28. 4. 2015

Od tovaryše k Tovaryšům

Můj děda Jindřich byl mistr. I když byl vlastně Tovaryš. Byl totiž mistr humoru. Vždy říkával: "Mě se na nic neptejte, já jsem jenom tovaryš. Zeptejte se mistra." Tajemství jeho příjmení se zdá být snadno odhalitelné. Moldánová (2004) u příjmení Tovaryš stroze poznamenává:

"Vyučený a zkoušený řemeslnický pomocník / též druh, společník."

Nahlédněme spolu pod pokličku.

Tovaryš a Valašsko

Radim J. Vašut, v článku O původu valašských rodů na Rožnovsku uvádí:

"...Mnohé o původu obyvatel Valašska nám mohou prozradit staré matriky a dokumenty.  Především obcí podél horních toků obou Bečev, které byly na Rožnovsku a Vsetínsku osídlovány jako poslední. Před rokem 1781 nebyla uzákoněna příjmení, proto naši předci měli svá křestní jména a "přezdívky", které někdy byly stará rodová příjmení, jindy charakterizovaly původ, vlastnosti, vzhled apod. ..."

Zmiňuje i příjmení Tovaryš (řemeslnický učeň). Neuvádí ho však v tabulce rodů, u nichž dokládá od kdy je rod uváděn a počet nositelů daného příjmení v roce 2007. Mezi nimi jsou i rody, které jsou v mém rodokmenu a zmiňoval jsem je v příspěvku o místech svých předků. Např.
  • Fárek, rod uváděn od r. 1656
  • Rára, od r. 1591
  • Vokáč, od r. 1692
  • Žitník, od r. 1656
První zmínka o příjmení Tovaryš se v matrice Dolní Bečvy poprvé objevuje v r. 1661.

10.2.1661 byla pokřtěna Anna, dcera Jiřika Tovaryše a Zuzany z Dolní Bečvy. Zdroj: ZA Opava, sign. VM VIII 24, inv. č. 10140, fol. 39.

Podle webu Kde Jsme bylo v roce 2013 v České republice celkem 130 nositelů příjmení Tovaryš. Největší hustota výskytu je na Valašsku. 34 Tovaryšů bylo evidováno v ORP Rožnov p. Radhoštěm (kam spadá i Dolní, Prostřední a Horní Bečva, Hutisko-Solanec atd.),  13 Tovaryšů bylo evidováno v ORP Valašské Meziříčí.

Počet výskytů příjmení Tovaryš a jeho územní rozložení (2013). Získáno 28.4.2015. Zdroj: http://www.kdejsme.cz.

Pro zajímavost doplním ještě počty výskytu v ČR u dalších hlavních příjmení z mého rodokmenu:
  • Friedel (213) - další mutace: Friedl (473), Fridel (18), Frýdl (491), Frýdel (9), Frídl (56)
  • Tomis (256)
  • Rozehnal (526)

Těžko už zjistím, jaké řemeslo vedlo ke vzniku příjmení Tovaryš v rodu mé matky. Je však pravděpodobné, že Tovaryšovi byli řemeslníky (a tovaryši), než se stali pasekáři a usadili se na Bečvách a na Hutisku. Řemeslo ve 13.-16. století bylo spjato s cechy. Dozvědět se o fungování cechů, mistrů a tovaryšů, znamená povzbudit fantazii o tom, jak předkové rodu Tovaryšů přišli ke svému příjmení.

Cechy - domov tovaryšů

Vznik řemeslnických cechů je spjat s se zakládáním měst ve 13. století v průbehu Velké kolonizace. Pro každé nové město byli řemeslníci přínosem. Proto ve městech vznikalo tzv. právo míle, které zaručovalo řemeslníkovi monopol v okruhu jedné míle. V tomto okruhu nesměl nikdo další provozovat stejné řemeslo. Existovala pověstná výjimka - nepostradatelní kováři, kteří se mohli usadit kdekoliv.

"Městské úřady volívaly cechovní představenstvo, dohlížely nad sazbami a cenami trhovými, ohledávaly spolu s cechovními staršími dobrotu zboží a rozhodovaly o sporech cechu s cechem".


Cechy vznikaly z původních bratrstev, když v některém městě bylo více řemeslníků stejného řemesla. Cechy se sdružovaly po praporci, po štítu nebo po znamení, pod nimiž kráčeli v procesí. Postupně se vyvinula zásada, že je třeba chránit ty členy (a pouze ty členy), za které se může cech zaručit. Proto v čele cechu stáli povětšinou dva cechmistři - starší a mladší. Cechmistři museli složit přísahu, takže třeba u soudu už nemuseli přísahat znovu. Obvykle přísahali na 5 povinností - že budu:
  • ... hleděti cti a slávy Boží
  • ... zachovávati poslušnost vrchnosti
  • ... opatrovati pořádek v cechu a dbáti kázně
  • ... k mistrům chudým i bohatým chovati se stejně
  • ... dbáti, aby v prodejích řemesla nikomu se neublížilo
Cechmistr měl pokladnici, pečeť, opatroval řád cechu, peníze a registry, do nichž se zapisovali učedníci, tovaryši a mistři. Z pokladny cechu se hradily potřeby cechu, platily půjčky a podpory "nuzným členům" a vypláceli útraty spojené s kostelem a pohřbem (to byl původní účel bratrstev, které existovaly ještě před vznikem cechů). Pohřeb člena cechu byl poslední slavností, kterého se pod pokutou museli zúčastnit všichni příslušníci cechu. V kostele cechmistři obvykle sedávali ve vyhrazených lavicích, na trzích měli přední místa. Cechmistři "netrpěli prací nedělní". Nejtěžšími zločinem v cechu bylo zlodějství, kuběnářství a cizoložství.

Hlavním psaným předpisem cechů byly tzv. artikuly (články) či statuta. V roce 1731 byl v Čechách vydán cechovní patent, který nařizoval řadu podrobností cechovního života. Mezi jinými i nechat si artikuly potvrdit panovníkem, což se předtím dělo jen výjimečně. Zajišťoval ochranu tovaryšů, aby nebyli vypuzování z cehů a ohrožováni na živobytí. Také nařizoval, aby vyučený tovaryš v jednom městě byl uznán v jiném městě, popisoval postupy při udělování výučních listů tovaryšm a jejich povinnosti vůči mistrům a závazek k mlčenlivosti o výrobních postupech.

Celý dokument si můžete online prohlédnout na stránkách Vědecké knhovny v Olomouci zde. Takto vypadá jeho titulní stránka:

Titulní list Cechovního patentu z roku 1731. "My Karel VI., z boží milosti volený...". Zdroj: Vědecká knihovna Olomouc

V roce 1739 pak byly vydány generální cechovní artikuly, jakási obdoba vzorových stanov pro cechy.

Pracovní doba v cechu byla 15-16 hodin denně. Cechy měly své pravidelné schůze, které řídil starší tovaryš. Cechmistr dohlížel, aby na schůzích "nepovstal nějaký neřád". Na programu schůzí bylo představení přivandrovalých tovaryšů, vybírání členských příspěvků a urovnávání sporů mezi tovaryši. Posledním bodem schůze byl soud o rvačkách. Pokutován byl každý tovaryš, který na schůzi přišel "bez klobouku a bos". Schůze končila volnou zábavou, kdy se pilo na cechovní řád. Potrestán byl však přísně ten, kdo se opil do němoty.

Tovaryš - od učedníka k mistru

Od 16. století se učedník nedostal k mistru, jehož učení nemělo platnost. Otcové přihlašovali k mistrům své syny už ve dvanácti letech. Mistr učedníka představil na cechovní schůzi. Po formalitách (povolení vrchnosti, důkaz o poctivém zplození apod.), pokud proti učedníku a mistrovi nikdo nic nenamítal, byl učedník po povinném slibu zapsán do cechovních lejster. Mistr tím přejal otcovská práva a měl povinnost chlapce živit a šatit i právo jej tělesně trestat (povoleno bylo 20 ran metlou).

Tovaryš odpočíval maximálně 9 hodin denně a během jídla. Negativním důsledkem dlouhé práce tovaryšů bývalo nemírné pití. Tovaryši dostávali stejnou mzdu, aby si nemohli mistry vybírat. Zručnější tovaryš obvykle dostal alespoň kvalitnější jídlo. Ke mzdě tovaryše totiž patřila strava "při jednom stolu s celou rodinou". U mistra měl tovaryš také byt, kterým byla jeho dílna.

Brzo po vyučení měl tovaryš odejít na vandr. To se netýkalo synů mistrů, což jiným tovaryšům ztěžovalo k mistrům přístup. Před odchodem na vandr musel tovaryš požádat o list výuční, v němž bylo uvedeno, že "se poctivému řemeslu vyučil a je z poctivého lože".

Když tovaryš přivandroval do nějakého města, musel zamířit do cechovního šenku, kam se hlásila nabídka a poptávka po práci. Tovaryš musel mít filec - tlumok, jinak nebyl přijat. Večer přivandrovalého tovaryše vyzpovídali starší tovaryši ("ruky mu podati nesměli, prve než ho pořádně prozkoumali"). Pokud práce nebyla k mání, dostal tovaryš podporu na svůj další vandr. Psancem se stával ten tovaryš, který opustil svou ženu nebo utekl od mistra bez výpovědi. Výpověď byla obapolná a trvala zpravidla jeden týden.

Zikmund Winter o tovaryších v roce 1913 napsal:

"Zánovní tovaryš po svém vyučení dlouho na místě nepobyl: musil na vandr. Řád tomu chtěl, aby tovaryš takový pěkně se s mistrem rozešel, ruky podáním aby mistru a mistrové z lásky a opatrování poděkoval, pořádně odpuštění vzal. ... Mladík sebral list výučný, opásal se zbraní nějakou, vzal filec na záda a šel." (s. 340).

"Jiný druh vandrovních tovaryšů byli oni tovaryši "dospělí", kteří, nejsouce v jednom městě spokojeni, šli za prací do města jiného. Ti tedy nechodili na zkušenou. Nechodili také za hranice. Mívali za to namnoze větší a těžší filce: nosívalť mnohý řemeslné náčinní s sebou." (s. 342).

"Hospoda cechovní, hospoda tovaryšská, čili "šenk" byla reálním znamením i střediskem organizace tovaryšské." (s. 343). "Proto ten tovaryš, který nevešel do hospody, urazil organisaci, snížil "slavnou hospodu" a tovaryšský šenk. Arci tu, kde nebylo tovaryšské hospody, tovaryš musil po starodávnu přímo do mistra k mistru." (s. 344).


Z tovaryše se stal mistr po složení mistrovské zkoušky a v určitých řemeslech po vyrobení "mistovského díla". Zkouška se vykonávala proto, aby se k cechu dostali jen lidé zruční a dovední, kteří měli být "řemeslu svému ke cti a cechu k pochvale".

Cechy ve svém důsledku potlačovaly konkurenci a také svým způsobem konzervovaly technologické postupy. K inovacím mohlo dojít až tehdy, pokud nový postup schválil celý cech. Kvůli přílišnému svazování pravidly, docházelo často k jejich porušování. Příkladem bylo časté překračování povoleného počtu tovaryšů, kteří pracovali pro mistry. Nepružnost se stala i jedním z důvodů, proč cechy zanikly. V nás byly cechy zrušeny v roce 1859 novým živnostenským řádem.

Být tovaryšem nebylo jednoduché. Dokážu si představit, jak se chtěli učedníci stát tovaryši a odejít na vandr i jak moc se z tovaryšů chtěli stát mistři. Bylo to po všech stránkách přilepšení, zbavení se nepříjemných povinností, ponižování, nevýhod... Všechna tato příkoří kdysi snad přispívala i k formování vlastností, když se (neznámo kdy a kde) z tovaryše stal Tovaryš.

Závěr - možná...

Mathias Towarisch (Matyáš/Matěj Tovaryš), můj přímý doložený předek, má v matrice z roku 1755 uvedeno textor (tkadlec). Narodil se v roce 1718 v Dolní Bečvě, v roce 1744 koupil na Hutisku chaloupku od otce Václava.

Tkadlec Mathias Towarisch z Hutiska (1755). Zdroj: ZA Opava, sign. VM V 1, inv. č. 2249, fol. 76.


Sobotka (2012) píše, že "Na Valašsku převažovalo tkaní podomácké, cechy byly zakládány v 16. století a v 18. století už bývaly dosti časté." Tkalcovský cech ve Frenštátu vznikl v roce 1598, v Hranicích pravděpodobně kolem roku 1523. Při pátrání po cechu tkalců v Rožnově jsem zjistil pouze to, že ve Státním okresním archivu Vsetín existuje 12-ti stránkový inventář s názvem Cech tkalců Rožnov p. Radhoštěm (1648)1674-1903. Tady se otevírá ještě další stopa... Mohla by sahat 50 a více let před Matěje, do doby, kdy se Tovaryšovi poprvé objevili v matrice Dolní Bečvy.

Ilustrativní obrázek. Zrdroj: Tkalcovské venkovské muzeum, Trutnov.

Možná bylo tkalcovství kdysi tím řemeslem, které z tovaryše udělalo Tovaryše. Podle Miky (1979) ovšem "vesnická  domácká  výroba byla doplňková a primitivnější. Vesničtí tkalci totiž ještě hospodařili na polích". Kdyby to byl případ Matyáše, měl by v matrice napsáno pasekarius (pasekář) jako mnoho jiných pasekářů v matrice z roku 1755. Tkalcem v Hutisku byl v té době ještě Martin Dorotík. Dalšími byli např. Josef Jurošek na Prostřední Bečvě, Matěj Geryk na Horní Bečvě a Jiří Bielunek na Solanci. V Rožnově bylo v roce 1755 celkem 50 tkalců! Mezi nimi i Jan Rára, s jehož dcerou Zuzanou se oženil Matějův syn Martin. Martin už byl na Hutisku pasekářem.

Bylo tedy tkalcovství pro Matěje řemeslo nebo "vedlejšák"? Z výše uvedeného usuzuji, že to bylo hlavní řemeslo. Matějem možná skončila i řemeslná minulost rodové větve Tovaryšů, jejíž součástí byl i můj děd Jindřich.

Když příjmí (přízvisko, přezdívka) a poté příjmení Tovaryš vznikalo, řemeslní učni - tovaryši vandrovali. Možná nějaký tovaryš přivandroval do Rožnova, a pak dále proti proudu Bečvy. Možná přivandroval z Frenštátu, možná odjinud. Možná někdo dostal přezdívku Tovaryš, protože nikdy nevykonal mistrovské zkoušky. Možná se některému z tovaryšů vandrování zalíbilo a mistrovské zkoušky ani složit nechtěl. Již citovaný Zikmund Winter píše (s. 342): "Mladíci poznávali cizí řemeslo, sbírali zkušenosti, jeden od druhého naučili se dobrým i zlým věcem a nejednomu zalíbil se toulavý život víc než práce."

Možná přišli Tovaryši s dalšími Valachy přes Karpatský oblouk z dnešního Rumunska při Valašské kolonizaci. To zůstane obestřeno tajemstvím. Nezdá se mi to ovšem příliš pravděpodobné.

Možná je to celé jinak. Děda Jindřich Tovaryš (na fotce zde) byl pro mě mistr. A Valach.


Literatura:
  • Mika, A.: Řemesla a obchod v českých městech ve světle tereziánského katastru (s. 104-138). In Čarek, J.: Pražský sborník historický, roč. 11., Panorama, Praha, 1979.
  • Moldánová, D.: Naše příjmení. Agentura Pankrác, Praha, 2010.
  • Sobotka, R.: Rožnovští tkalci. Městská knihovna Rožnov p. Radhoštěm, 2012.
  • Winter, Z.: Český průmysl a obchod v 16. věku. Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, Praha, 1913. Dostupné online. (kapitola "Tovaryš" - str. 339-440)

Další informace a dobové dokumenty k cechům (např. statuty, vandrovní kížku...) najdete zde, tip na výlet do Prahy za poznáním cechů je zde.

24. 4. 2015

Místa, kde se narodili mí přímí předkové

400 let dějin - 12 generací

(Tento článek průběžně aktualizuji - naposled 28.6.2018)

Dosud mám ve stromu přímých předků potvrzena jména celkem 969 mužů a žen do 13. generace. Další stovky jmen se týkají jejich rodin a příbuzných, spřízněných sňatkem. Pro představu - úplný strom dvanácti generací, v němž by byli zahrnuti jen přímí předkové, by čítal teoreticky celkem 8 192 mužů a žen. V praxi to je méně i proto, že někteří jsou přímými předky 2x (ztráta předků). Příběhy takových předků najdete v Dambořicích a Uhřicích, ve Smolkově i v Klimkovicích a Polance. Ovšem celkově to ani u mě není tak žhavé. Ve 12. generaci mám pouze 32 známých jmen z celkových 4 096 možných, které tato generace reprezentuje. Ve 13. generaci pouze tři, jednoho s narozením kolem roku 1587.

O 12. a 13. generaci předků už není jednoduché získat informace. Reprezentuje předky narozené a zemřelé zhruba v rozmezí let 1590-1650 - v období třicetileté války (1618-1648) a těsně před ní. V tom čase postupně gradoval spor mezi římskokatolickou církví a luteránstvím (evangelíky). Po třicetileté válce se začala habsburská koalice tvrdě a násilně prosazovat v českých, moravských a slezských zemích tzv. rekatolizaci, znovuobrácení nekatolíků na římskokatolickou víru. Paradoxně rekatolizace vedla k zavádění matrik a přesnější evidenci obyvatel, obrácených na "pravou víru".

Z potenciálu historie 400 let, mám matematicky vzato podchyceno 23% jmen svých přímých předků. Tedy každého pátého předka. U mnoha z nich nemám údaje o datu a místě narození či úmrtí. I přesto chci sdílet výčet míst, odkud mí přímí předci pocházeli. Všechna místa jsou ze Slezska a Moravy, (zatím) jedinou výjimkou je dnešní Polsko.

Slezsko, Ostravsko, Valašsko, Jižní Morava, Malopolsko

Vydejte se se mnou na místa, kde mám zapuštěny kořeny. Pro mě je to kouzlo - představit si stovky a tisíce mužů a žen, z různých koutů země, ve hře proudu času a Života. Na konci takové hry stojí každý z nás. A hra Života stále pokračuje v nás a našich potomcích.

Zde je výčet obcí a měst v abecedním pořadí, s českými názvy. U každého místa jsem uvedl odkaz na Wikipedii (pod znakem) a příjmení těch rodů, které z dané obce jsou v mém rodokmenu přímých předků zastoupeny. Označil jsem i místa v historickém Slezsku. Většinou nositelé těchto příjmení v daných městech a obcích žijí dodnes. S velkou pravděpodobností máme společné předky. Čím dále za odrážkou je příjmení uvedeno, tím dřívější generaci reprezentuje. Každé místo má zcela jistě své genius loci, ducha místa. Některá znám, některá ne.


Místa narození mých předků

  • Archlebov

    • okr. Hodonín, spadá pod ORP (obec s rozšířenou působností) Kyjov
    • Staněk
Znak obce Archlebov. Zdroj: Wikipedia

  • Bošovice

    • okr. Vyškov, ORP Slavkov u Brna
    • Sedláček
Znak obce Bošovice. Zdroj: Wikipadia


    • Černčnín

      • součást města Bučovice, okr. Vyškov, ORP Bučovice
      • Rozhon
    Znak města Bučovice. Zdroj: Wikipedia

    • Dambořice

      • okr. Hodonín, ORP Kyjov
      • Ambrož, Aujezdský/Oujezdský, Brankovský, Hortvík/Hartvík, Hudec, Janků(j), Klabauch, Kocman, Konečný, Král, Kramář, Kratochvíl(a), Kroupa, Luskač, Mokrý, Nosek, Opavský, Panáček, Peroutka/Perutka, Pok, Pučálka, Šaněk, Šemora, Toman, Trumpeš, Vítek, Žáček, Žalkovský
    Znak obce Dambořice. Zdroj: Wikipedia

      • Dolní Bečva

        • okr. Vsetín, ORP Rožnov pod Radhoštěm
        • Divín, Tovaryš, Žitník
      Znak obce Dolní Bečva. Zdroj: Wikipedia

        • Dražůvky

          • okr. Hodonín, ORP Kyjov
          • Masopust

        Znak obce Dražůvky. Zdroj: Wikipedia

        • Hlučín 

          • okr. Opava, historická země Slezsko
          • Holubek
        Znak města Hlučín. Zdroj: Wikipedia

          • Horní Bečva

            • okr. Vsetín, ORP Rožnov pod Radhoštěm
            • Bartek, Belháč, Divín, Kramoliš, Macura, Malý, Martiňák, Tovaryš, Žitník
          Znak obce Horní Bečva. Zdroj: Wikipedia

            • Horní Bojanovice

              • okr. Břeclav, ORP Hustopeče
              • Žaluda
            Znak obce Horní Bojanovice. Zdroj: Wikipedia

            • Hrabová (Velká Hrabová)

              • nyní samostatným městským obvodem statutárního města Ostrava
              • Maluch(a)
             
            Znak městského obvodu Ostrava-Hrabová. Zdroj: Wikipedia

            • Hrabůvka (Malá Hrabová, Hrabůvka u Vítkovic)

              •  nyní součást městského obvodu Ostrava-Jih, statutární město Ostrava
              • Tomis, Tovaryš
            Znak současného městského obvodu Ostrava-Jih. Lépe by se možná hodil znak Hrabové. Hrabůvka byla označována za Malou Hrabovou. Zdroj: Wikipedia

              • Hrabyně

                • okres Opava, historická země Slezsko 
                • Kramář, Novák, Riedl/Riedel, Schwarz
              Znak obce Hrabyně. Zdroj: Wikipedia


              • Hutisko

                • nyní součást obce Hutisko-Solanec, okr. Vsetín, ORP Rožnov pod Radhoštěm 
                • Koláček, Graclík, Pavlica, Tovaryš
              Znak obce Hutisko-Solanec. Zdroj: Wikipedia


                • Jezera

                  • nyní součást městysu Pozořice, okr. Brno-venkov, ORP Šlapanice
                  • Šubrt
                Znak obce Pozořice, jejíž součástí je od r. 1942 obec Jezera. Zdroj: Wikipedia

                • Karlovice 

                  • nyní Velké Karlovice, okr. Vsetín, ORP Karolinka 
                  • Babčan/Holčák, Kubáň, Lukáš, Stavinoha, Závorka
                Znak obce Velké Karlovice. Zdroj: Wikipedia

                  • Klimkovice

                    • okres Ostrava, historická země Slezsko 
                    • Furman, Kubiš/Kubis, Mazur/Mazurek, Najvert, Richter, Teplar (Teplár, Teplárek)
                    • "Řízení osudu" nedaleko Klimkovic teď žiji.
                  Znak města Klimkovice. Zdroj: Wikipedia

                    • Kloboučky

                      • součást města Bučovice, okr. Vyškov, ORP Bučovice
                      • Přikryl
                    Znak města Bučovice. Zdroj: Wikipedia

                    • Kobeřice u Brna

                      • okr. Vyškov, ORP Slavkov u Brna
                      • Hudec, Šroma (nyní možná Šrámek)
                     
                    Znak obce Kobeřice u Brna. Zdroj: Wikipedia
                     

                    • Kouty

                      • nyní součást obce Kravaře, okr. Opava, historická země Slezsko
                      • Halfar, Holubek, Malohlava, (Moravec), Rozkošný, Skřeček, Tichý, Urbánek, Vilášek/Willaschek
                    Znak města Kravaře. Zdroj: Wikipedia

                        • Kovalovice

                          • okr. Brno-venkov, ORP Šlapanice
                          • Divácký, Grešl/Gressl, Novák, Severa, Valehrach, Železný
                        Znak obce Kovalovice. Zdroj: Wikipedia

                          • Krmelín

                            • okr. Frýdek-Místek, ORP Frýdek-Místek 
                            • Krejčíček, Křístek, Matušek

                          Znak obce Krmelín. Zdroj: Wikipedia

                            • Kylešovice

                              • nyní městská část, statutární město Opava, historická země Slezsko
                              • Pavlík
                            Znak města Opava. Zdroj: Kylešovice - Wikipedia

                            • Lagnov (znak - viz. Klimkovice)

                              • nyní součást města Klimkovice, okr. Ostrava, historická země Slezsko
                              • Furman/Furmánek, Wolfsberger

                            • Lhota (Lhota u Opavy, Háj ve Slezsku - Lhota)

                              • nyní součást obce Háj ve Slezsku, okr. Opava, ORP Opava, historická země Slezsko
                              • Valášek
                            Znak obce Háj ve Slezsku. Zdroj: Wikipedia

                              • Liptál 

                                • okr. Vsetín, ORP Vsetín 
                                • Kachtík, Krampota, Mozga, Smílek, Škrabánek, Vychopeň

                              Znak obce Liptál. Zdroj: Wikipedia

                                • Luleč

                                  • okr. Vyškov, ORP Vyškov
                                  • Bádal, Hlaváč, Krejčíř, Kučera, Smutný, Sysel, Vacek, Walter/Valtr, Zigmund, Zmrzlý

                                Znak obce Luleč. Zdroj Wikipedia

                                • Mouřínov

                                  • okr. Vyškov, ORP Bučovice
                                  • Poláček, Libenský
                                Znak obce Mouřínov. Zdroj: Wikipedia


                                • Nemojany

                                  • okr. Vyškov, ORP Vyškov
                                  • Adamec, Klement (mlýn Chobot), Kramář, Přikryl, Srna
                                Znak obce Nemojany. Zdroj: Wikipedia

                                • Nížkovice

                                  • okr. Vyškov, ORP Slavkov u Brna 
                                  • Auda/Huda, Krahulec, Lukášek
                                Znak obce Nížkovice. Zdroj: Wikipedia

                                  • Nová Bělá

                                    • nyní samostatným městským obvodem statutárního města Ostrava
                                    • Křístek, Reček
                                   
                                  Znak městského obvodu Ostrava-Nová Bělá. Zdroj: Wikipedia

                                  • Otnice

                                    • okr. Vyškov, ORP Slavkov u Brna 
                                    • Duroň, Jurášek
                                  Znak obce Otnice. Zdroj: Wikipedia

                                    • Petřvaldík

                                      • nyní část obce Petřvald, okr. Nový Jičín, spadá pod ORP Příbor
                                      • Reček
                                     
                                    Znak obce Petřvald. Zdroj: Wikipedia

                                    • Polanka

                                      • nyní Polanka nad Odrou,  městský obvod, statutární město Ostrava, historická země Slezsko
                                      • Dluhoš, Foltýn, (Fousek), Friedel, Gelnar, Kubica, Schneider, Sýkora, Ulmann
                                    Znak městského obvodu Ostrava-Polanka nad Odrou. Zdroj: Wikipedia

                                      • Prostřední Bečva 

                                        • okr. Vsetín, ORP Rožnov pod Radhoštěm 
                                        • Botur, Fojtášek, Janíček, Jurošek/Juroška, Juříček, Kafka, Kachtík, Malina, Mikulec, Pavlica,  Slovenčák, Solanský, Šmíra, Vaněk, Zetocha

                                      Znak obce Prostřední Bečva. Zdroj: Wikipedia

                                        • Rožnov p. Radhoštěm

                                          • okr. Vsetín 
                                          • Rára, Vokáč

                                        Znak města Rožnov pod Radhoštěm. Zdroj: Wikipedia

                                          • Slavíkovice

                                            • nyní součást měta Rousínov, okr. Vyškov
                                            • Nepraš, Popelka

                                          Znak města Rousínov, jehož součástí je bývalá obec Slavíkovice. Zdroj: Wikipedia

                                          • Smolkov (znak viz. Lhota)

                                            • nyní součást obce Háj ve Slezsku, okr. Opava, ORP Opava, historická země Slezsko
                                            • Chapula (Chalupa, Čapla?), Kurka, Malý, Rybář, Valášek

                                          • Sobůlky

                                            • okr. Hodonín, ORP Kyjov 
                                            • Bařina 
                                           
                                          Znak obce Sobůlky. Zdroj: Wikipedia

                                          • Solanec (znak viz. Hutisko)

                                            • nyní součást obce Hutisko-Solanec, okr. Vsetín, ORP Rožnov pod Radhoštěm 
                                            • Bíl, Fárek, Hoferek, Juříček, Tomek, Tovaryš

                                          • Stará Bělá

                                            •  městský obvod, statutární město Ostrava
                                            • Adámek, Andrýsek, Folta, Holaň, Krejčíček, Myška, Stuchlý, Sýkora, Šíma, Zahradník
                                          Znak městského obvodu Ostrava-Stará Bělá. Zdroj: Wikipedia

                                            • Stary Wiśnicz (Polsko)

                                              • součást obce Nowy Wiśnicz, malopolské vojvodství, Polsko
                                              • Adamczyk, Aniol
                                            Znak obce Nowy Wiśnicz, Polsko. Zdroj: Wikipedia

                                            • Svinov

                                              • městský obvod, statutární město Ostrava, historická země Slezsko
                                              • Janošek
                                            Znak městského obvodu Ostrava-Svinov. Zdroj: Wikipedia

                                              • Uhřice 

                                              Znak obce Uhřice. Zdroj: Wikipedia

                                                • Valašská Bystřice

                                                  • Dříve Randýskova Bystřice a Velká Bystřice, okr. Vsetín, ORP Rožnov p. Radhoštěm
                                                  • Štúsek

                                                Znak Valašské Bystřice, která byla v době založení Randýskovou Bystřicí, podle příjmení místního fojta. Zdroj: Wikipedia

                                                • Velké Hostěrádky

                                                  • okr. Břeclav, ORP Hustopeče
                                                  • Lahoda, Nováček, Sedláček
                                                Znak obce Velké Hostěrádky. Zdroj: Wikipedia

                                                  • Velké Kunčice, od r. 1908 Kunčice nad Ostravicí

                                                    • nyní součást městského obvodu Slezská Ostrava, statutární město Ostrava, historická země Slezsko
                                                    • Tomis
                                                   
                                                  Znak městské části Ostrava-Kunčice městského obvodu Slezská Ostrava. Zdroj: Wikipedia

                                                  • Viničné Šumice, do r. 1925 Šumice

                                                    • okr. Brno-venkov, ORP Šlapanice, historická země Morava
                                                    • Janouch, Slavík
                                                  Znak obce Viničné Šumice. Zdroj: Wikipedia

                                                    • Vítkovice

                                                      • městský obvod, statutární město Ostrava
                                                      • Friedel, Tomis

                                                    Znak městského obvodu Ostrava-Vítkovice. Zdroj: Wikipedia

                                                      • Vítovice

                                                        • nyní součást města Rousínov (od r. 1964), okr. Vyškov
                                                        • Doležel

                                                      Znak města Rousínov, jehož součástí je bývalá obce Vítovice. Zdroj: Wikipedia

                                                      • Vřesina

                                                        • okr. Ostrava, ORP Ostrava, historická země Slezsko 
                                                        • Květoň, Pavlík
                                                      Znak obce Vřesina. Zdroj: Wikipedia

                                                        • Vsetín

                                                          • okr. Vsetín 
                                                          • Volčík
                                                        Znak města Vsetín. Zdroj: Wikipedia

                                                            • Výškovice

                                                              • součást městského obvodu Ostrava-Jih, statutární město Ostrava
                                                              • Hanuš, Marek, Němec, Šeděnka
                                                             

                                                                • Zábřeh (nad Odrou)

                                                                  • součást městského obvodu Ostrava-Jih, statutární město Ostrava
                                                                  • Marek, Mazur(ek), Myslík

                                                                • Zábřeh (u Hlučína)

                                                                  • součást města Dolní Benešov, ORP Hlučín, historická země Slezsko
                                                                  • Švachula
                                                                Znak města Dolní Benešov. Zdroj: Wikipedia

                                                                • Zubří

                                                                  • okr. Vsetín, ORP Rožnov pod Radhoštěm
                                                                  • Polách
                                                                Znak obce Zubří. Zdroj: Wikipedia

                                                                • Žarošice

                                                                  • okr. Kyjov, ORP Ždánice
                                                                  • Novák, Ždánský
                                                                Znak obce Žarošice. Zdroj: Wikipedia

                                                                Tak to je 53 míst mých předků. Nejvíce jmen je zastoupeno z Prostřední Bečvy a Dambořic. Další místa snad ještě přibudou.

                                                                A jak to vypadá na mapě?

                                                                Mapa - kde se odehrávala historie 400 let

                                                                Při pohledu na mapu jsou všechna místa uspořádána do tří ohnisek. Jsou to:
                                                                • historické Slezsko (vyjma Vítkovic, Hrabůvky a Výškovic), 
                                                                • moravské Valašsko a 
                                                                • Jižní Morava. 
                                                                Úplně vpravo, nejvýchodněji je Stary Wiśnicz v Polsku.

                                                                Náhled mapy míst narození mých předků (vč. Polska). Zdroj: Google Maps, vlastní zpracování

                                                                Chcete-li si mapu lépe zobrazit a procházet ji detailně klikněte zde, kde najdete mou sdílenou mapu (vytvořeno pomocí aplikace Google Maps). Mapa je k dispozici i v záložce Místa na tomto blogu. V této záložce budu také mapu aktualizovat.

                                                                Nejsevernější místo narození mých předků v současném Česku (Kouty) a nejjižnější místo (Velké Hostěrádky), jsou vzdušnou čarou vzdáleny 134 km. Nejzápadnější Kovalovice a nejvýchodnější Stary Wiśnicz v Polsku, jsou od sebe vzdušnou čarou 278 km. Na této ploše se odehrávala velká část pobělohorské historie dosavadních členů mého rodokmenu - 404 mužů a žen, o nichž jsem se zmínil na začátku.

                                                                Pokud jste zde našli své místo a příjmení, ozvěte se, napište do komentářů, dejte o sobě zprávu. Děkuji.