27. 2. 2018

5 kroků, jak pomáhá věda historická osobnímu růstu

Genealogie je pomocnou vědou historickou. Jak s čemu "pomáhá"? Mimo jiné (a pro vědce to hlavní - historii) pomáhá například v osobním rozvoji a růstu. Snad je to pro první článek na blogu MY ROOTS po "dosažené stovce" vhodné téma. Původně to měl být stý příspěvek, ale přednost před několika dny dostalo sté výročí.

Jsem přesvědčen o důležitosti vztahu našich kořenů k osobnímu rozvoji. Domnívám se, že v mnohém záleží na kontextu. Nějaké články jsem tomu na blogu MY ROOTS věnoval již dříve.


Oficiálně slouží pomocné vědy historické ke "zkoumání a kritickému hodnocení pramenů historických věd". My amatéři a "hobíci" v genealogii to můžeme brát i jinak.

Pro osobní rozvoj tady vidím tři vrstvy.


Je to prosté - získáte údaje, poskládáte příběh a poučíte se (z něj). Zdroj: vlastní zpracování


Fakta - Příběh(y) - Poučení

Fakta v rodokmenu a genealogii je sama o sobě důležitá. Je to základ. Přispívají k poznání dat, informací a znalostí (data, jména, místa...). Jsou součástí onoho "kritického hodnocení". Nevím zda všechny "hledající" uspokojí pouze tato faktografická rovina. V ní se zrcadlí podstata vědeckého přístupu. Není na tom vůbec nic špatného. I tím, že zjišťujeme data a informace se mnohému každý z nás při rodopisném výzkumu učí. Proto je důležité to vnímat a uvědomovat si. Pak nám pomocná věda historická pomáhá v rozvoji a růstu. Určitě se v genealogii více vyplatí princip "rozhodování na základě faktů" než princip "rozhodování na základě dohadů."

Pod fakty jsou příběhy. Splétání nitek a souvislostí, k čemuž mají někteří velký spisovatelský dar. Zvláště, když se přidá různá míra kreativity a představivosti (a zmíněných "dohadů"). To já osobně moc neumím (ale snažím se). Spíše než sepisování můžeme spoustu toho vnímat "v hlavě" a "v srdci". Také v naší fantazii, co se odehrávalo nebo mohlo odehrávat v životních příbězích našich předků a jejich příbuzných. I tyto příběhy se opírají o faktické milníky. Utvářejí ovšem ucelenější obraz života a vztahů. Jsou podstatou vytváření rodových kronik. Osobně mě fascinují třeba "příběhy" z Velké války.

A jako v každé správné pohádce, z příběhu by mělo vyplynout poučení. Platí to nejen o "pohádkách" a rodokmenu. Jako konzultant a kouč to takřka denně zažívám ve firmách a v práci s klienty. Jsem přesvědčen, že toto je jedna z největších pomocí "pomocné vědy historické" k našemu růstu. Pátrat také po poučení. Ze života předků, z našich rodopisných (badatelských) úspěchů i nezdarů, chyb a omylů. 

Adaptace (přizpůsobení)

Pokračovat lze adaptací, tzn. přizpůsobením poučení individuální situaci a souvislostem každého z nás. V jakých oblastech můžeme přizpůsobovat rozličná poučení z příběhu našich předků? Napadají mě následující: 
  • Zajištění přežití (rodu)
  • Míra pokory
  • Přijetí nebo vzepření se "osudu"
  • Vnitřní síla a odolnost, houževnatost
  • Plnění povinností
  • Víra a radost ze života v "obyčejném" slova smyslu
  • Odvaha ke změně (a pravděpodobně s tím spojené přijetí rizika)
Snad to vyznívá idealizovaně, protože směrem do minulosti se podmínky pro život zdá se spíše zhoršují, alespoň optikou technologických a jiných vymožeností, které považujeme za samozřejmé. Další "oblasti poučení" můžete doplnit v komentářích pod příspěvkem nebo na Facebooku MY ROOTS.

Před několika dny jsem na Facebooku sdílel "Slovanské desatero", vytvořené(?) Stanislavem Kropáčkem. Dovolím si jej zde parafrázovat.
  1. Cti své předky.
  2. Chraň rodnou zemi.
  3. Miluj Matku přírodu.
  4. Nezraď rodnou víru.
  5. Pomáhej rodičům.
  6. Respektuj starší.
  7. Připrav na cestu mladší.
  8. Stále se uč od moudrých.
  9. Nebuď líný v poctivé práci.
  10. Prodlužuj svůj rod.
Jak vidno, přizpůsobení může být velmi stručné.

Implementace (uskutečnění)

Přizpůsobování samo o sobě je jako čekat na to, až nám do úst vlétne pověstný pečený holub. Završení pro náš osobní rozvoj a růst přinese implementace, realizace, uskutečnění, konání, akce, činy. Záleží na vás, jak to chcete nazvat.



Poslední dvě vrstvy trychtýře jsou z hlediska dopadu na náš život nejdůležitější. Zdroj: vlastní zpracování.

Dlouho jsem v sobě nosil skrytou touhu uctít své předky. V určitém okamžiku to vedlo ke spuštění blogu MY ROOTS, jako formě toho, jak uskutečnit ono "uctění předků". Poznáváním kořenů, příběhů a souvislostí mě vede k vnitřní síle. Tu teď potřebuji v podnikání, oři práci s některými klienty. Odráží se v tom všech pět kroků z "trychtýře" na obrázku.

Ke genealogovi patří ego

Dočetl jsem před několika dny knihu "Ego je váš nepřítel". Její "příběhy" a poučení se dají vztáhnout na ego každého z nás. Platí to i pro naše ego, když jsme v rolích profesionálních nebo amatérských rodopisců, genealogů a rodinných kronikářů. 

Zažíváme v pátrání po předcích tři různé fáze.
  1. Máte jako "hledači kořenů" nějaké ambice a aspirace, záměry, cíle svých rodopisných projektů? 
    • Tip pro zkrocení ega zní - BUĎTE SKROMNÍ. (Hmm? Chtěl jsem poznat předky v mužské linii, snad ještě nejsem u konce. Udělat z blogu internetovou reklamní mašinu jsem nechtěl. To se daří.)
  2. Zažíváte úspěch, vezete se na pozitivní vlně, daří se vám nalézat to, co hledáte, odhalujete tajemství rodu?
    • Tip pro zkrocení ega zní - BUĎTE VELKORYSÍ. (Osobně se o to pokouším sdílením své databáze a otevřeným přístupem k zjištěným informacím.)
  3. Potkal vás nezdar nebo neúspěch, pohasla naděje, nenaplnily se (v něčem) vaše genealogické ambice?
    • Tip pro zkrocení ega zní - BUĎTE VYTRVALÍ. (Po dlouhé pauze a pracovních povinnostech jsem se k rodokmenu a blogu MY ROOTS vrátil.)

Major Haluška (Petr Landovský) ve filmu Černí baroni říkával "Čo bolo, to bolo." Jsou věci, kdy na to "čo bolo" je lepší zapomenout a nemyslet. A jsou věci, u nichž je dobré na to, "čo bolo" s úctou, respektem a vděčností vzpomínat či si to čas od času připomenout a uvědomit.

Když jsem psal na MY ROTS první článek (a blog by skutečně teprve skořápkou), netušil jsem kam až to dojde. Teď je zde článků sto a další vznikají a věřím, že ještě nějakou dobu vznikat budou. Vy, čtenáři blogu jste pro mě bonusem, kterého si vážím a velice mě těší.

Přeji vám skromnost, velkorysost a vytrvalost - v životě i při rodopisné práci.

Literatura

  • HOLIDAY, Ryan. Ego je váš nepřítel. Jak zkrotit přebujelé já a prosadit se. 1. vyd. Praha: Management Press, 2017. 268 s. ISBN 978-80-7261-498-1.


2 komentáře:

  1. Libore, po čase jsem se k Tvému blogu vrátil (shodou okolností po 1. víkendu výcviku Mužská síla, kde asistuju) a musím opětovně smeknout za Tvůj blog, metodicky velmi zajímavě popsané články, kde sdílíš svou cestu rodopisce a čtenář může leccos pochytit z dílny nadšeného genealoga, jak se vypořádat se sčítáním lidu, mapami stabilního katastru atd., ale hlavně, že čas od času shrneš své výsledky do shrnujícího článku, který má širší přesah do oblasti osobního rozvoje a dává tomu všemu smysl. Velké díky!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky Michale za milá a povzbudivá slova. Mužská síla mě k hobby genealogii přivedla, na to nikdy nezapomenu, i když jsem v psaní a publikování polevil (ale zásoba příběhů zůstává).

      Vymazat

Vážím si komentářů od podepsaných čtenářů. Příspěvky můžete komentovat pod každým z nich. Své názory, náměty a dotazy ke stránkám a jejich obsahu prosím směřujte do rubriky "Vaše názory". Děkuji.

LF