6. 3. 2016

Slasti a strasti hledání kořenů 1 - Stará Bělá, Nová Bělá, Krmelín...

Přiznávám, že toto je dlouhý článek a poněkud zamotaný. Dlouhá a komplikovaná je i cesta k odhalení některých záhad jedné větve mých předků. Děda Tovaryš říkával: "Stará Bělá, Nová Bělá, Krmelín, dohromady pět dědin". V těchto "dědinách" se příběh vesměs odehrává. Míří i do sousedních vsí.

Mapa příběhu z Krmelína, Staré Bělé, Nové Bělé...

Rozdělil jsem článek na tří částí a tady pro vás mám první z nich. Dopsány mám také zbylé dvě. Chci v něm ukázat myšlenkové pochody a postupy, kterými jsem reálně procházel, při tvorbě tohoto příběhu. Slasti nalézání a strasti hledání a pochybností. Drtivá většina článku vznikala "on-line" - psal jsem a zároveň pátral, naházel, ztrácel se, spekuloval, podléhal beznaději...

Co je východiskem příběhu, prozrazuje následující nadpis.

Záhada předků praprababičky Anny Krejčíček, rozené Křístek

Můj praděd Antonín Friedel (*1871 - †1935) se oženil v Krmelíně. Vzal si Marii, roz. Krejčíček (*1874 - †1943). Oběma dvěma, jak pradědu Antonínovi, tak i prababičce Marii jsem už na MY ROOTS příběhy věnoval. Bylo zřejmé, že mě pátrání po předcích v linii Krejčíčků a Křístků přivede do Krmelína.

Indexy v matrikách

Nejprve však poznámka k indexům. Zkoumání v matrikách obvykle urychlí, je-li pro ně k dispozici zpracovaný index - abecední seznam příjmení podle data, s odkazem na stránku (folium), v níž je v příslušné matrice zápis uveden. Není-li index k mání, je třeba v matrice listovat stránku po stránce. Osobně občas zkouším hledat podle čísel domů (až od zavedení číslování domů v roce 1770). Nehledám jména, ale procházím sloupec s čísly domů. Další komplikací rodopisné práce bývá, že se v minulosti svatba zapisovala do matriky na faře nevěsty. Proto v genealogii obdivuji ty, jež zvládli umění najít oddávky (O) v přespolních vsích. I zde mají indexy nezanedbatelný význam. Mnohdy se není téměř čeho chytit a práce je vskutku mravenčí.

Díky indexům, jejichž součástí byl i Krmelín, jsem relativně snadno objevil svatbu praděda Antonína Friedela (O - 8.2.1898, Krmelín č. 65).

Posléze také svatbu rodičů jeho manželky Marie - Aloise Krejčíčka a Anny Křístek (O - 5.10.1869, Krmelín č. 47). Zde je čitelný zápis druhé jmenované svatby.

Obr. 1 - Alois Krejčíček si bere Annu Křístek. Velmi čitelný zápis oddávek. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 1895, sign. MO VI 19, fol. 4. Tato matrika je pouze pro Krmelín.

Alois Krejčíček byl domkař ve Staré Bělé. Díky indexům k matrikám pro Starou Bělou jsem bez komplikací dohledal linii rodu Krejčíčků pro rodokmen - od Aloise, až na hranici dostupnosti údajů v matrikách. Dopídil jsem se postupně až k předkovi Janu Krejčíčkovi, pokřtěnému 7. května 1716 ve Staré Bělé, jehož otcem byl Václav Krejčíček a matkou Rozina. Ti se oba narodili před rokem 1699, kdy již matriky pro Starou Bělou neexistují a starší podrobnosti již nejsou ověřitelné.

Štěstí jsem měl v tom, že tato linie Krejčíčků se ženila ve Staré Bělé a jména byla uvedena v indexech k matrikám. Konkrétně šlo o následující dva indexy.
  • Inv. č. 1917, sign. MO VI 41 - index oddaných pro Starou Bělou, Krmelín, Novou Bělou, Proskovice, Starý Dvůr, Světlov a Výškovice (roky 1784-1886).
  • Inv. č. 1919a, sign. MO VI 44 - index narozených a oddaných pro Starou Bělou, Krmelín, Novou Bělou, Proskovice a Výškovice (roky 1699-1785) - dodatečně dopisovaný, nádherně čitelný.
Tyto indexy, jak jsem už napsal, ohromně zrychlují a usnadňují hledání a nalézání v příslušných matričních knihách. Nicméně trocha štěstí k rodopisné práci také patří. Ani index totiž nezaručuje vítězství...

Barbara Marek a Jan Křístek - tvrdý oříšek k rozlousknutí

S rodovou linií nevěsty Anny Křístek (obr. 1), to je zapeklitější. Vpravo na obr. 1 jsou zapsány detaily o nevěstě Aloise Krejčíčka:

"Anna Křístek, v Krmelíně zrozená dcera Jana Křístka, domkaře v Krmelíně a jeho manželky Barbary, rozené Marek".

Jak postupovat? Logika velí v prvním kroku zkusit snadnější cestu - hledat příjmení Křístek a Marek v indexech k matrikám. Postup (platí pro vyhledávání v aplikaci Archivní Vadamecum ZA Opava - http://vademecum.archives.cz/vademecum) jsem již jednou popsal v článku zde

Chtěl jsem najít nejprve najít narození Anny Křístek - (zřejmě) v Krmelíně (můžete si to sami zkusit). V době svatby (1869) měla Anna podle zápisu 18 let (obr. 1). Měla by se narodit někdy v letech 1850-52. Pro toto období k matrikám index narozených (I-N) za Krmelín bohužel neexistuje. Je k dispozici jen "normální" matrika narozených (N) pro roky 1845-1886 (inv. č. 1893, sign. MO VI 17), bez indexu.

Prohledáte-li roky 1850-1852, na zápis narození Anny Křístek natrefíte. Je to folium 15 (v on-line verzi Archivní Vadamecum str. 8/67). U zápisu narození je v matrice dokonce dodatečně dopsáno, kdy a kde Anna zemřela

"+ v nemocnici v Mor. Ostravě dne 31/7 1916 a tamtéž pohřbena".

Toto úmrtí by se mi špatně dohledávalo. Jednak rok 1916 napovídá, že jde ještě o "živou" matriku a jednak u přestěhovaných lidí (konec XIX. století a minulé století) se místa, kde zemřeli hledají obtížně.

Takže - Anna se narodila 5. července 1851, v Krmelíně, v domě č. 47. Pro potvrzení výše napsaného je tu zápis z matriční knihy (obr. 2).

Otec (Vater) je uveden v němčině - "Johann Křistek, häusler aus Krmelin". Není to nic nového - Jan Křístek byl domkařem v Krmelíně.

U matky je zapsáno více podrobností (to rodopisce vždy posune ve výzkumu dále) - "Barbara, dcera Jana Marka, domkaře v Zábřehu a Terezie, rozené František Lanta, domkaře v Zábřehu". Je to náznak dalších jmen a míst kde lze následně hledat. Cesta se odkrývá po krůčcích...

Obr. 2 - Matriční záznam o narození/křtu Anny Křístek. Včetně záhlaví rubrik. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 1893, sign. MO VI 17, fol. 15.

Dalším krokem by mohlo být vyhledání svatby rodičů Anny Křístek - Jana Křístka a Barbary Marek.

Matriky, matriky...

Hledám-li svatbu a není-li k dispozici index, obvykle ještě vyhledávám v matrice narozených potomky daného páru (třeba podle čísla domu (zde Krmelín č. 47)), a to nejprve proti toku času. Hledám starší sourozence a tím i přiblížení se datu možné svatby rodičů. Reálně se dá uvažovat, že manželům se rodily děti v rozmezí zhruba 20 let. Najdete-li dítě (viz. Anna Křístek), nevíte, kolikáté bylo v pořadí.

Pro netrpělivé je i jiná možnost. Najít matriku oddávek a od data narození dané osoby (Anna Křístek, 5.7.1851) postupovat do minulosti a doufat, že na zápis svatby rodičů natrefíte. Položek, zapsaných v matrice oddávek (O) je daleko méně než položek, zapsaných v matrikách narození (N), takže listování v záznamech probíhá rychleji.

Pokud očekávanou svatbu nenajdete, je pravděpodobné, že se uskutečnila (a je zapsaná) mimo faru a obec/obce, pro něž je matrika vedena. Zejména v prvopočátcích byly matriční knihy spojené pro více obcí a zapisovaly se do nich narození (N), oddávky (O) i zemřelí (Z). Zpisování těchto  jednotlivých událostí bylo odděleno. Určitý počet listů byl vyčleněn pro narození/křty, určitý pro oddávky a zbytek pro zemřelé a pohřby. Na faráři a zvyklostech záleželo, zda (v případě vícero vsí) zapisoval např. narození chronologicky a vyčlenil sloupec pro zapsání dané vsi nebo zda jednotlivým vesnicím na faře opět vyčlenil jistý počet stran v matrice. V tomto se matriky v různých farách liší.

V mém případě zápis o narození Anny Křístek (obr. 2) napovídal, že příjmení Marek je třeba hledat v Zábřehu (Zábřeh nad Odrou, nyní Ostrava-Zábřeh). (Viz. obr. 2 - otec Jan Marek byl domkař ze Zábřehu).

Jeden index oddaných v Zábřehu pro roky 1789-1949 (sign. MO VIII 38) je dosud uložen na matrice ÚMOb Ostrava-Jih. Usnadňuje matrikářkám na úřadu práci při vyhledávání v živých matrikách. Druhý, pro roky 1847-1880 (inv. č. 1944, sign. MO VIII 5) je k dispozici. Stejně tak i index N, O a Z pro roky 1784-1847 (inv. č. 1947, sign. MO VIII 8).

Mě však více než Jan Marek, Annin otec, zajímal Jan Křístek, její manžel.

Hledání Jana Křístka 

Anna se Křístkům narodila v roce 1851 (obr. 2). Její rodiče tedy "museli" být oddáni před jejím datem narození. Našel jsem index oddávek pro roky 1847-1880. U písmene "K" (zapisovalo se příjmení ženicha - Křístek) do roku 1854 (poprvé zapsán u příjmení a jména také letopočet) neobsahuje žádné příjmení Křístek. Můžete se přesvědčit (obr, 3).

Obr. 3 - Index oddaných pro Zábřeh, písmeno "K", začátek strany. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 1944, sign. MO VIII 5. Online str 83/98 [cit. 2016-02-21]

Tak jdeme o index dříve. Svatba rodičů Anny (Jana Křístka a Barbary Marek), se asi uskutečnila před rokem 1847. Pokud to bylo v Zábřehu, index oddávek pro roky 1784-1847 by to měl (teoreticky) u písmene "K" zachytit.

Hledám... ...Kořínek, Klečka, Kottek, Kudělka, Knopp, dokonce Krejčíček..., ale žádný Křístek. Marné, stopa končí, záhada Jana Křístka zůstává.

Učinil jsem jiný pokus.

Zkusil jsem se vrátit zpět k matrice pro Krmelín a vysledovat narozené děti, případné starší sourozence Anny Křístek v domě č. 47. Šel jsem od roku 1851 zpět v čase... 

Jak to bylo s Barbarou Křístek, rozenou Marek? 

...Bingo! 5. února 1850 se narodila Marianna (Krmelín č. 47, otec Jan Křístek - to sedí).  

30. dubna 1849 se v Krmelíně č. 47 narodilo dítě Filip svobodné matce Marianně, z otce Josefa Balcara z Krmelína a Kateřiny (František) Menšík. Předtím, 10. května 1846 pak dcera Kunigunde stejné svobodné matce, tentokrát v Krmelíně 46. Josef Balcar měl i dceru Viktorii, která také byla svobodnou matkou.

Do roku 1845 však už žádné dítě Jana Křístka, narozené v Krmelíně, nebylo.

Začalo ve mě hlodat podezření. Že by Anna byla svobodnou matkou? Možná v tom byl voják? Vždyť v Krmelíně byly kasárna a je k dispozici i vojenská matrika (inv. č. 1879, sign. MO VI 3)...

Zkusil jsem štěstí nejprve s matrikou narozených pro Zábřeh, roky 1844-1858. Cíl? Najít svobodnou matku Barbaru Marek, která se v Zábřehu sama narodila.

První vlaštovka přišla u data 19. dubna 1846! Ten den se narodila Filipina (Phillipine), svobodné matce Barbaře Marek, v Zábřehu č. 27. Velmi neobvyklé jméno. Možná jako pomsta faráře(?) To se také svobodným matkám dělo. Faráři se jim snažili "ozvláštnit" život nebo připojovali neuctivé poznámky do matrik. Ale je také možné, že si poněkud exotická jména vybrala Barbara sama. Pak přišly ještě další dvě děti svobodné matky Barbary Marek:
  • Kunigunde, nar. 10. září 1844
  • Hieronymus, nar. 20. července 1843
Je to neobvyklé. Jména i více dětí svobodné matky. Je takřka jisté, že za tím stojí jeden muž. Z jiných zkušeností mám pocit, že to obvykle bývá voják. Na plození děti čas měli, na svatbu či na to, aby se dočkali jejich narození, už ne.

Pro ukázku jeden zápis (obr. 4). Prohlédnete-li tuto matriční knihu celou, zjistíte, že Barbara Marek nebyla zdaleka jako svobodná matka jediná.

Obr. 4 - Zápis narození nemanželské dcery Kunigunde (varianta jména Kunhuta) Barbaře Marek v Zábřehu č. 27. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 1941, sign. MO VIII 2, fol. 6.

Barbara Marek byla dlouho svobodnou matkou v Zábřehu č. 27! Vypátral jsem i její narození - 30. října 1813, také v Zábřehu č. 27. Vše do sebe zapadalo...

Až na jméno Jana Křístka, jejího údajného manžela a otce mé praprababičky. To se dosud nikde neobjevilo.

Tragédie svobodné matky

Abych měl ve zjištěném pořádek a třeba našel nějaký další záchytný bod v hledání záhadného Jana Křístka, nahlédl jsem i do indexu zemřelých... Objevil jsem tragický osud svobodné matky Barbary Marek (budoucí Křístek).

Podle mých záznamů měla celkem 5 dětí - tři nemanželské (Hieronymus, Kunigunde, Filipina) a dvě s Janem Křístkem (vč. mé pra...babičky Anny).

Tragédii pochopíte, když se podíváte na data narození a úmrtí Barbařiných dětí:
  • Hieronymus Marek (*20.7.1843 - †20.10.1843)
  • Kunigunde Marek (*10.9.1844 - †20.12.1844)
  • Filipina Marek (*19.4.1846 - †26.9.1846)
  • Marianna Křístek (*5.2.1850 - †22.2.1850)
  • Anna Křístek (*5.7.1851 - †31.7.1916) - moje prapraprababička
Ano, její první čtyři děti (tři nemanželské) přežily sotva pár týdnů nebo měsíců! Byly to kruté rány osudu pro svobodnou matku. Pro církev jistě tragické, leč lahodné sousto jak "pykat za hřích nemanželských děti".

Po roce 1851 jsem už žádné narození dětí Barbary a Jana nenašel. Rodiče si snad Aničku hýčkali. Vždyť byla jedinou, která přežila. První rok, druhý a další a další...

Logika je tady jednoduchá. Kdyby Anna nepřežila, tak bych tady v této podobě nebyl ani já. To jsou důvody k vděčnosti za naše předky a jejich osudy. Mnohdy jsme na toto světě, protože naši předkové měli štěstí a překonali nástrahy osudu.


Konec 1. části.

_________________________________________________________________________

Tady je začátek 2. části

Ale co ten Jan Křístek?

Co však zůstalo opět neobjasněno bylo zjištění, kdo je Jan Křístek a jaký byl jeho osud a setkání s Barbarou Marek. Index mi nic neusnadnil, ani nenapověděl. Prošel jsem matriky oddaných v Zábřehu kolem let 1840-1851 a ve sloupci "ženich" jsem pátral po jménu Jan Křístek. Nic...



Žádné komentáře:

Okomentovat

Vážím si komentářů od podepsaných čtenářů. Příspěvky můžete komentovat pod každým z nich. Své názory, náměty a dotazy ke stránkám a jejich obsahu prosím směřujte do rubriky "Vaše názory". Děkuji.

LF