Pavel Adamec a Rozálie - první Adamci v Uhřicích (a víte, co je to Adamcova míra?)

Je tu další "příběh", který tak trochu začíná v uhřické kronice na str. 34. Už jsem zkoumal, že Hudci přišli z Kobeřic a Drápali z Kovalovic. Slíbil jsem, že propátrám i fakt, že Adamci přišli z Nemojan (u Vyškova). Tady je výsledek.

"Adamci z Nemojan u Vyškova od r. 1796" - nápověda v uhřické kronice. Aktualizace 26.2.2018 - Kronika již na webu obce Uhřice k dispozici bohužel není.

Nemojanský mlýn Chobot je jediný, který při současném stavu mého rodopisného bádání zachycuje přímé předky jako mlynáře. Byli to Pavel a Jan Klementovi, otec a syn, o nichž už také vznikl na blogu MY ROOTS článek. DO následujícího dění vstupuje Rozálie, vnučka mlynáře Jana Klementa.

Příběh má středobod v manželském páru Pavel Adamec a Rozálie, rodem Přikryl. Spojují se zde dvě rodové linie mých předků a zároveň je to pár "stěhovavý", Pavel i Rozálie se totiž narodili v Nemojanech na Vyškovsku a oba zemřeli v Uhřicích na Hodonínsku.

Stejně jako v dalších zmíněných osudech Hudců a Valehrachů, i toto "stěhování" se odehrálo na přelomu 18. a 19. století. Proto jejich příběh a hledání některých doplňkových dat částečně postihuje ztráta matrik z Uhřic a Dambořic z let 1785-1799.

Pokud jde o stěhování, kniha Čtení o Uhřicích k tomu na str. 43 poznamenává, jak si Lichtenštejnové uvědomovali, že je nutno obdělávat půdu, aby poddaní mohli rozmnožovat panský majetek. Také v Uhřicích zůstávaly prázdné grunty a role. "Kníže Alois I. Josef (1759-1805) do upadajících vesnic získával osadníky; po nastěhování měli úlevy. Tak se do Uhřic zřejmě během 17., ale hlavně v 18. a na začátku 19 století, přistěhovali lidé z jiných vesnic."

Jak vidno, v případě mnoha rodin, mezi nimiž byli i mí předci, se tak skutečně stalo. Možná tomu nahrály i další faktory, vyplývající z historického kontextu. Dosud jsem se v článcích příliš obecnou historií, která utvářela dobový kontext, nezabýval kontextem. Pro rozšíření obzoru a lepší uvědomění to myslím není od věci.

Josefínská doba a náznak historického kontextu

Domnívám se, že "stěhování" rodin v předchozích článcích i v tomto příběhu souvisí také s určitou uvolněností, kterou přinesla Josefinská doba a tzv. Josefínské reformy. Josef II (1741-1790), syn Marie Terezie a Štěpána Lotrinského (Františka I) byl císařem Svaté říše římské, král uhersky, nekorunovaný král český, markrabě moravský a arcivévoda rakouský. Historicky proslul Josef II během desetileté vlády v letech 1780-1790 zejména vydáním Tolerančního patentu a zrušením nevolnictví. (Pamatujete z dějepisu?)

Josef II.

Toleranční patent vydal 13. října 1781. Zjednodušeně řečeno, umožňoval patent existenci dalších tří vyznání (kromě zavedeného a rekatolizací vynuceného římsko-katolického) - augšpurské (luteráni), helvétské (kalvinisti) a pravoslavné. Nešlo o nastolení náboženské svobody. Navíc např. ve Slezsku byl omezený výkon nekatolického vyznání povolen už předtím.

Jednu ukázku "dopadu" tolerančního patentu v roce 1783 jsem objevil v matrice Liptálu (nedaleko Vsetína, odkud pochází jiná rodová větev předků), kde můžete na několika řádcích u křtu dětí vidět zapsána různá vyznání rodičů - katolické, protestantské i reformované/kalvinistické.

Označená různá vyznání v matrice z prosince 1783, dva roky po vyhlášení tolerančního patentu Josefem II. Zdroj: ZA Opava, Digitální archiv, inv. č. 2429, sign. Vs V 2, fol. 92.

Zrušení nevolnictví bylo nařízeno patentem z 1. listopadu 1781. Nevolnictví představovalo osobní závislost poddaných na vrchnosti. Jeho zrušením lidé získali možnost uzavírat sňatky bez svolení vrchnosti, mohli se svobodně stěhovat či pracovat a studovat mimo hranice panství.

V letech 1785 - 1789 byl také vypracován josefínský berní katastr, který evidoval hospodářskou půdu v zemi a je tedy cenným genealogickým zdrojem.

Na dokreslení doby si ještě prosím povšimněte několika (s genealogií zdánlivě přímo nesouvisejících) zajímavých událostí či milníků o běhu času, vzdáleného přes dvě století.

• Roku 1783 byl v Anglii "vynalezen" parní stroj (a začala průmyslová revoluce). Toho roku parní stroj úspěšně použil francouzský markýz Claude Francois Dorothée de Jouffroy d'Abbans pro pohon svého prvního prototypu parolodi.
• V roce 1789 byla uvedena premiéra opery Don Giovanni od Wolfganga, Amadea Mozarta, 
• V letech 1789 - 1794 proběhla Velká francouzská revoluce.
• V roce 1796 vznikla Česká mše vánoční  Jana Jakuba Ryby.
• V USA se roku 1800 uskutečnilo první očkování proti neštovicím.
• Roku 1802 byla zrušena doživotní vojenská služba.

Slovo globalizace teprve čekalo na své objevení, avšak lokální události s postupným mezinárodním a globálním dosahem se děly již tehdy.

Hostinský Pavel Adamec a Rozálie, Uhřice č. 12

Pavel Adamec byl potomkem rodu, který se v Lulči objevil těsně po třicetileté válce. Do Nemojan se z Lulče přiženil Pavlův děd (shodou okolností také Pavel Adamec), v roce 1735. Pavel se narodil jako páté dítě z celkových jedenácti otci Josefovi a matce Tereze (rodem Jakuba Srny). To bylo na sklonku jara, 19. června 1774, v nemojanském stavení číslo 31. Marie Terezie toho roku povinně zavedla školní docházku.

Pavlova budoucí manželka Rozálie byla dcerou Jana Přikryla a Kláry, dcery nemojanského mlynáře Jana Klementa z mlýna Chobot. Byla o necelý rok starší než Pavel Adamec a její rodiče bydleli v chalupě č. 13.

Co svedlo Pavla Adamce a Rozálii Přikryl dohromady se nedozvím. Osud a žijící rodiče je každopádně přivedli k oltáři. 10. listopadu 1795 uzavřeli Pavel a Rozálie svazek manželský. Svolení vrchnosti mít nemuseli.

Zápis sňatku Pavla Adamce a Rozálie Přikryl v Nemojanech. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. 12805, s. 26.

Bylo už to však za vlády nového panovníka, Františka I. Ten, na rozdíl od svého strýce Josefa II, posiloval absolutismus a zavedl v zemích habsburské monarchie policejní režim. Celý manželský život Pavla Adamce a Rozálie proběhl právě za vlády Františka I., který byl u moci v letech 1792-1835.

Běh dějů příštích předznamenalo i to, že roku 1792 revoluční napoleonská Francie vypověděla kostnatějící Rakouské monarchii válku, první ze čtyř.

Dítětem svatební noci byl můj předek, Pavlův prvorozený syn Václav, narozený 28. září 1796 (Nemojany č. 30).

Pavlovi Adamcovi a Rozálii se první tři děti narodily v Nemojanech (Václav (*1796), Cecílie (*1798), Kateřina (*1800). V Uhřicích (č. 12) se 18. dubna 1802 narodila dcera Františka a jejich dalších sedm sourozenců (čtyři však zemřely už v útlém věku).

Lze tedy usuzovat na to, že "stěhování" se třemi malými dětmi z Nemojan do Uhřic proběhlo na počátku 19. století. Byl to vstup do nového století a vstup do nového života?

Pavel Adamec byl v Nemojanech čtvrtláníkem a domkařem. V Uhřicích ho najdeme jako výčepního, šenkýře ři hostinského. Možná to byla příležitost, za kterou se Pavel Adamec přestěhoval. 

Samozřejmě, že i poté udržovali čerstvě uhřičtí Adamcovi s rodnou vsí čilé styky. V Nemojanech žili rodiče Adamcovi i Přikrylovi i řada sourozenců. Také jejich syn Vincenc, narozený v Uhřicích, měl ještě stejné kmotry jako sourozenci, kteří se narodili v Nemojanech. Byli jimi Jan Kramář z Lulče a Angelina Králíček (ne Jolie).

Václav Adamec, narozený Pavlovi a Rozálii ještě v Nemojanech a Vincenc Adamec, narozený již v Uhřicích tak patrně byli prvními mužskými potomky a jakýmsi "praotci" Adamců v Uhřicích z první polovině 19. století.

Vyškovsko a Kyjovsko je velkým "zdrojem" jihomoravských Adamců. Jméno je také obvyklé na Valašsku a je celkově po České republice hojně rozšířeno. Zdroje: Server KdeJsme.cz.

K příjmení Adamec (německy Adametz) Moldanová (2015, str.27) poznamenává, že vychází ze starozákonního osobního jména Adam, tedy "člověk stvořený ze země", spolu se všemi příjmeními, kde se Adam objevuje ve slovním základu (Adamčík, Adámek, Adamica...)

I zde je trochu zmatek v opisech uhřických matrik

Zmatek vyvolávají opisy matrik pro Uhřice a Dambořice pokud jde o Rozálii, manželku Pavla Adamce. Posuďte sami:

• Při narození syna Vincence (*1804) je u matky zřetelně německy napsáno "Adamzin Rozalia geborene Pržikrilin" (Adamec Rozálie, roz. Přikryl).

Matka Rozálie roz. Přikryl. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. Dambořice opis9, s. 45 (zde).

• U narození syna Pavla (*1807) je u matky německy napsáno "Adamzin Rozalia geborene Seymurdin von Nemojan". Pavel Adamec je zde zaznamenán jako šenkýř či krčmář.

Matka Rozálie roz. "Segmordin" z Nemojan. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. Dambořice opis9, s. 57 (zde).

• Dcera Kateřina (*1809) má u matky zapsáno "Rosalie tochter des Johann Skozal(?)".

Rozálii opisovatel přisoudil už třetí příjmení. Tentokrát (asi) Skozal. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. Dambořice opis9, s. 64 (zde).

• U dcery Marianny (*1811) je v opisu matriky v kolonce "matka" zapsáno opět "Rozalia geborene Seymura".

Příjmení Segmura už opisovatel použil v roce 1807. (V Uhřicích a Dambořicích žil rod, jehož příjmení bylo Šemora). Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. Dambořice opis9, s. 71 (zde). 

• Veronika (*1813) má u matky zapsáno "Rozalia geborene Ziganek". Totéž i Veronika, narozená v roce 1814.

Jako poslední se u Rozálie objevilo rodné příjmení Cigánek. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. Dambořice opis9, s. 78 (zde). 

Poté, co zemřela první Veronika, dali Pavel a Rozálie stejné jméno i své poslední dceři. Ani ona se nedožila dvou let. Zápis příjmení matky Rozálie byl opět zmatečný. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. Dambořice opis9,  fol. 81 (zde). 

Přepisovat zápisy v matrikách určitě nebyla moc záživná práce. Stejně jako u Drápalů i zde byly zápisy asi dosti benevolentní a kreativní. Snažil jsem se situaci nepodcenit a hledat úmrtí Rozálií či svatbu Pavla Adamce s dalšími Rozáliemi, ale marně. Děti Pavel, Kateřina i obě Veroniky se nedožily více než dvou let, což je smutné. Jsem však přesvědčen, že matka byla stále stejná - dcera Jana Přikryla z Nemojan, první a jediná manželka Pavla Adamce.

Uhřice č. 12

S určitou nadsázkou lze říci, že také kolem životů Pavla Adamce a Rozálie a jejich příbuzných v Nemojanech se valily dějiny. V prosinci 1805 např. proběhla historická bitva u Slavkova. Za uhřickými humny podepsal Napoleon příměří (např. viz. web Morava napoleonská). Kdoví, jak se vše dotklo hrdinů tohoto příběhu.

V místě setkání tří císařů jsem se stavoval po "běhu ke kořenům" v Uhřicích a Dambořících 16.3.2016. Zdroj: vlastní foto (mobilem).

Každopádně Pavel s Rozálií žili v Uhřicích ve stavení s číslem 12

12. února 1817 se oženil jejich nejstarší syn z Uhřic č. 12, Václav, narozený ještě v Nemojanech. Nyní byl na řadě s plozením potomků on. Prvorozená dcera Cecílie, také "dítě svatební noci" se počátkem listopadu 1817 narodila Václavu Adamcovi a Anežce. Vše ještě v domě č. 12. Manželé však z rodičovského domu odešli. Jejich stopu lze poté vypátrat v uhřickém domě č. 32.

Kde stával dům, v němž bydleli Pavel Adamec s manželkou Rozálií? Podle indikační skici z roku 1827 se dům č. 12 v Uhřicích nacházel proti kostelu. I nyní je to stále č. 12. Domy č. 32 a 33 byly přibližně uprostřed obce (ale myslím, že neodpovídají současné poloze domů 32 a 33 v Uhřicích). Nestudoval jsem ještě vůbec gruntovní knihy z Uhřic, nicméně o obyvatelích z čísla 12 lze několik střípků zachytit i v matrikách, poté, co se zde objevily čísla domů.

Uhřice č. 12 na vršku u kostela sv. Jana Křtitele. Zdroj: Ústřední archiv zeměměřičství a katastru.

Mezi lety 1774-1780 (a později) ve stavení č. 12 žil hostinský Karel Ševčík s manželkou Josefou. Také v matrice najdeme svatbu, konanou 7. září 1773. Při ní si hostinský Ondřej Eisler z Bučovic, vzal Annu, vdovu po kostelníkovi Janu Valentovi ze Žarošic, který žil v Uhřicích. Protože stavení bylo nejblíže kostelu, dávalo to smysl, aby zde žil kostelník. Navíc tu byla i zvláštní symbióza s hostinským řemeslem. V roce 1771 (kdy se v matrice začalo objevovat číslování domů) lze zaznamenat v čísle 12 (podle matrik) ještě hostinského Antonína Teiga s manželkou Kateřinou. Zdá se tedy, že to byl domek, kde žili tradičně uhřičtí hostinští. (V roce 1748 je v matrice zmínka o Alexandru Frázovi, šenkýři z Uhřic)

V domě č. 12, kde prožil svůj uhřický život, zemřel hostinský Pavel Adamec 4. února 1826. Příčinou smrti byla tuberkulóza plic (Lungensucht).

Hostinský (gastwirt) Pavel Adamec zemřel na plicní tuberkulózu v 53 letech (1774-1826). Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. Dambořice opis9,  nečíslováno, online s. 345/389 (zde). 

Cholera v Uhřicích roku 1836

V létě roku 1836 byla Rozálie už desátým rokem vdovou. Synové Václav (ještě nemojanský rodák) a Vincenc (už uhřický rodák) byli oba ženatí, Babička Rozálie měla několik vnoučat. Říká se, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. V oněch dobách to bylo pro lidi trpké poučení. Do regionu byla zavlečena v létě 1836 epidemie cholery. Jednou z obětí epidemie se stala také Rozálie. Zemřela 17. září 1836 a byla připsána do zhuštěného seznamu zemřelých v uhřické a dambořické matrice. Stejně jako Matrin Valehrach/Valihrach, který do Uhřic přivedl rod Valehrachů. Ten epidemii cholery podlehl o dva dny později, 19. září. Byl to tehdy smutný konec léta v Uhřicích, který završil osudy zástupců párů, které byly dost odvážné na to, aby učinily změnu ve svých životech a odstěhovaly se z rodných vesnic svých předků.

Část matriční knihy zemřelých pro obec Uhřice. Od počátku září do počátku října 1836 jsem napočítal 88 obětí epidemie. Mezi nimi i Rozálie Adamec a Martin Valehrach. Rodačka z Nemojan a rodák z Kovalovic. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. 5219, s. 188 (online zde).

Rekapitulace

Vše nasvědčuje tomu, že téměř všichni mí "jihomoravští" předci již byli na počátku 19. století usazeni v Uhřicích. Zejména stěhování z Nemojan a Kovalovic na Vyškovsku bylo dokonáno. Zbývá tedy zrekapitulovat časovou osu života Pavla Adamce a Rozálie, která je v Uhřicích příběhem domu č. 12. (N-narozen, O-oddán, Z-zemřel)

• O 5.3.1764 Jan (Jakub) Přikryl, Nemojany a Klára (Jan) Klement, Nemojany - mlýn Chobot
• O 27.1.1766 Josef (Pavel) Adamec, Nemojany a Terezie (Jakub) Srna, Nemojany
• N 23.8.1773 Rozálie - Jan Přikryl a Klára, Nemojany č. 13
• N 19.6.1774 Pavel - Josef Adamec a Terezie, Nemojany č. 31
• O 10.11.1795 Pavel (Josef) Adamec, Nemojany a Rozálie (Jan) Přikryl, Nemojany
• N 28.9.1796 Václav - Pavel Adamec a Rozálie, Nemojany č. 30
• Prvorozený syn.
• N 17.11.1798 Ceclílie - Pavel Adamec a Rozálie, Nemojany č. 30
• N 24.11.1800 Kateřina - Pavel Adamec a Rozálie, Nemojany č. 30
• Zemřela 24. října 1801 v Uhřicích č. 12. Mezi jejím narozením a smrtí se Adamcovi přestěhovali do Uhřic.
• N 18.2.1802 Františka - Pavel Adamec a Rozálie, Uhřice č. 12
• N 3.4.1804 Vincenc - Pavel Adamec a Rozálie, Uhřice č. 12
• Jeho pozdějšími potomky ve dvou různých větvích byli také Jakub Adamec (*28. dubna 1885) a Jan Adamec (*22. ledna 1889), kteří zahynuli ve Velké válce a jejichž jména jsou vytesána na památníku obětem válek v Uhřicích.
• Z 18.3.1805 Pavel Adamec (otec Pavla Adamce), Nemojany
• N 24.1.1807 Pavel - Pavel Adamec a Rozálie, Uhřice č. 12
• Zemřel 12. ledna 1809 v Uhřicích č. 12.
• N 5.1.1809 Kateřina - Pavel Adamec a Rozálie, Uhřice č. 12
• Zemřela 31. ledna 1809.
• N 29.1.1811 Marianna - Pavel Adamec a Rozálie, Uhřice č. 12
• N 30.1.1813 Veronika - Pavel Adamec a Rozálie, Uhřice č. 12
• Zemřela 23. dubna 1813.
• N 20.3.1814 Veronika - Pavel Adamec a Rozálie, Uhřice č. 12
• Zemřela 20.1.1816.
• Z 17.10.1816 Klára, matka Rozálie (manželky Pavla Adamce), Nemojany č. 13
• Po smrti své manželky Kláry (dcery mlynáře Klementa) se Jan Přikryl přestěhoval za dcerou Rozálií do Uhřic, kde však záhy zemřel.
• Z 20.1.1817 Jan Přikryl, otec Rozálie (manželky Pavla Adamce), Uhřice č. 12
• O 12.2.1817 Václav (Pavel) Adamec, Uhřice č. 32 a Anežka (Vendelín) Vítek, Uhřice č. 83
• Svatba mého předka, prvorozeného syna Pavla a Rozálie.
• Své prvorozené dceři dali Václav a Anežka jméno Cecílie. V dospělosti se provdala za Josefa Hudce, syna svobodné matky Anežky. Propojily se tak dva přistěhovalé rody, jejichž zástupci se už narodili v Uhřicích - Hudci a Adamci.
• Z 4.2.1826 Pavel Adamec, Uhřice č. 12
• Z 14.1.1830 Terezie, matka Pavla Adamce, Nemojany č. 31
• Z 17.9.1736 Rozálie, manželka Pavla Adamce, Uhřice č. 12

A jaké je pokračování v mém rodokmenu?

• O 12.2.1817 Václav (Pavel) Adamec a Anežka (Vendelin) Vítek, Uhřice
• N 9.11.1817 Cecílie, dcera Václava Adamce a Anežky, Uhřice č. 12
• O 29.1.1840 Josef (Anežka) Hudec a Cecílie (Václav) Adamec, Uhřice
• N 10.2.1843 Anežka, dcera Josefa Hudce a Cecílie, Uhřice č. 83
• O 28.8.1861 Jakub (Jiří) Rozehnal a Anežka (Josef) Hudec, Uhřice
• N 4.7.1879 Metoděj, syn Jakuba Rozehnala a Anežky
• Můj praděd.

Výřez záznamu o svatbě Cecílie Adamec (vnučky Pavla Adamce a Rozálie) s Josefem Hudcem. Strýc Josefa Hudce, Fabián Hudec byl v Uhřicích purkmistrem a rychtářem, stejně jako Josefův otčím Silvestr Poláček. Zdroj" MZA Brno, Actapublica, sign. Dambořice opis10, s. 52 (online zde).

Antonín a František Adamcovi - významní nemojanští rodáci

Nejmladší bratr Pavla Adamce, Bernard (1786-1850) v Nemojanech zůstal. On byl pokračovatelem Adamců v nemojanském domě č. 31. Mimo další děti, měl syna Vavřince Adamce, který z nedalekých Dědic přivedl do Nemojan nevěstu Mariannu, dceru Jakuba Bastla, 3/4-láníka z Tučap a Dědic. Vavřinec Adamec s Mariannou se stali rodiči dvou bratrů, kterými "orámovali" svých šest narozených dětí. Byli to známí nemojanští rodáci, bratři Antonín a František Adamcovi. O obou těchto mých vzdělaných pra-bratrancích jsem se kratince zmínil pod obrázkem v článku Rodokmen jako dárek.

Vavřincův nejstarší syn Antonín Adamec (*9. června 1853, Nemojany + †24. května 1913, Brno), který zasvětil život práci pro církev.

František Adamec (*12. listopadu 1866, Nemojany 31 - †5. srpna 1956, Brno) byl nejmladším bratrem Antonína Adamce. Stejně jako bratr byl římskokatolickým knězem. Jakou míru piva čepoval v první čtvrtině 19. století uhřický hostinský Pavel Adamec se nedozvíme. František Adamec byl nejen kněz, ale zabýval se vášnivě i včelařstvím, Jako respektovaný odborník na tomto poli ustanovil tzv. Adamcovu míru včelího rámku. Jeho životopis najdete např. na webu Moderní včelař (3. díl článku k výročí 100 let existence Adamcovy míry).

V lednu 1905 se v časopisu Včela moravská objevil přepis přednášky Františka Adamce. Počala tzv. Adamcova míra. Zdroj: Wikipedia.

Oba bratři se narodili v Nemojanech. Jeden ještě za života Václava Adamce, toho času hostinského v Uhřicích a rodáka ze stejného domu jako budoucí kněží a včelař. Mladší, František Adamec se narodil již po smrti mého uhřického předka Václava Adamce. Docela by mě zajímalo jaký vztahy a styky v době kolem roku 1848, kdy byla zrušena robota, panovaly mezi bratranci v Uhřicích a Nemojanech č. 31. Za života měli každý svou "míru".

Příběh bratrů a kněží Adamcových ukazuje, že vzdělanější lidé (pravděpodobně právě díky církvi), mohli o svých životech zanechat zachytitelnější stopu, dostupnou v archivech.

Děkuji Radimu Adamcovi, kamarádovi z Facebooku a příbuznému, s nímž sdílím společné předky - právě Pavla a Rozálii Adamcovy, kteří přišli z Nemojan do Uhřic, "hrdiny" tohoto příběhu.

Vstup do "století páry"

Zatímco na jihu Moravy se Pavel Adamce a Rozálie Přikryl usadili v Uhřicích, velký svět počínal věk, kdy se parní stroj stal nejvýznamnějším zdrojem energie v průmyslu i dopravě. Bylo to století, které dostalo nálepku "století páry". Dělo se však i mnoho dalších významných a interesantních objevů. Posuďte sami z několika příkladů na závěr.

• 1800 - Alessandro Volta použil galvanický článek jako zdroj stejnosměrného napětí (Voltův článek) při konstrukci první baterie. Začaly se tak psát dějiny použitelné elektřiny, byť za otce elektřiny a magnetismu je považován anglický lékař a vědec William Gilbert (1544-1603).
• 1803 - Anglický inženýr J. Nixon poprvé použil koleje z kujného železa.
• 1803 - V Anglii jsou ulice poprvé osvětlovány svítiplynem.
• 1803 - První úspěšná plavba parolodi Roberta Fultona (plula rychlostí 5-6 km/hod. proti proudu řeky).
• 1810 - Peter Durand ohlásil patent na výrobu plechovek z pocínovaného plechu (konzervu).

Peter Durand a jeho vynález - konzerva. Zdroj: Armyweb.cz.