František Horych (*1898 - †1918) - 100 let od nedožitých dvacetin uhřického rodáka za Velké války

Nepřemýšlel jsem původně nad pořadím, jak budu zveřejňovat "příběhy" 28 uhřických mužů, jimž je věnována památník obětem Velké války v Uhřicích (je to památník i pro padlé ve 2. světové válce). Vím, že na 17. března připadá výročí úmrtí mého praděda Metoděje Rozehnala z Uhřic. Pak jsem si uvědomil, že v roce 1918 zahynulo více "mužů z památníku", a že bych tyto chlapy mohl připomenout v den 100. výročí jejich smrti během prvního světového válečného konfliktu. Zmeškal jsem však o pár dnů jedno stoleté smutné výročí. Shodou okolností nejmladšího z těch, jejichž jména jsou na památníku - Františka Horycha. Stoleté výročí jeho smrti připadlo na středu 14. února 2018 (v pátek, jsem publikoval článek o Janu Adamcovi).

Není to příběh z bojové linie a jako téměř všechny, není to příběh bez otazníků. Připomenu si toto stoleté výročí 100. článkem na blogu MY ROOTS.

František Horych

Uhřický rodák z chalupy číslo 31 přišel a svět na sklonku jara, 18. června 1898. Z poslední návštěvy matriky v Žarošicích o před prázdninami 2017 jsem si přivezl fotku zápisu o narození Františka Horycha v matrice.

Matriční zápis narození a křtu Františka Horycha. 18. června 1898. Zdroj: OÚ Žarošice.

Také František Horych je v mé databázi předků a příbuzných. Je to díky tomu, že jeho matkou byla Františka, dcera (mého pra-bratrance) Václava Adamce, potomka Pavla Adamce, který jako první Adamec přišel do Uhřic, a od něhož se odvíjí prakticky všichni uhřičtí nositelé příjmení Adamec.

Otcem Františka Horycha byl rovněž František. František Horych syn měl starší sestru Žofii. Ta byla shodou okolností matkou mého "strýca z Uhřic" - Viléma Schovance. "Strýc" proto, že si vzal Anežku, dceru manželky mého praděda Metoděje Rozehnala (Marii, rozenou Panáčkovou) poté, co se jako vdova po válce podruhé vdala.

Aby shod osudových náhod nebylo málo, Karel, mladší bratr Františka Horycha, se po válce (v roce 1928) oženil s Arnoštkou, jednou z dcer Richarda Miholy, dalšího padlého vojáka z Uhřic (byť rodáka z Drnovic), jehož jméno najdete na památníku u školy.

František Horych měl minimálně dva bratry, zmíněného Karla (*1901) a Jana (*1900), který pojal za choť Štěpánku Konečnou z Uhřic. Provdaly se také jeho dvě další mladší sestry. Do rodiny se také "narodilo" jedno mrtvorozené dítě. Příbuzní Františka Horycha jistě žijí.

Františkovy nejbližší rodinné vztahy byly "uhřické", pouze babička Marie (manželka Václava Adamce) pocházela ze sousedních Žarošic. Jeho hlubší kořeny však sahají i mimo Uhřice. Kromě Žarošic třeba do Lulče a nedalekých Nenkovic.

U takto mladého zmařeného života toho ke psaní moc není. Je docela obtížné si, v dnešní době a při našem pohodlí, představit život kluka, který chodil do školy nedaleko od míst, kde 100 let předtím podepsal Napoleon příměří po bitvě u Slavkova (Janův Dvůr), pár dnů po jinochových šestnáctinách zavraždili následníka trůnu a vypukla válka, která jej nemilosrdně vtáhla do své hry a zmařila jeho život nedaleko od domova. Bohužel takových životů byly stovky a tisíce. Pro historii jakoby "bezejmenných". I na nich však vyrostla naše samostatnost.

Jaký byl Františkův vojenský život?

Sotva František vstoupil do let, kdy už se kluci cítí (skoro) dospělí, deset dnů po jeho šestnáctinách události v Sarajevu rychle roztočily dějinná kola do obrátek války, která později dostala přídomek Velká. Z věkových důvodů nemohl být součástí mobilizace. Jistě viděl do války odcházet sousedy a pravděpodobně starší kamarády. Bohužel se nedochoval jeho kmenový list, byl (jako řada dalších) "neodborně skartován" v 80. letech, kdy jsme budovali socialismus.  To, co vím, vyplývá hlavně z kartotéky padlých.

František Horych byl zřejmě odveden v termínu, kdy odveden být mohl. Tehdejší všeobecné branné povinnosti podléhali všichni muži ve věku 19 až 42 let. V tomto svém věku byli vedeni ve vojenské evidenci a mohli být armádou povoláni do služby. Během války se věkové rozmezí postupně rozšířilo na 18 (v květnu 1915) až 53 let. V říjnu 1915 byl odváděn ročník 1895. František Horych tedy mohl být odveden v roce 1916, spíše v roce 1917. 

Za mírových okolností by byl do 21. roku věku domobrancem, pak by teprve absolvoval prezenční vojenskou službu u jednotky. K prezenční vojenské službě by v míru za Rakousko-Uherska nastoupil až na podzim 1919. Mírové podmínky však za jeho života nenastaly a "mezi živými" v tomto předpokládaném termínu (1919) nebyl ani František, ani mocnářství. Za celou dobu trvání války zmobilizovalo Rakousko-Uhersko asi 7 500 000 mužů, což představovalo přibližně 60% mužského obyvatelstva ve věku mezi 18 - 53 lety.

Mladíček František Horych byl zařazen tam, kam i mnozí další muži z Uhřic. K zeměbraneckému pěšímu pluku č. 25. Poslední rakouský císař Karel I. přejmenoval zeměbranecké pluky na střelecké, proto je na kartotékovém lístku "25. střelecký pluk". Pluk byl dislokován před válkou v Kroměříži. Během války byla "prezenční služba", spojená s vojenským výcvikem pouze několikaměsíční. Bojové linie bylo třeba neustále doplňovat "čerstvými" silami.

Kartotékový lístek k Františku Horychovi. Další podrobnosti nejsou k dispozici. Zdroj: Vojenský ústřední archiv, VHA - kartotéka padlých v 1. světové válce. 

Služba v poli byla velice tvrdá. Server velkavalka.info píše, že průměrně vydržel voják v bojové linii v řádech týdnů až měsíců. Během té doby byl většinou zabit, zraněn nebo onemocněl. V případě zranění nebo nemoci ten, kdo byl schopen transportu, byl (pokud možno) vojenskou správou odeslán co nejdále do zázemí. Teoreticky se preferovaly nemocnice v oblasti spadající do doplňovacího obvodu jednotky, jejímž byl voják příslušníkem, tedy do jeho domovské oblasti. Z této teoretické možnosti byla jejich realizace spíše výjimkou.

František Horych zemřel v nemocnici v Brně na infekci. Vzhledem k výše uvedenému mohu spekulovat o dvou možnostech. 

1. František Horych zemřel, aniž by se dostal na bojovou linii či do válečného operačního prostoru.
2. Mladík se na místo bojů dostal, ale kvůli zranění či nemoci (infekce) byl transportován do "domovského" zázemí v Brně a zde zemřel.

Žádnou hypotézu bohužel nepomohly potvrdit ani vydávané seznamy ztrát a zraněných. Podle vyhledávání se v nich František Horych nevyskytuje. Považuji za pravděpodobnější, že František onemocněl nebo se mu "cosi" přihodilo během přípravného výcviku (snad v Kroměříži).

Pokud (by) se dostal s jednotkou na místa bojů, na přelomu let 1917 a 1918 (v Rusku už bylo po bolševické revoluci), jeho jednotka se nacházela na Sočské frontě v horách a kolem řeky Piave. V tu dobu zde operovala jak 11. armáda, v jejíž sestavě byl umístěn 25. domobranecký pěší pluk, tak 14. armáda, v jejíž sestavě bojoval 25. zeměbranecký pěší puk (v jehož zařazení podle kartotékového lístku František Horych zemřel). Není třeba si dělat iluze o podmínkách ve čtvrtém roce války na této frontě. Zima a chlad, otřesné hygienické podmínky... Utonutí, nemoci a infekce kosily vojáky možná ve větší míře než kulty a šrapnely. Možnost infekčního onemocnění a transportu do nemocnice do Brna byla za takové situace sice teoreticky možná, ale málo pravděpodobná. "Kroměřížská varianta" nevypadá na první pohled tak "hrdinsky" jako účast na frontě, ale je podle mého spekulativního názoru reálnější. Nicméně jsou to pouze dohady, důkazy mi chybí.

Celou situaci koncem roku 1917 na italské frontě ukazuje obrázek (mapa č. 30 z publikace ÖULK).

Byl-li František Horych v místě bojů se svou jednotkou, bylo to patrně tam, kde operovala koncem roku 1917 14. armáda. Zdroj ÖULK, díl 6, ročník 1917, mapa č. 30.

Určitě jsem nevyčerpal všechny možnosti zkoumání, proto nechávám otevřená vrátka někomu, kdo bude mít zájem navázat a pokračovat. Jisté je, že v době smrti byl František Horych vojákem.

Horychovi z Uhřic

Jako u každého medailonku, i zde doplňuji některé údaje z rodokmenu. Je z nich patrné, že mužská linie předků Františka Horycha žila dlouhodobě v Uhřicích. 

Z mého hlediska zůstalo neprobádáno např. napojení na Rozálii, dceru Martina Hrabce, manželku Štěpána. praděda Františka Horycha. Martin Hrabec se oženil s Mariannou Bezděk z Lulče. Kvůli několika párům stejných jmen a příjmení, které tam žily paralelně, se mi zatím nepodařilo odhalit souvislosti a ten "správný" pár. Dále jsem nezkoumal ani větev Lapačů v Nenkovicích.

"Startovací" rodokmen Františka Horycha k datu publikování tohoto článku, si můžete prohlédnout  na mém Dropboxu zde. Napojení najdete také v mé databázi MyHeritage na webu, pokud tam i vy spravujete svůj rodokmen a databázi.

Budete-li pátrat dále, dostanete se ještě více do minulosti, řada matrik je k dispozici až do poloviny 17. století.

(N-narozen, Z-zemřel, O-oddán)

• O 25.1.1763 Matouš (Michael) Horych, Uhřice a Marina (Josef) Maleňák, Uhřice
• N 1.9.1789 Matouš - Matouš Horych a Marina, Uhřice č. 14
• O 11.10.1810 Matouš (Matouš) Horych, Uhřice č. 3 a Kateřina (Petr) Lapač, Nenkovice č. 29
• N 21.12.1826 Štěpán - Matouš Horych a Kateřina, Uhřice č. 103
• O 23.1.1839 Štěpán (Matouš) Horych, Uhřice č. 94 a Rozálie (Martin) Hrabec, Uhřice č. 4
• N 1.4.1841 Josef - Štěpán Horych a Rozálie, Uhřice č. 24
• O 8.11.1864 Josef (Štěpán) Horych, Uhřice č. 24 a Anežka (František) Šmudla, Uhřice č. 15
• N 30.6.1868 František - Josef Horych a Anežka, Uhřice
• O 29.9.1895 František (Josef) Horych, Uhřice č. 15 a Františka (Václav) Adamec, Uhřice č. 31
• Podobně jako u Jana Adamce a Jakuba Adamce je i u Františka Horycha našim společným předkem Pavel Adamec (*1774 - †1826). Společný předek všech tří obětí války je ještě o generaci mladší - je to Vincenc (Čeněk) Adamec, syn Pavla Adamce a praděd Františka Horycha.
• Společné předky by snad bylo možné objevit i v Lulči.
• N 18.6.1898 František - František Horych a Františka, Uhřice č. 31
• Z 14.2.1918 František Horych, Brno

František Horych byl pochován v Brně na ústředním hřbitově. Nezůstali po něm potomci, pouze příbuzní. Při mé návštěvě v Uhřicích v červnu 2017 mi paní Hovězáková z Obecního úřadu zprostředkovala setkání s dlouholetou učitelkou a bývalou ředitelkou Základní školy v Uhřicích a také kronikářkou, paní Bohumilou Bělohoubkovou. Pochází rovněž z rodu Horychů a zachránila jednu z nemnohých fotografii z památníku v Uhřicích. Je na ní František Horych, hlavní postava tohoto výročního vzpomínkového medailonku.

Pokud jsem to nepopletl, měl by na fotografii z původního památníku být František Horych. Zdroj: OÚ Uhřice

Čest jeho památce!

Památník padlých v Uhřicích. Zdroj: VETS, foto od Petra Něničky