František Živěla (*1886 - †1919) - příběh ztracené naděje (a dvojitých předků)

Kulky, šrapnely, utonutí, epidemie... Byla spousta příčin, které rapidně snižovaly stavy armád během Velké války. Všechny najdeme také mezi příčinami toho, proč se 28 mužů z Uhřic nevrátilo domů. Nejsou mezi nimi ti, kteří se vrátili z války jako invalidé. Jsou tam však muži, kteří se stali v průběhu Velké války nezvěstnými a když zhasla veškerá naděje, byli prohlášeni za mrtvé. Poprvé jsem v souvislosti s nezvěstnými na blogu MY ROOTS zmiňoval Štěpána Rozehnala. Patří k nim i František Živěla, starší bratr Josefa Živěly, o jehož konci ve válce také nic nevím(e).

Nezvěstní se "ztratili" z evidence, nebyli nalezeni či "identifikovánl" jako mrtví, ani zajatí. Nad jejich osudy visel (zejména pro rodiny a nejbližší) velký otazník, spojený s nadějí. Byly takových desítky tisíc.

František Živěla

František Živěla je patrně prvním toho příjmení, kdo se v Uhřicích narodil. Byl totiž prvorozeným synem domkaře Josefa Živěly, který se do Uhřic přiženil ze sousedních Násedlovic, kde rod Živělů dlouhodobě žil. Narodil se téměř přesně deset měsíců po svatbě Josefa Živěly s Marií Magdalenou, dcerou uhřického domkaře Martina Šmudly. Je jedním z těch, kterým říkám "dítě svatební noci", ač je to myšleno s lehkou nadsázkou.

Na svět přišel František Živěla 7. prosince 1886 (svatba jeho rodičů byla 3. února 1886). Patří k těm mužům, kteří se stihli před válkou oženit a pravděpodobně mít i potomky. Oženil se 4. února 1912 v Brně, s Františkou Novotnou, rodačkou z Habrovan (obce, ležící mezi Nemojany a Rousínovem).

Toto zjištění (= blízkost Nemojan) ve mě vyvolalo lehké chvění, které se při hlubším dalším zkoumání předků Františky, rodem Novotný potvrdilo. Měli jsme společné předky! Těmi posledními byli Jakub Srna (*1698) z Lulče a jeho manželka Rosina Sysel (*1703) z Nemojan.

Společné předky s Františkem Živělou i jeho mladším bratrem Josefem mám skrze předky jejich matky Marie Magdaleny. O tom již byla zmínka v článku věnovaném Josefu Živělovi.

Pokud jde o jeho bratra Františka, podle kmenového listu byl při odvodu (1908) 164 cm vysokým čeledínem v Uhřicích.

Zápis svatby o pár let později (1912) vypovídá o tom, že byl řidič ("chauffeur") z Uhřic (zřejmě pracoval v Brně) a byl příslušníkem pěšího pluku č. 13. O takovém zařazení není v kmenovém listu žádná zmínka, navíc šlo o zeměbranecký pluk, doplňovaný z Olomouce a Šumperku. Tady trochu tápu. Že byl šoférem v Brně, to potvrzuje i oznámení o prohlášení Františka za mrtvého.

Prababičkou obou bratrů Živělových (měli ještě minimálně další dva bratry) byla Thekla, rodem Jiří Jevický z Násedlovic.  U tohoto příjemní je zajímavé sledovat jeho proměnu do zřejmě současné podoby. V indexech k matrikám se objevovalo pod písmenem G - Grwitzky, Gawitzky, nověji pak pod písmenem J - Jevický.

Nezvěstný, prohlášen za mrtvého

František Živěla byl odveden 23. května 1908 a k 1. říjnu 1908 byl zařazen do 3. pěšího pluku. Cvičení ve zbrani prodělal na počátku září 1911 a v březnu 1914. Mobilizován byl k 3.8.1914.

Podle karotékového lístku z databáze padlých byl František Živěla vojínem 3. pěšího pluku (IR 3). Do tohoto pluku patrně narukovala největší část mužů z Uhřic. IR 3 byl v průběhu Velké války součástí 23. pěší brigády (do konce srpna 1915) a 24. pěší brigády (do konce války). Podle dostupných dokumentů a map se server Velká válka snažil určit vojskové jednotky, v nichž byly jednotlivé pluky vřazeny v průběhu války a jednotlivých přesunů v rámci front. V úvahu přicházela zejména fronta v Haliči a v Itálii.

Velmi zhruba lze vymezit vojenské jednotky a jejich dislokaci. To by hypoteticky mohla být i místa, kde František Živěla zmizel, pokud bychom neměli žádnou dodatečnou informaci. Pravděpodobně toto rozdělení budeme ještě několikrát potřebovat.

• 1. armáda (od zahájení války do ledna 1915)
• 4. armáda (od března do května 1915)
• 11. armáda (od května do září 1915)
• 7. armáda (od října 1915 do května 1917)
• Sočská armáda (od srpna 1917 do listopadu 1918)

Světlo do pátrání vnesl záznam z kmenového listu vojáka. Je tam totiž zapsaná jedna podstatná informace. Velice záhy po mobilizaci, v týdnu od 8. do 16. září 1914, se František Živěla stal nezvěstným na ruském bojišti. Z výše uvedených variant tedy můžeme "lokalitu zmizení" hledat tam, kde operovala 1. armáda a její jednotky.

12. pěší divize mezi 1. až 11. září 1914 ustupovala východně od Kraśniku. Další ústup probíhal směrem na Tarnobrzeg. V tomto prostoru během ústupu František Živěla zmizel. Na mapě je stav 11. září 1914. Zdroj: ÖULK, díl 1, 1914, leták č. 13.

3 IR jako součást 12. pěší divize byl dislokován v Krakově. ÖULK nabízí mapu (č. 13), které ukazuje stav 11. září 1914. 1. armáda ustupovala pod tlakem ruské 9. armády. 12. pěší divizi najdeme na počátku září v okolí Kraśniku, koncem září už pár desítek kilometrů před Krakowem. Tento ústup fronty na západ v počátku války znamenal i "zmizení" Františka Živěly ve zmíněném inkriminovaném týdnu od 8. do 16. září 1914.

Poloha 12. pěší brigády v sestavě 1. armády 30.9.1914. František Živěla už byl v tu dobu 14 dní nezvěstný. Zdroj, ÖULK, díl 1, 1914, leták č. 14.

Nezvěstných v průběhu Velké války byly desítky tisíc. Znamená to, že nebyli nalezeni mrtvi, ani nebyli evidováni ve stavu zajatých. Vřava války, zmatky, strach... Faktorů, které mohly ovlivnit to, co se odehrálo je mnoho. 

Po nahlášení zmizení obvykle ještě běžela dvouletá lhůta. Pátrání iniciovala Františkova manželka Františka. Při bezvýsledném zkoumání byl voják prohlášen k určitému datu za mrtvého. U Františka Živěly to bylo k datu 31.12.1919, a to rozhodnutím Zemského soudu pro civilní věci ze dne 14. července 1923.

Z hlediska rodinného to může znamenat, že minimálně do rozhodnutí soudu v roce 1923 se vdova Františka Živělová podruhé neprovdala. V tu dobu měla 35 let, je tedy možné, že se tak stalo v následujících letech, což je věc, otevřená dalšímu bádání.

Současná mapa ukazuje vzdálenost (v dnešním Polsku), kterou při ústupu během září 1914 absolvovala 1. armáda v sestavě s 12. pěší divizí. Během první poloviny této ústupové "trasy" zmizel František Živěla. Zdroj: Mapy.cz

"Ztracených synů" bylo z Uhřic během války více. Kdo jsou spolu s Františkem Živělou další nezvěstní z Uhřic, o kterých budou příspěvky?

• Antonín Kučera
• Tomáš Mazel
• Štěpán Rozehnal - byl za mrtvého prohlášen ještě během války (1916)

Oznámení, kterým byla vyrozuměna rodina o tom, že pátrání pro Františku Živělovi bylo bezvýsledné a byl tedy prohlášen za mrtva. Zdroj: VÚA Praha, z kmenového listu Františka Živěly.

Bratři Živělovi v rodokmenu

Rodokmen Františka Živěly z mé databáze MyHeritage si můžete prohlédnout tady. Oproti údajům v rodokmenu jeho bratra Josefa jsem jej trochu rozšířil o další zjištěná data a údaje. Pokud byste chtěli získat také rodokmen manželky Františka Živěly, Františky, rodem Martin Novotný z Habrovan. Pošlete mi zprávu nebo mi napište na e-mail blog@liborfriedel.cz.

(N-narozen, Z-zemřel, O-oddán)

• N 23.10.1724 Karel - Matouš Živěla a Anna, Násedlovice
• O 29.6.1749 Karel (Matouš) Živěla a Alžběta Kolařík, Násedlovice
• N 14.12.1752 Tomáš - Karel Živěla a Alžběta, Násedlovice
• O 15.11.1781 Tomáš (Karel) Živěla a Veronika (Tomáš) Růžička, Násedlovice č. 58
• N 5.9.1792 František - Tomáš Živěla a Veronika, Násedlovice č. 68
• O 20.9.1820 František (Tomáš) Živěla, Násedlovice č. 89 a Thekla (Jiří) Jevický, Násedlovice č. 35
• N 2.9.1824 František - František Živěla a Thekla, Násedlovice č. 105
• O 26.10.1846 František (František) Živěla, Násedlovice č. 105 a Antonie (Martin) Trnka, Násedlovice č. 48
• N 25.3.1862 Josef - František Živěla a Antonie, Násedlovice č. 105
• O 3.2.1886 Josef (František) Živěla, Uhřice a Marie Magdalena (Martin) Šmudla, Uhřice
• N 7.12.1886 František - Josef Živěla a Marie Magdalena, Uhřice č. 6
• O 4.2.1912 František (Josef) Živěla, Brno-Komárov a Františka (Martin) Novotný, Habrovany
• František Živěla se ženil jako voják.
• Z 31.12.1919 František Živěla - nezvěstný, prohlášen za mrtvého

Čest jeho památce!

Památník padlých v Uhřicích. Foto VETS, Petr Něnička