Jan Hořava (*1891 - †1916) - svobodník z Uhřic, oběť Brusilovovy ofenzívy

S rodem Hořavů a jménem Hořava se na blogu MY ROOTS setkáváte podrobněji poprvé, ovšem pravděpodobně to není naposled. Jedním ze jmen těch mužů z Uhřic, kteří se nevrátili z Velké války a jehož jména najdeme na památníku je Jan Hořava. Rok úmrtí - 1916.

Co o něm ukazuje moje "tabulka", kterou jsem si k 28 uhřickým padlým a nezvěstným na počátku výzkumu vytvořil?

• V databázi Family Tree Builder - ano
• Datum narození - ano (z OÚ Žarošice, se jmény rodičů)
• Informace na památníku - †1916
• V kartotéce padlých VÚA - ne
• V seznamech ztrát - ano (zraněn)
• Kmenový list - ne
• Fotografie - ne

Takže nic moc... Když to vezmu z té lepší stránky - nemusím "vařit z vody".

Jan Hořava

Narození Jana Hořavy jsem zjistil za pomoci paní matrikářky z OÚ v Žarošicích. narodil se 9. února 1891 v Uhřicích, dům č. 122. Jeho rodiči byli...

• ..."Hořava Josef, domkař z Uhřic, manželský syn Vavřince Hořavy, domkaře z Uhřic a Anežky, rodem Střeštíkovy" a
• "Anna, manželská dcera Vincence Dohnalíka, domkaře ze Žarošic a Marie, rodem Kozákovy"

Josef Hořava a Anna byli oddáni v Žarošicích, 17. února 1890. Jan byl téměř jistě jejich prvorozené dítě a navíc syn. Po jeho sourozencích jsem v tuto chvíli nepátral.

Další údaje je možné prostřednictvím digitalizovaných matrik vybádat, proto i v Janově případu najdete odkaz na jeho rodokmen a v závěru článku shrnutí mužské otcovské linie předků.

Rod Hořavů před přiženěním se Tomáše Hořavy v květnu 1780 do Uhřic, najdeme v Rozstání na Prostějovsku. Je to stejná obec, odkud pocházela manželka Tomáše Závodského, dalšího z Uhřických padlých. Jeho "medailonek připravuji na červen 2018, pří příležitosti stal let od jeho smrti na Piavě v Itálii.

Příjmení Hořava v České republice se výrazně soustřeďuje na Prostějovsku. Zdroj: KdeJsme.cz

Z Rozstání, "kolébky" rodu Hořavů byl (podle databáze padlých i kartotéky VÚA) i František Hořava, nezvěstný voják z roku 1917.

U Jana Hořavy jsem kartotékový lístek nenašel. S Františkem Hořavou z Rozstání měli pravděpodobně v minulosti společné předky. Je to příležitost vypátrat více pro ty, kdo mají zájem. Zdroj: Kartotéka padlých v 1. světové válce, Vojenský ústřední archiv v Praze.

Do života Josefa Hořavy (1782-1838) také zasáhla jedna žena z rodu Rozehnalů, Rosina. Byla jeho první manželkou a jednou z vnuček mého předka Františka Rozehnala (1710-1765). Po smrti Rosiny si Josef Hořava (praděd Jana Hořavy o němž je článek) namluvil Františku Brablec z Kojátek (viz. rodokmen a souhrn v závěru). Rod Hořavů a Rozehnalů byl ovšem v Uhřicích propojen vícekrát, jak už to v takových obcích s "tradičními" rody bývá.

To, o čem se ještě v budoucnu chystám napsat, je příběh emigrace strýce Jana Hořavy, Antonína. I proto, že součástí "příběhu" byla Antonínova žena (a teta Jana Hořavy), s níž mám společné předky. Příběh této emigrace s sebou nese i propojení s Valašskem a také to, že dva další Hořavovi z Uhřic byli mezi legionáři.

Janův strýc odplul s rodinou a dětmi do USA ještě před jeho narozením. Tak se stalo, že se v roce 1891 v Texaském městečku s českou kolonií emigrantů narodila Anna a v moravských Uhřicích její bratranec Jan Hořava. Kdoví, jak probíhala korespondence mezi rodinami obou bratrů a zda je ještě někde k nalezení...

Janův život poznamenala mobilizace a vyhlášení války, když mu bylo 23 let. Pravděpodobně ještě nebyl ženatý, zda měl děvče, to zůstane tajemstvím. Byl v tu dobu vojákem v prezenční službě (sloužil od podzimu 1912), to znamená, že po vyhlášení mobilizace ihned vytáhl se svou jednotkou do pole jako součást 1. armády. Stav, který jistě nechtělo příliš mnoho mužů zažít na vlastní kůži.

Stejný osud "sdílel" také další muž z uhřického památníku, František Veselý, o němž jsem ještě nepsal. Byl o pouhý týden mladší, než Jan Hořava a do Uhřic se přiženil až v posledním roce Velké války. Rodákem byl z Řečice v dnešním okresu Žďár nad Sázavou. Pravděpodobně se nikdy nepotkali, protože každý "vojákoval" a bojoval v jiné jednotce. Jejich jména se "sešla" až na památníku u uhřické školy v roce 1927.

Záchytný bod ze Seznamu ztrát

K vojenské a válečné historii Jana Hořavy toho moc nevím. Jediným záchytným bodem je vydávaný seznam ztrát. Ve vydání ve 16. září 1916 najdeme Jana Hořavu (*1891) z Uhřic jako zraněného. Protože jde o rok 1916 a toto datum je jako rok úmrtí i na uhřickém památníku, domnívám se, že by to mohl být záznam o zranění, kterému Jan Hořava poté (ve stejném roce) podlehl. Od této (pravděpodobné) hypotézy také odvíjím odhad místa, kde se vše odehrálo.

Výřez ze Seznamu ztrát (Verlustlisze) č. 465, ze dne 16.9.1916, str. 21, ISSN 2076-0434. Zdroj: Národní knihovna ČR.

Z dvouřádkové informace vyplývá také to, že Jan nebyl řadovým pěšákem, ale byl svobodníkem domobrany (LstGefr.)

Vodítkem mi budiž informace, že Jan Hořava byl členem 9. roty 3. pěšího pluku (IR 3), onoho "obvyklého" pěšího pluku, kam byli povolávání mladí muži z Uhřic. Už byl v mým "medailoncích" několikráte zmíněn.

Podle data vydání Seznamu ztrát mohlo ke zranění Jana Hořavy dojít zřejmě v srpnu 1916. Vydávané informace se obvykle zpožďovaly. Otázkou tedy je, na kterém bojišti najdeme IR 3 v létě roku 1916? Publikace o poslední válce Rakousko-Uherska (ÖULK) budiž pomocníkem.

Výtah ze stavu armády a zbraní v srpnu a září 1916 pro rakousko-uherský VI. sbor německé Jižní armády. 24 pěší brigádě velel Johan Schubert. Zdroj: ÖULK, díl 5, 1916, leták č. 7, str. 26.

Pěší pluk č. 3 v té době byl ve formaci 12. pěší divize, VI. sboru (VI. korps) německé Jižní armády. Nacházel se 570 km vzdušnou čarou od Uhřic, nedaleko města Halič na území tehdejšího Polska, dnes Ukrajiny. Významnou událostí, které je v ÖULK zachycena je bitva u Stanislavova (dnes Ivano-Frankivsk) od 17. července do 16. srpna 1916. Následující obrázek ji schématicky zachycuje. Zeleně je vymezeno operační území 12. pěší divize, jako součásti VI. sboru Jižní armády (Südarmee), kde byl (viz. výše) zařazen 3. pěší pluk s Janem Hořavou. Umístění - severovýchodně od městečka Halič.

Situační mapa bitvy (ústupu) u Stanislavova v létě 1916 během Brusilovovy ofenzívy. Zde byl pravděpodobně zraněn svobodník Jann Hořava a zraněním podlehl. Zdroj: ÖULK, díl 5, 1916, leták č. 5.

Pro lepší představu je na obrázku současná mapa, které identifikuje místo vůči poloze České republiky.

Jan Hořava zahynul daleko od domova. Zdroj: Mapy.cz

Boje, které byly součástí tzv. Brusilovovy ofenzívy ruské armády na východní frontě v létě 1916, stály Jana Hořavu mladý život. Na straně spojených sil Rakousko-Uherska a Německa během této ofenzívy padlo, bylo zraněno nebo pohřešováno kolem 750 000 mužů.

Jsou to pro mě naprosto šílená čísla. Proto si umím představit, proč osudy našich pradědů a v nastupující generaci i prapradědů fascinují profesionální i amatérské badatele a rodopisce. Odstup 100 let je dlouhý z pohledu generací (a zapomínání). V historii lidstva je to relativně epizoda. Pro genealogy je to zhruba čtvrtina let, v nichž lze relativně spolehlivě bádat v matrikách.

Jan Hořava je jeden z 28 "známých" uhřických z památníku a jeden z miliónů "neznámých" z Velké války. Nedožil se svých 26. narozenin.

Rozstání - Uhřice

Pro shrnutí je zde mužská otcovská linie předků Jana Hořavy. Začíná v Rozstání a končí v Uhřicích. Hořavy zde najdete i nyní, stejně jako v USA a snad i Kanadě. Všichni mají společné předky a kořeny v malé obci na Prostějovsku.

Rodokmen Jana Hořavy si můžete z mého Dropboxu prohlédnout zde. Jste-li příbuzní či potomci některé z větví Hořavů, uvítám, když se ozvete přes kontaktní formulář nebo na e-mail.

(N-narozen, Z-zemřel, O-oddán)

• N 4.12.1711 Tomáš - Řehoř Hořava a Justina, Rozstání
• O 5.2.1741 Tomáš (Řehoř) Hořava, Rozstání a Anna (Karel) Kratochvíla, Rozstání
• N 12.12.1752 Tomáš - Tomáš Hořava a Anna, Rozstání
• O 23.5.1780 Tomáš (Tomáš) Hořava, Rozstání a Barbara (František) Zámarský, Uhřice č. 60
• N 11.9.1782 Josef - Tomáš Hořava a Barbara, Uhřice č. 60
• O 1.11.1819 Josef (Tomáš) Hořava, Uhřice č. 57 a Františka (Matěj) Brablec, Kojátky č. 1
• N 10.8.1823 Vavřinec - Josef Hořava a Františka, Uhřice č. 75
• O 12.11.1848 Vavřinec (Josef) Hořava, Uhřice č. 99 a Anežka (Matěj) Střeštík, Uhřice č. 25
• N 24.5.1863 Josef - Vavřinec Hořava a Anežka, Uhřice č. 122
• O 17.2.1890 Josef (Vavřinec) Hořava, Uhřice č. 122 a Anna (Vincent) Dohnalík, Žarošice č. 155
• N 9.2.1891 Jan - Josef Hořava a Anna, Uhřice č. 122
• Z 1916 Jan Hořava, ??? (pravděpodobně okolí Haliče)

Čest jeho památce!

Památník padlých v Uhřicích. Zdroj: VETS, foto od Petra Něničky