Tak, a mám to za sebou! A zároveň i před sebou? Za mnou je první "vzdělávání" v rodopisné práci formou živého kurzu! A přede mnou aplikace nabytých "čtenářských" schopností.
Experiment č. 30
Po měsících zvažování ("Co mi to dá?", "Jak to využiju?", "Kdy to bude nejvhodnější?"...), pochybnosí ("Vystačím si s knihami jako samouk, je toho všude tolik..."), opakovaného dělání chyb nebo nemožnosti kvůli přečtení zápisu dále pokračovat, jsem se v září přihlásil na genealogický kurz. Naučit se lépe číst kurent je součástí mých barevných 50+1 experimentů (č. 30). Kvůli relativní blízkosti jsem dal přednost Brnu před Prahou a zvolil kurz pořádaný Moravskou genealogickou a heraldickou společnost (MGHS), s níž jsem dosud neměl žádnou zkušenost.
Celkem pět sobot (v říjnu a listopadu 2016) jsme s dalšími účastníky strávili ve společnosti dvou mladých lektorek - Inky a Petry, členek MGHS. Předávají odkaz pana Karla Dvořáka, dlouholetého lektora těchto kurzů a nestora brněnské genealogie, který zemřel 2. ledna 2016. Dopolední část se vždy zabývala genealogií, odpolední část čtením (a psaním) starého písma a zápisů. Šlo o "základní kurz" a byl jsem zvědav, jak mohu porovnat své zkušenosti, se systematickým přístupem k rodopisné práci. (Výsledek? Systematicky pracuji jen vzdáleně. Ale baví mě to.)
Netradiční bylo i místo konání - "stage" v hudebním klubu Melodka. Díky tomu jsem se třeba dozvěděl, že existuje jistý písničkář Záviš a vymyslel styl, kterému říká "pornofolk".
Netradiční bylo i místo konání - "stage" v hudebním klubu Melodka. Díky tomu jsem se třeba dozvěděl, že existuje jistý písničkář Záviš a vymyslel styl, kterému říká "pornofolk".
Pódium ("stage") v klubu Melodka. V zápalu boje jsme nějak zapomněli fotit, tak si na pódiu představte stoly se studenty čtení starého písma. Zdroj: http://www.partybrno.cz |
10 důvodů "pro"
A o čem chci hlavně napsat? Myslím, že existuje alespoň 10 důvodů, pro něž doporučuji zúčastnit se podobného kurzu.
- Lidé
- Dá se očekávat, že na kurzu potkáte lidi se stejnými zájmy, vášní, problémy, výzvami, různorodými zkušenostmi a různou úrovní praxe... Prostě různě pokročilé rodopisné amatéry a "hobíky". Potvrdíte si, že v tom "nelítáte" sami.
- Současný stav
- Zjistíte, jak na tom jste (z hlediska systematičnosti bádání, mezer ve znalostech apod.) a (opět) se přesvědčíte, že "v tom nejste sami", kdo třeba nemá důkladný systém, protože se snaží hlavně zjistit jména a data. Takové sebepoznání a analýza jsou užitečným výchozím bodem dalšího rozvoje a pokroku.
- Systém/systematičnost
- Poznáte jednoduchý a chytrý systém evidence rodopisných záznamů, navzdory některým krkolomnějším doporučením v knihách a příručkách. Mě osobně některé "návody" číslování a strukturování zápisů odrazovaly (a vlastní jsem se vytvořit nepokoušel). I zde je velice užitečné se vrátit ke kořenům genealogie (a pak ještě poděkovat panu Dvořákovi).
- Kurent
- Jádro pudla! Díky domácím úkolům je potřeba nejen číst, ale i psát a zkoušet staré písmo. To přispívá k jeho lepšímu vnímání, vidění a lepšímu/správnějšímu čtení. Zajímavá je kombinace napsat starým písmem jméno nebo název, který v té době naší předkové neznali (např. mobil, počítač, automobil, televize...) - viz. obrázek dole.
- Rychlý přehled
- Získáte ucelený přehled "v kostce a zkratce" - třeba o klíčových milnících/letopočtech a vývoji genealogie a toho, co s ní souvisí. Opět si uvědomíte jakou pestrost poskytuje nové poznání v rodopisné práci.
- Ukázky a úkoly
- Ukázy, procvičování a domácí úkoly vás přimějí "nedělat jen na tom vašem" a podívat se, jak zvládnete čtení, když jste konfrontování s textem/zápisy, kdy neznáte danou lokalitu, jména osob a další kontext na domýšlení místo reálného přečtení apod. Typický jev, který nastává? Vždy dobře přečtete vše, s čím si neví rady druzí, než jste "vyvoláni" nebo "určení, abyste přečetli další část textu. Kurent se zdá být jen jeden, ale rukopisů je zapisovatelů a jejich "kudrlinek" je nepřeberné množství. Naštěstí občas existují ustálené fráze nebo pořadí informací, o nichž se (hlavně v matrikách) píše. Takže můžete nejprve domýšlet a poté potvrzovat.
- Pomoc
- Lektorky Inka a Petra byly a jsou ochotny nezištně pomoci při čtení zápisů, s nimiž zápasíte a máte aktuální "problém" je přečíst či je potřebujete ověřit a zkontrolovat. K dispozici jsou samozřejmě různá fóra a řada ochotných lidí (kerým jsem vděčen za občasnou pomoc), ale když vidíte, že děvčata to baví a jsou při čtení a luštění poctivá, tak vám to prostě nedá... Děkuji moc! Je to taková RVGP - Rada a vzájemná genealogická pomoc.
- Získáte členství v (zatím malé) uzavřené skupině absolventů kurzů MGHS na Facebooku. I zde můžete sdílet, požádat o pomoc nebo pomoci a vyměňovat si zkušenosti, byť podobných platforem je mnoho a ne všichni jsou či chtějí být aktivní.
- První krok(y)
- Úkoly vás přimějí systematicky začít vyplňovat záznamy o stavu bádání, listy rodiny apod. Bylo by lepší to dělat od samotného počátku, ale proč vymýšlet systém, který už byl vymyšlen. První kroky v systematické práci jsou tu! a s nimi i konkrétní, smysluplný a fungující "návod" jak na to.
- Archivy
- Dostanete přehled o jednotlivých archivech v krajích, aktuálním stavu jejich digitalizace a rychlé srovnání uživatelské přívětivosti při práci s digitalizovanými matrikami a dalšími dokumenty. Také přehled fondů a jejich dostupnosti/zařazení v archivech. Osobně jsem jej moc neměl, protože jsem si dosud (naštěstí) vystačil pouze s Moravským zemským archivem v Brně a Zemským archivem v Opavě. Z mého hlediska jsou nadprůměrné.
- Návštěva MZA Brno
- V případě Brna je kurz spojen i s exkurzí do Moravského zemského muzea. Píšu tento článek, ale "náš" termín se teprve plánuje. Těším se, byť půjde o prohlídku formou krátké exkurze, bez vlastního bádání v badatelně (na to bude potřeba se do Brna vrátit).
"Mobilní telefon" - ukázka "ideálního" kurentu napsaného prostřednictvím web klávesnice. Zdroj: tento odkaz |
Jak snad vyplynulo z těchto bodů, nejde jen o to, kurz si "odsedět". I přes množství knih a příruček, které jsou rodopiscům k dispozici má účast na "živém" kurzu své přínosy.
Objemem informací kurz zahrnuje mnohem více, než lze zvládnout během vymezeného času. Doplňující práce s literaturou, vlastní bádání, spolupráce či pátrání ve fórech a skupinách umožní začínajícím rodopiscům i mírně pokročilým "vstoupit do hry" nebo pokročit nad rámec matrik a přikročit k práci s dalšími důležitými archivními dokumenty. Já osobně se na to těším. A také doufám, že jsem udělal závěrečný "testík".
Objemem informací kurz zahrnuje mnohem více, než lze zvládnout během vymezeného času. Doplňující práce s literaturou, vlastní bádání, spolupráce či pátrání ve fórech a skupinách umožní začínajícím rodopiscům i mírně pokročilým "vstoupit do hry" nebo pokročit nad rámec matrik a přikročit k práci s dalšími důležitými archivními dokumenty. Já osobně se na to těším. A také doufám, že jsem udělal závěrečný "testík".
Genealogie a hamburger
Pravděpodobně objevíte ještě něco dalšího. U mě to byla dobrá "burgrárna" v Brně, kousek od místa konání konání kurzu. Žádný "fast food", ale klidná a čistá burger-kavárna. Hamburgery naší předkové mohli poznat, ale asi jinak než my dnes.
Jednou z publikací, která se zabývá "kořeny" hamburgeru je výstižná knížečka Andrewa F. Smitha - Hamburger: A global History. Dozvíte se v ní, že ačkoliv vychází název pokrmu z němčiny, první zmínka receptury takzvaných hamburských klobásek se objevila v kuchařce Hannah Glasseové již v roce 1758. Hamburský steak se podle příručky stal obvykle podávaným jídlem amerických restaurací počátkem 20. století. Poprvé se o hamburgeru jako jídle psalo podle Oxfordského slovníku 5. ledna 1889 v novinách v americkém městě Walla Walla (stát Washington). Do USA hamburský steak přivezli námořníci a vystěhovalci, kteří ho kvůli pohodlnější konzumaci začali vkládat mezi plátky chleba a později do housky.
Jednou z publikací, která se zabývá "kořeny" hamburgeru je výstižná knížečka Andrewa F. Smitha - Hamburger: A global History. Dozvíte se v ní, že ačkoliv vychází název pokrmu z němčiny, první zmínka receptury takzvaných hamburských klobásek se objevila v kuchařce Hannah Glasseové již v roce 1758. Hamburský steak se podle příručky stal obvykle podávaným jídlem amerických restaurací počátkem 20. století. Poprvé se o hamburgeru jako jídle psalo podle Oxfordského slovníku 5. ledna 1889 v novinách v americkém městě Walla Walla (stát Washington). Do USA hamburský steak přivezli námořníci a vystěhovalci, kteří ho kvůli pohodlnější konzumaci začali vkládat mezi plátky chleba a později do housky.
Burgrárna na Kounicově ulici v Brně. Doporučuji "Texas Sipcy". Zdroj: vlastní foto. |
Závěr? Děkuji!
Pro rodopisné "hobíky" z Čech jsou k dispozici kurzy genealogie a čtení starého písma pořádané Českou genealogickou a heraldickou společností v Praze (ČGHSP). Jistě i tam uděláte dobrou zkušenost.
Ještě jednou mnohokrát děkuji Ince a Petře za průvodcovství v kurzu. Rovněž tak spolúčastníkům. Myslím, že jsme se všichni snažili Přeji nám proto mnoho objevů a radosti z pátrání po předcích a odkrývání vlastních kořenů.
Aktualizace 26.11.2016
Tady je "artefakt" jako důkaz.
Rozloučím se slovy jednoho z "otců" naší genealogie, Ignáce Horníčka, z jeho Knihy o rodopisu, vydané roku 1939.
Ještě jednou mnohokrát děkuji Ince a Petře za průvodcovství v kurzu. Rovněž tak spolúčastníkům. Myslím, že jsme se všichni snažili Přeji nám proto mnoho objevů a radosti z pátrání po předcích a odkrývání vlastních kořenů.
Aktualizace 26.11.2016
Tady je "artefakt" jako důkaz.
Rozloučím se slovy jednoho z "otců" naší genealogie, Ignáce Horníčka, z jeho Knihy o rodopisu, vydané roku 1939.
"...A již tehdy jsem poznel, že rodinná historie je něco neobyčejně poučného, poutavého, milého, tajemného a zajímavého, že však je nutno, aby tato historie byla zaznamenána, sice jinak časem mnoho vybledne, ba zmizí z paměti lidské." (str. 9)
Super napisane.
OdpovědětVymazatDěkuji, to mě těší.
Vymazat