Vzpomínky na padlé a nezvěstné z Uhřic během Velké války jsem začal příjmením Adamec. Proto po Jakubovi, píši pár slov o Janovi. Z přehledu 28 mužů je patrné, že jeho úmrtí je v rovnici pověstnou "neznámou". Na památníku (spolu s Janem Drápalem a dalšími) neměl ani fotku. Tuto tajenku a "neznámou" se mi bohužel vyluštit nepodařilo.
 |
| Výřez ze spodní části památníku, kde jsou tři muži, jejichž rok úmrtí nebyl znám. |
Jan Adamec
Adamec je příjmení, které je v současné době rozloženo po celé České republice (zkuste např. na www.kdejsme.cz). Není divu, neboť příjmení (stejně jako mnohá další se slovním základem Adam, je odvozeno od starozákonního Adama, "člověka stvořeného ze země".
Příběh Jana Adamce v tomto článku bude krátký. Na památníku je uveden (pouze) rok narození - 1889. To signalizuje, že ani v době stavby památníku patrně nebylo (přesně) známo, kdy Jan Adamec zahynul.
V roce 1889 (konkrétně 22. ledna 1889) se narodil syn Jan uhřickému čtvrtláníkovi (čtvrtníkovi) Janu Adamcovi a jeho manželce Marianně, dceři Františka Běliče ze Žarošic. Považuji jej za "toho správného" Jana Adamce.
Příběh Jana Adamce v tomto článku bude krátký. Na památníku je uveden (pouze) rok narození - 1889. To signalizuje, že ani v době stavby památníku patrně nebylo (přesně) známo, kdy Jan Adamec zahynul.
V roce 1889 (konkrétně 22. ledna 1889) se narodil syn Jan uhřickému čtvrtláníkovi (čtvrtníkovi) Janu Adamcovi a jeho manželce Marianně, dceři Františka Běliče ze Žarošic. Považuji jej za "toho správného" Jana Adamce.
 |
| Matriční zápis o narození Jana Adamce v Uhřicích č. 91. Zdroj: OÚ Žarošice, matrika narozených (nezapsal jsem si evidenční čísla). |
Napojit Jana Adamce na "svůj" rodokmen a do databáze byla věc řešitelná a relativně snadná. Stejně jako u Jakuba Adamce, i v tomto případě je našim společným předkem hostinský Pavel Adamec. Jeho syn Vincenc (= Čeněk) Adamec je ještě v další generaci společným předkem Jana i Jakuba. Jan Adamec je však oproti Jakubovi o generaci mladší. Zatímco Vincenc Adamec byl Jakubovým dědem, v případě o čtyři roky mladšího Jana Adamce byl Vincenc jeho pradědem.
Malou "zajímavostí" je, že Janova prababička Kateřina, provdaná za Cyrila Mazla, se narodila ve vsi Jezera, které se (až) v roce 1947 stala součástí Pozořic. V mé databázi je to místo, kde se narodil můj přímý předek s příjmením Šubrt.
Bohužel Janův život se v Uhřicích vytrácí. Pokud měl svatbu, tak se zřejmě přiženil mimo Uhřice či sousední Dambořice, Žarošice, Násedlovice, Dražůvky či Želetice. Tyto obce jsem zkoumal. Otázka případných potomků Jana Adamce tak zůstává otevřená pro další výzkum, který se pravděpodobně bude odehrávat prostřednictvím ještě "živých" matrik na obecních úřadech nebo bude zapsán do matrik, které v Moravském zemském archivu v Brně čekají na zpracování a digitalizaci. Pomoci by ještě mohlo sčítání lidu z let 1900 a 1910. Případné oddávky mohly probíhat v rozmezí roků 1907-1914. Stejně tak je dobře možné, že se do počátku války prostě neoženil.
Napojit Jana Adamce na zdroje dat z Velké války bylo o poznání složitější a poznamenané spíše neúspěchem.
(25. zeměbranecký pěší pluk vznikl v roce 1900. Spolu s 14. zeměbraneckým pěším plukem tvořil 26. zeměbraneckou pěší brigádu. Vznik pluku byl doprovázen také vznikem nových kasáren v Kroměříži - bývalá Žižkova kasárna, dnešní Hanácké náměstí.)
Lze jen spekulovat, zda voják Jan Adamec zraněním nemohl později podlehnout. V kartotéce padlých, ani v databázi VHA se o něm nenachází žádný zápis. Bohužel k dispozici není ani jeho kmenový list vojáka. Je jedním ze dvou mužů ze všech 28 jmen na památníku, kde postrádám jakoukoliv záchytnou informaci. Seznamy ztrát byly navíc vydávány se zpožděním, takže je možné (a pravděpodobné), že Jan Adamec (pokud podlehl zranění) zemřel v roce 1914. Bylo to v prvním roce války.
25. zeměbranecký pluk byl v roce 1914 součástí II. sboru, v sestavě 4. armády. Toto vojskové zařazení bylo stejné i u Jakuba Adamce z minulého článku. Liší se akorát "nižší" jednotky. Jan byl pravděpodobně součástí 26. zeměbranecké pěší brigády (jejím velitelem byl polní podmaršál Emil Lischka), v sestavě 13. zeměbranecké pěší divize (velitel Eduard von Kreysa). K určitým přesunům 26. brigády docházelo v listopadu a prosinci 1914, což bohužel zřejmě byla inkriminovaná doba, kdy mohl být Jan Adamec zraněn a zraněním podlehnout.
V říjnu 1914 Jan Adamec pravděpodobně bojoval u Přemyšlu. Ten byl postupně obklíčen ruskou armádou a fronta se posouvala s ústupem rakousko-uherských vojsk na východ.
Do konce listopadu 1914 byl II. sbor podle webu Velká válka součástí 1. armády. Odpovídá tomu mapa č. 26 z publikace ÖULK, kde se fronta táhne zhruba v linii Krakov-Čenstochová. Někde kolem Wladowic byl operační prostor II. sboru. Pak docházelo k vojskovému přeskupování a 13. zeměbranecká pěší divize, jako součást XIV. sboru ve 4. armádě, operovala několik desítek kilometrů na severovýchod od Krakova. Jižně od Krakova byla posléze v prosinci 1914 4. armáda součástí ofenzivy.
Moje nepotvrzená hypotéza je, že Jan Adamec byl smrtelně zraněn právě někde u operací kolem města Kraków (Krakov). Každopádně díky ruským ofenzivám a postupu ruských vojsk na západ zkraje podzimu 1914, zahynul Jan Adamec blíže domovu, než Jakub Adamec. Útěcha to však není žádná.
Mohlo se tak ovšem stát kdekoliv na území, které jsem se pokusil vymezit na dnešní mapě. Záchytných bodů v podobě důkazů se nedostává a otazníků je mnoho. Včetně data úmrtí, protože nevím, zda se 22. ledna 1915 ještě dožil svých 26. narozenin. Proto se omlouvám za spekulace, byť se domnívám, že nejsem daleko od pravdy.
(N-narozen, Z-zemřel, O-oddán)
Další průkazné osudy Jana Adamce zůstávají neodhaleny. Alespoň pro mě.
Malou "zajímavostí" je, že Janova prababička Kateřina, provdaná za Cyrila Mazla, se narodila ve vsi Jezera, které se (až) v roce 1947 stala součástí Pozořic. V mé databázi je to místo, kde se narodil můj přímý předek s příjmením Šubrt.
Bohužel Janův život se v Uhřicích vytrácí. Pokud měl svatbu, tak se zřejmě přiženil mimo Uhřice či sousední Dambořice, Žarošice, Násedlovice, Dražůvky či Želetice. Tyto obce jsem zkoumal. Otázka případných potomků Jana Adamce tak zůstává otevřená pro další výzkum, který se pravděpodobně bude odehrávat prostřednictvím ještě "živých" matrik na obecních úřadech nebo bude zapsán do matrik, které v Moravském zemském archivu v Brně čekají na zpracování a digitalizaci. Pomoci by ještě mohlo sčítání lidu z let 1900 a 1910. Případné oddávky mohly probíhat v rozmezí roků 1907-1914. Stejně tak je dobře možné, že se do počátku války prostě neoženil.
Napojit Jana Adamce na zdroje dat z Velké války bylo o poznání složitější a poznamenané spíše neúspěchem.
Jen odhady a dohady
"Válečné" pátrání mě zatím dovedlo pouze k zápisu o zraněném Janu Adamcovi, rodáku z Uhřic, které se objevilo ve výtisku č. 112 z 24.1.1915 seznamu ztrát. Bohužel zde není uveden rok vojákova narození. Pouze to, že Jan Adamec byl pěšákem ve 2. rotě zeměbraneckého pěšího pluku č. 25. Podobná informace byla vydána o tři týdny dříve a týkala se Jana Pěnčíka, také z LIR 25.(25. zeměbranecký pěší pluk vznikl v roce 1900. Spolu s 14. zeměbraneckým pěším plukem tvořil 26. zeměbraneckou pěší brigádu. Vznik pluku byl doprovázen také vznikem nových kasáren v Kroměříži - bývalá Žižkova kasárna, dnešní Hanácké náměstí.)
 |
| Jan Adamec, pěšák, 25. zeměbranecký pluk (LIR), 2. setnina/rota (Komp.) byl zraněn (verwundet). O řádek níže je ze stejné jednotky raněný Václav Adamec, ale u něj úplně chybí informace o rodišti. Zdroj: Vertlustliste, 24.1.1915, č. 112, str. 6, ISSN 2076-0434. Národní knihovna ČR, systém Kramerius. |
25. zeměbranecký pluk byl v roce 1914 součástí II. sboru, v sestavě 4. armády. Toto vojskové zařazení bylo stejné i u Jakuba Adamce z minulého článku. Liší se akorát "nižší" jednotky. Jan byl pravděpodobně součástí 26. zeměbranecké pěší brigády (jejím velitelem byl polní podmaršál Emil Lischka), v sestavě 13. zeměbranecké pěší divize (velitel Eduard von Kreysa). K určitým přesunům 26. brigády docházelo v listopadu a prosinci 1914, což bohužel zřejmě byla inkriminovaná doba, kdy mohl být Jan Adamec zraněn a zraněním podlehnout.
V říjnu 1914 Jan Adamec pravděpodobně bojoval u Přemyšlu. Ten byl postupně obklíčen ruskou armádou a fronta se posouvala s ústupem rakousko-uherských vojsk na východ.
Do konce listopadu 1914 byl II. sbor podle webu Velká válka součástí 1. armády. Odpovídá tomu mapa č. 26 z publikace ÖULK, kde se fronta táhne zhruba v linii Krakov-Čenstochová. Někde kolem Wladowic byl operační prostor II. sboru. Pak docházelo k vojskovému přeskupování a 13. zeměbranecká pěší divize, jako součást XIV. sboru ve 4. armádě, operovala několik desítek kilometrů na severovýchod od Krakova. Jižně od Krakova byla posléze v prosinci 1914 4. armáda součástí ofenzivy.
 |
| Velké území v dnešním Polsku, na němž se "někde" pohyboval Jan Adamec v období říjen-prosinec 1914. V tomto prostoru byl pravděpodobně zraněn a zemřel. Zdroj: Mapy.cz, s využitím ÖULK. |
Mohlo se tak ovšem stát kdekoliv na území, které jsem se pokusil vymezit na dnešní mapě. Záchytných bodů v podobě důkazů se nedostává a otazníků je mnoho. Včetně data úmrtí, protože nevím, zda se 22. ledna 1915 ještě dožil svých 26. narozenin. Proto se omlouvám za spekulace, byť se domnívám, že nejsem daleko od pravdy.
Z rodokmenu Jana Adamce
Na závěr opět uvádím sumář narození a sňatků v otcovské linii Jana Adamce, počínaje našim společným předkem, již zmiňovaným hostinským Pavlem Adamcem, který "otevřel dveře" Adamcům v Uhřicích. Podobu rodokmenu Jana Adamce, kterou mám k dispozici, si můžete prohlédnou na tomto obrázku v Dropboxu.(N-narozen, Z-zemřel, O-oddán)
- N 19.6.1774 Pavel - Josef Adamec a Terezie, Nemojany č. 31 - náš společný předek
- O 10.11.1795 Pavel (Josef) Adamec, Nemojany a Rozálie (Jan) Přikryl, Nemojany
- N 3.4.1804 Vincenc - Pavel Adamec a Rozálie, Uhřice č. 12
- O 3.2.1826 Vincenc (Pavel) Adamec, Uhřice č. 41 a Barbara (Martin) Tesař, Uhřice č. 57
- První svatba Vincence Adamce. Vincentova manželka Barbara zemřela 17. srpna 1834.
- Jakub Adamec, který padl u Dubu, byl Vincentovým synem z druhého manželství. Vincenc Adamec byl tedy společným předkem jak Jakubovi, tak Janovi.
- N 8.5.1829 Jan - Vincenc Adamec a Barbara, Uhřice č. 41
- O 2.5.1855 Jan (Vincenc) Adamec, Uhřice č. 41 a Kateřina (Kristián) Dohnalík, Uhřice č. 56
- Kateřina byla vdovou po Janu Hudcovi (zemřel 30. listopadu 1853). Děd Jana Hudce, (Bartoloměj) byl našim společným předkem v Uhřicích č. 56.
- N 22.8.1859 Jan - Jan Adamec a Kateřina, Uhřice č. 56
- O 25.1.1882 Jan (Jan) Adamec, Uhřice č. 91 a Marie (František) Bělič, Žarošice č. 120
- N 22.4.1889 Jan - Jan Adamec a Marie, Uhřice č. 91
Další průkazné osudy Jana Adamce zůstávají neodhaleny. Alespoň pro mě.
Čest jeho památce!
 |
| Památník padlých v Uhřicích (výřez). Zdroj: VETS |
Pokud jsou Janovy osudy odhaleny pro někoho z vás, čtenářů, budu moc rád, když se ozvete, v komentářích nebo mi pošlete vzkaz.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Vážím si komentářů od podepsaných čtenářů. Příspěvky můžete komentovat pod každým z nich. Své názory, náměty a dotazy ke stránkám a jejich obsahu prosím směřujte do rubriky "Vaše názory". Děkuji.
LF