Slasti a strasti hledání kořenů 3 - To jsem ještě nezažil

Mám tady závěr(?) třídílného mini-seriálu o pátrání po záhadném Janu Křístkovi. Přivedlo mě ke komplikacím a zajímavým poznáním. Rovněž k tomu, že se nevyplácí (v genealogii) činit předčasné závěry. Našel jsem Jana Rečka, který se oženil s Barbarou Marek. Našel jsem Jana Křístka, daleko staršího, o němž jsem se domníval, že si Barbaru měl vzít on, protože jejich dcera Anna se provdávala jako "dcera Jana Křístka". Jak to tedy bylo?

1. díl

2. díl

Od "amatéra" k "maturitě"

Několikrát jsem zmiňoval, že mnohdy je nutné pootevřít řadu postranních dveří a dvířek a odhalit širší souvislosti, které přivedou rodopisce k jádru věci.

Odpověď a "výsledek", že Jan Křístek byl milencem mladší dívky Marianny mě sice ukolébala, dokonce by ten příběh vypadal bulvárně dobře a senzačně. Zvědavost mě však nenechala v klidu. Chtěl jsem zjistit, koho si Jan Křístek ve svých 50 letech bral a co byla vdova Veronika zač. A také mi nebylo jasné, jak by bylo možné přiznat se tehdy k manželské nevěře a nemanželskému dítěti, aby nosilo jeho příjmení. Jak se z Jana Rečka stal Jan Křístek? Ta otázka stále pálila.

Vdova Veronika měla při svatbě s Janem Křístkem (25. října 1808) příjmení Prokeš a číslo domu 24 v Nové Bělé. Zřejmě šlo o příjmení po bývalém manželovi.

Obr. 14 - Zapsané oddávky Jana Křístka a Veroniky Prokeš. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 1889, sign. MO VI 13, fol. 12.

Protože je důležité ověřovat, učinil jsem tak. Skutečně, v domě č. 24 zemřel 2. ledna 1808 jistý Tomáš Prokeš. Měl 62 let. Ani to ovšem nedává odpověď na otázku, jak se Veronika jmenovala za svobodna. Takže jsem pokračoval v hledání v indexech a matrikách... A věci se začaly opět ještě více zaplétat.

Tomáš Prokeš se oženil s Veronikou 3. února 1807. Veronika (příjmení jsem nemohl napoprvé rozluštit, tak jsem mu zatím nevěnoval pozornost) byla jeho manželkou rok, než ovdověla. Našel jsem i předchozí svatbu Tomáše Prokeše. Opravdu si Veroniku bral poté, co mu v roce 1806 zemřela jeho manželka Kateřina (ona už byla také vdovou). 

Obr. 15 - Tomáš Prokeš (Nová Bělá č. 24, 55 let) si bere Veroniku, 52 let. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 1889, sign. MO VI 13, fol. 11.

Jenže i Veronika měla věk na to, aby byla vdaná už před svatbou s Tomášem Prokešem. Její (pro mě nečitelné) příjmení bude spíše vdovské, než dívčí. Taková byla moje úvaha. 

Všechna jména jsem zapisoval do databáze MyHeritage. Opravdu to bylo zapeklité. Ani nevím, jak bych to graficky vyjádřil. V minulosti lidé umírali relativně brzy, vdovců a vdov bylo mnoho, hledání a rozplétání rodových linií je v takových případech komplikovanější. Vede to k ověřování v matrikách zemřelých, hledání nových svateb a třeba ke sledování toho, kde žily děti z jednotlivých manželství.

Vrátil jsem se tedy ke svatbě Tomáše Prokeše s Veronikou. Protože jsem nedokázal přečíst její příjmení, zkoušel jsem v čitelných indexech oddávek 1699-1785 hledat různé Veroniky, zejména s příjmeními na písmena "D", "K" a "R". V naději, že mě nějaké "trkne". Bezvýsledně. Zvětšoval jsem text jména na počítači, upravoval kontrast... Pak, při náležitém zvětšení, mě do očí udeřilo něco, čemu jsem se zdráhal věřit! Recžek!

Obr. 16 - "Veronika Recžek aus Krmelin" - Detail zápisu nevěsty Veroniky Reček z Krmelína, 50 let. Zdroj:

Rychle do databáze,... Veronika Reček..., ...to už jsem někde zahlédl! ...Ano! Veronika byla vdovou po Jiřím Jarolímovi. Tu vdovu si pak vzal Jiří Reček - 12. října 1784, v Krmelíně č. 25. Ze svatby s Jarolímem jsem už věděl, že za svobodna byla Veronika z rodu Jana Maluchy z Hrabové.

Tak tomu říkám spletitý osud. Jan Křístek se ženil s Veronikou, v té době již trojnásobnou vdovou. Zde je ucelená rekapitulace, jak se mi ten příběh vyjevil po posledním "aha momentu":

• Veronika se narodila Josefu Maluchovi, kolem roku 1756
• Její 1. svatba - 2. října 1777 s Jiřím Jarolímem
• Jiří Jarolím umírá 13. srpna 1783 v Krmelíně
• Její 2. svatba - 12. října 1784 s vojákem Jiřím Rečkem, Krmelín č. 25
• 12. října 1787 se narodila Marianna, budoucí svobodná matka Jana Rečka (Křístka)
• Jiří Reček (patrně jako voják) umírá neznámo kdy a kde - nemám potvrzeno datum a místo
• Rakouské císařství (Habsburská monarchie) svedlo dostatek bitev v době od roku 1787 (kdy se narodila Marianna) do roku 1807 (kdy se vdávala vdova po Jiřím Rečkovi), v nichž mohl Jiří Reček zahynout. V roce 1805 to byla např. známá napoleonská řež u Slavkova. Více by bylo možné rozluštit podle toho, u kterého pluku Jiří Reček sloužil. To je výzva, která zůstává (viz. další kapitola).
• Její 3. svatba - 3. února 1807 s Tomáše Prokešem, Nová Bělá č. 24
• Tomáš Prokeš umírá 2. ledna 1898 v Nové Bělé č. 24
• Její 4. svatba - 25. října 1808 s Janem Křístkem, Nová Bělá
• Jan Křístek umírá 9. prosince 1826 v Nové Bělé č. 20
• Veronika Křístek umírá 8. ledna 1828 v Nové Bělé č. 20

Má to svou logiku, potvrzují to data a časová souslednost, je v tom záhadný příběh vojáka. Když jsem začal psát článek, tak jsem nic takového netušil. I k tomu je ten blog dobrý. Chcete-li něco správně napsat, je třeba mít jistotu, že tomu tak skutečně je/bylo.

Zde se schématický obrázek přechodu příjmení Reček na Křístek, bez pokrevní příbuznosti.

Obr. 17 - Cesta předků, která vede k prababičce Marii, roz. Krejčíček. Její neznámý praděd způsobil zmatek v příjmeních. Zdroj: Vlastní zpracování.

Klíč k tajemství jména

Dostávám se tak (podle mého nejlepšího vědomí a svědomí) k rozluštění záhady příjmení mého předka Jana Rečka / Křístka:

• 14. listopadu 1815 se svobodné matce Marianně Reček narodil syn Jan. Otec je neznámý (lze předpokládat, že mohlo jít o vojáka a náhodnou známost).

Marianina matka Veronika byla tou dobou (počtvrté) provdána - za Jana Křístka.  

Marianna však měla příjmení po otci Jiřím Rečkovi, z druhého manželství své matky Veroniky.

• Také Jan Křístek (starší) to neměl s manželstvími jednoduché. Oženil se dvakrát. Podruhé si vzal trojnásobnou vdovu Veroniku (naposled po Tomáši Prokešovi). Ta měla tou dobou už 21-letou dcerou Mariannu, jejímž biologickým otcem byl Jiří Reček. Marianna sama počala dítě s neznámým mužem. To dítě dostalo jméno Jan a příjmení po matce - Reček. Jan Křístek tedy není mým reálným předkem, nebyl ani milencem Marianny Reček. Byl jejím otčímem. 

Příběh Jana Křístka končí v reálnějších a méně bulvárních konturách. Mnohé z výše popsaného dění v minulosti zažilo místo na fotografii z Nové Bělé (2. část - obr. 13).

Díky inspiraci k napsání článku, původně s jiným zaměřením, se mi odkryl další, rozsáhlejší a komplikovaný příběh. Vlastně několik příběhů. Byl jsem nucen hlouběji pracovat na souvislostech a zapeklitostech. Čtení staroněmeckého písma a rukopisy některých farářů mi stále činí potíže. Pro sebe jsem však složil takovou malou rodopisnou maturitu a snad umazal část z dříve vyjeveného "amatérství" (přehlédnutí). 

Křístek je teď méně důležité příjmení než Reček, byť je v mém rodokmenu oficiálně díky zápisům v matrikách zastoupeno. V servisu Toyota v Ostravě-Hrabové jsem na ceduli viděl jméno jednoho pracovníka, který měl příjmení napsáni jako Křistek. Tak i to je možná alternativa tohoto příjmení. Měl-li Jan Reček pouze dvě dcery (Annu a Mariannu), už není žádný Reček-Křístek, jsou pouze opravdoví potomci Křístků. Nejsou však mými pokrevnými příbuznými. 

Rodokmen Anny, uvedené v matrice jako rozené Křístek, avšak ve skutečnosti Reček, si můžete prohlédnout a stáhnout zde. Anna si vzala Aloise Krejčíčka ze Staré Bělé. Manželé se stali rodiči mé prababičky Marie Krejčíček.

Jedna záhada, vzniklá zápisem oddávek (v 1. části mini-seriálu na obr. 1), byla vyřešena. Tajemství rodu Rečků, pokrevní linie mých předků, však nikoliv.

Mlha, kterou lze(?) rozfoukat

Konec příběhu, či vlastně jeho počátek v polovině 18. století, je poněkud v mlze. Rozfoukat ji pomohou dva zápisy oddávek Jiřího Rečka s Veronikou, vdovou po Jiřím Jarolímovi. Svatba se odehrála 12. října 1784.

První zápis z matriky v Krmelíně (inv. č. 1894) naznačuje, ve kterém vojenském útvaru Jiří Reček sloužil.

Obr. 18 - Voják Jiří Reček si bere vdovu Veroniku Jarolím. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 1894, sign. MO VI 18, fol. 1.

Nejsem profesionální genealog, protože (ještě) neumím pořádně číst stará písma texty v matrikách. V zápisu lze zřetelně rozlišit slovo Regiment, tedy pluk u něhož ženich sloužil. Být vojákem je stěhovavé a rizikové povolání. Proto i fakta týkající se úmrtí Jiřího Rečka nemám k dispozici.

Druhý zápis podchycuje stejnou svatbu v jiné matrice (inv. č. 1878) a naznačil mi, kde hledat rod Rečků.

Obr. 19 - Jiří Reček z Petřvaldu/Petřvaldíku si bere vdovu Veroniku Jarolím. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 1878, sign. MO VI 2, fol. 6.

Překlad zápisu je: "Jiří, syn zemřelého Tomáše Rečka, domkaře v Petřvaldíku (Pavo Peterswald), za Veroniku, vdovu po zemřelém Jiřím Jarolímovi, domkaři v Krmelíně".

Pavo Peterswald - Petřvald nebo Petřvaldík. Tamní matriky jsem už před časem zkoumal v souvislosti s příbuznými padlého Aloise Friedela a rodem leteckého konstruktéra Viléma Žurovce a jeho bratrů.

Jiří Reček, otec Mariany (pozdější svobodné matky) se narodil kolem roku 1758 (v době svatby v roce 1784 měl 26 let - obr. 18). Ve vojenské matrice je zapsáno ještě úmrtí invalidy Jiřího Rečka v Krmelíně č. 25. Ten zemřel 5. ledna 1804 ve věku 68 let. To by odpovídalo dalu narození 1735-36.

Obr. 20 - Zápis z vojenské matriky o úmrtí Jiřího Rečka v Krmelíně č. 25. Ve farní matrice (inv. č. 1896, sign. MO VI 20, fol. 17) je tento zápis škrtnut. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 1879, sign. MO VI 3, fol. 19.

Šlo o otce Jiřího a syna Jiřího? Věkový rozdíl by mohl odpovídat. Údaje o věku zemřelých ve starých matrikách nebývají vždy absolutně spolehlivé. Někdy jsou rozdíly i více než 5 let (i když v tomto případě věk zemřelého Jana Rečka nebyl zaokrouhleným číslem). Spekulace se lehce rozvíjí, chybí ovšem potvrzení. Je těžké uvěřit, že by invalida Jiří Reček byl tentýž, kdo si bral Veroniku ve 26 letech. Věk je v matrice čitelný a omyl v řádu 20 let je nemyslitelný. Na druhou stranu, když Veronika po Jiřím Rečkovi podruhé ovdověla, opět se vdávala v roce 1807. Je tedy jisté, že Jiří Reček zemřel nejpozději v tomto roce. Kdo však byl tím zemřelým invalidou Jiřím Rečkem?

Spekulaci, že by syn i otec Rečkovi byli Jiříkové je možné vyvrátit, protože otcem Jiřího Rečka byl Tomáš (zápis svatby obr. 18). Dva zápisy téže svatby poskytují dva druhy informací. Tyto údaje "navíc", které bývají většinou k dispozici právě u zápisu oddávek jsou oněmi "rozdílovými". Nabízí vodítko k dalšímu zkoumání. Pokud byste hledali Jiřího Rečka v matričních indexech pro Petřvald a Patřvaldík, zjistíte, že jeden se narodil v roce 1754 a jeden v roce 1755. Vědět, jak se jmenoval otec, znamená najít toho správného.

S konkrétními daty lze odvodit pouze jednu linii, vedoucí k narození Jiřího Rečka - v roce 1754 v Petřvaldíku.

• Jakub Reček (*??? - †???)
• manželka ???

• Tomáš Reček (*??? - †???)
• manželka Kateřina (*??? - †???), roz. (Jan) Hajduček
• O - 8. května 1753, Petřvald (Zdroj: ZA Opava. Archivní Vadamecum, inv. č. 1953, sign. MO IX 2, fol. 13ě (on-line str. 169/235))

• Jiří Reček (*28.3.1754, Petřvaldík - †???)

Podle dobového indexu narozených z obcí Petřvald a Petřvaldík, se v roce 1755 narodil další Jiří Reček - v Petřvaldu. Potvrzuje to i matrika narozených. Známá (a neznámá) fakta jsou tato:

• Jiří Reček (*??? - †???)
• manželka ??? (*??? - †???), roz. ???

• Jan Reček (*??? - †???)
• manželka Dorota (*??? - †???), roz. (Jan) Kubica
• O - 14. května 1752, Petřvald (Zdroj: ZA Opava. Archivní Vadamecum, inv. č. 1953, sign. MO IX 2, fol. 130 (on-line str. 168/235))

• Jiří Reček (*1.3.1755, Petřvald - †???)

První příklad mě vede k tomu správnému - mému předkovi, o němž je řeč - Jiřímu Řečkovi, jehož otcem byl Tomáš.

Dalším známým faktem je, že Jiří Reček si ve 26 letech vzal v Krmelíně č. 25 Veroniku, vdovu po Jiřím Jarolímovi, rozenou (Josef) Malucha.

Petřvald a Petřvaldík (okr. Nový Jičín) jsou nyní jednou obcí. Ve znaku mají páva. U páva tušíte krásu obrazu ocasního peří. Kochat se touto krásou můžete, pokud páv své ocasní péra vějířovitě rozvine.

Obr. 19 - Znak obce Petřvald (okr. Nový Jičín). Zdroj: Wikipedia

Jsem v podobné situaci. Tuším v Petřvaldu nebo Petřvaldíku ještě možnou cestu proti proudu času. Mám i dílčí fakta. Krása poznání však zůstává rozvinuta jen částečně.

Závěr

Sestavování rodokmenu se podobá skládání puzzle bez předlohy. Máte dílek a sledujete, zda někde "zapadne". Když se vše daří, skládaný obrázek vyplyne na povrch. Když dílky chybí, obraz je kusý a není jak jej s předlohou porovnat.

Hledání souvislostí, udržení logiky, snaha dostat se na pevnější půdu pod nohama, složit z dílků co nejucelenější obraz, to vše jsou důvody, proč je občas (pro mě) obtížné se odtrhnout od zkoumání. Neztratit nit, neztratit souvislosti, neztratit rodící se PŘÍBĚH a obraz...

V mlze je tudíž i hypotéza, kvůli níž jsem tento příběh původně začal. Příjmení Hajduček. Objevuje se mi na dvou různých místech. A to je vždy výzva - existuje mezi těmi místy spojitost? To záleží na potvrzení či vyvrácení hypotézy o některé z výše zmíněných liniích Rečků. Prostor pro hledání je otevřen a není jisté, zda v mlze nezůstane napořád.