Začátek mé cesty - Od konstelace k Antonínu Friedelovi

Konstelací to začalo...

Bělá u Jevíčka, sobota 25.1.2014, odpoledne. Jsem v "poli konstelace". Poprvé mimo Libchavy, kde jsem dosud konstelace zažíval jako pozorovatel nebo přímý účastník. Přede mnou je rituál - mám dostat symbolické požehnání na svou životní cestu od tří nejbližších předků v mužské rodové linii: otce (Zdeněk), děda (Alois) a praděda (Antonín). Poklekám před nimi s hlavou skloněnou a postupně požehnání dostávám. U Antonína, svého praděda to trvá o poznání déle. Uvědomuji si, že jej vlastně vůbec neznám. Je to Někdo, koho jsem nezažil a v danou chvíli ani nevím, jak se jmenuje...

Konstelace skončila. Jsem plný dojmů, respektu a úcty (a přetrvává to ve mně dosud). Dlouho mi vrtá hlavou, kdo můj praděd byl. Nakonec činím vnitřní rozhodnutí: Chci poznat své kořeny a najít své předky!

Pozn.: Konstelace (Černý, Hajduk, 2012) - zážitková metoda práce se systémem. využívá prostorové uspořádání prvků (zde praděd, děd, otec a já) a umožňuje uvidět tyto prvky ve vzájemných vztazích, vidět jejich vzájemnou dynamiku. Je to nástroj k obnově, rekonstrukci a posílení takové vztahové dynamiky a toků energie, které napomáhají k dosažení cíle systému, při zachování pravidel a řádů, které v systémech fungují.  Vychází z metody německého terapeuta Berta Hellingera.

Pořád to ve mně hlodá... 22.3. 2014 začínám pracovat s programem My Heritage. ...2.4.2014 poprvé navštěvuji stránku Family Search. ...Až 8.7.2014 si ukládám zápis o narození praděda Antonína Friedela.

Praděd Antonín Friedel

Narodil se 12.10.1871 v Polance č. 168. Jeho otcem byl Anton Friedel z rodu Valentina Friedela, matkou byla Anna z rodu Valentina Dluhosche (Dluhoše), sedláka z Polanky. Antonín měl o dva roky staršího bratra Valentina, který byl prvorozeným synem Antona a Anny.

Zápis narození mého praděda Antonína Friedela 12.10.1871 v Polance. Zdroj: ZA Opava, matrika N Římskokatolické fary Polanka (1865-1880), sign. Bi X 3, inv. č. 338, fol. 68.

Stejně jako mnoha jiným v těch časech, osud Antonínovi nepřál. Jeho táta zemřel 3.4.1875, když bylo malému Toníkovi necelých 5 let. Jako by se opakoval neznámý osud. Vždyť i Antonovi zemřel otec, a Anton byl ještě chlapec. K dovršení nepřízně osudu byla navíc Toníkova matka Anna v době smrti svého manžela v šestém měsíci těhotenství. 1.6.1875 se jí narodil syn František. Do neúplné rodiny přišel nový život a nová naděje. Bohužel, zhasla po 11 měsících, kdy František zemřel. Po otci malý Antonín poprvé ztratil i malého brášku.

Dalších 7 let se rodina vdovy Anny protloukala, bydlela v Polance č. 3. Až na počátku roku 1882 se Anna opět vdala. V lednu toho roku měla třikrát ohlášky ve Staré Bělé a 30. května si před Bohem vzala vdovce Františka Poláška, chalupníka z Výškovic.

13-ti letý Valentin a 11-ti letý Antonín získali nového tátu. I jeho osud byl pohnutý. Do manželství přivedl dvě dcery a syna. Amálii, která byla stejně stará jako Antonín a 7-letou Marii. Syn Eduard měl 8 let. Avšak čtyři děti v prvním manželství František už pochoval. Stejně jako svou ženu Františku, rozenou Lička. Nová domácnost měla najednou 5 harantů.

Z Polanky do Výškovic... a zpět

Po téměř 150 letech od příchodu mého rodu do Polanky zažil Antonín, můj praděd, tehdy ještě jako chlapec, stěhování z Polanky do Výškovic.

V předjaří 1885 přišel do nového manželství Františka a Anny, která už měla 38 let, první potomek. syn František. Bylo to potřetí, co František Polášek dal svému synu jméno František a podruhé, co totéž udělala Anna. Leč nebylo jin souzeno. Jejich syn zemřel po 7 měsících života. Skoro 14-ti letý Antonín podruhé ztratil malého bratra. Jak se to podepsalo na jeho životě si lze jen stěží domýšlet. Rodina dál žila ve Výškovicích, další dítě se však už u Polášků nenarodilo.

Nemohu vědět, jak to měl mladý Antonín se ženami. Sám se ženil až ve 27 letech. 9.2.1898 si v Krmelíně vzal Marii z rodu Františka Krejčíčka z Krmelína. A v Krmelíně na počátku manželství oba zůstali. Marie už byla při svatbě těhotná a 1.5 1898, pouhé tři měsíce po svatbě se jim ve Světlově (od roku 1849 součást Krmelína) narodil syn František. Tehdy šťastní manželé netušili, že je to první z jejich osmi dětí.

Po narození Františka se Antonín se svou ženou přestěhovali zpět do Výškovic. Antonín byl tou dobou hutníkem a podruhem (nádeníkem). Ve Výškovicích, kde s rodinou prožil přelom století  se jim narodil syn Antonín (*1899) a dcera Anna (*1901). Podle dokladů ze sčítání lidu v roce 1900, žili ve Výškovicích č. 27 Antonínova matka Anna s manželem Františkem Poláškem, ve Výškovicích č. 39 Antonínův bratr Valentin Friedel se svou ženou Aloisií a ve Výškovicích č. 46 Antonín Friedel s rodinou. Pak nastalo stěhování Antonína zpět do Polanky. Byl to "návrat ztraceného syna Polanky". další děti se už Antonínovi rodily v Polance. Postupně Božena (*1904), Rudolf (*1906, zemřel den po narození), Aloisie (*1907, zemřela po 14 dnech), můj děd Alois (*15.5.1909) a Marie (*1910). I Antonín tedy v roli otce zažil, jaké to je, když tátovi zemře malé dítě.

Při sčítání lidu v Polance v roce 1910 bydlel Antonín Friedel a ženou Marií a dětmi v obecním bytu v Polance č. 294. Zatím nevím, kde to bylo, protože v roce 1911 proběhlo v Polance přečíslování, které se stalo základem dnešního stavu. Antonín byl veden jako nádeník, pracující na polním hospodářství. Manželka Marie "pomáhala za mzdu". Neměli žádná domácí užitková zvířata. Sousedem Antonínovi a jeho rodině byla rodina Augustina Zavadila, hostinského v Obecním hostinci v Polance.

Obecní hostinec Polanka (cca. 1920). Zdroj: zde (srovnání se stavem r. 2005)

Velká válka a Moravská Ostrava

Do života mého praděda zasáhla také Velká válka (1. světová). Z krátkého životopisu jeho syna Aloise vyplývá, že v přibližně 43-47 letech se Antonín války zúčastnil. Děda Alois píše: "můj otec byl válečný invalida z 1. světové války". Zkoušel jsem pátrat v rámci Vojenského historického ústavu v Praze a našel jsem dvě zmínky o zraněných jménem Anton/Antonín Friedl. Není zde však uveden věk, ani místo narození, takže shoda totožnosti s pradědem Antonínem je nespolehlivá a nelze ji s jistotou potvrdit.

Kadet Friedl Anton, 57. pěší pluk, 11. rota, postřelen do levé nohy, Posádková nemocnice č. 15 v Krakově. Zdroj: VHÚ

Anton Friedl, 78. pěší pluk, 4. rota, nemocen, nemocnice pro zraněné v Chodové Plané. Zdroj VHÚ

Byla to další z mnoha osudových ran, kterým Antonín čelil. Kdoví, zda všechny zásahy osudu nebyly příčinou toho, že v Moravské Ostravě 15.2.1921 vystoupil z církve a zůstal bez vyznání.

Poslední tajemství?

Obestřena tajemstvím je zatím otázka: Kdy a kde praděd Antonín Friedel zemřel? Jeho manželka Marie zemřela za války, 15.11.1943 v Moravské Ostravě, na ulici Hlubinská 57. Zemřela jako vdova.

Bylo to necelý půlrok předtím, než pod koly tramvaje zahynula Františka Rozehnalová, tátova máma, a tedy snacha Marie Friedelové. Osud si zase zahrál svou hru - s dědem Aloisem a jeho syny Zdeňkem a Rostislavem. Rýsuje se další příběh, který někdy popíšu.

Záchytným bodem je i to, že podle životopisu dědy Aloise, zřejmě kolem roku 1930, on jako kamelot "živil sebe a svou rodinu - matku a otce". Antonín tedy pravděpodobně zemřel mezi rokem 1930 až 1943 a bude zapsán v občanské matrice (bez vyznání), pravděpodobně spadající pod Moravskou Ostravu.

Oproti stavu z 25.1.2014 už toho o "neznámém" pradědovi Antonínu Friedelovi vím víc. Jeho život byl podroben mnoha zkouškám. Nebyl zámožný, spíše se "protloukal". Dvakrát opustil rodnou Polanku. Od jeho života už můj rod (táta a já) s Polankou přímo spojen není. Kořeny však zůstaly.

Byl to jeden z mých čtyř pradědů, předek, který mi v Bělé u Jevíčka nakonec dal požehnání a já díky tomu našel své kořeny.

Zdroje a poděkování

Příběh byl vytvořen s využitím dostupných matrik z digitalizovaného fondu ZA Opava, dokumentů ze sčítání lidu ve Výškovicích v roce 1910 (digitální badatelna Archivu města Ostravy), ze sčítání lidu v Polance v roce 1910 (Family Search) a dvoustránkového životopisu mého dědy Aloise z roku 1969.

Jak jsem zmínil na začátku, zápis o narození praděda Antonína jsem provedl 8.7.2014. Speciální poděkování tedy patří paní Ivaně Gebauerové, archivářce matriční agendy Zemského archivu v Opavě. Dne 8.7.2014 mi poslala e-mail, který mnohé změnil. Mimo jiné v něm stálo:

"Dobrý den pane Friedele,

budete překvapen - zasíláme snímky z rodné matriky Polanky n. O...."

Překvapen jsem byl. Má ČTYŘMĚSÍČNÍ PRÁCE BYLA OMYLEM... I toto je milí čtenáři jiný příběh...

Aktualizace 9.4.2015 - Tajemství za dveřmi č. 15 ODHALENO!

MÁM TO! Dnes jsem se vydal na matriku úmrtí ÚMOb Moravská Ostrava a Přívoz. Od loňského podzimu je na "nové adrese". Navigátor mě poslal s pořadovým číslem do dveří č. 15.

Zde se skrývalo "tajemství" data úmrtí Antonína Friedela

Přivítala mě velmi ochotná a milá paní matrikářka Marcela T. Už mi významně pomohla s hledáním úmrtí babičky Františky, roz. Rozehnalové. Zadal jsem jí údaje a jednu rozhodující maličkost. Že Antonín vystoupil z církve v roce 1921. ... Pak přinesla knihu s indexy jmen zemřelých v občanské matrice... A našli jsme, že jistý Antonín Friedel zemřel v roce 1935. 

... Paní Marcela tedy odběhla pro příslušnou matriční knihu úmrtí. Listovala v ní... a pak pronesla slova "Tak jsme vašeho pradědečka našli!". Nahrával jsem to, ale, protože jsem se jí nezeptal na souhlas, nechci původně zamyšlený odkaz na kratičké audio prezentovat. Tady je symbolická tečka za životem praděda Antonína Friedela.

Zápis o úmrtí praděda Antonína Friedela. Zdroj: Matriční kniha úmrtí ÚMOb Moravská Ostrava a Přívoz, sv. 2, roč. 1935, str. 347, p.č. 28

Zemřel 31.3.1935 v Ostravě-Hulvákách na ulici Tomáškově/Tománkově č. 265 (trochu nečitelné, žádná taková ulice už v Hulvákách neexistuje). Příčinou smrti byla rozedma plic. V kolonce povolání měl uvedeno - hutník.

Při cestě zpět domů jsem si uvědomil, že je v tom něco tajemně mystického a symbolického ve vztahu ke konstelaci v úvodu tohoto příspěvku. 30.3.2015 jsem napsal příspěvek o příbězích, na které se můžete v blogu těšit. Na praděda Antonína jsem často myslel. Datum jeho úmrtí byl posledním kouskem do mozaiky základních dat doložené mužské linie mých předků, který mi dosud chyběl. A právě na 31.3.2015 připadlo 80. výročí Antonínovy smrti. Zažil Rakousko-Uhersko a Velkou válku. Zažil i start Československa jako "první republiky". V tom dobrém i zlém. 

Dobro a zlo. Kudy vede tenká dělící linie, která je odděluje? Jak ji zažívali a vnímali praděd Antonín a jeho syn Alois? Zde, mezi roky 1930-1935 vidím zárodky příběhu, k němuž ještě nemám dostatek faktů, jen náznaky a spekulace. Je to příběh rebelů a "dělnictva" na Ostravsku.

Další výzvy k dokončení příběhu

Z příběhu vyplývají tři výzvy. 

• Zajít na matriku úmrtí ÚMOb Moravská Ostrava a Přívoz a pokusit se z občanské matriky mezi roky 1930-1943 zjistit kdy a kde Antonín Friedel, zemřel. Už mi velmi ochotně pomohli v pátrání po datu úmrtí babičky Františky, roz. Rozehnalové.
• Aktualizace 9.4.2015 - Splněno. Podrobnosti viz. "Tajemství za dveřmi č. 15" výše.
• Kontaktovat Obecní úřad v Polance nad Odrou a pokusit se zjistit, zda je možné najít stav a rozložení domů v Polance před přečíslováním v roce 1911. 
• Aktualizace 8.4.2015 - Kontaktoval jsem tajemnici úřadu a ta s pomocí odboru katastru zjistila, že žádné informace o bývalém číslování domů v Polance před rokem 1911 nejsou k dispozici. Byla moc laskavá a přeposlala mou žádost bývalému dlouholetému a vzornému kronikáři Polanky, panu Jaroslavu Královi. Česká televize o něm kdysi dokonce natočila dokument "Král z Polanky". Můžete se na něj podívat zde.
• Zkusit kontaktovat někoho z žijících potomků synů Antonína Friedela (asi prvorozeného Františka a druhorozeného Antonína) a zjistit, zda existují nějaké další dokumenty, důkazy a fotografie o existenci mého praděda. To je pro mě asi největší výzva.