29. 2. 2016

Lukáš Najvert/Neuwirth z Klimkovic (a hlava zamotaná z Dluhošů v Polance)

Co může "způsobit" výstava?

V pátek 15.1.2016 jsem se zúčastnil vernisáže výstavy o historii Klimkovic. Příjemně mě překvapil velký zájem lidí a jejich nadšené vzpomínání a prohlížení historických fotografií a výstavních panelů. Skvěle koncipovaná expozice! Přimělo mě to propátrat hlouběji své kořeny ve městě, nedaleko něhož už přes 10 let bydlím. Už před návštěvou výstavy jsem věděl, že mezi mými "prabratranci" byl např. Jan František Friedel (*1824 - †1891), mlynář a měšťan z Klimkovic. Věděl jsem také, že do Klimkovic zasahují mé kořeny i díky přímým předkům z rodokmenu, jejichž jména vždy doplňuji do příspěvku o místech mých předků - Kubiš, Furman(ek), Mazurek, Najvert/Neuwirth, Richter, Teplár/Teplárek...

Při vernisáži výstavy na zámku v Klimkovicích zapěly Klimkovické pěnice. Sledujete-li Facebook MY ROOTS, tak jste tuto fotku už viděli. Zdroj: vlastní foto, 15.1.2016.

Nakonec jsem při jedné kontrole a doplňování rodokmenu v Klimkovicích došel k zajímavosti, která je kostrou tohoto příběhu a souvisí s "dvojitými předky", stejně jako minulé články ze Smolkova nebo z Uhřic a Dambořic.

Lukáš Najvert - neznámý známý předek

16. října 1701 a 22. července 1708 se v Klimkovicích odehrály dvě svatby. Jsou doloženy matričními zápisy. Časově svatby dělí téměř 7 let, v matrice je to 14 stran. Jak zápisy vypadají, to vidíte na obrázku.

Matriční zápis z oddávek 16. října 1701. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vademecum, inv. č. 277, sign. Bi VI 1, fol. 5.

Matriční zápis z oddávek 22. července 1708. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vademecum, inv. č. 277, sign. Bi VI 1, fol. 19.

Co mají tyto zápisy společného? To lze zjistit z textů v matriční knize:

16. října 1701 se ženil
"...Martin Teplár, syn Martina Teplára, za Mariannu, dceru Lukáše Najverta. Svědci: Bartoloměj Vavrečka a Johanna Vůjtek, Klimkovice".

22. července 1708 si ženil
"...Václav, syn Lukáše Najverta, za Annu, dceru zemřelého Tomáše Fičulky. Svědci: Tomáš Augustin a Martin Teplár, Klimkovice".

Otcem nevěsty v prvním případě i otcem ženicha v druhém případě, byl Lukáš Najvert, můj předek. Bohužel v případě Klimkovic se nedají vypátrat údaje před rokem 1698. Matriky chybí. Považuji za velmi vysoce pravděpodobné až jisté, že Lukáš Najvert byl v obou případech stejnou osobou. Avizovanou "zvláštností" je, že zmíněná dvě manželství potomků Lukáše Najverta, dala vzniknout rodovým liniím, které se po čase opět spojily - v manželství, z něhož se narodila má praprababička Anna Dluhošů, vdaná do otcovské linie rodu Friedelů za Antonína Friedela.

Takže... po minulých příbězích sourozenců ze Smolkova a nevlastních sourozenců a jedné dambořické matky mám i příklad z Klimkovic a "domovské" Polanky.

Směr Polanka - linie Marianny

Co se odehrávalo po první svatbě? Následující seznam ukazuje po jednotlivých generacích pokračování "linie potomků" Marianny Nejvert, dcery Lukáše Najverta, v mém rodokmenu. Vidíte, že z Klimkovic postupně došlo k přechodu do Polanky. Uvedeny jsou i data oddávek (O).
  • Martin Teplár (*??? - †15.2.1723)
    • manželka Marianna (*kolem 1670 - †???), roz. (Lukáš) Najvert
    • O - 16.10.1701, Klimkovice
  • Antonín Teplár (*15.3.1719, Klimkovice - †4.5.1767, Klimkovice)
    • manželka Anna (*4.1.1733, Klimkovice - †???), roz. (Jakub) Furman(ek)
    • O - 14.11.1757, Klimkovice
  • Kateřina Teplár (*30.4.1760, Klimkovice - †6.3.1825, Polanka)
    • manžel Václav Mazurek (*1.9.1749, Zábřeh - †22.5.1835, Klimkovice) - další z Laudonových vojáků v mém rodokmenu (jeho příběh chystám)
    • 21.8.1781, Klimkovice č. 80
  • Apoléna Mazur (*13.12.1783, Klimkovice - †6.3.1858, Polanka)
    • manžel Jan Dluhoš (*31.5.1749, Polanka - †10.10.1829, Polanka) - má stejný den a měsíc narození jako já.
    • O - 26.3.1811, Polanka 
  • Valentin Dluhoš (*14.2.1814, Polanka - †22.11.1856, Polanka)
    • manželka Marianna (*29.2.1808, Polanka - †15.9.1870, Polanka), roz. (Jan) Dluhoš - narozená v přestupném roce!
29. únor 1808 - den křtu (a snad narození) Marianny Dluhoš v Polance 10. Pozdější manželka Valentina Dluhoše byla jednou z mých prapraprababiček. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vademecum, inv. č. 336, sign. Bi X 1, fol. 125.
    • O - 9.5.1837, Polanka 54 - tímto sňatkem (zápis níže v textu u druhé linie potomků) došlo ke spojení linií sourozenců, dětí Lukáše Najverta/Neuwirtha.
  • Anna Dluhoš (*6.1.1847, Polanka - †18.10.1908, Výškovice) - praprababička
    • manžel Antonín Friedel (*29.5.1843, Polanka - †3.4.1875, Polanka) - prapraděd
    • O - 27.10.1868, Polanka 168 (a 2)
Antonín Friedel a Anna Dluhoš byli rodiči tohoto švarného vojáka, mého praděda Antonína Friedela (*1871 - †1935).

Fotku praděda znáte z Facebooku MY ROOTS.

Najvertové žili kromě Klimkovic, také v Polance a Lagnově. Vzhledem k nedostupnosti matrik není možné přesně zjistit společné kořeny nebo příbuzenské vztahy mezi nimi. V Klimkovicích byli současníky Václava Najverta např. Jakub Najvert (informace dle O - 25.10.1703, Klimkovice), syn Kašpara. Lukáš (z tohoto příběhu) a Kašpar byli možná bratři. Dalším jejich klimkovickým současníkem byl Jan Najvert.

Směr Polanka - linie Václava

Zde je, pro doplnění představy, přehled linie potomků Václava Nejverta, syna Lukáše Najverta, až ke spojení s linií potomků Václavovy sestry. Ani jedna z uvedených linií není přímá, vždy jsou tam sňatky (a změna příjmení), je to však část toho, čemu se říká vývod a týká se potomků dané osoby. Příjmením Dluhoš se linie spojují z obou směrů.
  • Václav Najvert (*kolem 1685 - †22.4.1754, Klimkovice)
    • manželka Anna (*kolem 1684 - †5.6.1739, Klimkovice), roz. (Tomáš) Fičulka
    • O - 22.7.1708, Klimkovice
    • Manželský pár Václav Najvert a Anna žil paralelně tou dobou také v Polance
  • Anna Najvert (*2.1.1714, Klimkovice - †???)
    • manžel Josef Dluhoš (*25.5.1712, Polanka - †???)
    • O - 23.11.1738, Polanka
  • František Dluhoš (*13.10.1746, Polanka - †???)
    • manželka Pavlína (*1.6.1755, Polanka - †30.9.1831, Polanka), roz. (Jan) Ulmann
    • O - 10.10.1775, Polanka 84
  • Rozálie Dluhoš (*30.4.1780, Polanka - †???)
    • manžel Jan Dluhoš (*8.2.1775, Polanka - †???)
    • O - 10.9.1799, Polanka 10
  • Marianna Dluhoš (*29.2.1808, Polanka - †15.9.1870, Polanka)
    • manžel Valentin Dluhoš (*14.2.1814, Polanka - †22.11.1856, Polanka)
Valentin Dluhoš (linie Marianny Najvert) a Marianna Dluhoš (linie Václava Najverta) byli oddáni v Polance 9. května 1837. Stali se rodiči mé praprababičky Anny. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vademecum, inv. č. 339, sign. Bi X 4, fol. 90.
  • Anna Dluhoš (*6.1.1847, Polanka - †18.10.1908, Výškovice) - praprababička
    • manžel Antonín Friedel (*29.5.1843, Polanka - †3.4.1875, Polanka) - prapraděd
    • S jejich osudem je spjat např. mini-příběh "Touha jménem František" zde.
       

Hra příjmení

Příběh (a rodová linie) vede skrze rozvětvený rod Dluhošů z Polanky, dotýká se např. rodu Ulmanů a také příjmení Najvert a Neuwirth, které se v Polance a Klimkovicích vyskytují. Myslím, že jedno příjmení je počeštěné, druhé v německé transkripci. Zajímavý pohled na jejich výskyt nabízí server KdeJsme.cz.

Příjmení Najvert (vlevo) a Neuwirth (vpravo) v ČR. "Hnízda" (nejtmavší odstíny) jsou na Ostravsku a Opavsku. Zdroj: http://www.kdejsme.cz

Domněnku poněmčení příjmení potvrzuje i záznam o smrti a pohřbu Václava Najverta. Tehdejším novým správcem Janem Tuskerem (začal do matriky ŘK farnosti v Klimkovicích zapisovat v květnu 1753) už byl do matriky zapsán jako Neuwerth, další bývalí Najvertové v Polance i v Klimkovicích se v matrice vyskytují jako Neuwirthové. "Wirt" znamená v němčině hospodář, hospodský, hostitel nebo hostinský. Význam tedy odkazuje na nového hospodáře nebo hostinského v nové hospodě.

Od křtu Václava Najverta se jménu při pohřbu (22. dubna 1754) změnilo už na Václav Neuwerth/Neuwirth. Farář dbal na němčinu. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vademecum, inv. č. 278, sign. Bi VI 2. Online str. 252/261.

Vše výše zmíněné s příjmeními (tehdy příjmími) se odehrávalo před rokem 1786. V roce 1786 vydal císař Josef II patent, v němž ustanovil, že jména se nesmí měnit, jak bylo dosud zvykem, ani pozměňovat. Jméno bude dědičné a děti se budou jmenovat po otci. Jako obvykle, účelem patentu bylo zpřesnění evidence kvůli výběru daní, vojenské povinnosti apod.
___________________________________

Poznámka: román Pazderna

Zrovna při sepisování příběhu Lukáše Najverta/Neuwirtha jsem četl román Pazderna. Jeho autorem je polanecký rodák Štěpána Neuwirth. Příběh z let 1900 - 1945 z Polanky, mě zavedl do let, kdy mezi Polankou, Světlovem, Výškovicemi a Ostravou "pendloval" praděd Antonín, syn Antonína Friedela a Anny Dluhoš. Pár Antonín a Anna, který přinesl do mého rodu pokrevní spojení s potomky Lukáše Najverta, byl posledním v rodokmennu, který byl po celý život spjat s Polankou. Vdova Anna se po smrti Antonína podruhé vdala do Výškovic. 

Obálka románu Pazderna od Štěpána Neuwirtha.

Proto mě zajímalo, jaké románové představy o Polance a jejich lidech pan Neuwirth (*9.2.1944) vykresluje. Lidsky to byly těžké osudy, s kulisami krásné přírody (např. ryby v Polančici). Autobiografické prvky jsou patrné, je to vyprávění o rodičích a prarodičích spisovatele. Už jsem zvyklý na polanecká příjmení, tak na mě z příběhu některá "dýchla", přestože byla nepatrně pozměněna. Panu Štěpánu Neuwirthovi na dálku děkuji. Jak je to s "kapkou společné krve" vůči Likášovi Najvertovi z Klimkovic jsem nezjišťoval. Neuwirthů bylo v Polance mnoho a mnoho.
___________________________________

Obdobně jako příjmení Najvert na obrázku výše, je koncentrováno do našeho regionu také příjmení Dluhoš. Jak se změní rozvrstvení a výskyt, když zadáte příjmení Dlugoš, to si můžete vyzkoušet sami zde.

Z polaneckého rodu Dluhošů byla např. služebná majitele Polanky Jana Václava z Mönnichu (kmotra mého předka Ondřeje F.), Johanna Karolina. Mönnich s ní nikdy neuzavřel sňatek, ale měli spolu dceru - Annu Marii Theklu z Mönnichu, provdanou do rodu hrabat Larischů. V Polance známá Thekla stála u přeměny rodu Larischů na rod Larisch-Mönnichů. Thekla sama byla např. zakladatelkou nádherné oranžerie na zámku v Raduni.

Pohled na oranžerii, v jejímž pozadí je zámek Raduň - tip na výlet. Zdroj: http://www.zamek-radun.cz/historie/zamek

Zvláštní ještě v této souvislosti je, že se (ze statistik) vytratilo příjmení Teplar/Teplár. Na Ostravsku se vyskytuje několikrát příjmení Teplárek. Jak se vyvíjelo příjmení tohoto rodu, to opravdu netuším. Google vytrvale nabízí slovo teplárna nebo templář. Je to známka přesně opačného trendu, než jsem několikrát v marikách u předků či obecně zaznamenal. Totiž zkrácení příjmení, např. z Mazurek na Mazur, Furmanek na Furman, Richterek na Richter apod.

Příliš nezávidím těm, kteří řeší frekventovaná příjmení. Vypátrat správné osoby a přiřadit správná data, vyskytuje-li se v krátkém časovém sledu několik osob stejného jména a příjmení, je leckdy velice obtížné, složité a zdlouhavé. Navíc, když shodou okolnosti i rodiče mají stejná jména (např. Václav a Anna). Čím dále do historie, tím je to komplikovanější a je třeba být opatrnější, kontrolovat a potvrzovat. V tom mě mimo jiné velice brzy poučil příklad mého děda Aloise. Také jsem narazil na příklady (např. v Hutisku-Solanci), kdy ze všech těch jmen byl popletený i farář či administrátor při zapisování do matriky. Nebyly žádné průkazy totožnosti... Udělat chybu a přenést ji do rodokmenu je poměrně snadné.

Jeden obrázek z matriky, kdy u pohřbu ročního Michala Nejwerta (1. září 1742) začal administrátor psát Klimkovice (Königsberg), pak to opravil na Polanku.

Málem se vloudila chybička. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vademecum, inv. č. 278, sign. Bi VI 2. Online str. 235/261.

GPS - Genealogická Pátrací Stanice

Mám rád seriál Četnické humoresky. Brněnská pátračka a její členové se do telefonu hlásí "četnická pátrací stanice Brno". Genealogie je rovněž pátrání, objevování, nalézání, hledání důkazů, spojování souvislostí, identifikování osob, jmen, příjmení a jejich vztahů... Někdy si připadám jako "genealogická pátrací stanice".

Mé "objevy" opětovného spojování rodových linií nejsou nijak dech beroucí. Je to jev v mnoha rodokmenech, který vždy čeká na své odhalení. Chtěl jsem proto ilustrovat několik možností z vlastního rodokmenu a poukázat na to, že si v běžném životě asi neuvědomujeme, kde a kdy konkrétně mohlo k větvení a spojování rodů u předků docházet. Obvykle žijeme se zjednodušeným míněním typu všichni jsou příbuzní se všemi. Poznání předků v rodokmenu ovšem odhalí mnohá AHA! Začnete tušit daleko více souvislostí, perspektivy se stanou bohatší, vaše existence pestřejší... To je vliv kořenů, našeho ukotvení, vyústění mnohých osudů. Je to kouzlo genealogie! Taková GPS nám pak může pomoci zorientovat se i v současném životě a pochopit rodinný systém.

Co myslíte? Napište do komentářů nebo na Facebook.

Jedna z knih, která vás seznámí s rodinným systémem a konstelacemi. Další najdete v Odkazech.



2 komentáře:

  1. Nazdar, je malá chyba: píšete "vadamecum", ale správně je to "vademecum". S pozdravem. JF Blanc (rodokmen mé matky: https://gw.geneanet.org/bigos)

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji za upozornění. Chybiček v textech asi bude víc, nemám korektora, který by texty po mě pročítal. Zde jsem to opravil.

    OdpovědětVymazat

Vážím si komentářů od podepsaných čtenářů. Příspěvky můžete komentovat pod každým z nich. Své názory, náměty a dotazy ke stránkám a jejich obsahu prosím směřujte do rubriky "Vaše názory". Děkuji.

LF