Když jsem začal s letmým výzkumem oněch 28 jmen, na něž upomíná památník padlým z Velké války v Uhřicích u Žarošic, netušil jsem jaké otazníky a "záhady" mě čekají, u koho bude dost informací a u koho naopak minimum. Zřejmé bylo, že u všech to nebude stejné.
U Františka Klapila mnoho informací nemám.
 |
| Současné rozložení příjmení Klapil v ČR. Zdroj: KdeJsme.cz |
František Klapil
Klapilovi jsou "tradičním" rodem z Uhřic. Nebádal jsem, odkud a kdy do Uhřic přišli. V 18. století již žili v Uhřicích. František se narodil do rodiny Martina Klapila a Rozálie, rodem Dostál z Rašovic (nedaleko Slavkova u Brna). Jeho rodiče byli v době svatby dělníky v Brně, proto se jejich svatba také v Brně uskutečnila. Syn František se jim narodil o tři roky později - v Uhřicích (číslo 52). V té době byl jeho otec Martin nádeníkem (podruhem) v Uhřicích. O práci v Brně tedy z nějakého důvodu zřejmě přišel(?).Jistým paradoxem je, že Františkovou kmotrou byla paní Františka, matka dalšího z pozdějších padlých, Jana Pěnčíka z Uhřic (ten měl v tom roce už sedm let).
Domnívám se, že František odcházel do války jako svobodný mladý muž. Prezenční vojenskou službu si zřejmě s ostatními narozenými ročníku 1890 odbýval od podzimu roku 1911.
Měl to snad být "docela obyčejný život". Jako desetiletý zažil přechod století. Kdoví jak jej vnímal a co si mohl takový kluk v tehdejší době od nového století přát. Nebylo ano 100 let od napoleonských válek, které se dotkly i jeho rodných Uhřic a jeho prapraděda Antonína. Jeho praděd Čeněk (Vincenc) se narodil necelých pět let po bitvě u Slavkova.
Další, tentokráte "Velká" válka měla zasáhnout osudově do Františkova mladého života...
3 roky "vojny" a 15 měsíců Velké války
Bohužel ani fotografie, ani kmenový list Františka Klapila nejsou k mání. Ke konci jeho válečnému osudu mám k dispozici dva trochu rozdílné údaje.
Databáze VHA uvádí, že František Klapil se stal nezvěstným během roku 1915 a nemá další podrobnosti.
Na (žlutém) kartotékovém lístku Františka Klapila z kartotéky padlých je uvedeno datum úmrtí - 16. října 1915.
"Nezvěstný" bez data je méně konkrétní údaj. Proto zkusím pracovat s "verzí" a informacemi ze žlutého lístku. Další doplňující data k dispozici nemám, protože (jako u většina) se nedochoval kmenový list vojáka.
Vojáci v prezenční službě, ročník 1890, byli v době mobilizace již v očekávání odchodu do zálohy (civilu). Sarajevský atentát a následné překotné události jim okamžitě změnily život. Při mobilizaci a vyhlášení války byli tito vojáci alokováni na frontu. Víceméně bez rozloučení se svými blízkými a rodinami. Takto překotné události zastihly i Františka Klapila. U které vojenské jednotky, to mohu pouze odhadovat.
Co tedy lze usuzovat z toho, že František Klapil zemřel v polovině října 1915 v Mukačevě? Mukačevo je město, které leží na západě současné Ukrajiny. Stejně tak se to týká města Berehovo u hranic se současným Maďarskem. Tyto dvě místa (jako součást tehdejšího Maďarska) jsou na lístku napsaná. Podle mapy je dělí od sebe zhruba 30 km. Zhruba 40 km západně leží hraniční přechod Čierna nad Tisou - Čop.
Na něj si v souvislosti se svými dvěma cestami vlakem do tehdejšího SSSR. Jedna byla během studií na vysoké škole kolem roku 1985 na brigádu někde do oblasti Leningradu, druhá v roce 1988 na ostré střelby do výcvikového centra bojové přípravy protiletadlových raketových vojsk, na polygon do Ašuluku v blízkosti hranic z Kazachstánem. V obou případech vlaky mezi Čiernou a Čopem "přezouvaly" na jiný rozchod kolejí. Byl to takový symbolický přechod do "jiného světa" (kde dnes a zítra znamená lépe něž včera).
"Záhadou" je právě místo (Mukačevo-Berehovo), které leželo mimo bojové linie (fronty). V říjnu 1915 byla východní (haličská) fronta nějakých 150 km východně od současných polsko-ukrajinských hranic. Polohu volyňské a východohaličské fronty a rozložení jednotek dne 15. října 1915 ukazuje leták č. 29 z dílu č. 3 publikace ÖULK. Mukačevo je zhruba 250-300 km jihovýchodně, pod obloukem Karpat, relativně ještě vzdálené od tehdejší balkánské fronty. Od července 1915 do prosince 1915 docházelo k řadě železničních přesunů mezi těmito frontami (viz. leták č. 10 ve 3. dílu publikace ÖULK). Z toho vyplývá i moje hypotéza, že František Klapil "zmizel" nebo zahynul během takového přesunu. V dosavadních příbězích je to jiná a nová "situace" a okolnost, které rovněž mohly zasáhnout do životů vojáků.
Jak to doopravdy bylo se už nedozvím. František Klapil se každopádně z války domů nevrátil. Narukoval na podzim 1911, pravděpodobně byl párkrát doma v Uhřicích během své tříleté "vojny", pak odcestoval pravděpodobně jako pěšák 3. pěšího pluku na haličskou frontu. Letní armádní přesuny 1915 se mu staly osudnými.
(N-narozen, Z-zemřel, O-oddán)
Databáze VHA uvádí, že František Klapil se stal nezvěstným během roku 1915 a nemá další podrobnosti.
 |
| Informace, které o Františku Klapilovi z Uhřic zveřejní Databáze padlých z 1. světové války. Zdroj: Vojenský ústřední archiv |
 |
| Kartotékový lístek Františka Klapila. Zdroj: Vojenský ústřední archiv |
Vojáci v prezenční službě, ročník 1890, byli v době mobilizace již v očekávání odchodu do zálohy (civilu). Sarajevský atentát a následné překotné události jim okamžitě změnily život. Při mobilizaci a vyhlášení války byli tito vojáci alokováni na frontu. Víceméně bez rozloučení se svými blízkými a rodinami. Takto překotné události zastihly i Františka Klapila. U které vojenské jednotky, to mohu pouze odhadovat.
Co tedy lze usuzovat z toho, že František Klapil zemřel v polovině října 1915 v Mukačevě? Mukačevo je město, které leží na západě současné Ukrajiny. Stejně tak se to týká města Berehovo u hranic se současným Maďarskem. Tyto dvě místa (jako součást tehdejšího Maďarska) jsou na lístku napsaná. Podle mapy je dělí od sebe zhruba 30 km. Zhruba 40 km západně leží hraniční přechod Čierna nad Tisou - Čop.
Na něj si v souvislosti se svými dvěma cestami vlakem do tehdejšího SSSR. Jedna byla během studií na vysoké škole kolem roku 1985 na brigádu někde do oblasti Leningradu, druhá v roce 1988 na ostré střelby do výcvikového centra bojové přípravy protiletadlových raketových vojsk, na polygon do Ašuluku v blízkosti hranic z Kazachstánem. V obou případech vlaky mezi Čiernou a Čopem "přezouvaly" na jiný rozchod kolejí. Byl to takový symbolický přechod do "jiného světa" (kde dnes a zítra znamená lépe něž včera).
 |
| Na mapě je vyznačeno místo, kde leží Ašuluk a polygon pro "raketové ostré střelby", kde jsem několik dnů pobýval v rámci vojenské prezenční služby v roce 1988 u VÚ 4460 v Janovicích nad Úhlavou. Na Velkou válku a její padlé nebylo pomyšlení a bylo to téma, které jsme moc "neprobírali". Zdroj: Mapy.cz |
"Záhadou" je právě místo (Mukačevo-Berehovo), které leželo mimo bojové linie (fronty). V říjnu 1915 byla východní (haličská) fronta nějakých 150 km východně od současných polsko-ukrajinských hranic. Polohu volyňské a východohaličské fronty a rozložení jednotek dne 15. října 1915 ukazuje leták č. 29 z dílu č. 3 publikace ÖULK. Mukačevo je zhruba 250-300 km jihovýchodně, pod obloukem Karpat, relativně ještě vzdálené od tehdejší balkánské fronty. Od července 1915 do prosince 1915 docházelo k řadě železničních přesunů mezi těmito frontami (viz. leták č. 10 ve 3. dílu publikace ÖULK). Z toho vyplývá i moje hypotéza, že František Klapil "zmizel" nebo zahynul během takového přesunu. V dosavadních příbězích je to jiná a nová "situace" a okolnost, které rovněž mohly zasáhnout do životů vojáků.
 |
| Mapa ukazuje body "Berehovo-Mukačevo", kde zemřel (nebo zmizel?) v polovině října František Klapil. Červenou linkou jsou zhruba naznačeny linie, kde se střetávala východohaličská fronta (vpravo nahoře) a balkánská fronta (dole). Zdroj: Mapy.cz |
Jak to doopravdy bylo se už nedozvím. František Klapil se každopádně z války domů nevrátil. Narukoval na podzim 1911, pravděpodobně byl párkrát doma v Uhřicích během své tříleté "vojny", pak odcestoval pravděpodobně jako pěšák 3. pěšího pluku na haličskou frontu. Letní armádní přesuny 1915 se mu staly osudnými.
Klapilové v Uhřicích
V krátkém přehledu otcovské mužské linie Františka Klapila vidíte jeho "uhřické kořeny". V jejich prohlubování lze dále pokračovat. Úvodní rodokmen Františka Klapila si můžete prohlédnout zde.(N-narozen, Z-zemřel, O-oddán)
- O 3.4.1758 Jan Klapil a Johanna Mohautný(?), Uhřice
- Nevím jaká je současná "transkripce" příjmení Mohautný, které se v Uhřicích vyskytovalo.
- N 28.5.1768 Antonín - Jan Klapil a Johanna, Uhřice
- O 1792 Antonín (Jan) Klapil a Johanna (František) Prnka, Uhřice
- N 28.3.1810 Čeněk - Antonín Klapil a Johanna, Uhřice č. 98
- O 16.1.1843 Čeněk (Antonín) Klapil, Uhřice č. 52 a Rosalia (Josef) Žilka, Uhřice č. 47
- N 9.7.1838 František - Čeněk Klapil a Rosalia, Uhřice č. 98
- O 14.5.1861 František (Čeněk) Klapil, Uhřice a Františka (Anna) Majer/Mayer, Dambořice
- Františka Majer byla dcerou svobodné matky (Anny Majer) a ta byla dcerou svobodné matky (Terezie Majer). Otec Terezie, zámečnický mistr z Dambořic, Leopold Mayer, zplodil ve třech manželstvích 15 dětí.
- Dodnes se v Dambořicích objevují obě "mutace" příjmení Majer/Mayer. Jistý František Majer byl v Dambořicích starostou během let 1913-1920 (tedy i v letech Velké války a osamostatnění Českoslovanska). Je možné předpokládat, že všichni mají Leopolda Mayera jako společného předka.
- N 25.4.1862 Martin - František Klapil a Františka, Uhřice č. 122
- O 22.8.1887 Martin (František) Klapil, Uhřice a Rosalia (Václav) Dostál, Rašovice
- Svatba se odehrála v Brně.
- N 27.11.1890 František - Martin Klapil a Rosalia, Uhřice č. 52
- Z 16.10.1915 František Klapil
Čest jeho památce!
 |
| Památník padlých v Uhřicích. Zdroj: VETS, foto Petr Něnička |
Žádné komentáře:
Okomentovat
Vážím si komentářů od podepsaných čtenářů. Příspěvky můžete komentovat pod každým z nich. Své názory, náměty a dotazy ke stránkám a jejich obsahu prosím směřujte do rubriky "Vaše názory". Děkuji.
LF