18. 3. 2016

Kdo je na fotografii? (Aktualizace 12.12.2016)

(Aktualizováno 12.12.2016)

Po roce a půl opět v Uhřicích

Do Uhřic jsem se vypravil při cestě na Slovensko 16. března (2016). Naposled jsem tam byl v srpnu 2014. Teď moje návštěva Uhřic přinesla jednu radost. Získal jsem knihu Povídání o Uhřicích (viz. Odkazy a zdroje). 

Také jsem si odnesl jednu otázku, která je titulkem tohoto článku. Paní asistentka z Obecního úřadu v Uhřicích připravuje zajímavý projekt k oživení památníku padlých. V té souvislosti mi ukázala a okopírovala fotografii v porcelánovém rámečku. Je na ní jeden ze tří Rozehnalů, kteří ve Velké válce zahynuli. Buď můj praděd Metoděj nebo Štěpán (jako nezvěstný byl prohlášen za mrtvého) či Josef. Není jasné, kdo je zdrojem/dárcem fotografie. Bylo na ní napsáno příjmení ROZEHNAL. V podstatě to znamená 33%-ní šanci, že by na obrázku mohl být můj praděd.

Fotografie z Uhřic. Zdroj: ??? (Poskytnuto OÚ Uhřice)

Údajně mělo/mohlo jít o Josefa Rozehnala (*1.3.1896, Uhřice - †6.8.1915, Lublin). Ten však zahynul v nedožitých 20 letech. Muž na fotografii s pěstěným knírkem mi připadá zralejší (starší) než na 18-19 let. Na druhou stranu, byl-li aktivním vojákem při vypuknutí války, mohl právě z té doby mít takovou vojenskou fotografii. Možná je přání otcem myšlenky...

Štěpán Rozehnal (*25.12.1885 - †31.12.1916, ruské bojiště) byl Josefův starší bratr. Jemu jsem zatím příběh nevěnoval. Chystám se k tomu s dokumenty, které mám z Vojenského historického archivu v Praze. Může být na fotografii on? Pokud pro mládí vyloučím Josefa, je tu pravděpodobnost 50%, že ano.

To by také znamenalo poloviční šanci, že na obrázku je praděd Metoděj Rozehnal (*4.7.1879, Uhřice - †17.3.1918, Vídeň).

Aktualizace 12.12.2016

Jak už jsem avizoval v sekci Aktuality 9.12.2016, dostal jsem od paní Hovězákové z Obecního úřadu v Uhřicích informaci, že mají fotky všech tří Rozehnalů z pomníku - Metoděje, Josefa i Štěpána. Pak mi poslala fotky oskenované (z porcelánových rámečků). Potvrdila se 50%-ní šance a proměnila se v jistotu. Na výše uvedené fotografii je Metoděj Rozehnal, můj praděd


V různých podobách tak mám  dispozici fotografie všech čtyř pradědů - Antonína Friedela, Metoděje Rozehnala, Josefa Tovaryše i Františka Tomise. Jsem za to neskonale vděčný!

Svitla naděje?

V příběhu o Metoději Rozehnalovi jsem zmiňoval, že nemám žádné podrobnosti o jeho smrti. Díky paní matrikářce Chalupové ze Žarošic to již neplatí. Mám výjimečný zápis - z matriky zemřelých pro Uhřice (kde mě vůbec nenapadlo hledat). Metoděj Rozehnal zemřel ve Vídni a jeho tělo bylo převezeno a pohřbeno 25. března 1918 v Uhřicích.

Zápis s poznámkami o smrti Metoděje Rozehnala před 98 lety. Zdroj: OÚ Žarošice, matrika - kniha úmrtí Uhřice, 1918, str. 187.

Příčinou Metodějovy smrti byla Phlegmone Sepsis, flegmóna s následnou sepsí. Je to bakteriální zánět, často postihuje končetiny. Bez antibiotik může dojít k amputaci. Asi způsobila sepsi - otravu krve. Větší část vojáků ve Velké válce zahynula jinak, než přímo v boji. Nemoci a infekce byly daleko větší metlou, byť nebyly "romantické" jako padnout v boji.

Ve výše odkazovaném článku o pradědovi z Uhřic jsem použil titulek "Metoděj Rozehnal, můj padlý praděd z Uhřic". Také jsem si jeho smrt romantizoval. Ať tak či tak, podmínky ke konci války již byly nesnesitelné. Pro dokreslení představy:

"V roce 1918 byly zavedeny v týdnu dva bezmasé dny. Denní porce byla asi 220 g, dále ryba či 125 – 150 g masa. Kukuřičný chleba, 6 g tuku a sušená zelenina (přezdívaná ostnatý drát) a jedna kávová konzerva. Průměrná hmotnost vojáka byla asi 50 kg." Více zde: http://rodinnivalecnici.webnode.cz/polni-kuchyne/

K dalšímu pátrání po pradědovi Metoději poskytuje cenný zápis z matriky další podrobností. Je (snad) na čem stavět.
  • Byl pěším vojínem v zásobovacím skladišti č. 2 ve Vídni.
  • Zemřel v záložní nemocnici č. 9 (lazaretu) Červeného kříže ve Vídni. Na konci poznámky v matriční knize je zapsáno místo - Konvent und Krankenhaus der Barmherzigen Brüder zu Wien II (Nemocnice Milosrdných bratří ve Vídni).
  • K převozu těla zemřelého bylo vydáno povolení č. 2429/18 ze dne 21.3.1918. Povolení vydal Magistrát c. a k. říšského sídelního hlavního města Vídně. (Už jsem na magistrát do Vídně a archivu napsal.)

V roce 2014 oslavila Nemocnice Milosrdných bratří ve Vídni 400 let existence. 17. března 1918 v ní zemřel praděd Metoděj Rozehnal. Zdroj: Wikipedia.
Organizace válečné zdravotnické pomoci v někdejší Rakousko Uherské armádě byla dvoustupňová. Prvním stupněm přímo v poli byly polní nemocnice a druhým, konečným stupněm, byly tzv. záložní nemocnice, které byly zřizovány ve vlastním hlubokém týlu. Záložní nemocnice (lazarety) byly zřizovány zpravidla ve větších objektech. O vzniku lazaretu Červeného kříže č. 9 bylo rozhodnuto krátce po vypuknutí války, po dohodě mezi Červeným křížem a řádem Milosrdných bratří. Pro vojáky bylo vytvořeno přes 700 přistýlek.

Dobový pohled na nemocnici Milosrdných bratří ve Vídni. Zdroj: Salvatorianerinnen wirken in der Verwundetenpflege im Haus im Vereins Reserve Spital vom Roten Kreuz IX, 1914-1916

Běh k uctění předků

Byl jsem v Uhřicích shodou okolností den před 98. výročí smrti praděda Metoděje Rozehnala. V rámci běžeckého tréninku jsem se proběhl z Dambořic do Uhřic a zpět. Po asfaltu, "přes kopec", s výběhem ke kostelu.

Trasa mého genea-běhu 16.3.2016 z Dambořic do Uhřic a pak zpět. Zdroj: Endomondo Sports Tracker.

Škoda, že bylo pod mrakem, pár fotek z mobilu nebylo úplně nejlepších, dal jsem je na Facebook. Zastavil jsem se poklonit památce pradědy Metoděje. Běh jsem věnoval také jemu. 

Selfíčka mi fakt moc nejdou, ale o to u památníku padlým, před školou v Uhřicích jsem moc stál. Nebyl tam bohužel zrovna nikdo, kdo by mě vyfotil. Zdroj: Vlastní foto.

Byla to také příležitost vzpomenout babičku Františku, dceru Metoděje Rozehnala, která se narodila v Uhřicích před 100 lety, 31. března 1916.

Přivedlo mě to znovu na myšlenku, jak to bylo z odchodem Metoděje na vojnu a narozením jeho dcery Františky necelé dva roky po jejím vypuknutí.

Na webu obce Dřinov (okr. Kroměříž), v části věnované 1. světové válce jsou následující zmínky:

"V sobotu 1 . srpna 1914 přihnal se automobil, v němž úředník c. k. hejtmanství rozvážel hrůzu budící žluté plakáty o všeobecné mobilizaci první zálohy do 38 let. Na návsi se tvořily hloučky občanů. Ženy a děti hlasitě vzlykaly, že již zítra je opustí jejich muži, bratři a synové, aby se snad nikdy více nespatřili. V neděli 2. srpna se shromáždilo 38 mužů, vojínů v místní kapli. Osm povozů odváželo za všeobecného pláče odvedené do Kroměříže, kde vznikl neobyčejný ruch."

 "V lednu 1916 byly nařízeny další odvody, až se pod vojenskou míru se dostali a byli odvedeni muži do padesáti let. Odchodem mužů do války vznikl nedostatek pracovních sil. Nebylo zvláštností vidět orající ženu nebo děvče s koňským nebo kravským potahem. Matce, která nemohla veškerou práci zastat vypomáhaly i děti"

Proto jsem dopsal aktualizační poznámku k článku o Metoději Rozehnalovi zde. V srpnu 1914 měl 35 let a spadal asi do tohoto odvodu. Odvody v roce 1916 by pro něj znamenaly, že by odjížděl  na vojnu těsně před narozením dcery Františky, mé babičky. Tato záhady zůstává zatím neobjasněna.

Nová (rodopisná) šance

Několikrát jsem zmiňoval, že o fotku praděda Metoděje moc stojím. Kopie, kterou mám v ruce mě rozechvívá - vzrušením i nejistotou. Zda se nejistota promění v jistotu nevím. Existují stopy, po nichž se vydám. A pak se uvidí.



2 komentáře:

  1. Genealogie je pro mne jako detektivka a tak taky patram a obcas se mi podari vypatrat nevlastniho bratra moji maminky za kterym zitra jedeme, ev objasnit, ze jedna z tet, ze ktere si utahovali cely zivot jeji pribuzni, ze byla nemanzelska, klidne manzelska byt mohla, protoze se mi podarilo zjistit priblizne datum umrti jejiho otce... a tak patram a patram

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, je to detektivka a dobrodružství se spoustou zápletek. A když do toho přijdou svobodné matky a nemanželské děti,tak je to kolikrát ještě "na druhou".

      Vymazat

Vážím si komentářů od podepsaných čtenářů. Příspěvky můžete komentovat pod každým z nich. Své názory, náměty a dotazy ke stránkám a jejich obsahu prosím směřujte do rubriky "Vaše názory". Děkuji.

LF