Jakub Poláček byl prvním z 28 mužů z Uhřic, který zahynul ve Velké válce. Tehdy, ani ne měsíc po zahájení, ještě válka svůj přídomek "Velká" neměla. natož aby byla označena za "1. světovou".
 |
| Vyhlášení mobilizace vyšlo 1. srpna 1914, pár dnů pot=, co Rakousku-Uhersko vypovědělo válku Srbsku. Ještě téhož měsíce padl Jakub Poláček. Zdroj: VHÚ |
Jakub Poláček je jedním z mých "pra-bratranců". Jeho děda, Silvestr Poláček byl (snad) našim společným předkem. Jisté to je u Jakubovy babičky, Anežky Hudec. Byla Silvestrovou manželkou, které se můj předek Josef Hudec narodil ještě jako svobodné matce. Tuto nejistotu jsem zatím nepotvrdil, ani nevyvrátil. V rodokmenu je to větev s otazníkem.
Jakub Poláček
Jakub se narodil v létě, 18. července 1882 v Uhřicích, Václavu Poláčkovi a jeho druhé manželce, Kristýně, rodačce z nedalekých Dražůvek, dceři Floriána Navrátila. Její prarodiče byli předky také od Josefa Kořínka, padlého ze 3. bitvy na Soči, o němž byl minulý článek na blogu MY ROOTS.
Osmnáctin se Jakub dočkal až v nové století. Jakub Poláček se ženil 22. ledna 1908. Záchytný bod rodokmenu jeho manželky je třeba hledat v "živé" matrice v Žarošicích. Jakubova manželka Veronika, rodem Františka Bělohoubka (těch mám v databázi zatím 12), se narodila v Uhřicích 1. února 1887. Její matkou byla Marianna Valihrach. Bohužel tuto svatbu nemám zaznamenánu a musím ji teprve na OÚ Žarošice ověřit. Proto nebudu mít zatím rodokmen Jakubovy manželky k dispozici.
Vím jen, že se Veronika, která se zkraje války stala vdovou, se po válce a vzniku Československa znovu vdala 27. června 1921 za vdovce Tomáše Bělohoubka z Dambořic. Z toho je patrné, jak byl/je rod Bělohoubků v Uhřicích a Dambořicích početný.
Jak to bylo s pravděpodobnými dětmi Jakuba Poláčka, to bude také předmětem dalšího výzkumu. Jakubův starší bratr Jan (*24.7.1875), děti měl, ale všechny tři, které jsem zatím zachytil zemřely a konce války se nedočkaly.
V databázi VHA najdeme mezi legionáři také dva Poláčky z Mouřínova, obce, odkud pocházeli předci Jakuba Poláčka (i moji?). Jedním je Josef Poláček (*29.5.1892), který padl do ruského zajetí v květnu 1915 na ruské frontě, druhým Karel Poláček (*11.6.1890), který zběhl k československým legiím na sklonku války na italské frontě.
Bohužel válečný úděl Jakuba Poláčka byl velice rychle přeťat jeho smrtí v boji. Stalo se tak u Krašniku, den po skončení "bitvy u Krašniku".
Podle úmrtní matriky 3. pěšího pluku padl Jakub Poláček v boji.
Kartotékový lístek potvrzuje, že Jakub Poláček zahynul u Krašniku, v dnešním Lublinském vojvodství v Polsku. Podle data lze usoudit, že jeho smrt souvisela s probíhající bitvou u Krašniku, první bitvou s Rusy na rodící se východní haličské frontě.
Pěší pluk č. 3 (IR 3) byl zkraje války součástí 1. armády (1. Armee) v sestavě 12. pěší divize. Na mapce polohy vojsk 22. srpna 1914 (4 dny předtím, než Jakub Poláček padl) z 1. dílu publikace ÖULK je patrná poloha jak této 12. pěší divize, tak i zhruba 20 km vzdáleného Krašniku.
Bitva u Krašniku byla pro rakousko-uherské vojáky vítězná. Obě strany však utrpěly těžké ztráty na životech. Jak se píše v ÖULK "byla to první ochutnávka obětí, které si válka vyžádala".
Posun vojsk na severním křídle fronty pak dokládá další mapka, a níž je zachycen stav k 1. září 1914 (5 dnů poté, co Jakub Poláček padl). Už 26. srpna 1914 se začala odehrávat první příprava na postupné dobytí Lublinu. Ale jak to obvykle chodí, "první vyhrání, z kapsy vyhání". Právě 1. září 1914 se karty začala obracet a rakousko-uherské jednotky se dál k Lublinu nedostaly. Začala ruská protiofenziva...
Situací v boji o Krašnik prošli zřejmě všichni muži 3. pěšího pluku, včetně těch z Uhřic.
Poznámky jednoho z vojáků, Čeňka Šlejšky z Chrudimska jsou výmluvné: "Před Krasníkem jest obrovský vojenský hřbitov prvním účastníkům války, které rakouská generalita neznalá prakce bitevní vedla prostě na porážku. Přes sto velkých šachet, a jak naznačil hejtman Otomanský, "Zde jich leží 37 000", zakládá se asi na pravdě, neboť nejlítější boje byly na začátku války u Krasníku, Sokalu a Rovy Ruské."
Počátkem války měla rakousko-uherská armáda 102 pěších pluků. Každý pěší pluk měl určen doplňovací obvod, z jehož území byl doplňován. Z území Moravy a Slezska bylo doplňováno 8 pluků. Do pole nastupovaly pěší pluky obvykle se třemi prapory, čtvrtý prapor byl přidělen k jiné jednotce. Vesměs to bývala horská brigáda.
Ovšem můj předek Josef Hudec se narodil Anežce v Uhřicích už 7. dubna 1818. U své svatby je uváděn jako Hudec, nikoliv Poláček. Byl vlastním nebo nevlastním bratrem Václava Poláčka, otce padlého Jakuba?
Když se narodil Václav Poláček, Jakubův otec, měl Josef Hudec 24 let a byl dva roky ženatý. Moc šancí tomu, že byli vlastními bratry nedávám. Potenciálně ztrácím tak tuto větev z rodokmenu a tedy i místa na Bučovicku, kde se rod Poláčků vyskytoval v 18. století a dříve.
Po svatbě s Anežkou měl Silvestr Poláček dalších 9 dětí. Prvorozený manželský syn Matěj zemřel 17. září 1850 na tuberkulózu plic jako voják 3. pěšího pluku. Nejmladší syn Václav se stal otcem jiného vojáka 3. pěšího pluku, který padl v bitvě u Krašniku v 26. srpna 1914.
Rodokmen muže, o kterém byl tento článek, Jakuba Poláčka si můžete prohlédnout jako obvykle z mého Dropboxu zde. U Poláčků se mi objevují shody SmartMatch se třemi rodokmeny, ale žádný nejde tak daleko, k Jakubu Poláčkovi. Některé příbuzné či Jakubovy přímé potomky však jistě bude možné najít. A třeba narazí i na tento článek...
Závěrem tedy rekapitulace mužské linie předků Jakuba Poláčka, po jejímž pokračování lze dále pátrat.
(N-narozen, Z-zemřel, O-oddán)
Čest jeho památce!
Vím jen, že se Veronika, která se zkraje války stala vdovou, se po válce a vzniku Československa znovu vdala 27. června 1921 za vdovce Tomáše Bělohoubka z Dambořic. Z toho je patrné, jak byl/je rod Bělohoubků v Uhřicích a Dambořicích početný.
Jak to bylo s pravděpodobnými dětmi Jakuba Poláčka, to bude také předmětem dalšího výzkumu. Jakubův starší bratr Jan (*24.7.1875), děti měl, ale všechny tři, které jsem zatím zachytil zemřely a konce války se nedočkaly.
V databázi VHA najdeme mezi legionáři také dva Poláčky z Mouřínova, obce, odkud pocházeli předci Jakuba Poláčka (i moji?). Jedním je Josef Poláček (*29.5.1892), který padl do ruského zajetí v květnu 1915 na ruské frontě, druhým Karel Poláček (*11.6.1890), který zběhl k československým legiím na sklonku války na italské frontě.
Bohužel válečný úděl Jakuba Poláčka byl velice rychle přeťat jeho smrtí v boji. Stalo se tak u Krašniku, den po skončení "bitvy u Krašniku".
 |
| Shrnutí údajů o Jakubu Poláčkovi na kartotéčním lístku VÚA. Kmenový list vojáka se nedochoval. Zdroj: Kartotéka padlých VÚA. |
Bitva u Krašniku - první bitva mezi Rakousko-Uherskem a Ruskem
Jakub Poláček, jako ročník 1882 si svou prezenční vojenskou službu (nemám kmenový list) odbyl patrně v letech 1903-1906 a ženil se tedy po ní. V době mobilizace byl jako záložník ihned povolán a několik dnů po mobilizaci již odjel do pole.Podle úmrtní matriky 3. pěšího pluku padl Jakub Poláček v boji.
 |
| Ukázka z úmrtní matriky Pěšího pluku č. 3 (IR 3), se záznamem Jakuba Poláčka z Uhřic, který padl v boji. Zdroj: http://www.digitalniknihovna.cz/, Infanterie Reg. Nr. 3 Sterb-Register Tom. XII 1914-1919, fol. 349. |
Kartotékový lístek potvrzuje, že Jakub Poláček zahynul u Krašniku, v dnešním Lublinském vojvodství v Polsku. Podle data lze usoudit, že jeho smrt souvisela s probíhající bitvou u Krašniku, první bitvou s Rusy na rodící se východní haličské frontě.
Pěší pluk č. 3 (IR 3) byl zkraje války součástí 1. armády (1. Armee) v sestavě 12. pěší divize. Na mapce polohy vojsk 22. srpna 1914 (4 dny předtím, než Jakub Poláček padl) z 1. dílu publikace ÖULK je patrná poloha jak této 12. pěší divize, tak i zhruba 20 km vzdáleného Krašniku.
 |
| Stav rozložení jednotek 1. armády 22.8.1914. Zaznačena je poloha 12 IS (pěší divize, v jejíž sestavě byl i 3. pěší pluk. Zdroj. ÖULK, 1. díl, 1914, leták č. 9. |
Bitva u Krašniku byla pro rakousko-uherské vojáky vítězná. Obě strany však utrpěly těžké ztráty na životech. Jak se píše v ÖULK "byla to první ochutnávka obětí, které si válka vyžádala".
Posun vojsk na severním křídle fronty pak dokládá další mapka, a níž je zachycen stav k 1. září 1914 (5 dnů poté, co Jakub Poláček padl). Už 26. srpna 1914 se začala odehrávat první příprava na postupné dobytí Lublinu. Ale jak to obvykle chodí, "první vyhrání, z kapsy vyhání". Právě 1. září 1914 se karty začala obracet a rakousko-uherské jednotky se dál k Lublinu nedostaly. Začala ruská protiofenziva...
 |
| Jakub Poláček padl 26.8.1914, den po "ukončení" bitvy o Krašnik. Další posun fronty za Krašnik a stav k 1.9.1914 ukazuje tento výřez mapky. Zdroj. ÖULK, 1. díl, 1914, leták č. 11. |
Situací v boji o Krašnik prošli zřejmě všichni muži 3. pěšího pluku, včetně těch z Uhřic.
Poznámky jednoho z vojáků, Čeňka Šlejšky z Chrudimska jsou výmluvné: "Před Krasníkem jest obrovský vojenský hřbitov prvním účastníkům války, které rakouská generalita neznalá prakce bitevní vedla prostě na porážku. Přes sto velkých šachet, a jak naznačil hejtman Otomanský, "Zde jich leží 37 000", zakládá se asi na pravdě, neboť nejlítější boje byly na začátku války u Krasníku, Sokalu a Rovy Ruské."
1914 - muži z Uhřic v 1. a 4. armádě
V sídle posádky z dob míru zůstal po odchodu pluku náhradní prapor. Jeho úkolem bylo cvičit povolané zálohy a poté je odesílat je v pochodových praporech na frontu.
Pluk měl přibližně 4 000 mužů, tedy 4 prapory pro 1 000 mužích. Prapor byl rozdělen opět na 4 roty se 250 muži v každé z nich.
Ohněm prvních bojů s Jakubem Poláčkem ve 3. pěším pluku prošli z 28 uhřických mužů mimo jiné také Tomáš Závodský, který padl ke konci válka v Itálii na Piavě a nezvěstný František Živěla. Podle ročníku narození (přičemž nemám žádné doklady) se domnívám, že mezi nimi byl i nezvěstný Štěpán Rozehnal.
Jihovýchodněji od 1. armády prošli boji na frontě v dnešním Polsku i příslušníci 25. zeměbraneckého pěšího pluku v sestavě 4. armády. Pět dnů po Jakubu Poláčkovi tak u Dubu zahynul jiný Jakub - Adamec. Boje zde poznával i František Bělohlávek, pozdější zajatec a legionář, který se konce války také nedožil.
Příběhy Tomáše Závodského a Františka Bělohoubka patří mezi letos "stoleté" a zveřejním je v průběhu června, protože oba zahynuli v průběhu jednoho týdne, každý na jiném konci zběsilého a nesmyslného válečného světa.
Z neuhřických, šel stopami 3. pěšího pluku na haličské frontě vstříc své smrti i Arnošt Červený z Horní Bečvy. Kdoví, jestli s nějakými uhřickými vojáky kdy mluvil. Měl na to čas jen o rok déle něž Jakub Poláček.
 |
| Místa, kde zahynuli první dva muži z Uhřic, během prvního měsíce Velké války. Shodou okolností byli oba Jakubové. Zdroj: Mapy.cz |
Na mapce jsou vyznačena místa, kde v srpnu 1914 padli dva Jakubové z Uhřic.
- Jakub Poláček - u Krašniku, †26. srpna 1914
- Jakub Adamec - u Dubu, †31. srpna 1914
Jakub Poláček - nejistý bratranec
Kořeny Jakuba Poláčka míří z Uhřic do okolí Bučovic. Zda se v mužské linii spojují s mými kořeny není přesvědčivě doloženo. Klíčem (a záhadou) je Silvestr Poláček. Jak vidíte níže, rodák z Mouřínova se 28. května 1821 oženil s Anežkou Hudec. Anežka je předek z mého rodokmenu.O příchodu Hudců do Uhřic jsem psal tady.Ovšem můj předek Josef Hudec se narodil Anežce v Uhřicích už 7. dubna 1818. U své svatby je uváděn jako Hudec, nikoliv Poláček. Byl vlastním nebo nevlastním bratrem Václava Poláčka, otce padlého Jakuba?
 |
| Zápis narození Josefa Hudce, syna svobodné matky Anežky Hudec. Byl jeho otcem Silvestr Poláček? Z jeho chalupy se sice ženil, ale... Zdroj: MZA, Actapublica, Dambořice, sign. opis 9, str. 209/389. |
Když se narodil Václav Poláček, Jakubův otec, měl Josef Hudec 24 let a byl dva roky ženatý. Moc šancí tomu, že byli vlastními bratry nedávám. Potenciálně ztrácím tak tuto větev z rodokmenu a tedy i místa na Bučovicku, kde se rod Poláčků vyskytoval v 18. století a dříve.
 |
| Rodokmen Silvestra Poláčka, který je součástí i toho mého, ale s rizikem, že nejde o přímého předka. Zdroj MyHeritage Family Tree Builder 7.2.0 pro Mac. |
Po svatbě s Anežkou měl Silvestr Poláček dalších 9 dětí. Prvorozený manželský syn Matěj zemřel 17. září 1850 na tuberkulózu plic jako voják 3. pěšího pluku. Nejmladší syn Václav se stal otcem jiného vojáka 3. pěšího pluku, který padl v bitvě u Krašniku v 26. srpna 1914.
Rodokmen muže, o kterém byl tento článek, Jakuba Poláčka si můžete prohlédnout jako obvykle z mého Dropboxu zde. U Poláčků se mi objevují shody SmartMatch se třemi rodokmeny, ale žádný nejde tak daleko, k Jakubu Poláčkovi. Některé příbuzné či Jakubovy přímé potomky však jistě bude možné najít. A třeba narazí i na tento článek...
Závěrem tedy rekapitulace mužské linie předků Jakuba Poláčka, po jejímž pokračování lze dále pátrat.
(N-narozen, Z-zemřel, O-oddán)
- O 3.2.1749 Antonín (Antonín) Poláček a Tereza (Jakub) Rozhon, Černčín (nyní je to součást Bučovic)
- Po smrti manželky Terezy se Antonín Poláček znovu oženil v Nevojicích za Kateřinu Boronovský. Po 7 dětech z prvního manželství, se mu narodilo dalších 7 dětí. Zdaleka ne všechny přežily.
- N 29.12.1756 Antonín - Antonín Poláček a Tereza, Mouřínov
- Antonín byl z dvojčat. Jeho bratr a dvojče, Silvestr, zemřel po 9 dnech.
- O 3.11.1779 Antonín (Antonín) Poláček a Tereza (Jakub) Libenský, Mouřínov č. 34
- N 18.1.1796 Silvestr - Antonín Poláček a Tereza, Mouřínov č. 47
- O 28.5.1821 Silvestr (Antonín) Poláček, Uhřice č. 68 a Anežka (Bartoloměj) Hudec, Uhřice č. 56
- Tři roky před touto svatbou se Anežce Hudec narodil syn Josef (Hudec), můj předek, který se oženil s Cecílií Adamec. Předpokládám, ale nemám potvrzeno, že by jeho otcem mohl být Silvestr Poláček (viz. výše).
- N 4.2.1842 Václav - Silvestr Poláček a Anežka, Uhřice č. 68
- O 6.2.1867 Václav (Silvestr) Poláček, Uhřice č. 11 a Kristina (Florián) Navrátil, Dražůvky č. 58
- První manželka Václava Poláčka (Marianna, dcera Josefa Čamlíka) podlehla v Uhřicích epidemii cholery v létě 1866.
- N 19.7.1882 Jakub - Václav Poláček a Kristina, Uhřice
- O 22.1.1908 Jakub (Václav) Poláček, Uhřice č. 29 a Veronika (František) Bělohoubek, Uhřice č. 99
- Z 26.8.1914 Jakub Poláček, Krašnik, Polsko
 |
| Památník padlých v Uhřicích. I tento památník fotil Petr Něnička. |
Žádné komentáře:
Okomentovat
Vážím si komentářů od podepsaných čtenářů. Příspěvky můžete komentovat pod každým z nich. Své názory, náměty a dotazy ke stránkám a jejich obsahu prosím směřujte do rubriky "Vaše názory". Děkuji.
LF