Tomáš Mazel (*1874 - †1919) - kořeny ve (Viničných) Šumicích, konec neznámo kde

Toto je další medailonek s mnoha neznámými. Tomáš Mazel, jehož datum úmrtí na kartotékovém lístku VÚA je 31.12.1919, je jedním z nezvěstných, kteří k danému datu byli prohlášeni za mrtvé. Po Janu Drápalovi (*1873) je druhým nejstarším z 28 mužů, kteří vstoupili do Velké války a už se živí nevrátili.

Prázdné řádky = žádná stopa. Den a měsíc narození je správně, rok nikoliv. Zdroj: Kartotéka padlých VÚA

Kartotékový lístek uvádí jako datum úmrtí 31.12.1919. Z toho lze usoudit, že Tomáš Mazel byl nezvěstný a prohlášen za mrtvého. Takovou listinu k dispozici nemám.

Na památníku v Uhřicích je vytesáno, že Tomáš Mazel zemřel v roce 1915 ve věku 31 let, tzn., že se narodil v roce 1874. To je potvrzeno.

Výřez z uhřického památníku. Zdroj: vlastní foto

Otázkou je, jak to bylo či mohlo být. Celou pravdu a příběh se po 100 letech asi nedozvíme. Co jsem však během výzkumu, těsně před publikováním příspěvku zjistil je, že s Tomášem Mazlem máme společné předky - v Kovalovicích, před rokem 1702.

Tomáš Mazel

Na svět přišel Tomáš 27. prosince 1874 z lůna matky Anežky. Jeho otec, František Mazel, byl rodák z Lovčiček. Františkovi a Anežce Mazlovým se už dříve narodily v Uhřicích dvě dcery, Petronila a Kateřina.

Tomášův otec František Mazel se do Uhřic přiženil. Před svatbou v Uhřicích pracoval jako obuvník, oženil se 23. listopadu 1869. Ten den si za manželku vzal Anežku, dceru Kašpara Grmely.

Tomáš Mazel v Uhřicích narodil (v chalupě č. 88), leč oženil se v Archlebově. Pro tuto obec nedaleko od Uhřic jsou k dispozici digitalizované matriky oddávek až do roku 1942, ale nejsou k dispozici digitalizované matriky narozených a zemřelých. Svatba Tomáše Mazla a Marie, dcery Václava Němce z Archlebova, se odehrála ještě před "stoletím válek", 3. května 1899. Tomáš Mazel byl v Archlebově domkařem. Na jaře 1900 se mu narodila prvorozená dcera, pokřtěná po babičce - Anežka.

Když se Anežka Mazlová vdávala, za svědka jí byl Josef Mazel, bratr nezvěstného Tomáše a manžel sestřenice mé babičky Františky Rozehnalové (dcery Metoděje Rozehnala, který také ve Velké válce zahynul).

Blízko k Rozehnalům

Nezvěstný Tomáš Mazel měl také vazby na rodinu Rozehnalovu. Tomášova mladší sestra Marie se provdala za Josefa Rozehnala, bratra mého pradědy Metoděje Rozehnala (z památníku). Josef Mazel, mladší bratr nezvěstného Tomáše se zase oženil s Annou, sestrou praděda Metoděje Rozehnala.

Společné předky jsem však nenašel, snad někdy před rokem 1750 ve Šumicích.

Zranění jako jediná stopa(?)

Rakousko-uherská branná moc se před válkou skládala z tzv. společného vojska a v každé ze dvou částí monarchie (Předlitavsku a v Zalitavsku) existovala navíc ještě samostatná zeměbrana (Landwehr) a domobrana (Landsturm). Většina uhřických mužů sloužila u 3. pěšího pluku (IR 3), u 25. zeměbraneckého pěšího pluku (LIR 25) nebo u 25. domobraneckého pěšího pluku (LstIR 25), složených z rekrutů doplňovacího okresu Kroměříž.

Tomáš Mazel (kmenový list se nedochoval) absolvoval prezenční vojenskou službu pravděpodobně v letech 1895-98. Po "vojně" se oženil  a pak se mu narodila první dcera. Po mobilizaci v létě 1914 byli ihned povoláni i vycvičení domobranci II. výzvy, tedy muži ročníků narození 1872-1876. Z těch byly sestaveny domobranecké jednotky (ty v míru neexistovaly). Armáda v tomto složení během několika dnů po mobilizaci vytáhla do pole. Patrně i s Tomášem Mazlem.

Další (a možná současně jedinou) stopu lze objevit v Seznamech ztrát. Tomáš Mazel je zde několikrát uváděn jako zraněný. Jednak jeden Tomáš ze Žarošic (ročník 1886), příslušník 3. pěšího pluku. Ten není "náš", ale je příbuzný "našeho" Tomáše Mazla. Je zde však pěšák Tomáš Mazel (ročník 1874), příslušník domobraneckého praporu č. 42 (LstB. Nr. 42). Jak víme, Tomáš Mazel byl skutečně ročník 1874 a oženil se v Archlebově. Takže to je ten "náš". Záznam je ze Seznamu ztrát, vydaného 2. září 1915. Záznamy zde bývaly obvykle uveřejňovány se zpožděním několika týdnů. Usoudit můžeme, že byl zraněn v průběhu léta 1915. To by znamenalo, že přežil první rok války.

Záznam ze Seznamu ztrát. Zraněn byl Tomáš Mazel ze Žarošic, ročník 1886. Zdroj: Verlustliste ausgegeben, vydáno 12.10.1915, č. 290, s. 33, ISSN 2976-0434. 

Žarošický Tomáš Mazel byl pěšákem 3. pěšího pluku. Ten bojoval zhruba od května do září 1915 jako součást 11. armády ve skupině armád Mackensen. Leták 3 ze 3. dílu publikace ÖULK (rok 1915) napovídá, že 11. armáda byla součástí spojenecké ofenzivy kolem města Brest-Litevský (do dějin vešel 3.3.1918 kapitulací Ruska) a postupovala na východ. V tu dobu mohl být Tomáš Mazel zraněn.

Záznam ze Seznamu ztrát. Zraněn byl Tomáš Mazel z Archlebova, ročník 1874. Zdroj: Verlustliste ausgegeben, vydáno 2.9.1915, č. 255, s. 27, ISSN 2076-0434.

Zatímco kartotékový lístek u "uhřického" Tomáše Mazla, který žil v Archlebově naznačuje, že byl nezvěstný a asi prohlášen za mrtvého (31.12.1919), památník v Uhřicích udává jako rok úmrtí 1915. Protože se Tomáš Mazel objevil v Seznamu ztrát jako zraněný 2.9.1915, mohlo se také stát, že zranění nakonec podlehl. Záhadou je pro mě 42. domobranecký pěší prapor. Nedokázal jsem v podkladech najít, kde by mohl být lokalizován.

Podle kartotékového lístku, kde je napsáno, že Tomáš Mazel byl vojínem pěšího pluku 25, jsem zkusil hledat postup 25. domobraneckého pěšího pluku. Ten se v sestavě 4. armády od poloviny června do konce srpna 1915 pohyboval v podstatě na východním a severním křídle vedle 11. armády od Krašniku, přes Lublin, až severně od Brestu-Litevského. Oba Tomášové tak od sebe byli v bojích vzdáleni cca. 30-50 km. Celkový obraz poskytuje leták č. 36 z 2. dílu publikace ÖULK (viz. následující dva obrázky).

Postup 4. a 11. armády mezi 1.5. až 13. 7.1915 od Tarnowa ke Krašniku. Zdroj: ÖULK, díl 2, 1915, leták č. 36 (výřez).

Postup 4. a 11. armády mezi 13.7. až 26.8.1915 od Krašniku ke Brestu Litevskému. Možná během tohoto postupu byl zraněn (a možná zraněním podlehl uhřický Tomáš Mazel. (Přímé důkazy mi chybí.) Že byl někde kolem Brestu Litevského zraněn Tomáš Mazel z Archlebova je velice pravděpodobné. Zdroj: ÖULK, díl 2, 1915, leták č. 36 (výřez).

Postup 11. armády mezi 27.8. až 14.9.1915 za Brest Litevský. 4. armáda byla stahována. Zdroj: ÖULK, díl 2, 1915, leták č. 36 (výřez).

3. pěší pluk v sestavě 62. pěší divize najdeme jako součást X. sboru v polovině září 1915 několik desítek kilometrů severozápadně od města Lutsk ve Volyni (viz. ÖULK díl 3, 1915, leták 6). Ke zranění žarošického Tomáše Mazla mohlo dojít ještě v této fázi.

Tomáš Mazel (*1874) a Tomáš Mazel (*1886)

Oba výše zmínění zranění Tomášové, spolu byli spřízněni. Jeden během války zmizel, druhý se z války vrátil. Jejich společným předkem byl Cyril Mazel, ale trochu komplikovaným způsobem.

Cyril Mazel byl dědečkem nezvěstného Tomáše Mazla. To uvidíte v závěrečném shrnutí. Linie je přímá - Cyril měl syna Františka, ten měl syna Tomáše. 

U druhého Tomáše Mazla je to složitější. Když zemřel Cyril Mazel, jeho manželka se v roce 1857 provdala za vdovce Karla Vylentála. Než ovdověl, byla jeho první manželkou Kateřina, rodem Jiřího Válka. Spolu měli dceru Antonii (*1836). Antonie se shodou okolností také v roce 1857 provdala - za Martina, syna Cyrila Mazla. Jejich prvorozeným synem byl Tomáš Mazel (*1857), později (po svatbě s Antonií Adámkovou), otec zraněného Tomáše Mazla, který se vrátil po válce domů do Žarošic (zemřel v roce 1956).

Takové příběhy píšou dějiny menších obcí a různorodá vzájemná příbuznost jejich obyvatel. Sestra první manželky Karla Vylentála byla prababičkou dalšího z těch, kteří zemřeli jako vojáci ve Velké válce, Františka Horycha. Příběh sestry od babičky zraněného Tomáše Mazla (ze Žarošic) pro změnu vede k jinému z vojáků se jmény na památníku v Uhřicích - Bernardu Válkovi, který padl na italském bojišti. Reálně je asi těžko najít rodinu, která by nebyla Velkou válkou zasažena.

Zde je možný prostor, v němž Tomáš mazel z Archlebova a Tomáš mazel ze Žarošic mohli utrpět zranění. Je vymezen městy Lublin, Brest a Lutsk.

Jeden i druhý Tomáš Mazel se mohli pohybovat v létě 1915 v prostoru, který je vyznačen na současné mapě. Kolem Lublinu (bod 1) je východisko zhruba počátkem května 1915, Brest (bod 2) koncem srpna 1915 a Lutsk (bod 3) v případě žarošického Tomáše Mazla kolem poloviny září 1915. Nejistotu do toho vnáší zpoždění, s jakým se oba octli zapsáni mezi zraněnými v seznamech ztrát (obrázky výše). Zdroj: Maoy.cz

Ze Šumic do Archlebova... a neznámo kam

V rodokmenu Mazlů se projevuje to, co u mnohých dalších - přechod z Vyškovska do Uhřic. Stejně jako u příběhu Drápalů je to ze Šumic na Vyškovsku, které také byly součástí Lichtenštejnského panství. V rodokmenu je pár "zapeklitostí" vdovských sňatků, zejména kolem Cyrila Mazla, který hospodařil v Uhřicích a také poté v Lovčičkách. Domnívám se, že k přestěhování rodu Mazlů (kteří byli předky Tomáše Mazela) ze Šumic do Uhřic, došlo mezi roky 1796-1798. Byl to pár Jakub Mazel a Marianna. Marianna v roce 1800 v Uhřicích zemřela a Jakub Mazel se ještě téhož roku oženil s Rozinou, dcerou Martina Tomka. I tuto svou manželku přežil.

Příjmení Mazel a jeho výskyt v ČR. Zdroj: KdeJsme.cz

Uhřický rodák Tomáš Mazel má své jméno na památníku v Uhřicích. Po svatbě, od roku 1899 žil v Archlebově, takže jeho jméno najdeme i na tamním památníku obětem 1. světové války, který je evidovaným válečným hrobem CZE-6210-13860 (šesté jméno shora, v pravém sloupci).

Památník obětem 1. světové války v Archlebově na Kyjovsku. Kromě Uhřic je jméno Tomáše Mazla vytesáno i zde. Zdroj: Spolek pro vojenská pietní místa, fotil Petr Něnička.

Na památníku v Archlebově najdete také jména tří Němců - Jana, Josefa a Karla. Jsou uvedeni i v kartotéce padlých VÚA.

• Jan Němec (*1898) zahynul 28. prosince 1916 v Haliči v okolí města Brody (dnes Lvovská oblast na západě Ukrajiny).
• Josef Němec (*1893) zahynul 15. června 1918 na Piavě v Itálii. Podle úmrtní matriky 3. pěšího pluku padl v boji, byl roztrhán granátem.
• Karel Němec (*15.10.1898) byl jako nezvěstný prohlášen za mrtvého k datu 31.12.1919 (stejně jako Tomáš Mazel).

Matriky z přelomu století nejsou ještě pro Archlebov digitalizovány, takže zjistit, zda některý z nich byl bratrem manželky Tomáše Mazla (rozené Marie Němec) by bylo možné na matrice přímo v Archlebově. Příbuzenský vztah lze očekávat téměř s jistotou.

Rozpracovaný rodokmen uhřického rodáka Tomáše Mazla si prohlédněte zde.

(N-narozen, Z-zemřel, O-oddán)

• N 28.3.1698 Pavel - Pavel Mazel a Marina, Šumice
• V roce 1701 se manželům Pavlovi a Marině Mazlovým narodila i dvojčata - Martin a Kateřina.
• O 23.1.1724 Pavel (Pavel) Mazel a Dorota (Bartoloměj) Drápal, Šumice
• Myslím, že tady už jsme velice blízko společným předkům s dalším padlým/nezvěstným z Uhřic - Janem Drápalem. Matěj Drápal se narodil Bartolomějovi Drápalovi v Šumicích 3. ledna 1697. Tento Matěj pravděpodobně je také prapředkem zmíněného Jana Drápala.
• N 13.11.1724 Ondřej - Pavel Mazel a Dorota, Šumice
• O 22.10.1752 Ondřej (Pavel) Mazel a Apoléna (Jan) Šmerda, Šumice (od roku 1920 Viničné Šumice)
• Obec Šumice na Vyškovsku dnes nese název Viničné Šumice. I z této obce pochází někteří mí předci.
• N 12.7.1758 Jakub - Ondřej Mazel a Apoléna, Šumice
• O 2.5.1781 Jakub (Ondřej) Mazel a Marianna (Jakub) Blahák, Šumice
• Jakub Mazel byl dvakrát ženatý. Narodil se v Lovčičkách, přestěhoval se do Uhřic, kde v rce 1840 zemřel (jeho úmrtí je zapsáno v matrice Z pro Žarošice). 
• Jakub Blahák měl matku, která byla dcerou mého předka Jana Gressla z Kovalovic. To znamená, že s Tomášem Mazlem máme společné předky!
• N 3.3.1796 Cyril - Jakub Mazel a Marianna, Šumice č. 79
• V indexu N nedochovaných uhřických matrik je zapsáno narození Josefa Mazla a u něj tužkou později dopsání Cyril". Ve SmartMatech se objevuje Cyril Mazel narozený 6.3.1898 v Uhřicích 25, ale nevím o jaké důkazy se to opírá. Je to však kopírováno z jednoho rodokmenu na druhý.
• Cyril byl předkem obou Tomášů Mazlů, kteří byli ve válce zraněni. Byl dědečkem nezvěstného Tomáše z Archlebova a pradědečkem Tomáše Mazla, který se vrátil do Žarošic.
• O 7.1.1835 Cyril (Jakub) Mazel, Uhřice č. 25 a Marianna (Josef) Bílek, Dambořice č. 14
• Mariannu si Cyril Mazel bral jako vdovec po Kateřině Ovísek z Jezer., která zemřela v Uhřicích v roce 1834.
• N 9.2.1846 František - Cyril Mazel a Marianna, Lovčičky č. 50
• Po smrti Cyrila Mazla, se Františkova matka Marianna provdala v roce 1857 do Žarošic. V roce 1866 v Žarošicích zemřela v průběhu epidemie cholery, která oblast postihla (vč. Uhřic a Dambořic).
• O 23.11.1869 František (Cyril) Mazel, Uhřice č. 2 a Anežka (Kašpar) Grmela, Uhřice č. 76
• Příjmení Grmela se se hojně vyskytuje na Vyškovsku a Prostějovsku, ale výzkum jsem neprovedl.
• N 27.12.1874 Tomáš - František Mazel a Anežka, Uhřice č. 88
• O 3.5.1899 Tomáš (František) Mazel, Uhřice č. 154 a Marie (Václav) Němec, Archlebov č. 145
• Svatba se odehrála v Archlebově, kde se Tomáš Mazel přiženil. Proto je jeho jméno (bez dalších podrobností) i na pomníku v Archlebově.
• Z 31.12.1919 Tomáš Mazel (nezvěstný, prohlášen za mrtva)
• Nebo v létě 1915 podlehl zranění z boje na území dnešního Polska a Běloruska jak ukazují obrázky v tomto příspěvku?

Čest jeho památce!

Památník padlých v Uhřicích. Zdroj: VETS, fotil Petr Něnička.

P.S.

V kartotéce padlých z 1. světové války najdeme příjmení Mazel vícekrát. Vybral jsem "čtveřici" z Vyškovska, u níž lze předpokládat, že měla společné předky s Tomášem Mazlem z Archlebova, jemuž jsem věnoval tento medailonek. Platí to zejména pro Františka Mazla z (Viničných) Šumic, který (soudě podle data a místa) zahynul během 10. bitvy na Soče.