22. 11. 2016

"Putovali kdysi Hudci..."

"Putovali kdysi hudci z Moravy, z Moravy,
dobré srdce na své cestě hledali, hledali..."

Pro titulek článku jsem si vybral písničku Petra Ulrycha, kterou (v roce 1979) nazpíval se svou sestrou Hanou Ulrychovou a skupinou Javory, na desku Ententýny.

Hudci v uhřické kronice

Hudci, o kterých chci psát, jsou ti z mého rodokmenu a putovali z Kobeřic (u Brna) do Uhřic (okr. Hodonín), tedy asi 9 km. "Návod" nabízí kronika ¨(či pamětní kniha) Uhřic, konkrétně její druhý díl na str. 34. Aktualizace 26.2.2018 - Kronika již na webu obce Uhřice k dispozici bohužel není.

"...Hudci z Kobeřic...", východisko ůvah kde hledat. Zdroj: Kronika Uhřic, II. díl, str. 34. Aktualizace 26.2.2018 - Kronika již na webu obce Uhřice k dispozici bohužel není.

Podle Moldanové (s. 70) byla zmínka o příjmí Hudec již v roce 1406. Hudec byl hráčem na strunný nástroj. Jsou od něj odvozena další příjmení - Hudeček, Hudček, Hudečka, Hudek apod. Jak je vidět z obrázku, je to plošně rozšířené příjmení s "epicentrem" na Blanensku a Vyškovsku.

Současné rozložení výskytu příjmení Hudec. Zdroj: http://www.kdejsme.cz

To, že Hudci přišli z Kobeřic a usadili se v Uhřicích, zmiňuje pamětní kniha (či kronika), dostupná na webu této malebné obce na Hodonínsku. Vzhledem k tomu, že příjmení Hudec se v mé uhřické části rodokmenu vyskytuje, bylo nasnadě se touto výzvou zabývat. Jak to tedy bylo s příchodem Hudců? Kdo byl první? Jaké pro to jsou důkazy? Jak to vše zjistit, když 15 let historie Uhřic v matrikách chybí?

Co rok 1840 vypovídá o letech 1796-1799?

Východiskem, které jsem dlouho nechal "ležet", bylo narození Josefa Hudce svobodné matce Anežce. O Anežce jsem se mohl dozvědět maximálně z indexu uhřické matriky, který se dochoval. Narodila se v roce 1699, podrobný zápis je součástí ztracených uhřických matrik. Další děti svobodné matky Anežky již nebyly k nalezaní. Dlouhou dobu mi to stačilo a dále do minulosti jsem nehledal. Podléhal jsem začátečnické vášni co nejrychleji objevit hlavní osoby v rodokmenu, co nejdále do minulosti, bez komplikovaného úsilí. Teď už jsem poučenější a rozvážnější a tedy narážím na dříve neřešené "záhady", nejasnosti a otazníky.

Proto jsem se až v této fázi zabýval "obshově bohatším zápisem" o svatbě Josefa Hudce, která se odahrála 29. ledna 1840 v Uhřicích. Zápis přinesl nová zjištění pro další zkoumání (transkripce do češtiny - jsem poučen nedávno absolvovaným kurzem genealogie a čtení starého písma):

"Josef Hudec, domkař v Uhřicích, nemanželský syn Anežky, (provdané za) Sivestra Poláčka 2/4-láníka v Uhřicích, rozené Bartoloměj Hudec, 1/4-láníka v Uhřicích a Rozálie, rozené František Valihrach, 1/4 láníka v Kovalovicích."

Detail ze zápisu svatby Josefa Hudce, 20. ledna 1840 v Uhřicích. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, opis10, str. 137/396, on-line zde.

Anežka Hudec se za Silvestra Poláška provdala 28. května 1821, více než tři roky po narození svého (nemanželského) syna Josefa, kterému zůstalo příjmení Hudec (*7.4.1818, Uhřice č. 56). Byl jeho otcem Silvestr Poláček nebo nebyl? To zůstane navždy jen dohadem, přímý důkaz chybí. Proto jsem zatím ani nepátral po dalších osobách z rodu Polášků. I u nich se zdá, že se do Uhřic přiženili. Bohužel narození Silvestra kolem roku 1796 spadá opět do období ztracených matrik (pokud se narodil v Uhřicích, kronika totiž praví, že Poláčci přišli z Mouřínova - a je to pravda). Svatbou Anežky Hudec se vysvětluje, proč jsem již dále nomohl najít žádné dítě pocházející od ní, jako svobodné matky.

Kobeřice u Brna

Důležitější výzvou pro mě bylo najít narození Bartoloměje Hudce, (možná) rodáka z Kobeřic, je-li možné věřit uhřické pamětní knize. V dochovaných matrikách pro Uhřice před rokem 1784 se příjmení Hudec nevyskytuje. Odrazit se bylo možné od zápisu, že Bartoloměj Hudec zemřel ve věku 40 let dne 24. května 1814. Cíl byl jasný. Pátrat v matrikách pro Kobeřice kolem roku 1774. Naštěstí jméno Bartoloměj nebylo to nejobvyklejší. Takže mé hledání doprovázel přiměřený optimismus.

Pokud jste trpěliví a nic nepřehlédněte (čehož opak se mi už mnohokráte stal), logika matrik zafunguje. Bartoloměj Hudec se opravdu narodil v Kobeřicích č. 17, otci Františkovi a manželce Veronice. Datum? 12. srpna 1772.

Zápis o křtu Bartoloměje Hudce v Kobeřicích. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. 12751, on-line s. 178/274.

Na překvapení mělo teprve dojít. Kontroloval jsem knihu zemřelých od roku 1772, abych ověřil, že nalezený Bartoloměj nezemřel v útlém věku (pořád byla ještě šance, že najdu dalšího Bartoloměje Hudce, to nebylo možné vyloučit) a narazil jsem v Kobeřicích č. 17 na úmrtí Františka Hudce. U věku v němž zemřel bylo napsáno "95". Zemřel jako starý kmet. Poznamenal jsem si ten údaj v domění, že jej později využiju, protože by mohlo jít o např. děda mnou právě nalezeného a zkoumaného Bartoloměje Hudce. To byla má domněnka vzhledem k věku zemřelého Františka. Leč chyba lávky! Dalším průzkumem a logickým spojováním jmen a dat se ukázalo, že onen "starý" František Hudec byl otcem Bartoloměje, nikoliv děděm či pradědem.

Bartolomějův otec František Hudec byl pokřtěn 2. října 1698 v Koběřicích, jako dítě Jiřího Hudce a Kateřiny. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. 12909, on-line s. 13/159.

Bartoloměj se mu totiž narodil v úctyhodných 74 letech. (To jsem měl zase rodokmenové štěstí ve hře osudu). Jak se mi posléze potvrdilo, František Hudec ovdověl ve zralém věku a poté si vzal mladičkou ženu jménem Veronika. V delších časových rozestupech, ve vzepjetí své mužské síly a spojení s mladou manželkou, zplodil i ve věku přes 60 let ještě tři děti. Bartoloměj byl tím posledním. Po smrti Františka Hudce se jeho druhá žena Veronika opět (podle očekávání) vdala. Vždyť Bartoloměj (Bárta), měl teprvě 5 let.

Linka "Kobeřice-Uhřice" 

V časové ose se nejprve můžeme podívat na hlavní posloupnost Hudců z mého rodokmenu v Kobeřicích. Vypadá to, jako by byla vynechána jedna nebo dvě generace, ale není tomu tak.
  • N 2.10.1698 František Hudec (otec Jiří Hudec, matka Kateřina), Kobeřice
    • O 4.5.1723 František Hudec + Rozina (Jakub) Pospíšil, Kobeřice
      • První Františkova svatba ve 25 letech.
    • Z 5.1.1756 Rozina, manželka Františka Hudce, 56 let, Koběřice 
      • Zemřela Františkova první manželka.
  • O 11.1.1757 František Hudec (vdovec) + Veronika (Václav) Šroma, Kobeřice
    • Veronika se narodila 1.1.1736 v Koběřicích a vdávala se ve 21 letech, za téměř 60-ti letého Františka
  • N 18.8.1772 Bartoloměj Hudec, Kobeřice č. 17
    • Můj předek, přiženil se do Uhřic.
    • Další děti zde nezmiňuji. 
  • Z 16.4.1776 František Hudec, Kobeřice č. 17
    • Zemřel Bartolomějův otec.
  • O 14.1.1777 Veronika Hudec (vdova) + Matěj Zocherta, Kobeřice č. 25 
    • Bartolomějova matka se znovu vdala.

Vše nasvědčuje tomu, že jako první z Hudců "doputoval" do Uhřic právě Bartoloměj, narozený v Kobeřicích a od svých necelých 5 let vychovávaný otčímem Matějem Zochertou. Do Uhřic se "Bárta" Hudec přiženil. Jeho svatba v Uhřicích v roce 1796 a podrobnosti v zápisu uvedené, jsou klíčem, který je ztracen. Rok 1796 jako rok svatby je možné zjistit pouze z indexu. A to je vše.

V roce 1796 se ženil "Húdetz Barta", tedy Bartoloměj Hudec. Stalo se v Uhřicích. Matriky se ztratily a k dispozici je pouze tento zápis v indexu. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. 5221, on-line s. 22/194.

To, že jeho ženou byla Rozálie z rodu kovalovického čtvrtláníka Františka Valehracha, to je zjistitelé až ze zmiňovaného přepsaného zápisu oddávek jeho vnuka, Josefa Hudce v roce 1840. Bartoloměj Hudec měl totiž děti narozené pouze v období, pro něž se matriky z Uhřic nedochovaly. Děti byly dvě - Fabián (*1797) a Anežka, můj předek (*1799). Není to obvyklé, ale z nějakých (mi neznámých) příčin tomu tak bylo.

Index ztracených uhřických matrik vypovídá, že v roce 1797 se narodil Fabián Hudec a v roce 1799 Anežka Hudec. Další děti s příjmením Hudec do smrti Bartoloměje Hudce, otce obou dětí, index již neobsahuje. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. 5221, on-line s. 73/194.

Zajímavostí je, že Anežčin starší bratr, Fabián Hudec, byl v Uhřicích podle kroniky nejprve rychtářem (1823), a pak i purkmistrem (pudmistrem, 1833).

Bylo třeba hledat dál, tentokrát kudy "putovali" Valehrachovi. Předkové ženy Bartoloměje Hudce a citovaný zápis o Rozálii a jejím otci Františku Valehrachovi byli neznámou, která vybízela kvyřešení. Vydal jsem se na hořkosladkou cestu...

To, co bylo potrvzeno je, že Hudci do Uhřic opravdu přišli z Kobeřic. Bartoloměj se tam přiženil. Jednoduché a jednoznačné to však nebylo. Příběh má pokračování (pro jiný článek).

Na téměř úplný závěr ještě shrnu další pokračování rodové linie mých předků od Anežky Hudec k pradědu Medotěji Rozehnalovi. (N - narození, O - svatba, Z - úmrtí)
  • N 1799 Anežka Hudec, Uhřice (Z 3.12.1873, Uhřice č. 86)
  • Z 24.5.1814 Bartoloměj Hudec, Uhřice č. 56
  • N 7.4.1818 Josef Hudec, Uhřice č. 56, narodil se svobodné matce Anežce Hudec (Z 15.4.1867, Uhřice č. 73)
  • O 29.1.1840 Josef (Anežka) Hudec, Uhřice č. 67 + Cecílie (Václav) Adamec, Uhřice č. 32
  • N 10.2.1843 Anežka - Josef Hudec + Cecília, Uhřice č. 83 (Z 15.7.1921, Uhřice č. 27)
  • O 28.8.1861 Jakub (Jiří) Rozehnal, Uhřice č. 19 + Anežka (Josef) Hudec, Uhřice č. 66
  • N 4.7.1879 Matoděj - Jakub Rozehnal + Aněžka, Uhřice 25 - můj praděd, který zahynul v 1. světové válce (Z 17.3.1918, Vídeň)

"Putovali kdysi hudci..."

A na úplný závěr se vraťme k úvodu, sourozencům Ulrychovým a skupině Javory. Pokud vás zajímá text celé písně Putovali kdysi hudci, zde je - ze zpěvníku Javorů.

Sourozenci Ulrychovi jsou spolu s Javory na scéně od roku 1974.

Putovali kdysi hudci z Moravy z Moravy
dobré srdce na své cestě hledali hledali
chodili přes horu chodili přes pole
a zpívali dobrým lidem vesele vesele

Dobří lidé rádi dali kořalky vínečka
nalila jim plné sklenky pěkňučká cérečka
srdénko na dlani každému podali
a proto je všude rádi vítali vítali

Roky přešly staří hudci dávno už dohráli
jenom housle a písničky tu po nich ostaly
prosté jak bylinka co v zahrádce zvadne
kterou člověk nemá trhat tak jak ho napadne

Tu bylinku nehledejte po širém po světě
hledejte ji u nás doma dokud nám pokvete
a až ji najdete sedněte do trávy
uslyšíte staré hudce z Moravy z Moravy

Máte-li chuť se do písničky i zaposlouchat, najdete ji na YouTube.

Pokud máte chuť napsat, komentovat, podělit se o informace ohledně případných společných předků, neváhejte!


4 komentáře:

  1. Dobrý den, dle článku máte docela dobře zmapované matriky v oblasti jižního Vyškovska. Moje rodina odtamtud pochází také, proto bych se chtěl zeptat, zda se v některé části Vašeho rodokmenu nevyskytuje příjmení Lattenberg? Nejdále jsem se dostal v Otnicích do roku cca 1802 a ve stejném období je toto jméno také ve Vážanech nad Litavou. Později se objevuje také právě v Uhřicích a jinde v regionu. Odkud sem ale moji předkové přišli, je zatím velkou neznámou.
    Hezký den.

    Lukáš Lattenberg

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji za komentář. Mám předky z Otnic (Duroň, Jurášek) před rokem 1720. Ovšem s příjmením Lattenberg jsem se v matrikách nesetkal. Díval jsem se na ten rok 1802. Na jedné straně bych zkusil místo, které je německy u kmotrů Josefa (zní to jako "Silberburg" u nějaké jiné obce). Pokud je to na Jižní Moravě, pomohla by publikace, kterou nabízí MZA Brno od Ivana Štarhy - Historický lexikon obcí jižní, jihovýchodní a jihozápadní Moravy. Tu knihu ale nemám.

    Protože měl Josef Lattenberg manželku ze Šternova (Sternhof), což je součást Újezdu u Brna, díval jsem se do tamní matriky a našel narození syna Václava, křteného 2. září 1800. Jde o pátý řádek shora na pravé straně - http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/4542/?strana=39. Svatbu jsem nenašel, byť je Josef Lattenberg napsán, že je z Otnic. Otnický index narozených před rokem 1784 takové příjmení neobsahuje. Ale byl to švec, takže kdoví kudy potuloval a kde se přiženil. Panství Lichtenštějnů byla velká, německy znějící jméno... Je to výzva. Podle serveru kdejsme.cz je silná enkláva příjmení Lattenberg právě na Slavkovsku a na Jesenicku. Slezsko by mohla být (náročná) cesta. Tak Vám na ni přeji hodně trpělivosti a vytrvalosti, i když jsem Vám asi moc nepomohl. LF

    OdpovědětVymazat
  3. Dobrý den.

    Ale právě naopak! Pomohl jste mi hodně! Já bohužel kurentem takřka nevládnu, takže jsem odkázán na občasnou výpomoc kamaráda, který to umí číst, ale matriky zas až tak často neprohledává.

    Zmiňovaný Josef Lattenberg zemřel v na tu dobu vysokém věku:
    http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1808/?strana=88

    Takže jeho narození spadá někam okolo roku 1763. V podobné době se narodil jiný Lattenberg (Mathias), který umírá rovněž v Otnicích, ale již v roce 1808:
    http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1808/?strana=24

    Má domněnka je, že to byli bratři.

    V podobnou dobu (1816) se žení ve Vážanech nad Litavou Josef Lattenberg (obuvnický učeň). Nic víc jsem ale o něm nenašel, ale opět by to mohl být nějaký blízký příbuzný výše popisovaného Josefa. Ten (Josef starší - můj předek) měl s Františkou Uhlíř v Otnicích celkem 7 dětí + to, které se narodilo ve Šternově a o kterém jsem nevěděl (díky! díky!). Nevím proč, ale nenapadlo mne tam hledat v knize narozených - pátral jsem pouze po svatbě Josefa a Františky, ale stejně jako vy, neúspěšně. Momentálně, kvůli mému "hendikepu" nečtenáře kurentu, pátrám odspod po všech osobách, která se v Otnicích jmenovali Lattenberg (tedy mapuji výskyt toho jména). Třeba to časem povede k výsledkům. Nebo taky ne - ale je to dobrodružná zábava :) Ještě jedenkrát tedy děkuji za Váš zájem a pomoc. Hezký den.

    Lukáš Lattenberg

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Znáte? - http://www.vuapraha.cz/soldier/10832473

      Zdraví LF
      (pošlete mi e-mail na libfri@gmail.com)

      Vymazat

Vážím si komentářů od podepsaných čtenářů. Příspěvky můžete komentovat pod každým z nich. Své názory, náměty a dotazy ke stránkám a jejich obsahu prosím směřujte do rubriky "Vaše názory". Děkuji.

LF