S kostelem sv. Anny v Polance to nebylo "jen tak"

Aktualizace 12.3.2018 - na konci článku

Při cestách přes Polanku nad Odrou poslední měsíce sleduji, že věž tamního kostela sv. Anny je dočasně oblečena do nového hávu. Konečně jsem si ji vyfotil a napadlo mě podívat se, jaká je vlastně historie tohoto kostela a kdo byli mí předci z Polanky, kteří stavbu kostela pravděpodobně zažili.

Kostel sv. Anny v Polance nad Odrou 7.5.2017. Zdroj: vlastní foto. Další fotky (nejsou moje) z opravy věže kostela najdete na webu Ostravy zde.

Josef Franek a Frankova kaple

Martin Juřica v knize Ostravské svatostánky, aneb Kostely, kaple a modlitebny církví rozličných poznamenává, že iniciátorem výstavby kostela byl původně sedlák Josef Franek. Údajně byl bezdětný a svým nastřádaným majetkem chtěl přispět buď ke stavbě kostela nebo kaple. Investoval prý 700 zlatých do nákupu stavebního kamene, s úmyslem postavit kostel při místní škole. Jeho záměr se však nesetkal s podporou místních občanů a Josef Franek odvezl kámen na svou parcelu do Dolní Polanky.

Proč tomu tak bylo je těžkou soudit. Frankovi nebyli "polanečtí". Nepátral jsem po tom, odkud přišli. Jejich statek se nacházel v čísle 10, což potvrzuje i mapa indikační skici z mapování pro Stabilní katastr z roku 1836. Jako majitel je zde uveden Mathias Frank (Matěj Frank). Bylo to ob jeden pozemek vpravo od statku mého předka Valentina Friedela.

Statek Matěje Franka, 1836. Cesta pod statkem je dnešní ulice Anny Letenské v Polance, která v těch místech vede kolem současného hřbitova. Zdroj: Ústřední archiv zeměměřictví a katastru.

Statek na přelomu 18. a 19. století obhospodařoval František Dluhoš. Mathias Frank, otec Josefa Franka, koupil grunt č. 10 v Polance dle smlouvy 20. února 1817. 

Koupě statku v Polance 10. Kupcem byl Mathias Frank. Zdroj: ZA Opava, Digitální archiv, Velkostatek Bravantice, inv. č. 21, sign. A 3-7, fol. 26. 

V roce 1818 se zde již narodila jeho dcera Magdalena (provdala se v roce 1839). Byla první polaneckou rodačkou z rodu Matěje Franka a jeho manželky Terezie. (Měli ještě syna Ondřeje, který se v Polance tak oženil).

Magdalena Frank se narodila 28. října 1818 (100 let před vyhlášením samostatného Československa) v Polance č, 10, již na statku Matěje Franka. Byla mladší sestrou Josefa, který původně inicioval stavbu kostela v Polance. Zdroj: ZA Opava, Digitální archiv, inv. č. 336, sign. Bi X 1, s. 185.

Po tom, odkud do Polanky přišel Matěj Frank (a kde se zřejmě narodil jeho syn Josef), jsem příliš nepátral. Nebylo to v Polance. Matěj Frank, Josefův otec, zemřel 29. května 1845, jeho manželka Terezie o řadu let později - 28. září 1862.

Když Josef Franek neuspěl s ideou kostela u školy, stavitel Dluhoš mu postavil kapli na pozemku, který vlastnil Franek. Kaple byla relativně velká. Měla kůr podepřený čtyřmi sloupky, kazatelnu a dokonce i varhany od sedláka Klapucha. Byla dokončena r. 1879, říká se jí Frankova kaple.

Iniciátor Josef Franek zemřel 11. dubna 1879 ve věku údajně 70 let. Bylo to v Polance č. 10.

Zápis z matriky zemřelých - selský výminkář Josef Franek, syn sedláka Matěje Franka, sedláka z Polanky, zemřel ve věku 70 let. Zdroj: ZA Opava, Digitální archiv, inv. č. 343, sign. Bi X 8, fol. 48.

Pokud se narodil kolem roku 1809 bylo to ještě v době, kdy jeho otec v Polance nehospodařil. Není jisté, zda se dokončení kaple a "převzetí díla" osobně dočkal. Každopádně Frankova kaple se nachází u hřbitova. V současné době je zde smuteční síň. Jak vypadala kaple roku 1930 ukazuje obrázek z webu Stará Polanka.

Frankova kaple v roce 1930. Zdroj:web Stará Polanka.

Článek byl hotov a jel jsem přes Polanku znovu, tak jsem si byl Frankovu kapli vyfotit. Sluníčko zmizelo a objevila se ocelová mračna...

Foto 10.5.2017.

Kostel sv. Anny

Frankova kaple byla výsledkem pokračujících snah o stavbu svatostánku v Polance. Další pokračování měly události až v roce 1882, tři roky po smrti Josefa Franka. To byl založen Spolek stavební kostela v Polance. Martin Juřica píše, že výraznou částkou 40 000 zlatých přispěla také Karolina hraběnka z Beroldingen (zřejmě šlo o hraběnku Larisch-Mönnich, svobodnou paní ze Lhoty a Karviné, která se v roce 1823 provdala za Josefa Ignáce hraběte z Beroldingen, pána na Gündelhartu a Hornu, generálporučíka Würtemberského království, ministra zahraničí a královského domu, doživotního člena stavovské komory . zdroj: Genealogie Larisch). Na základě rozhodnutí olomouckého arcibiskupa landkraběte Bedřicha Egona z Fürstenberka z 15. července 1889 byla v Polance ustanovena samostatná duchovní správa. 

Jednání o výstavbě vlastního kostela započala v roce 1891. 20. ledna 1892 byl posvěcen základní kámen nového polaneckého svatostánku. Věci však nešly tak hladce jak by zainteresovaní a věřící očekávali. Stavba kostela se od počátků potýkala s různými stavebními potížemi. Bylo třeba zpevnit základy dubovými piloty. Stavba byla zakládána na "tekutých píscích". Kostel byl dokončen až o rok a půl později. 26. září 1893 byl posvěcen kříž na vrcholu věže. 

Přišla však nenadálá rána osudu. V ranních hodinách 4. října 1893 se kostelní věž, údajně za velkého hukotu, zřítila! Po této události nechal majitel panství, Gebhard Bernhard Karl kníže Blücher z Wahlstadtu, vybudovat u kostela malou provizorní zvonici. Zemská vláda ovšem rozhodla o vybudování nové, nižší kostelní věže, a to na náklady stavitelů - z velké části knížecí rodiny. Byla tedy postavena nová kostelní věž, vysoká pouhých 22 metrů.

Gebhard Bernhard Karl kníže Blücher z Wahlstattu byl manželem Marie Larisch-Mönnich, dcery Anny Marie Tekly z Mönnichu, nemanželské dcery Jana Václava z Mönnichu.

Tehdy však kníže Blücher, v reakci na rozhodnutí zemské vlády, prohlásil kostel za svůj soukromý majetek a nechal jej obehnat dřevěným plotem, který bránil lidem v přístupu do kostela. Kostelní zvony byly umlčeny a hodiny zastaveny. Tento stav trval až do roku 1898. Tehdy kníže (za odstupné 30 000 zlatých) nechal zrušit ohradu a kostel opět zpřístupnil. Kostelní zvony po odmlce rozezněly ve čtvrtek 1. prosince 1898. Slavnostní posvěcení kostela se konalo až v novém století - 22. dubna 1900. Bylo to dlouhých 8 let od chvíle, kdy byla započata jeho stavba.

Tuto dobu z mých předků v Polance prožíval Antonín Friedel, můj praděd, narozený v Polance roku 1871. Jako dítě byl svědkem stavby Frankovy kaple. V roce 1898, kdy se v prosinci opět rozezněly zvony kostela, už byl ženat a bydlel na Světlově (dnes součást Krmelína) nebo ve Výškovicích. Do Polanky se vrátil až mezi roky 1901-1904. Ostatně, jeho stopu a stěhování jsem sledoval v článku

Stopy ze sčítání lidu - hledání míst, kde žil praděd Antonín F.

Kostel sv. Anny v "obvyklém" pohledu. Vyfotit jej bez drátů el. vedení není z některých úhlů pohledu možné. Zdroj: Hrady.cz

Obecní kaple

S kaplí, tentokrát obecní, je spojen život praděda Antonína (jeho fotografie z vojenských let doprovází Facebook stránku blogu MY ROOTS). Antonínův syn Alois (můj děd) se totiž narodil v roce 1908 v Polance č, 255, ale při sčítání lidu žili s rodiči v domě, který byl obecním hostincem a nachází se vedle "obecní kapličky", oficiálně kaple Blahoslavené Panny Marie. Bylo to pár let, kdy se můj předek Antonín Friedel vrátil do Polanky, rodiště svých předků.

Obecní kaple v Polance, za ní dům, kde žil můj praděd Antonín Friedel při sčítání lidu v roce 1910. Foto z roku 1957. Zdroj: web Stará Polanka.

Podle Wikipedie, týkající se římskokatolické farnosti v Ostravě-Porubě "...v roce 1829 nechal bravantický duchovní Maxmilián Lukovský v Horní Polance vystavět kapli svatého Jana Nepomuckého, vysvěcenou roku 1833. Na jejím místě pak byla v letech 1861–1862 postavena dosud existující obecní kaple Blahoslavené Panny Marie, jež byla vysvěcena v roce 1867." I tato kaple byla před několika týdny zrekonstruována. Byla odstraněna omítka a "nahozena" nové, bílá.

Na přelomu 19. a 20. století se mí předci od Polanky víceméně odpojili (zato dcerka je tam teď "jako doma" a má v Polance řadu kamarádek a kamarádů). Po roce 1910 odešli do Moravské Ostravy...

Foto 10.5.2017.

Dovětek

Lešení neobepíná kostelní věž poprvé. V roce 1965 se například opravovala omítka a dobová fotografie ukazuje festovní lešení.

Lešení kolem věže kostela v roce 1965. Lešení stavěl Metoděj Hurník. Zdroj: web Stará Polanka, kde najdete další dobové fotografie kostela sv. Anny v Polance.

Dominanta obce, kostel sv. Anny v Polance nad Odrou je kulturní památkou Ministerstva kultury ČR. Je památkově chráněn od 2.12,1998, tedy od stoletého výročí "znovuuvedení do provozu".

Na mapě najdete kaple v Polance poměrně blízko od sebe.

Kostel na výřezu mapy není, našli byste jej vlevo nahoře, cestou dále z Polanky na Klimkovice. Zdroj: Mapy.cz

Literatura:

• JUŘICA, M. Ostravské svatostánky, aneb, Kostely, kaple a modlitebny církví rozličných. 1. vyd. Ostrava: Repronis, 2006. 40 s. ISBN 80-7329-116-9.

Aktualizace 12.3.2018

Takto vypadá kostel po opravě.

Kostel v Polance po rekonstrukci, když zmizela část lešení z věže. Co na něj říkáte? Zdroj: vlastní foto, 9.3.2018