Tento článek je o muži, který se do mé rodokmenové databáze předků a příbuzných "nevešel". S lidmi v jeho rodokmenu nejsem nikterak v příbuzenském vztahu. S Uhřicemi byla hlavní postava tohoto článku krátce spjata spíše profesně. Josef Ptáček byl učitelem na místní škole.
V tomto duchu považuji za velkorysý projev vděčnosti to, že se jméno Josefa Ptáček objevilo na památníku v Uhřicích. V rodném Jevíčku se mu této "cti" na památníku se jmény (viz. obrázek) nedostalo, neberu-li v úvahu památník na hřbitově v Jevíčku, který je beze jmen, s nápisem "VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH A ZEMŘELÝCH FARNÍKŮ VE SVĚTOVÉ VÁLCE 1914 - 1918. ODPOČINUTÍ VĚČNÉ DEJŽ JIM Ó PANE!".
V tomto duchu považuji za velkorysý projev vděčnosti to, že se jméno Josefa Ptáček objevilo na památníku v Uhřicích. V rodném Jevíčku se mu této "cti" na památníku se jmény (viz. obrázek) nedostalo, neberu-li v úvahu památník na hřbitově v Jevíčku, který je beze jmen, s nápisem "VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH A ZEMŘELÝCH FARNÍKŮ VE SVĚTOVÉ VÁLCE 1914 - 1918. ODPOČINUTÍ VĚČNÉ DEJŽ JIM Ó PANE!".
 |
| Památník (ev. č. CZE5308-6648) obětem 1. světové války v Jevíčku. Rodák Josef Ptáček na něm chybí. Zdroj: VETS -Spolek pro vojenská pietní místa. |
Josef Ptáček nezažil přímo vřavu bojů Velké války. Možná však zažil, jaké je to učit se velet, ovládat vojenské řády apod. Vzpomněl jsem si při psaní na svou vojenskou službu v Janovicích nad Úhlavou. Byl jsem "absa" a "špagát", na rok mezi dvojročáky, od "mazáků", kteří už stříhali kratičký metr až po "zobáky", kteří o "měli za milion" (myšleno dnů do civilu). S odstupem času se na základní vojenskou službu dívám jinak. S odstupem příběhů uhřických 28 mužů také.
Josef Ptáček
Díky němu jsem mohl poprvé "ochutnat" práci s digitálním archivem v Zámrsku. Josef Ptáček totiž byl rodákem z Jevíčka, které patří k okresu Svitavy v Pardubickém kraji. Jsa "odkojen" matrikami ze Zemského archivu v Opavě a MZA v Brně, tak jsem se s digitalizovanými fondy v Zámrsku docela potýkal (trojí hledání, dvojí stahování, totální uživatelská nepřívětivost). Zkušenost jsem proto popsal v článku zde.
Josef Ptáček se narodil 16. března 1890 obuvníkovi v Jevíčku Františkovi Ptáčkovi a Marii z rodu Jana Dospivy ze Smolné (část obce Bělá u Jevíčka).
Z obuvnické rodiny se "odrodil". Pravděpodobně se mu dostalo vzdělání, které mu umožnilo stát se učitelem a zároveň zkusil zahájit i vojenskou kariéru. Na webu Regionu Moravskotřebovska a Jevíčska se píše:
"Obecná škola byla nejdříve německá (1848), od roku 1871 dvojjazyčná (1900 – 7 tříd). V roce 1900 se uvádí německá židovská obecná škola (1 třída). Německá měšťanská škola byla založena v roce 1871, česká v roce 1905. V letech 1939 – 1945 byla v Jevíčku německá hlavní škola. Od roku 1897 existovala živnostenská pokračovací škola. Roku 1897 byla v Jevíčku zřízena zemská vyšší reálka, 1912 byla postátněna, od roku 1931 státní československá reálka, 1940 – 1945 byla přeložena do Boskovic."
Dvojjazyčná obecná škola a vyšší reálka - to jsou možná školy, které obuvnický synek Josef Ptáček navštěvoval.
 |
| (Ze SOA Zámrsk pracně vydolovaný) matriční záznam o narození Josefa Ptáčka. Jeho otce Františka jsem v předpokládaných letech jeho narození hledal marně, i když jsem stáhl několik GB dat. Zdroj: (ani nevím, jak jej citovat) SOA Zámrsk, sign. M-6 5425, obr. CZEC0004D_Matriky-Church-books-Svitavy-M6-5425-1865-1894_00383.jpg |
"Obecná škola byla nejdříve německá (1848), od roku 1871 dvojjazyčná (1900 – 7 tříd). V roce 1900 se uvádí německá židovská obecná škola (1 třída). Německá měšťanská škola byla založena v roce 1871, česká v roce 1905. V letech 1939 – 1945 byla v Jevíčku německá hlavní škola. Od roku 1897 existovala živnostenská pokračovací škola. Roku 1897 byla v Jevíčku zřízena zemská vyšší reálka, 1912 byla postátněna, od roku 1931 státní československá reálka, 1940 – 1945 byla přeložena do Boskovic."
Dvojjazyčná obecná škola a vyšší reálka - to jsou možná školy, které obuvnický synek Josef Ptáček navštěvoval.
V době svatby byl Josef svobodníkem, jednoročním dobrovolníkem 24. zeměbraneckého pěšího pluku ve Vídni. Jeden prapor tohoto pluku sídlil ve Znojmě. V bojových podmínkách byl pluk určen pro frontu proti Rusku v Haliči. Josef si namluvil o dva roky starší ženu. Zřejmě se jako učitelé poznali ve škole v Uhřicích. Svatba se už konala za války, 30. srpna 1915, tedy před zahájením školního roku. Minimálně šest uhřických mužů během prvního roku války skonalo. Kdoví, jaké měli zprávy v uhřické škole.
Svatba Josefa a Marie byla svatbou učitelskou. Nevěsta Marie byla industriální učitelkou v uhřické škole. Vyučovala ženské ruční práce. Tyto učitelky jako jediné směly v letech 1875 až 1919 vyučovat i vdané, proto byla svatba s učitelem Josefem Ptáčkem možná. Otcem nevěsty, byl uhřický nadučitel Alois Hrdlička (sám byl synem obuvnického mistra), který se ovšem svatby už nedočkal (zemřel pravděpodobně v roce 1912). Pro vysvětlenou, nadučitel byl vrchním správcem školy (vrchní učitel), v praxi však zvaný řídící učitel.
V knize Čtení o Uhřicích najdeme správce škol. Nadučitel Alois Hrdlička, otec nevěsty Josefa Ptáčka, jím byl letech 1893-1912. Díky němu se malá Maruška s otcovou rodinou stěhovala do Uhřic. Pan nadučitel byl také starostou uhřického Spolku dobrovolných hasičů. Příběh založení SDH v Uhřicích najdete na str. 61 ve Čtení o Uhřicích.
 |
| Během výzkumu "od stolu" jsem podnikl jen jednu výpravu do Žarošic ne Obecní úřad, v létě 2017. Nestihl jsem všechno, ale zápis o oddávkách Josefa Ptáčka a Marie jsem měl v plánu i díky pomoci paní matrikářky Chalupové. Zdroj: OÚ Žarošice, M6-5425 (3978) - snímek 383. |
Svatba Josefa a Marie byla svatbou učitelskou. Nevěsta Marie byla industriální učitelkou v uhřické škole. Vyučovala ženské ruční práce. Tyto učitelky jako jediné směly v letech 1875 až 1919 vyučovat i vdané, proto byla svatba s učitelem Josefem Ptáčkem možná. Otcem nevěsty, byl uhřický nadučitel Alois Hrdlička (sám byl synem obuvnického mistra), který se ovšem svatby už nedočkal (zemřel pravděpodobně v roce 1912). Pro vysvětlenou, nadučitel byl vrchním správcem školy (vrchní učitel), v praxi však zvaný řídící učitel.
V knize Čtení o Uhřicích najdeme správce škol. Nadučitel Alois Hrdlička, otec nevěsty Josefa Ptáčka, jím byl letech 1893-1912. Díky němu se malá Maruška s otcovou rodinou stěhovala do Uhřic. Pan nadučitel byl také starostou uhřického Spolku dobrovolných hasičů. Příběh založení SDH v Uhřicích najdete na str. 61 ve Čtení o Uhřicích.
 |
| Z knihy Čtení o Uhřicích je i fotka školy zhruba z poloviny minulého století. Vpravo je vidět i památník obětem války, který ještě v porcelánových rámečcích obsahoval fotky mužů u každého jména. Zdroj: Čtení o Uhřicích, str. 175 |
Jednoroční dobrovolník ve 24. zeměbraneckém pěším pluku, desátník .Josef Ptáček, zemřel 6. února 1916 v nemocnici ve Vídni. Osudným se mu stala perforace střeva a následný zánět pobřišnice.
Obdobně jako u mého praděda Metoděje Rozehnala, bylo povoleno a umožněno, aby ostatky Josefa Ptáčka byly převezeny do Uhřic, kde byl pohřben. Jako učitel se v Uhřicích ani nestačil pořádně usadit, když do jeho života osudově zasáhly důsledky a dopady atentátu v Sarajevu.
Uhřická učitelka, vdova Marie Ptáčková se podruhé provdala 3. srpna 1920 v Brně-Zábrdovicích za okresního inspektora četnictva z Kyjova, Aloise Olšáka. Tento rodák z Valašských klobouků, z rodiny koželuha a obuvníka, byl ještě o 12 let starší než Josef Ptáček. V době svatby s Marií Ptáčkovou měl přes 42 let.
Otevřená zůstává otázka potomků. Josef Ptáček zemřel necelých 6 měsíců po svatbě. Kdyby se mu narodil pohrobek, vdova by se asi snažila vdát rychleji. Nemyslím, si, že by v době svatby bylo již dítě na cestě. To by se v rodině pana nadučitele zřejmě netrpělo. Přímého potomka proto považuji za velmi nepravděpodobného.
Obdobně visí otazník pro další bádání nad případnými potomky Marie ve druhém manželství s Aloisem Olšákem, kdy už oba byli ve zralejším věku.
Obdobně jako u mého praděda Metoděje Rozehnala, bylo povoleno a umožněno, aby ostatky Josefa Ptáčka byly převezeny do Uhřic, kde byl pohřben. Jako učitel se v Uhřicích ani nestačil pořádně usadit, když do jeho života osudově zasáhly důsledky a dopady atentátu v Sarajevu.
Uhřická učitelka, vdova Marie Ptáčková se podruhé provdala 3. srpna 1920 v Brně-Zábrdovicích za okresního inspektora četnictva z Kyjova, Aloise Olšáka. Tento rodák z Valašských klobouků, z rodiny koželuha a obuvníka, byl ještě o 12 let starší než Josef Ptáček. V době svatby s Marií Ptáčkovou měl přes 42 let.
Otevřená zůstává otázka potomků. Josef Ptáček zemřel necelých 6 měsíců po svatbě. Kdyby se mu narodil pohrobek, vdova by se asi snažila vdát rychleji. Nemyslím, si, že by v době svatby bylo již dítě na cestě. To by se v rodině pana nadučitele zřejmě netrpělo. Přímého potomka proto považuji za velmi nepravděpodobného.
Obdobně visí otazník pro další bádání nad případnými potomky Marie ve druhém manželství s Aloisem Olšákem, kdy už oba byli ve zralejším věku.
 |
| Vdova Marie Plačková se provdala v roce 1920 za okresního četnického inspektora Aloise Olšáka. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. 17297, s. 417, online s. 219/321. |
Jednoroční dobrovolník
V okamžiku mobilizace v létě 1914 byl v prezenční službě ročník 1890. Sloužili od podzimu 1911 a byli krátce před očekávaným odchodem do civilu. Teoreticky mezi nimi měl být i Josef Ptáček. Je patrné, že Josef Ptáček byl (jako učitel) zřejmě nejvzdělanějším mužem ze všech těch, kteří jsou vyjmenováni na památníku v Uhřicích. Dokresluje to i jeho krátká kariéra jednoročního dobrovolníka.
Jednoročním dobrovolníkem se mohl stát každý muž vojenského věku, který absolvoval střední školu s maturitou (gymnázium, reálku, učitelský ústav apod.), nebo který úspěšně složil přijímací zkoušku u příslušného sborového velitelství. Reálka nebo učitelský ústav snad byli podmínkou, kterou Josef Ptáček splňoval. Jednoroční dobrovolníci (vice zde) byli vychovávání jako záložní důstojnické kádry. Jejich prezenční základní vojenská služba trvala místo tří let pouze jeden rok. Tito důstojníci v míru vykonávali svá civilní zaměstnání a kromě pravidelných cvičení byli do armády povoláváni pouze v případě války.
Při svatbě byl Josef Ptáček titulárním svobodníkem, byl tedy po absolvování základního výcviku a zřejmě procházel školou pro důstojníky v záloze. Zemřel již jako desátník, a dá se očekávat, že to bylo v době, kdy trávil šestiměsíční praxi u vojenského útvaru - 24. zeměbraneckého pěšího pluku. povýšení na četaře už se nedočkal, stejně jako odvelení na frontu.
Zřejmě nezažil reálné podmínky války, ale byl již součástí mašinerie, která se rozbíhala. Dobrovolně, díky vzdělání a touze vychovávat děti. Osud a válka mu zkřížily cestu na startu "kariéry" (ať učitelské nebo záložní vojenské) i manželství. Další střípek do mozaiky různorodých osudů mužů z Uhřic.
Jednoročním dobrovolníkem se mohl stát každý muž vojenského věku, který absolvoval střední školu s maturitou (gymnázium, reálku, učitelský ústav apod.), nebo který úspěšně složil přijímací zkoušku u příslušného sborového velitelství. Reálka nebo učitelský ústav snad byli podmínkou, kterou Josef Ptáček splňoval. Jednoroční dobrovolníci (vice zde) byli vychovávání jako záložní důstojnické kádry. Jejich prezenční základní vojenská služba trvala místo tří let pouze jeden rok. Tito důstojníci v míru vykonávali svá civilní zaměstnání a kromě pravidelných cvičení byli do armády povoláváni pouze v případě války.
Při svatbě byl Josef Ptáček titulárním svobodníkem, byl tedy po absolvování základního výcviku a zřejmě procházel školou pro důstojníky v záloze. Zemřel již jako desátník, a dá se očekávat, že to bylo v době, kdy trávil šestiměsíční praxi u vojenského útvaru - 24. zeměbraneckého pěšího pluku. povýšení na četaře už se nedočkal, stejně jako odvelení na frontu.
Zřejmě nezažil reálné podmínky války, ale byl již součástí mašinerie, která se rozbíhala. Dobrovolně, díky vzdělání a touze vychovávat děti. Osud a válka mu zkřížily cestu na startu "kariéry" (ať učitelské nebo záložní vojenské) i manželství. Další střípek do mozaiky různorodých osudů mužů z Uhřic.
 |
| Pohlednice z Uhřic z roku 1910. Vpravo nahoře škola z doby nadučitele Aloise Hrdličky. Kdoví, kdo z postav na pohlednici byli mí předci a příbuzní. Zdroj: www.fotohistorie.cz |
Podklady pro rodokmen ukrývá SOA Zámrsk
Podklady z matrik pro zpracování rodokmenu mužské linie předků Josefa Ptáčka ukrývají matriky a archiválie ve Státním okresním archivu v Zámrsku. Rodová linie matky Josefa Ptáčka má nejbližší kořeny v matrikách, které jsou k dispozici v MZA Brno, vyhledávání tedy bylo uživatelsky daleko přívětivější. Rodokmen je k nahlédnutí zde. V mé databázi tvoř nezávislou větev, nepropojenou na můj rodokmen a příbuzné.Kde se nachází jednotlivá místa, z nichž se zrodilo kratinké učitelské spojení v Uhřicích, to ukazuje výřez mapy.
 |
| Na "severu" se rodily kořeny Josefa Ptáčka, na "jihu" kořeny jeho manželky Marie. Jako učitelé se mohli sejít v Uhřicích. Zdroj: Mapy.cz, vlastní zpracování. |
(N-narozen, Z-zemřel, O-oddán)
- O ??? Antonín Ptáček, Jevíčko a Vincentie (Kašpar) Včelař, Boskovice
- N (kolem 1855) František - Antonín Ptáček a Vincentie Včelař
- O 24.8.1884 František (Antonín) Ptáček, Jevíčko č. 75 a Marianna (Jan) Dospiva, Smolná č. 19
- N 16.3.1890 Josef - František Ptáček a Marianna Dospiva, Jevíčko č. 157
- O 30.8.1915 Josef (František) Ptáček, Vídeň a Marie (Alois) Hrdlička, Uhřice č. 35
- O 2.8.1920 Alois (Josef) Olšák a Marie Ptáček (vdova po Josefu Ptáčkovi, Brno-Zábrdovice
- Z 6.2.1916 Josef Ptáček, Vídeň
Čest jeho památce!
 |
| Památník padlých v Uhřicích. Zdroj: VETS, fotil Petr Něnička |
Žádné komentáře:
Okomentovat
Vážím si komentářů od podepsaných čtenářů. Příspěvky můžete komentovat pod každým z nich. Své názory, náměty a dotazy ke stránkám a jejich obsahu prosím směřujte do rubriky "Vaše názory". Děkuji.
LF