12 důvodů pro hledání kořenů

(Aktualizováno 3.6.2018)

Tento článek byl v upraveném znění publikován v Genealogických a heraldických listech 3/2015 (s. 116-118), které vydáví Česká genealogická a heraldická společnost v Praze.

Obálka zmíněného časopisu ČGHSP

Génos + Logos

Genealogie je věda zkoumající stav dvou souvisejících jevů nebo faktů, a také věda o rodové posloupnosti či rodokmen, rodopis.

Slovo genealogie vychází ze spojení řeckých výrazů génos (rod) a logos (sbírat, shromažďovat, smysl, důvod...).

Ottův slovník naučný (díl XX1, s. 880, 1904) popisuje rodopis takto:

"Rodopis čili genealogie, v nejširším smysle nauka o vývodě jakýchkoli věcí, obyčejně však pomocná věda dějezpytná, která vyličuje posloupnost, vývoj a příbuzenství jednotlivých rodin a to z té příčiny, aby se tím vysvětlil vliv jednotlivcův aneb celých rodin na některé záležitosti působící nebo jisté právní poměry..."

Jan Otto, český knihkupec a nakladatel, vydavatel slavné encyklopedie.

PROČ?

Nepovažuji se za geneologa (profesí jsem lektor, kouč a konzultant). Ostatně, Česká genealogická a heraldická (jsem členem) společnost považuje soukromý zájem v oblasti genealogie za rodopis. S genealogií, rodopisem, historií a svými kořeny nyní přicházím více do styku. Hledání předků je pro mě smysluplným a romantickým dobrodružstvím. Chci se s vámi podělit o své osobní důvody, PROČ mě dobrodružství, s jehož střípky se seznamujete na tomto blogu, přitahuje a baví.

PROTOŽE...

Těch důvodů jsem si uvědomil celkem 12. Nemají žádné priority a pořadí důležitosti.

1. Vědomí vlastních kořenů mi poskytuje oporu pro vizi.

• Myslím si, že pro řadu věcí a výzev, které stojí před každým z nás, je prospěšné vědomí a vnímání mnoha osob a událostí, které stojí za každým z nás a umožnily naší existenci. Poodhalení této roušky tajemné minulosti dodává energii k tomu, abychom se mohli odrazit k budoucnosti, tu můžeme utvářet a měnit. Skrývá se v tom i léčení, vyplývající z přijetí minulosti, ať byla jakákoliv, protože tu naopak změnit nelze.

2. Práce s archivními zdroji a rodokmenem mi pomáhá tříbit úsudek a logické myšlení.

• Mnohé v pátrání po předcích lze odvodit z různých souvislostí, a pak ověřit v zápisech a listinách. Neplatí to ve všech případech, avšak zažil jsem řadu situací, kdy mě logický úsudek posunul vpřed. Na druhé straně, přehlédnete-li základní logiku, jako já v příběhu dvou Aloisů, narozených 4 dny po sobě, část práce může být zmarněna.

3. Vytváření příběhů předků probouzí mou fantazii a povzbuzuje tvůrčí představivost.

• U mě to funguje od počátku a jsem za to vděčný. Rád bych fantazii a představivost probudil i ve vás. Je to předmětem mých úvah nad tím, co jsem nazval genea-koučink. Co se lze z příběhů naučit pro náš současný život? Jaké charakterové rysy prokazovali naši předkové svými životními příběhy? Zda fantazii a představivost dokáži přenést do příběhů, to můžete posoudit jedině vy - čtenáři.

4. Sdílení prostřednictvím blogu přispívá ke zlepšování slohu a vědomí krásy českého jazyka.

• Baví mě učit se formulovat věty a příběhy a potýkat se se slohem. Úsměvné jsou občas překlepy, které po mě kontroluje manželka Hanka. Jsou kouzlem nechtěného. Např. když místo německy psaného "Pohlanka" (Polanka) napíšu "Pohanka". "Valach" je něco jiného než "Vlach". Každý z nás byl "zrozený", ale ne každý byl "urozený", "zrzený", "uzený". A což teprve, když místo "zplozen" bezděky napíšete "zpocen". V tom má pro mě čeština zvláštní kouzlo.

5. Při utváření a zpracování příběhů se mi otevírají souvislosti a mohu se mnohému naučit o historii.

• Objevil jsem například, že jeden z mých přímých předků, jistý Bernard Král, byl vojákem ve službách generála Laudona. V tu chvíli pro mě odrhovačka "generál Laudon jede přes vesnici" a postava Ernsta Gideona von Laudona dostala v mnohém jiný rozměr. Hodně se také učím o 1. světové válce, Slezsku apod. O tématech, která dosud šla jaksi kolem mne. Chyběl jim kontext. Snaha alespoň částečně porozumět životu předků, takový kontext poskytuje.

Expozice generála Laudona v Novém Jičíně. Zdroj: http://www.expozicelaudon.cz/

6. Najít určité datum či podrobnost je pro mě výzva.

• Hledání mě přimělo k větší trpělivosti a systematičtějšímu pojetí práce. Výzvou pro mě bylo nalezení data úmrtí mého praděda Antonína Friedela. Pokračující výzvou je zjišťování, kdy a kde padl ve Velké válce praděd Metoděj Rozehnal, odkud přišli Friedelovi (mí přímí předci) do Polanky apod. Různorodé výzvy se nachází v jakémkoli rodopisu.

7. Lépe mohu porozumět práci archivářů a matričních pracovníků.

• Digitalizace archiválií je kouzlo, které dává nový smysl práci archivářů. Zájem o rodopisnou práci je velký, archiváři vidí využití výsledků své práce jak ze strany profesionálních badatelů a vědecké komunity, tak i ze strany amatérů jako já. Záleží ovšem i na štěstí. Východočeský archiv v Zámrsku není zdaleka tak digitalizován, jako Zemský archiv v Opavě. Chtěl jsem příspěvek oživit kromě portrétu i o záznam narození nakladatele Jana Otta, ale matrika z Přibyslavi, kde se narodil, je dostupná pouze v badatelně archivu v Zámrsku. Při kontaktu s pracovníky matrik na úřadech také vnímám, koho práce baví (drtivou většinu) a pro koho je to pouhá "úředničina". 

8. Mohu poznat nová místa, spojená s historií rodu.

• Míst k poznání je požehnaně. Mohou být cílem výletů pro dospělé i děti. Města a obce, muzea, hrady a zámky. I hřbitovy. Nemusí jít vždy jen o rodopis. Zjistil jsem, že existoval světec sv. Liborius a v neděli 19.7.2015 jsem se vypravil na pouť do Jesence. Zde je příběh na blogu.

9. Předkové jsou v systemice "větší" než my, a proto mohu prožívat vděčnost za vlastní existenci.

• O systemickém pohledu na předky jsem psal zde. Zejména při práci na vývodu předků zjistíme, kdo všechno "může za to", že jsme na tomto světě. Přitom stačí jen pár generací. V tomto duchu považuji za pravdivý citát amerického spisovatele se španělskými kořeny, George Santayany - "Ti, kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu ji opakovat."

10. V různých ohledech se lze stále něčemu novému učit.

• Kupříkladu - práce s Internetem, pravopis, latinu, němčinu, staré styly písma, historie, zeměpis, fotografování, filmování, skenování, hledání v mapách, komunikace s úřady... Pro mě je to i práce s blogem a systémy pro tvorbu blogu, sociální sítě apod. Na druhé straně chápu, že když se někdo rád "vrtá" v autech a pořád něco opravuje a kutí, tak práce s knihami a archivními pomůckami pro něj nebude to pravé ořechové.

11. Vždy je něco, co může udivit a překvapit.

• Díky propojení v sítí MyHeritage jsem zjistil, že potomci z mého rodokmenu žijí v Německu, Polsku, USA apod. Překvapivou domněnkou, která možná skrývá překvapení, může být příchod rodu Friedelů z polské (slezské) Wroclawi. Nepříjemným překvapením jsou chybějící matriky i opisy (např. v Uhřicích, Dambořicích či Jistebníku). Je to vzrušující a radostné, ale i smutné.

12. Čas hraje s vámi.

• Digitalizace archivů postupuje. To, co je možné nyní, bylo před 5 lety daleko komplikovanější a časově náročnější. Technologický pokrok (Internet. e-maily, skenování, digitální fotografie...) hraje v náš prospěch. To přináší chronologický běh času. Otázkou zůstává u toho KDY JE TEN SPRÁVNÝ OKAMŽIK ZAČÍT? Nikdy není pozdě. Třeba na vás za rohem číhá Kairos.

Chronos a Kairos

Už jste slyšeli o starořeckém dvojím pojetí času - chronos a kairos?

Chronos je chronologické, postupné plynutí času, které můžeme měřit hodinami. 

• Pro ženy - když vařím brambory, nastavím si minutovník na 18 minut od doby, kdy voda začne vařit. 
• Pro muže - jezdím přes léto autem na letních pneumatikách.

Kairos lze chápat jako správný/příhodný okamžik. Okamžik, který lze propásnout (a pak toho litovat). Čas, kdy z každého okamžiku uděláte příležitost.

• Pro ženy - propásnete-li správný okamžik, brambory jsou buď převažené nebo nedovařené (a špagety už nebudou al dante). Manželka do brambor píchne vidličkou a pozná, zda je ten správný moment je odstavit z plotny. Já musím počkat na pípání minutovníku.
• Pro muže - kairos nastal, když jsem chtěl přezout na letní gumy a známý, který to měl udělat (já se v autech nevrtám), mi je přivezl pneumatiky zpět, protože už byly "šrot". Nastal správný okamžik koupit nové letní pneu.

Kairos - řecký bůh příhodného času. Zdroj: Museo di Antichitá di Torino, Itálie.

Rodopisná práce zaznamenává průběh toku času (chronos, který již uběhl). Kdy se kdo narodil, oženil/vdal a zemřel. Z této chronologie se snažím domyslet a dotvořit příběh. Je to rekonstrukce chronos času. O tom, kdy pro mě nastal kairos - správný moment se rodokmenem začít zabývat - jsem už příspěvek. napsal.

Chronos je zaznamenán v matrikách, pozemkových knihách a dalších datovaných archivních pramenech. Rodopisný kairos, okamžik inspirace, který se vám snaží napovědět, že je dobré poznat své předky, k mnohým nemusí dolehnout. Minule jsem napsal příspěvek s experimentem k vyzkoušení. Zkuste tedy, zda kairos neklepe na dveře.

A pokud ano, tak mu OTEVŘETE!