Cesta k Dorotě - Naděje, důkazy, domněnky a spekulace v genealogii

Čtu v těchto dnech knihu Souboj světových názorů. Vědec a popularizátor vědy Leonard Mlodinow obhajuje systém vědeckého poznání, založený na pozorování, teoriích, experimentech a důkazech, s tím, že "věda musí dávat odpovědi, které jsou pravdivé". Spirituální lídr Deepak Chopra proti tomu staví duchovní, "vědecky neprokazatelné" domněnky např. o vědomém vesmíru. Je to zajímavé čtení konfrontace pohledů na vesmír, život, rozum a mozek a Boha. Člověk může zkoumat i svá vlastní paradigmata.

Kniha bezprostředně s genealogií nesouvisí. Ukazuje však na důležitost důkazů a ověřování teorií a domněnek, jak je prosazuje moderní věda.

Zastávám názor, že hledání kořenů jistě má své duchovní aspekty. Aby však bylo věrohodné i v rodopisné práci jsou klíčem důkazy. Je nadějí rodopisce, že získá o svých kořenech odpovědi, které jsou pravdivé. byť skeptik může namítnout omšelé "otec je vždy nejistý". V mnoha bodech svého pátrání po předcích a hledání kořenů se pohybuji na hranici mrtvého bodu. Lépe řečeno nemožnosti spolehlivě prokázat pokračování rodových větví do minulosti. Důkazy není snadné získat, existují náznaky a lákadla ke spekulacím. Myslím, že je to obecný příklad.

Obrazně řečeno, nyní se pohybuji v rodopisném zkoumání na Valašsku, v rodové linii děda Jindřicha Tovaryše, rodáka z Horní Bečvy. Mužskou linii Tovaryšů jsem posunul k roku 1640, odbočky k ženám, které mužskou linii dotváří, skrývají ještě neodhalená tajemství. Jedním z nich je i "tajemství" Doroty, první ženy Matěje Tovaryše.

Dorothea

Dorota nebo také Dorotea jsou ženskými jmény řeckého původu. Jména byla odvozena z řeckého slova „Doróthea“, příp. „Theodéra“ s významem „boží dar“. 

Zápisy v matrikách mám spolehlivě dokázáno, že v Hutisku žil manželský pár Matěj Tovaryš a Dorota. Od roku 1746 do roku 1762 se jim narodili čtyři synové (Jan, Josef, Martin a Michal) a pět dcer (nejprve Anna, pak Marina a Rozina (které v útlém věku zemřely), a znovu Rozina a Marina). Všechny děti měly stejné kmotry ze Solánce - Jiřího Odrobinu s manželkou Barbarou.

Zápis o narození/křtu prvního dítěte Matěje a Doroty, dcery Anny (29. září 1746) je vybledlý a takřka nečitelný. Při prvním průzkumu matriky jsem jej přehlédl. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2249, sign. VM V 1, (online s. 35/964).

Zápis o narození/křtu prvorozeného syna Jana (Joannes) 5. května 1748. Rodiče - Matěj Tovaryš a Dorota z Hutiska (Mathias Tovarischu, Dorothea ex Hutisko). Kmotři - Jiří Odrobina a Barbara, manželka, ze Solance. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2249, sign. VM V 1, (online s. 56/964).

U Matěje Tovaryše znám (po svém omylu) správné datum narození/křtu (18. února 1718 v Dolní Bečvě) i datum úmrtí (18. února 1774 v Hutisku č. 27). Jak vidno, shodou okolností zemřel v den svých narozenin či výročí křtu.

Zápis úmrtí Matěje Tovaryše z Hutiska 27. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2249, sign. VM V 1, (online s. 900/964).

U Matějovy první manželky Doroty znám (rád bych věřil "zatím") pouze datum úmrtí. (Stav 10.9.2016). Dle údajů v matrice zemřela 8. ledna 1765 v Hutisku, ve věku 37 let. To je (pro danou dobu) překvapivě nezaokrouhlený počet let). Odpočtem věku se tedy mohu domnívat, že se narodila kolem roku 1728 a vzhledem k přesnému věku, že je to správně. Za krátký život porodila zmíněných devět dětí Matěje Tovaryše. Je proto velmi pravděpodobné, že se vdávala velice mladá. To je hypotéza, která by měla být (snadno) ověřitelná.

Zápis úmrtí Doroty Tovaryš (Dorothea) manželky Matěje Tovaryše (uxor Mathia Tovarisch), 37 let (37 annorum). Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2249, sign. VM V 1, (online s. 850/964).

Jsou tu však dvě tajemství o dalších milnících z Dorotina života.

1. Datum svatby Matěje Tovaryše a Doroty
• V matričním zápisu svatby by se mohlo ukrývat, z jakého rodu byla Dorota (= příjmení). To je "tajemstvím" (alespoň zatím a pro mě), které by mělo být "logicky" odhalitelné. Matriky oddaných pro panství Rožnov jsou dochované a dostupné. Svatba se zřejmě odehrála před rokem 1746, kdy je Matějovi a Dorotě již narodilo první manželské dítě (Anna, *29. září 1746). Pokud se Dorota narodila kolem roku 1728, mohlo ke svatbě dojít kolem roku 1744. Navíc z gruntovní knihy vím, že v roce 1744 Matěj Tovaryš "kúpil chalúpku" v Hutisku po otci Václavovi, který zemřel 11. dubna 1745 v Hutisku.
2. Datum narození Doroty (a zapsaná jména jejich rodičů)
• Mnohokrát se stalo, že při hledání na základě odečtu uvedených let od data úmrtí byl údaj nepřesný. V čím vzdálenější době to bylo, tím častěji se to stávalo a větší nepřesnost to byla. Do jaké míry tedy mohu věřit onomu věku 37 let, v němž zemřela? Matriky narozených v letech 1727-1729 by měly napovědět.

S takovými výzvami se každý, kdo pátrá po předcích setká nesčetněkrát. Dohledání v matrikách je pak často otázkou cviku, zkušeností, trpělivosti a "logiky" v uvažování. Zejména v rámci jedné fary. Myslím, že důležité je slovo často, protože tomu tak nemusí být vždy.

Procházel jsem inkriminované matriky mnohokrát, za účelem zjišťování oddávek různých párů v rodokmenu. V případě Matěje Tovaryše a Doroty marně. Proto nemohu doložit, kdo byli Dorotčiny rodiče a pokračovat ve výzkumu její rodové linie. 

(Marné) hledání svatby Matěje a Doroty 

Svatbu jsem na různých místech hledal několikrát. Postup byl "standardní" - v předpokládané periodě jsem v příslušných matrikách oddávek hledal ženicha se jménem Matěj Tovaryš. Bohužel to byla vždy marná práce, spojená se zklamáním a podivem, proč to "logicky" nemůže fungovat. Prostě svatbu Matěje Tovaryše a Doroty jsem v rámci fary Hutisko, ani Rožnov nenašel. Zkoumal jsem docela pečlivě. Naděje se možná ukrývá/ukrývá v matrikách z jiných far (Valašeké Meziříčí, Vsetín, Frenčtát, Frýdlant...).

Hledání Doroty 1

Protože chybí důkazy o svatbě a tedy i nevěstě Dorotě (což je "vědecky" špatně), rozhodl jsem se pro experiment a nalezení důkazů a variant jinou cestou. V matrikách mezi roky 1726-1730 jsem našel všechny pokřtěné Doroty. Měl jsem "štěstí", že jich nebylo tolik jako např. Aniček či Kateřin. Pro zajímavost, zde je výčet, bez uvedení zdrojů.

• Velká Lhota, 1726 (Kočiš?)
• Bystřice, 1726 (Stodůlka)
• Bystřice, 1726 (Košárek)
• Prostřední Bečva, 1726 (Juříček)
• Zubří, 1726 (Šimura)
• Karlovice 1726 (Třetina) 
• Zubří, 1727 (Bakala) 
• Hážovice, 1727 (Kubáň)
• Bystřička, 1727 (Hajný)
• Vidče, 1728 (Janků)
• Zubří, 1728 (Ondruch)
• Solanec, 1729 (Vaculka)
• Rožnov, 1729 (Klimek)
• Tylovice, 1729 (Zúbek)
• Střítež, 1729 (Javorský)
• Solanec, 1729 (Farek)
• Prostřední Bečva, 1730 (Blinka)
• Hutisko, 1730 (Graclík)
• Karlovice, 1730 (Borák)

To je celkem 19 možností pro spekulace, kdo mohl být mým předkem a manželkou jednoho z "praotců" Tovaryšů (o němž jsem donedávna myslel, že bude nejstarším doloženým Tovaryšem). Platí to za předpokladu, že se Matěj neženil mimo rožnovské panství. Bylo obvyklé, že se oddávky zapisovaly na faře nevěsty. K takovému sňatku musela dát svolení vrchnost a nepovažuji to příliš za pravděpodobné. Přesto jsem ověřoval oddávky v letech 1740-1745 v rámci fary Valašské Meziříčí, Vsetín, Frenštát i Frýdlant, avšak bezvýsledně. Tyto fary pokrývaly nejbližší okolí a možný "akční rádius" Matějova života. Kýžený výsledek se nedostavil.

Nyní nastal onen věčný souboj přání a domněnek s důkazy. Přímými důkazy bych s určitostí souboj zatím prohrál. Pokud důkazy existují, dosud jsem je (jako rodopisný amatér a hobík) nenašel. Zůstanu tedy u domněnek.

• Pokud Matěj Tovaryš koupil chalupu v Hutisku v roce 1744 a přestěhoval se z Dolní Bečvy, mám za to, že si svou vyvolenou hledal spíše v okolí své chalupy. Tato domněnka umožňuje spekulativně vyloučit Bystřičku, Střítež, Vidče, Zubří a myslím, že i Rožnov, event. Tylovice. Tím by se počet 19 "kandidátek" zredukoval na 8.
• Hutisko bylo níže při Rožnovské Bečvě, stejně jako Prostřední Bečva. Výše byl Solanec a přes kopec Soláň nově se rodící Karlovice, odkud měl později Matěj Tovaryš  svou druhou manželku. Na Hutisku byl "doma". Proto bych spíše vsadil na tyto obce, a proto jsem do závorek přidal příjmení, komu se Doroty narodily.
• Při hledání jsem čekal, zda a kdy se objeví první Dorota narozená v Solanci. Důvod? Kmotry dětí Matěje Tovaryše a Doroty byli manželé ze Solance (Jiří Odrobina a Barbora). Předpokládám, že by i Dorota (jako matka dětí) mohla být ze Solance. Je to intuitivní, ze zkušeností, která se mi v jiných případech potvrdila. Pořád je to opět jen domněnka. Přesto když jsem v matrice spatřil zápis křtu Doroty od Vaculků ze Solance, říkal jsem, že by to mohla být trefa. Později v témže roce (1729) se narodila i Dorota u Farků.
• První solanecká Dorota má zapsáno datum narození/křtu 6. ledna 1729. Otcem je Jan Vaculka, matkou Kateřiny. A ouha! Dorota Tovaryš zemřela také 6. ledna. V den smrti v roce 1765 jí bylo "přesně" 36 let. Ne tedy 37 jako je uvedeno v matrice zemřelých. Tato domněnka nahrává tajemnému "systému". Mohli Matěj Tovaryš a před ním i jeho manželka Dorota zemřít v den výročí svého narození či křtu? Jaká by to byla podivná hříčka osudu v rodinném systému. Domněnka se mění ve spekulaci s nádechem pro tragický příběh.

Situaci s důkazy to nikterak neřeší. Chci jen poukázat na jádro sporu, které se vyskytuje i v knize Souboj světových názorů, zmíněné v úvodu článku. Věda chce fakta, důkazy, přesné výpočty a vzorce. V lidském životě je ovšem leckdy "přání otcem myšlenky". Je jen krůček k tomu, aby zvítězila romantická představa, domněnka, spekulace. Nicméně pokud chci věřit alespoň odvozeným důkazům a pokud předpokládám alespoň přibližné datum narození Doroty, stále je zde rovnocenných 19 možností. K jejich "redukci" mám domněnky, fakta chybí.

To je tajemství "neromantického" (amatérského) genealogického bádání na hraně tzv. mrtvého bodu, kdy už nelze najít další údaje a pokračovat ve vázkumu dané rodové linie. Při hledání v matrikách se dá mnohé odvodit a vytvořit si tak pocit "logického" očekávání. Začnete hledat a procházet matriční zápisy v domnění, že to, co hledáte musíte "logicky" najít. Vždyť jde jen o počty. Ale občas tomu tak není. Skoro jsem to vzdal...

(Další) hledání svatby Matěje a Doroty - důkazy a spekulace

Říká se, že "tonoucí se i stébla chytá". Nevím už kolikátý pokus jsem učinil. Nepřehlédl jsem něco? Znovu jsem v pravděpodobné době svatby procházel matriky a vše četl slovo od slova. Jednou mi svitla naděje v podobě "škrabopisu", už velmi vybledlého. Obrázek jsem zvětšoval, měnil kontrast, stíny apod... Nic! Pak jsem narazil na zápis (viz. obrázek dole), který mě zaujal, byť příjmením nesouhlasil. Stojí v něm, že si Matěj (Mathias), syn zemřelého Václava (Wenceslaus) Kubového z Hutiska, bere Dorotu poctivou dceru Martina Paseky z Horní Bečvy. Datum - 14. září 1745.

"Tajemná" svatba ze 14. září 1745. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2249, sign. VM V 1, (online s. 470/964).

Mnoho indicií bylo shodných - očekávaný rok, mrtvý otec Václav, ženich Matěj a nevěsta Dorota. Jen to příjmení Kubů (Kuboveho) nesedí. Vím že v procházených matrikách se vyskytují příjmení Kubáň, Kubiš nebo Kuběna, viděl jsem i příjmení Kubů. Týž den, jako ženící se Matěj, se shodou okolností vdávala i dcera jistého Jiřího Kubáně. V matrice je to zápis hned nad uvedeným zápisem na obrázku.

Takže, co když...? Dostal jsem se do stavu, kdy se jako "rodopisec" ocitnete na hraně faktů (zapsaných v matrice) a spekulace (kdy je "přání otcem myšlenky").

Co když byl Matěj ve skutečnosti syn Václava "Kubového" Tovaryše (= Václava od Kuby Tovaryše)? Tak to přece skutečně bylo. Matějův otec byl Václav (důkaz v matrice i koupě chalupy v Hutisku). Václav byl synem Jakuba/Kuby Tovaryše, chovance, kterého Jura Tovaryš přijal za vlastního. To jsem objevil v minulém příspěvku. Může to být příliš kreativní vysvětlení, ovšem také nemusí. Kdoví, jak pan farář přemýšlel.

Hypotéza vyžaduje další ověření. Opět tedy vzhůru do matrik narozených. Tentokrát s otázkou "Narodilo se po termínu svatby nějaké dítě Matěje Kubů a Doroty?"

Prošel jsem tři roky od svatby a nic. Našel jsem (pro mě nově) narození Anny (29. září 1746), dcery Matěje Tovaryše a Doroty (v pasáži matriky téměř vybledlé). První dítě se jim tedy nenarodilo v roce 1748, ale už v roce 1746. Rok po uvedené svatbě Matěje "Kuboveho" a Doroty. Obrázek už jsem zařadil výše. Býval to obvyklý jev, že se novomanželům narodilo první dítě do jednoho až dvou let od svatby. Při narození Doroty kolem roku 1728 by to znamenalo, že se matkou stala opravdu mladinká.

Druhou stranou této mince je fakt, že v předešlém výčtu Dorot - potenciálních Matějových manželek - není žádná s příjmením Paseka, jako dcera Martina Paseky z Horní Bečvy. Spekulace se (asi) stává ještě nepravděpodobnější.

(Opět) hledání Doroty - důkazy a spekulace

Takže další anabáze. Ta otázka padá velice často - "Nepřehlédl jsem něco?" Příjmení Paseka se v matrikách na Valašsku objevuje. (Není divu, pasekáři na Rožnovsku byla většina obyvatel rodících se a rostoucích obcí a získat toto příjmí/přezvisko bylo snadné). A když to zrovna "potřebuji", tak "nic". Když "logika zapadne", postupuje pátrání rychle. Když se to nepovede a "logické očekávání" selže, přichází na řadu trpělivost, pečlivost, naděje a hledání optimismu. Včetně dalšího souboje s neoblíbeným písmem.

Rozšířil jsem výběr na roky 1718-1730 a našel celkem 45 křtů jménem Dorota. Od Martina Paseky (ani žádného jiného Paseky) ovšem Dorota nebyla ani jediná. Marné!

Naději mi dal zápis, že 13. května 1725 byla pokřtěna Kateřina z Horní Bečvy, dcera (pravděpodobně) Martina Paseky a Kateřiny. Jenže... hledání dalšího dítěte tohoto páru bylo marné. V podstatě se mi tak nepodařilo doložit ani návaznosti k zápisu oddávek Matěje "Kubového". Zda to byl opravdu Tovaryš nebo Kubů je v případě tohoto Matěje a jeho svatby jedno. Nenašel jsem žádný jednoznačný důkaz.

Je to Martin Paseků nebo ne? A proč už jsem další děti nenašel. Dorota "unikla" i u této naděje. ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2298, sign. VM VIII 1, (online s. 545/753).

Teoreticky i prakticky by bylo možné provést ještě "eliminaci". Prozkoumat matriku zemřelých, a zjistit, zda a které Doroty zemřely v mladém věku. Pak také najít oddávky, v nichž uvedené Doroty byly nevěstami. To nechám v říši "možná někdy". Pořád by stejně zůstalo jen u spekulací a variant.

Četl jsem v genealogických příručkách, že ke ztrátám v zápisech mohlo docházet, třeba pokud farář cestoval po vsích a do matrik nezapisoval ihned, ale až po návratu na faru (z dílčích poznámek). Často to v matrice poznáte - některé zápisy jsou úhledné, pečlivé, vypadají stejně. Jiné, psané "na koleně" jsou roztřesené, liší se, jsou špatně čitelné apod.. Může to být ukázka, kdy byla matriční kniha s farářem na cestách a kdy naopak dělal zápisy najednou, z poznámek, v klidu a teple fary.

K tomu připočtěte negramotnost prostých lidí (a tedy malou možnost ověření zápisu), lidskou omylnost, opakující se jména a příjmení... I do matrik bylo možné kdomě vynechání zápisu vnést zmatek. Příklady znám z vlastního rodokmenu, a to i z Hutiska o nějaké roky později, než je "případ Dorota".

Kde je pravda?

Je-li hypotéza s oddávkami Matěje "Kubového" Tovaryše a Doroty správná, nikam jsem se neposunul. S výjimkou toho, že jsem si doplnil soupis Holčáků do připravovaného článku va návaznosti na Holčáky-Babčany.

Zůstává hypotéza o dalších Dorotách a zde je velký výběr variant. V těch dobách bylo na libovůli farářů a kooperátorů jak zapisovali oddávky a narození, tedy zda přidali nějakou "podrobnost", z níž mohou rodopisci nyní lépe těžit při hledání. Mám na mysli:

• rodné příjmení nevěsty (event. matky v matrikách narození) - to se u křtů dětí Matěje Tovaryše a Doroty neobjevilo,
• jméno otce nevěsty v matrikách oddávek - to mám jen v případě, že je platná spekulace o Matěji "Kubovém" a Martinu Pasekovi, ale stejně zůstávám ve slepé uličce.

Z těchto "ranních dob" jsou v Zemském archivu Opava dochovány následující matriky fary Rožnov:

• inv. č. 2298, inv. č. VM VIII 1 - matrika narozených 1688-1734
• inv. č. 2301, inv. č. VM VIII 4 - matrika oddaných 1673-1746
• inv. č. 2303, inv. č. VM VIII 6 - matrika zemřelých 1688-1754

Matrika fary Hutisko (inv. č. 2249, sign. č. VM V 1) začíná rokem 1732 (oddávky, zemřelí), u narozených až rokem 1744. V roce 1732 byl totiž v Hutisku zřízen filiální kostel, podřízený rožnovské faře. Pod Hutisko tak zpočátku spadaly i osady Prostřední a Horní Bečva, Solánec a Karlovice.

V této dokumentační mezeře (narození 1732/1734-1744) se možná skrývá a zůstane skryto i několik dalších tajemství z rodokmenu mého děda Tovaryše.

Poslední variantou je narození Doroty a oddávky zapsané ve farních matrikách mimo Rožnov. Matriky oddávek v sousedství jsem prohlédl s marným výsledkem. Má-li záhada s Dorotou řešení a důkaz, bylo by jeho nalezení posunutím se v kvalitě mé práce na hledání kořenů. V tom obdivuji profesionální genealogy, když dokáží vypátrat svatby do sousedních obcí v jiných farách.

Původně jsem článek začal psát jako ukázku variant o Dorotě, z nichž jsem chtěl prokázat správné řešení a potvrzení hypotézy. Pak jsem objevil omyl ohledně Matěje Tovaryše a doplnil řadu dalších faktů u jeho předků. Článek o Dorotě jsem měl rozepsán a věřil jsem, že se mi podaří najít další důkazy z jejího života. Bohužel se tak nestalo, a to ani v případě svatby Matěje Tovaryše a Doroty, byť docela věřím tomu, že spekulativní varianta mohla nastat. Byla by to další z velkých náhod, kdyby si Matěj Kubů, syn zemřelého Václava Kubů (Kuboveho) bral Dorotu v termínu, kdy očekávám, že se tak stane u Matěje Tovaryše, syna Václava Tovaryše. V případě Doroty jsem se ovšem tak jako tak neposunul. Mrzí mě to, rodokmen v těchto datech zůstává nerozšířen. Dorota, manželka Matěje Tovaryše, zůstává obestřena tajemstvím.

Podaří se mi někdy tento článek aktualizovat? Přál bych si, aby odpověď byla "Ano".