozici. První dva řádky se týkají indikačních skic a císačských oticků. Zdroj: ÚAZK

  • Kliknutím na obrázek "skica" nebo "otisky" (nebo další mapy) se vám otevře nové okno s vybraným mapovým obsahem. 
  • Chcete-li objednat skici, kliknete v nově otevřeném okně na symbol nákupního košíku a vlevo se objeví zobrazení nákupní aplikace. Najedete-li myší na arch, ten zezelená, aby bylo zřejmé, který chcete vybrat. Dvojklikem se barva vybraného archu změní na červenou, což znamená, že jste jej přidali do nákupního košíku. Obsah košíku samozřejmě můžete smazat - celý nebo po jednotlivých položkách.
Výběr jednotlivých archů skic katastrální mapy. Zdroj: ÚAZK

  • Když dokončíte výběr archů v jedné obci, můžete vyhledat další obec a dále doplnit obsah košíku. Podle počtu vybraných archů vidíte nad seznamem položek v nákupním sloupci také celkovou cenu (1 položka = 25,- Kč), bez balného a poštovného. Obsah košíku zůstane uchován.
  • Máte-li vybrány všechny archy, které si chcete objednat, klepněte myší v menu pod seznamem archů na "Odeslat objednávku". Vyskočí vám další okno, do nějž zapíšete detaily objednávky (viz. obrázek). V okně se nelze posouvat myší, proto použijte klávesnici (šipky nahoru a dolů).
Objednávkový formulář skic stabilního katastru. Zdroj: ÚAZK

  • Objednat můžete na firmu nebo soukromě, zadat lze i jinou adresu pro zaslání DVD s mapovým obsahem. Vybrat můžete různé metody platby. Bohužel ne online prostřednictvím platební karty, což proces trochu zdržuje. Možnosti jsou:
    • bankovním převodem předem (faktura přijde na zadaný e-mail),
    • složenkou (exotickou možností je, že vám pošlou poštou složenku, kterou zaplatíce s připočtením ceny za odeslanou složenku),
    • hotově při osobním vyzvednutí - v rámci badatelských hodin pro veřejnost v MZA Brno.
  • Po objednání vám na zadaný e-mail přijde potvrzení objednávky a po několika málo dnech e-mail se zálohovou fakturou. 
  • Po uhrazení faktury (převodem) nebo zaplacení složenky dostanete e-mail o odeslání zásilky Českou poštou. Během několika dnů se můžete těšit na DVD s mapovými podklady.

Existuje i varianta objednat si vytištěné archy či archy císařských otisků. Tato aplikace ještě funguje "postaru". V takovém případě je nutné rozkliknout příslušnou sadu císařských otisků ("Otisky" pod řádkem map "Skica") a poté v pravém horním rohu kliknout na "Nákupní seznam".

Detail výběru listí císařských otisků katastrální mapy. Zdroj: ÚAZK

Postupně můžete vybrat sady císařských otisků nebo celé katastry, a pak je vložit do nákupního košíku. Vše dle pokynů v okně nákupního seznamu.

Nákupní seznam pro mapové listy císařských otisků. Zdroj: ÚAZK

Myslím, že tato možnost nebude tolik využívaná, protože prohlížení císařských otisků ani v MZA Brno nezkresluje vodoznak či jiné "nepříjemnosti. Rozdíl poznáte snadno. Nejprve je stránka se skicou, pod ní stránka císařského otisku.

Obrazovka pro prohlížení indikačních skic (s vodoznakem o orientačním výřezem). Zdroj: ÚAZK

Obrazovka pro prohlížení indikační skici (neobsahuje velký vodoznak). Otisk však neindikuje jména vlastníků pozemků a orientační čísla domů. Zdroj: ÚAZK


Mapa znamená konkrétnější představu

Nalezení na mapě je obvykle buď potvrzením místa, kde žili a pracovali předci nebo naopak jeho objevením. U indikačních skic je to znázornění stavu, který existoval před necelým 200 lety. Osobně mám také radost, když si mohu zkonkretizovat, kde se odehrávaly určité příběhy. Jako například ten z hledání Jana Křístka. Příběhy a rodinná historie tak dostanou podobu konkrétního místa, které můžete navštívit.

Ne všechny mapové podklady se dochovaly. Mrzí mě třeba, že nejsou k dispozici indikační skici pro Nemojany s mlýnem Chobot. Ten je naštěstí alespoň na císařském otisku. Kromě toho, že zjistíte, kde a kdo na daném místě žil v době mapování, můžete z map získat informaci, kdo na daném místě žil poté, co odtud vaši předci odešli (u předků před obdobím mapování) nebo kdo na daném místě bydlel a obhospodařoval jej předtím, než se na dané místo vaši předci přestěhovali (u předků žijících po období mapování). Ve většině případů však lze očekávat, že na daném místě žili předci po několik generací, i v době, než se v matrikách začalo objevovat číslování domů.

Jaké jsou vaše dojmy a zkušenosti s prací a využitím mapových podkladů. Objevili jste díky mapám něco nového o vaší rodinné historii? Podělte se v komentářích nebo na Facebooku. Díky.



1 komentář:

  1. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat

Vážím si komentářů od podepsaných čtenářů. Příspěvky můžete komentovat pod každým z nich. Své názory, náměty a dotazy ke stránkám a jejich obsahu prosím směřujte do rubriky "Vaše názory". Děkuji.

LF