Mé kořeny - dar od Boha

Mathias, Matyáš, Matěj... to jméno mě provází od počátků bádání, když jsem objevil v matrice pro Polanku jméno Mathias Fridel. Jméno zatím neznámého předka, který přišel do Polanky a roku 1734 se mu zde narodil syn Mathias Godefried a o rok později syn Andreas.

Narození Mathiase Godefrieda, syna Mathiase Fridela, 24.3.1734. Zdroj: MZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 278, sign. Bi VI 2, fol. 100.

Obdobou německého Mathias je archaické Matyáš, jehož dnešní českou podobou je jméno Matěj. Všechny varianty jména pocházejí ze stejného základu, původního hebrejského jména Matitja nebo Matitjahu. Matyth Jah(u) znamená dar Boží, dar od Boha, Hospodinův dar. Lze jej se stejným smyslem použít i u jména Božidar nebo Theodor. Z původního Matitjahu je odvozeno také jméno Matthaios - Matouš.

Slezsko-moravský kraj

Mathias Fridel žil v německém prostředí, zřejmě ve službách majitele Polanky, hraběte Alexandra Gottfrieda z Mönnichu (1671-1737) a později Jana Václava z Mönnichu. Známo je mi 6 dětí, které Mathias měl, a které se narodily v Polance.

Polanka, ves na levém břehu řeky Odry historicky patřila ke Slezsku. Pro Slezsko to byla neklidná doba. V roce 1740 nastoupila na habsburský trůn Marie Terezie (1717-1780). Ihned po nástupu k moci musela svést s pruským králem Fridrichem II Velikým (1712-1786) válku o rakouské dědictví, jehož součástí bylo Slezsko. Koncem roku 1740 začal Fridrich II Slezsko obsazovat a proběhly dvě slezské války. Marie Terezie nakonec udržela pouze část území, kterému se začalo říkat české Slezsko. Bylo to převážně území Opavska (bez Hlučínska, které připadlo Prusku).

Slezsko v rámci České koruny. Stav v roce 1742. Zdroj: Wikipedia.

České Slezsko znázorněné na soudobé mapě. Zdroj: Opavské Slezsko.

Tutéž dobu, o 40 km vzdušnou čarou jižněji, prožíval i jiný Matěj. Měl příjmí Tovaryš. Na Matěje byl pokřten 18. února 1714 v Dolní Bečvě. V matrice je zapsán jako Mathias Towarysch. Matkou byla Dorota Towaryschowa, otec není znám. Svátek svatého Matěje se slavil 24. února, kdoví, zda Dorotčin syn nedostal jméno právě po něm.

Narození Mathiase, syna Doroty Towaryschowe, 18.2.1714. Zdroj: MZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2298, sign. VM VIII 1.

Matěj Tovaryš koupil v roce 1744 chaloupku na Hutisku. V roce 1755 je uváděn jako tkadlec. Žil v kraji sklářských hutí, pasek, Valachů a řeky Bečvy. Dvakráte se oženil a zplodil celkem 11 dětí.

Oba Matějové byli součástí svého vlastního světa - slezského a moravsko-vlašského. Když se narodili, netušili, že za 300 let svět ovládne Facebook, autem se bude možné z Polanky do Hutiska dostat za hodinu, a Polanka bude součástí Ostravy v Moravskoslezském kraji, zatímco Hutisko bude součástí obce Hutisko-Solanec ve Zlínském kraji.

7+1 generace

Život Matějů se zračil v životech jejich synů - Andrease (Ondřeje) v Polance a Martina v Hutisku. Pak přišli synové synů. Tak to šlo po sedm generací dál a dál.

V roce 1940 se Aloisovi, rodákovi z Polanky, přímému potomku Mathiase Fridela, narodil v Ostravě prvorozený syn Zdeněk.

Roku 1944, také v Ostravě, se Jindřichu, rodákovi z Horní Bečvy, přímému potomku Matěje Tovaryše,  narodila dcera Jindřiška.

Zdeněk a Jindřiška v roce 1962 spojili své rody v manželský svazek. O dva roky později začala krev obou rodů kolovat v mých žilách.

Příběh dvou Matějů-Mathiasů je zatím horizontem mých doložených kořenů. Je to příběh, který začal dvěma stejnými jmény a různými osudy, vzdálenými 40 km, před 300 lety.

Odra a Bečva

Řeka vytváří své povodí z říček, potůčků a bystřin, které se do ní vlévají. Rodinné prameny stovek mužů s příjmením Friedel/Friedl/Frýdel..., Tovaryš a žen s různými příjmeními vedou ke dvěma Matějům z první poloviny 18. století. Každý z nich má své "povodí". V genealogii se tomu říká rozrod. Je výsledkem zkoumání, do něhož se zahrnují všichni potomci výchozí osoby (výchozího manželského páru). Není to hlavní předmět mého bádání. Pokud bych jej chtěl vzít v úvahu, mám v tuto chvíli zaznamenáno 147 přímých potomků Mathiase Friedla z Polanky a 64 přímých potomků Matěje Tovaryše z Dolní Bečvy a Hutiska. To je část jejich pomyslného "povodí".

Budeme-li analogii povodí sledovat reálně, je příběh dvou Matějů také příběhem dvou řek - Odry a Bečvy. Rody Friedelů a Tovaryšů se spojily, Odra a Bečva se nespojí, vody každé z nich tečou do jiného moře. Málo známou připomínku tohoto jevu najdete v obci Vysoká (součást městysu Hustopeče nad Bečvou). Na návsi je tam kaple sv. Anny, která symbolizuje rozvodí obou dvou řek. Z jedné strany střechy kaple stéká voda do úmoří Baltského moře (Odra), z druhé strany střechy do úmoří Černého moře (Bečva-Morava-Dunaj). Známějším symbolem evropského rozvodí je spíše monument u silnice I/48 z Bělotína do Hranic na Moravě.

Kaple sv. Anny na návsi obce Vysoká, Hustopeče nad Bečvou.

Odra a Bečva jsou moravsko-slezské řeky. Mathias/Matyáš/Matěj je "dar od Boha", za který děkuji. Voda těchto řek zavlažuje mé kořeny.