12. 4. 2015

12.4.1924 se narodila Drahomíra, roz. Tomisová

Aktualizováno 12.4.2019


Z matriky ÚMOb Ostrava-Jih jsem v červnu 2015 získal kopii zápisu o narození a křtu babičky Drahomíry. Když jsem byl malá a s dědou mluvili o "Hassakovi" a "Hassačce", nevěděl jsem, kdo to je. Byli to její kmotři. Zdroj: Matrika ÚMOb Ostrava-Jih, sv. 6/1924/52/14.

Dnes si připomínám 95. výročí narození babičky Drahomíry (Drahušky, Drahuše, Drahy...). 

Babička Drahomíra (1966). Zdroj: Osobní archiv.

Narodila se v sobotu 12.4.1924 Františku Tomisovi a Emílii, roz. Aniolové. Oba její rodiče (svého praděda a prababičku) jsem ještě poznal a pamatuji se na ně. Praděda František je ten, s nímž mám fotku, jak mě chová na klíně. Babička Draha měla starší sestru Vlastu a mladší sestru Martu. Stejně jako název hry Antona Pavloviče Čechova, i ony byly Tři sestry.

Budoucí rodiče "tří sester" se brali 23.5.1921. František byl v té době voják a přijel na svou svatbu ze Slovenska. Jejich manželstvím se spojila slezská a polská krev. Podívejte se na zápis svatby.

Zápis svatby Františka Tomise a Emilie Aniol, rodičů babičky Drahomíry. Zdroj: ZA Opava. Římskokatolická fara Hrabůvka, matrika O (1907-1921), sign. č. MO III 8, inv. č. 8738, fol. 156.

Rodina Tomisů byla svázána s Hrabůvkou. Nicméně stále pátrám, proč babička začala v září 1930 chodit do první třídy v Děhylově. Od ledna 1931 byla zpět ve škole v Hrabůvce (U pošty).

Jubilejní kolonie

V roce 1921, kdy se vzali František a Emílie, se také začala budovat Jubilejní kolonie. Název měl připomínat jubileum 100 let od založení Vítkovických železáren v roce 1928. Rodiče Drahomíry v kolonii bydleli. Po svatbě s "valachem" Jindřichem Tovaryšem (28.11.1942) v kolonii bydlela i babička Drahomíra. V Jubilejní kolonii se narodila i jejich jediná dcerka - moje máma. Já jsem v Jubilejní kolonii zvládl dokonce chodit několik týdnů do školky. Babička s dědou bydleli v tzv. "půlkruhu", odkud to bylo do školky pár metrů. Pod stromy babička věšela prádlo, děda tam občas hrával s chlapama mariáš.

S dědou se brali za války, 28. listopadu 1942. Možná svatbu uspíšilo i to, že ženy, narozené roku 1924, měly být při hitlerovské totální mobilizaci nasazeny k nuceným pracím v Německu.

Blog signály.cz k tomu poznamenává:

"V roce 1943 bylo třeba dalších lidí pro válečnou výrobu v říši, určen byl ročník 1924. Po zkušenostech minulých nasazených ročníků se však lidé vzepřeli a vymýšleli nejrůznější způsoby, jak nasazení zabránit – těhotenství, domluva s lékaři, předstírání těžké nemoci…nasazena nakonec byla jen asi čtvrtina mužů a žen z požadovaného ročníku."

Z Facebooku věnovanému Jubilejní kolonii (díky) jsem si vypůjčil fotografii ze 30. let minulého století. Je na ní oblouk ("půlkruh") a byla pořízena z té strany, kde babička Drahomíra bydlela (Jubilejní 47), když jsem tam chodil do školky. 

Jubilejní kolonie, oblouk (půlkruh). Fotografie ze 30.let 20. století. Tak "kolonku" babička zažívala jako dítě. Zdroj: Facebook

V současnosti Jubilejní 47 vypadá takto. Okna vlevo v přízemí byla od bytu, kde žila babička s dědou a kde jsem býval i já a chodil odsud pár kroků do školky.

Jubilejní 47 v Jubilejní kolonii v současnosti.

Myslím, že v roce 1970 se babička s dědou přestěhovali o pár set metrů dál, na ulici Zlepšovatelů. Tam bydleli do konce života.

Jubilejní kolonie pro mě dodnes zůstala zvláštním světem, byl jsem tam "přivítán na svět" v rámci tehdejších ceremonií "vítání občánků". Po rekonstrukci kolonie prosvětlela. Rád se tam vracím.

Jubilejní kolonie - svět mé babičky - o rekonstrukci. Šipky označují okna bytu v č. 47. Zdroj: Facebook ÚMOb Ostrava-Jih.

Slezská a polská krev

Když se podíváte zde, zjistíte, že jsem se v rodokmenu babičky Drahomíry zatím daleko do minulosti nedostal. V rodokmenu Tomisů řeším jisté zapeklitosti. 

Mám však doloženu historii tří Františků. František Tomis, babiččin otec se narodil ve Vítkovicích. Jeho táta, také František (Franz), byl ve Vítkovicích hutníkem. První ze tří Františků v řadě (pradědův děd), pocházel z Velkých Kunčic (Kunčic nad Ostravicí, dnešní Ostravy-Kunčic), kde byl mimo jiné stodůlním. Starší doložená historie rodu Tomisů se odvíjí v Kunčicích, Vratimově a Rakovci (nyní součást Řepiště), tedy ve Slezsku.

Mateřská linie babičky Drahomíry, rodina Aniolů, má kořeny v Polsku. Aniol je polsky "anděl". Cesta za Anioly by nás zavedla do obce Stary Wiśnicz v malopolském vojvodství. Autem přes Gliwice je to asi 220 km a 2,5 hodiny cesty. Ještě teď tam Aniolové bydlí. O pátrání v matrikách jsem se tam ale nepokoušel. Děd od Drahomíry, František Aniol (*1874) si ve Wiśniczu 14.2.1898 bral Marii Adamczyk (*1872). Těžko říct, jak se rodiny navštěvovaly a jak či zda vůbec si Drahomíra užila svých prarodičů. Její maminka Emílie se narodila už v Hrabůvce, 38 dnů po přelomu století. Když jsem při psaní této vzpomínky kontroloval stránku matriky se zápisem o narození prababičky Emílie, na něco jsem přišel...

Tajemství dvou stran matriky z roku 1900

Tajuplný je pohled na zápis v matriční knize z Hrabůvky, kde se narodila Emílie, matka Drahušky.

Náhled celých dvou stran matriky. Zdroj. ZA Opava. Římskokatolická fara Hrabůvka, matrika N (1888-1902), sign. č. MO III 7, inv. č. 8737, fol. 232-233.
Narození Emílie Aniolové je zaznamenáno ve čtvrtém zápisu vpravo, dne 8.2.1900. 

Vlevo, v prvním zápisu je u data 5.2.1900 zaznamenán Eduard Karel Friedel, se kterým mám společné předky. Je to můj třetí bratranec, dvakrát posunutý. Pro zajímavost, zde je mužská linie jeho rodu. 
  • Eduard Karel Friedel - viz. obrázek v matrice výše (N 5.2.1900, Hrabůvka 14)
  • Eduard Friedel (25.9.1870, Zábřeh 1 - ???) - můj druhý bratranec, 3x posunutý
  • Valentin Friedel (1824 - ???)
  • Wenzel (Václav) Friedel (14.1.1797, Polanka 162 - ???)
  • Joseph Friedel (7.3.1765, Polanka - 16.4.1826, Polanka) - můj přímý předek
  • Andreas Fridel (17.11.1735, Polanka - 20.10.1797, Polanka) - můj přímý předek
  • Mathias Fridel (??? - ???) - můj přímý předek
Díky babičko! Otevřené strany jedné matriční knihy z roku 1900, odhalily odlesk stopy dvou rodů, které se za dalších 62 let měly spojit ve svátostí svatby jejich zástupců a potomků - mých rodičů!

Anděl

Za života babičky Drahy jsem o jejich předcích věděl pramálo. Kdo ví, co znala ona sama. Jako malý kluk jsem u Tomisů slýchával "polsko-německo-hrabůvkovské nářečí". Slýchával jsem jméno Aniol, a také jsem byl u "tety" v Polsku.

Vím, že se díky babičce Drahomíře mohu chlubit tím, že mi v žilách koluje i polská krev. Byla přece také trochu anděl (aniol).  A vychovala mou mámu!

Zemřela 9.3.1997. A vlastně... je andělem i teď.





Žádné komentáře:

Okomentovat

Vážím si komentářů od podepsaných čtenářů. Příspěvky můžete komentovat pod každým z nich. Své názory, náměty a dotazy ke stránkám a jejich obsahu prosím směřujte do rubriky "Vaše názory". Děkuji.

LF