Jsem přesvědčen, že zjevnou či skrytou touhou každého, kdo zpracovává rodokmen, je "dostat se co nejdál". Myslím tím do minulosti, k tzv.
mrtvému bodu, kdy už dále neexistují písemné důkazy a žádná jednoznačná data a doložitelné prameny zkoumání. Mnoho z nás si přesto i pak ještě uchovává titěrnou naději, že přece jen...
...A vskutku ano. Zbývá pak ještě jedna naděje a cesta. Stává se stále populárnější a je obecnější -
genetická genealogie.
(Napadlo mě asi ne úplně přesné a libozvučné spojení "sliny v genealogii".)
Ve své profesi strategického konzultanta v organizacích sleduji vývoj trendu, o němž jste patrně slyšeli nebo o něm četli. Má nálepku
Průmysl 4.0. Souvisí a automatizací, robotizací, nástupem umělé inteligence, rozvojem informačních technologií atd. Nálepka vychází z toho, že je považován za jakousi 4. průmyslovou revoluci. Tak mě napadlo, že u genetické genealogie můžeme s nadsázkou hovořit o
Genealogii 4.0. Nejde o žádnou "revoluci", nicméně při určitém zjednodušení lze vystopovat čtyři stádia vývoje.
Genealogie 1.0
To jsou staré písemné listiny, kroniky, rodové záznamy apod. U šlechtických rodů či v podobě, jak ztvárnil Vlastimil Vondruška svou ságu, nazvanou Husitská epopej. Tam dva bratranci-vypravěči sepisují rodovou kroniku rodu Prokopů z Písku v kvasu husitské doby a časů následujících.
 |
| Obálka 1. dílu Husitské epopeje. Celkem je dílů sedm. Zdroj: Knihcentrum |
Genealogie 2.0
V tomto případě mám na mysli mravenčí výzkumnou práci starší, "průkopnické" generace genealogů a rodopisců, kteří byli odkázáni na cesty a osobní návštěvy matrik, archivů, hřbitovů, písemnou (obálkovou) korespondenci... Postupně pak na mikrofiše a čtečky. Vše poctivě zapisovali a opisovali přiřazovali zdroje, zakládali do krabic a šanonů a sestavovali rodokmeny. Bez systematického přístupu a velké časové investice to takřka nešlo. Wow! Několik takových jsem potkal a jejich příběhy mě fascinují. Už tehdy mě předci a pátrání po nich přitahovalo, vyhovovalo to mé introvertní povaze, ale uvědomoval jsem si, že kvůli profesní práci a vytížení, nemám kdy se takové mravenčí práci věnovat a neodhodlal jsem se ji nikomu svěřit.
Dnešní návštěva badatelny už tuto dobu nereprezentuje. Zůstalo listování (v rukavičkách), ale u toho cvakají spouště fotoaparátů či mobilů, vrní ruční či přenosné skenery a místo u čteček sedí badatelé u PC. Cílem je v cenném čase v badatelně sesbírat údaje a v klidu je pak doma zpracovávat a třídit.
 |
| Čtečku mikrofiší už můžete shánět v bazarech. Zdroj: Bazoš |
Genealogie 3.0
To je "vlak", do kterého
jsem naskočil, stejně jako řada dalších nadšenců. Impulzem byla/je postupující digitalizace matrik a dalších pramenů, související s rozvojem informačních technologií, sdílení a nabídkou genealogického software. Hlavní výhodou a přínosem je úspora času z cestování, díky možnosti výzkumu "od stolu". Přinejmenším pro období od počátku minulého století dále do minulosti (v matrikách, které nejsou legislativně "živé"). Je to běžná cesta, jak se dostat k našim prvním "mrtvým bodům" - nejprve od stolu, pak i studiem dokumentů v archivech (pozemkové knihy, soupisy poddaných...). Končí tím obvykle i možnost přesnějšího datování.
Z osobních návštěv či komunikace e-mailem nabývám dojmu, že i práce (a poslání) archivářů a matrikářů jako by více zviditelnila svůj účel a přínos i směrem za hranice kanceláří, badatelen a budov úřadů a archivů.
 |
| Mapku s odkazy ohledně digitalizace matrik zná z webu ČGHSP v Praze snad každá rodopisec, který bádá od stolu. Zdroj: Česká genealogická a heraldická společnost v Praze |
Genealogie 4.0
Výzkum a analýzy naší DNA a metody s tím spojené započaly ve vědeckých pracích, kriminalistice či z rodového hlediska při určování otcovství
(tento článek není pojednání o historii a vývoji genetiky, DNA a jejího výzkumu). Má v některých sférách své etické meze a kontroverze. Také však má dopad na zkoumání naší minulosti, historie a utváření a šíření člověka a rozvoj národů a civilizací. Skrze určování haploskupin, výzkum autosomální DNA, mužské Y-DNA a ženské mtDNA, pomáhá genealogům odhadovat cestu k historickému Adamovi a historické Evě, nalézat příbuzné po světě, s nimiž v minulosti máme společné předky apod.
Je to cesta, kterou podporuje rozvoj informačních a komunikačních technologií, trendy sdílení, síťování a propojování, interdisciplinární vědecký rozvoj a další faktory. Není to cesta dlážděná přesnými daty, spíše cesta otevírání a zkoumání širších hypotéz a jejich možného potvrzování či vyvrácení. každopádně cesta lákavá a zajímavá.
 |
| Vzorky od rodičů, připravené k odeslání do FTDNA v Texasu pro analýzu autosomální DNA, Y-DNA a mtDNA. Fotka se sadou pro projekt GaP je zde. Zdroj: vlastní foto |
Moje cesta ze 3.0 do 4.0
Nesmělými krůčky jsem se vydal osahávat svět "Genealogie 4.0", kde číhá spousta odborných termínů, souvislostí, spekulativních nástrah, ale také dobrodružství objevování a odhalování. Genetické genealogii se otevírá budoucnost, genealogům nové obzory...
Osobně mě nejprve "přitáhl" projekt
Genetika a příjmení, zvědavost a možnost zdarma si nechat udělat přehled své Y-DNA, v tomto případě konkrétně ve 23
marketech. Angažování a hledání dalších účastníků s příjmením Friedel a
jeho variacemi, kterému jsem moc energie nevěnoval, se zatím nesetkalo s úspěchem.
Ale jak se říká "s jídlem roste chuť". V tomto případě příležitost a touha po poznání. Už jsem se v případě prarodičů setkal s tím, jaké to je,
když už je pozdě se ptát a zjišťovat, jaké to bylo, když ještě žili. Protože žijí mí rodiče (a jsem za to moc vděčný, protože jsou relativně v pořádku), rozhodl jsem ve využít možnosti odběru a zkoumání jejich DNA pro genealogické účely. Oportunisticky jsem využil slev v okolí Mezinárodního dne DNA
(25. dubna, kdy v roce 1953 Francis Crick a James Watsona publikovali popis struktury DNA) a dal na doporučení zkušenějších. Zvolil jsem mezinárodně respektovanou a uznávanou společnost -
FamilyTree DNA (FTDNA), s možností zdarma výsledky transferovat do databáze
MyHeritage, kde zpracovávám
rodokmen. Navíc také do
GEDmatch, což vám umožní provádět další genealogický výzkum. Populární je také
23andMe či
Living DNA. S rostoucí popularitou genetické genealogie se dá očekávat i nárůst množství platforem.
Je to jedna z možných cest, volba je na každém, příležitostí je mnoho., samozřejmě včetně českých "poskytovatelů" (
Genomia,
DNA test CZ,
4N6shop,
DNA centrum Bulovka,
Výzkumný ústav Genomac apod., někteří se dokonce objevují v pravidelných intervalech na Slevomatu). Šel jsem do toho jako absolutní laik. Pořád jim jsem, avšak rád se učím novým věcem (tím, že o nich píšu) a chtěl bych sdělit jedno poselství:
NEBOJTE SE TOHO!
Autosomální DNA
Nejčastější "vstupní branou" a nejlevnější volbou (cca. 60-90 USD) pro testování a následnou analýzu, je výzkum
autosomální DNA. Poskytuje možnost určení/odhadu geografického výskytu předků a nalézání shod v segmentech DNA, s odhadem společných předků v předchozích generacích. Je to proto, že
získáme vždy náhodnou polovinu DNA od otce a druhou polovinu od matky. Z další generace, od každého z prarodičů tedy neseme 25% DNA. V další generaci zase polovinu DNA. Tímto "ředěním" (které může mít i hraniční varianty, takže nemusí vždy jít o "ředění na polovinu") se nedostaneme sice příliš daleko do minulosti, ale průkaznost do 6.-8. generace je myslím zajímavá a zaslouží pozornost. Vyplývá z toho také strategie tohoto typu DNA testování. Vždy se vyplatí získat vzorky od pokud možno nejstarších žijících předků. Ideálně alespoň babiček a dědečků, začne-li někdo s genetickou genealogií včas. "Ušetříte" tím 1-2 generace, o něž se můžete posunout ve výzkumu a hledání shod dále do minulosti.
Součástí autosomálního testování bývá odhad etnicity, naznačující, jaké procento jiných populací v Evropě obsahuje znaky na vaší DNA. V závislosti na databázích a rozdělení etnik, se mohou různorodé obrázky a procenta lišit u různých poskytovatelů.
Mám výsledky od svých rodičů, takže mohu uvést příklad tátovy etnicity ve FTDNA a v MyHeritage. V obou případech je 100%-ní Evropan.
Podle MyHeritage DNA:
- 55% Východoevropan
- 17% Severo- a Západoevropan
- 10% Balťan
- 7% Angličan
- 3% Balkánec
 |
| Mapa etnicit z MyHeritage DNA. Zdroj: MyHeritage DNA |
Etnicita podle FamilyTree DNA (FTDNA) je u táty "jednodušší":
- 71% Východoevropan
- 17% Jihovýchodní Evropan
- 12% Skandinávec
 |
| Mapa etnicit z MyOrigins FTDNA. Zdroj: FamilyTree DNA |
Žádné velké překvapení se (pro mě) nekoná. Není třeba to přeceňovat a hledat za každou cenu senzaci v nějakém exotickém etnickém původu. Někdo může být "zklamán", chce-li být (či se cítí být) potomkem Keltů, Slovanů, Aškenázů apod.
Tím genealogicky zajímavějším, je získání a zkoumání shod v segmentech DNA u osob, které jsou součástí databází tam, kde test provádíte nebo tam, kde vám zdarma či za poplatek umožní nahrát "surová data" z vaší analýzy DNA. Osobně jsem využil cestu, kdy jsem data z FTDNA, kde testování proběhlo, zdarma nahrál do MyHeritage databáze, protože MH mám předplaceno. (Zkouším i další možnosti - GEDmatch, DNA.Land... Pozor ale na "zahlcení" díky nováčkovskému nadšení.)
U shod se obvykle sleduje celkové množství sdílené DNA a délka nejdelšího
sdíleného segmentu DNA. Tyto dva údaje se uvádí jednotkách, o kterých většina z nás předtím neslyšela - cM (centimorganech). Velký lékařský slovník definuje tuto jednotku následovně: "Jednotka používaná k měření frekvence rekombinace v genetice. Jeden cM se rovná 1ní pravděpodobnosti rekombinace mezi určitými oblastmi chromozomu během crossing-overu. Odpovídá cca. milionu párů bazí"...
...Nic? Nebojte, nepůjdeme na to vědecky. Mi stačí zatím vědomí, že tato jednotka existuje, protože se vyskytuje ve výsledkových "tabulkách". Určitě to není délka šroubovice DNA v centimetrech.
Čím větší celkové množství cM (aspoň v desítkách jednotek), tím pravděpodobnější je bližší spřízněnost osob v posledních cca. 300 letech (není to zákonitost). Tedy tam, kde je možné možné podchycení v matrikách, event jiných písemných dokumentech. Navíc čím delší bude nejdelší společný segment, který se vám a druhému člověku
zachoval (tím celistvější DNA
z vašeho společného předka se přenesla až k vám), tím bližší vztah
bude mezi vámi.
Podle znalých lidí z Facebook skupiny Genetická genealogie (Marek Blahuš, Martin Kotačka, Kuba Krchák a další), aby se úsek shodné DNA vůbec dal považovat za "segment", měl by být nejméně 7 cM dlouhý, lépe (zejména pro začátečníky) 10 cM. Kratšími segmenty se nemá smysl zabývat. Ostatně na minimální hodnoty jsou nastaveny i výběry a doporučení, které vám platformy ve shodách nabídnou. Obvykle můžete také ve výsledcích podle několika výběrových kritérií třídit a seřazovat hodnoty a osoby.
Pro příklad, mamka má z databáze MyHeritage dva sdílené segmenty v celkové délce 41,0 cM s jistou paní Jennifer Adamczyk z USA. Nejdelší segment je 34,2 cM. Adamczyk bylo rodné příjmení maminčiny prababičky z Polska (Marie Adamczyk, nar. 3. ledna 1872, Stary Wiśnicz). Ještě jsem tuto paní nekontaktoval, ale dá se předpokládat, že snad najdeme společného předka a část rodiny, které emigrovala z Polska do USA. Další shody nemusí být tak "zřetelné". U mamky např. do Jižní Afriky, Rakouska apod. Některé mohou být i "falešné". U táty mě v MyHeritage vedou segmenty (dosud nekontaktovaných lidí) do Švédska, Ruska, USA či Německa. Samozřejmě kromě České republiky. Čím více lidí z ČR bude v databázích, tím lépe pro domácí výzkum.
Obdobně lze podle obou údajů hledat a kontaktovat osoby, které jsou v databázi FTDNA. Táta tam má přes 100 shod se segmenty delšími než 10 cM. Je mezi nimi i paní z USA, která má mezi předky Johanna Friedla, narozeného v roce 1746 v Mýtě u Rokycan. Můj nejstarší doložený mužský předek se narodil v roce 1735 v Polance (nad Odrou). To jsou pak přesně ty výzvy, proč se osoby vzájemně kontaktují a komunikují spolu. Genetika je přesnější než vývoj příjmení. U mamky je podobných shod přes 150, vč. např. pana Martina Kotačky, jednoho ze správců Facebook skupiny Genetická genealogie a propagátora projektu GaP a genetické genealogie.
V době, kdy píšu tento článek, jsem ještě žádné lidi nekontaktoval, ale chystám se k tomu. To je moment, kdy se vám patrně bude hodit také znalost cizího jazyka (angličtiny). Ale ani toho se není třeba obávat, třeba díky Google překladači. Mnohem důležitější je ochoty obou kontaktních stran komunikovat, sdílet a vyjít si vstříc.
Trochu nevyužitý potenciál (obavy mohou být různorodé) mi přijde při zavádění rodokmenů k profilům lidí, u nichž máte provedeno DNA testování. Obvykle skrze GEDCOM je možné celý rodokmen vyexportovat a provést import do databáze. Zdaleka ne všichni toho využívají, což může být škoda (ve FTDNA i v MyHeritage). Zřejmě by se lépe hledaly shody. Osobně jsem si mámin a tátův rodokmen v profilu FTDNA vytvořil ručně, nechtěl jsem tam importovat všechna data a obával jsem se správnosti procesu exportu a importu. Větší škoda mi přijde, když si chci prohlédnout rodokmen v naději na shodu či nějaké ověření a narazím na symboly zamčených visacích zámků. Přiznávám, že v takovém případě dost dobře nechápu, proč tam daný člověk ten strom má, zejména, pokud nejde již o žijící osoby/předky/příbuzné. Chápu, že na Internetu mohou pravděpodobně existují "lovci" dat z rodokmenů. Samozřejmě je to každého volba a míra důvěry v nastavené podmínky různých platforem.
Y-DNA a mtDNA
Pro "pokročilejší" (nebo spíše zvědavější?) je zde testování a sledování "okrajových" linií. Zejména mužské linie v případě Y-chromozomu
v testování Y-DNA. To je (s 23 markery) také součástí projektu Genetika a příjmení (GaP). Y-DNA je údajně jedním z nejpopulárnějších testů. Y-chromozom se dědí pouze z otce na syna a představuje tak linku pro přímou mužskou linii daného rodu (levý okraj genealogického
vývodu, představíte-li si vše vizuálně). Touto analýzou se lze dostat dosti daleko do minulosti, v hledání společných prapředků. Součástí je i určení haploskupiny, které můžete dále "zpřesňovat" (obvykle jako upgrade za příplatek, kdy se zvyšuje počet marketů a upřesňuje haploskupina vč. možných mutací). Cena (ve stovkách USD) závisí mj. na počtu zkoumaných markerů (čím více, tím přesněji a dráž) a výsledky nelze očekávat ze dne na den. Je třeba být trpělivý v řádech týdnů, pokud jde o prvotní analýzu a dobytí se dat. Výsledky se nahrávají na web na specifický účet zřízený a spravovaný účastníkem.
Tátova (a dle odhadu v projektu GaP i moje) haploskupina je I1a (I-M253). Míří do Švédska (možná Gótové?) a je to důvod ke spekulacím i pobídka k dalšímu zpřesnění, které je žádoucí (a na které se chystám).
Pro mateřskou linii předků lze analyzovat mitochondriální DNA (mtDNA). Matky ji předávají všem dětem, ale potomkům dále je předávají pouze ženy. Proto se mtDNA dá testovat u mužů i žen ke sledování mateřských linií. Tátova mtDNA představuje mateřskou linii jeho matky, mámina mtDNA sleduje mateřskou linii její matky. I tady se určují haploskupiny a cestu k "pramáti Evě". V tomto duchu vše obrazotvorně zpopularizoval prof. Bryan Sykes v knize Sedm dcer Eviných (je k dispozici i v češtině, doporučuji k přečtení).
 |
| Obálka českého vydání knihy Sedm dcer Eviných. Anotace viz. Odkazy a zdroje. Zdroj: Nakladatelství Paseka |
Ve FTDNA jsem si koupil pro mamku a tátu mtFull Sequence. Tátova mateřská linie (mi dosud známá), vede přes následující matky:
- Františka Rozehnal (*1916, Uhřice)
- Marie Panáček (*1886, Dambořice)
- Marianna Kroupa (*1849, Dambořice)
- Marianna Konečný (*1824, Dambořice)
- Marianna Bařina (*1801, Horní Bojanovice)
- Vincentia Žalud(a) (*1775, Horní Bojanovice)
Haploskupina směřuje od pramáti
Tary, jak ji nazval prof. Sykes. Jde o euroasijskou haploskupinu, která se objevila ve východním středomoří zhruba před 29 000 lety. 7 000 let nato se oddělily podskupiny T1 a T2. Před zhruba 10 000 lety došlo k oddělení další podskupiny T2b, která je haploskupinou zmíněné mateřské linie mého táty. V České republice je podle Vaňka (obrázek dole) zastoupena u přibližně 8% populace.
 |
| Některé základní informace o haploskupinách a další si můžete přečíst v knize prof. Vaňka. I její anotace je v záložce Odkazy a zdroje na blogu MY ROOTS. Další knihou téhož autora je kniha Průvodce DNA testováním a genetickou genealogií. Zdroj: Databáze knih |
Mámina mateřská linie (mi dosud známá) vede rychle do Polska, kde jsem zatím nepátral. Je tudíž docela krátká.
- Drahomíra Tomis (*1924, Hrabůvka)
- Emilie Aniol (*1900, Hrabůvka)
- Marie Adamczyk (*1872, Stary Wiśnicz)
- Zde by mohla mé obzory rozšířit shoda ve FTDNA, o níž jsem se zmínil výše.
- Kateřina Rožek (vyžaduje bádání v Polsku)
Haploskupina v táto mateřské linii směřuje od pramáti
Heleny. Linie vznikla zhruba před 20 000 lety na jihu Francie a je nejrozšířenější a nejrozmanitější v Evropě (40-50% evropské populace). Podskupina H2, do které spadají ženy máminy mateřské linie, je typická pro východní Evropu a Asii.
Ohniska vzniku ženských linií po nichž jsou pojmenovány hlavní haploskupiny, ukazuje krásná mapka z Oxford Ancestors.
 |
| Místa zrodu sedmi dcer Eviných na krásné mapce od Oxford Ancestors. Zdroj: Oxford Ancestors |
Máte-li rozvinutou tvůrčí fantazii, je jistě vzrušující představovat si tu spletitost dějů a zázraky přírody našich životů na naší Matce Zemi.
Otazníky
V duchu Y-DNA jsem bohužel zatím nemohl naplnit svůj záměr, který se týká mužských linií rodů Rozehnal a Tovaryš. U Tovaryše ještě mám naději přes mámina bratrance z Horní Bečvy. Pokud jde o Rozehnaly, praděd Metoděj měl pouze dcery. Z rozrodu jeho otce se snad mohu dopátrat, zda žijí mužští potomci některého z jeho čtyř bratrů. Teoreticky by mohlo jít o jakéhokoliv Rozehnala z Uhřic, protože všichni pochází od Martina Rozehnala, který se na konci ledna 1662 přiženil nejprve do Dambořic, jeho syn Václav poté, koncem ledna 1704, do Uhřic. Zajímala by mě v obou případech (jména jsou "česká") "míra" slovanského event valašského původu.
I1-M253 a Germáni
Projekt
Genetika a příjmení u mě odhadl a FamilyTree DNA analýza Y-DNA-37 u otce potvrdil azákladní haploskupinu mužské otcovské linie na I1 (M253).
Podle Vaňka (2015, s. 62-63) se vznik haploskupiny I1 datuje před 20 000 lety. Všichni muži příslušející do skupiny I1, mají společného předka žijícího před 10 000 - 8 000 lety (mezolit). Starší linie haploskupiny do dnešní doby nepřežily.
Příslušníci této skupiny se vyskytovali v době
mezolitu (10 000 - 8 000 př. n. l.) v centrální Evropě a živili se jako lovci a sběrači. S příchodem neolitických farmářů ze Středomoří se však rychle adaptovali na nový způsob života. To jim pomohlo v jejich expanzi přes severní Německo do Skandinávie. Tam zhruba před 4 800 lety dorazila indoevropská invaze, a s ní také znalosti využívání bronzu a základy starogermánštiny, jako nového jazyka. To údajně dalo vzniknout
germánské civilizaci.
 |
| Hustota zastoupení haploskupina I1, která se šířila ze severských zemí. Zdroj: Eupedia |
Migrace germánských kmenů poté I1 haploskupinu rozšířila "zpět" do Evropy. Pravděpodobně podle následujícího klíče.
- Británie (Anglosasové)
- Belgie (Frankové, Sasové)
- Francie (Frankové, Vizigóti, Burgundi)
- jižní Německo (Frankové, Almani, Svébové, Markomani, Durynkové...)
- Švýcarsko (Alamani, Svébové, Burgundi)
- Pyrenejský poloostrov (Vizigóti, Svébové, Vandalové)
- Itálie (Gótové, Vandalové, Langobardi)
- Rakousko a Slovinsko (Ostrogóti, Langobardi)
- Ukrajina a Moldávie (Gótové)
Jak známe z hodin školního dějepisu, na území Čech a Moravy pronikly zejména kmeny
Markomanů a
Kvádů.
(Kontext tato výuka a "poučky" dostaly pro mě až téměř se zpožděním 45 let). V této souvislosti a pro naše území doporučuji k přečtení třeba následující knihy Jiřího Bílka (nejsou o genetické genealogii, ani hledání senzací).
- BÍLEK, Jiří. Hádanky naší minulosti 1. Kam odešli Keltové. Praha: Euromedia Group - Knižní klub, 2002. 239 s. ISBN 80-242-0787-7.
- BÍLEK, Jiří. Hádanky naší minulosti 2. Praotec Čech přišel ve středu. Praha: Euromedia Group - Knižní klub, 2002. 295 s. ISBN 80-242-0875-X.
 |
| "Cestovní mapa" haploskupin, se zobrazením I1. Zdroj: FamilyTree DNA |
Haploskupina I1 má největší frekvencí výskytu (35-45%) ve Skandinávii. V Evropě reprezentuje asi 20% populace, v ČR je čtvrtou nejpočetnější skupinou (u přibližně 10% mužů).
Otazníky
Friedel není české příjmení, germánský původ se snad dal očekávat. Příchod mých mužských předků ze severu je potvrzen. Otázkou zůstává kudy a kdy. Častou hypotézou je příchod předků se švédskými vojsky během
třicetileté války. Z dřívější doby pro mnohé existuje hypotéza, související s
Velkou kolonizací v 11. až 14. století. Nejstarší pohyby pak vyplývají z výše uvedené migrace germánských kmenů.
Stále se ještě otevírá dobrodružství v odstranění otazníků, jak se panský kočí Mathias Fridel, s hrabaty von Mönnich ze Slezska, objevil v kolem roku 1734 v Polance (a kam pak zmizel). Jedno je jisté, "od stolu" to vypátrat nepůjde.
Přehled několika zdrojů pro inspiraci
Na závěr ještě uvádím několik zajímavých zdrojů o genetické genealogii (GG). Některé najdete i v záložce
Odkazy a zdroje na MY ROOTS či formou linků přímo v tomto článku.
Výčet není vyčerpávající. Máte-li doplňující tipy, prosím sdílejte doporučení do komentářů. Děkuji.
- FamilyTree DNA - u nich (Houston, Texas) jsem si nechal dělat rozbor DNA rodičů.
- MyHeritage DNA - u MyHeritage mám rodokmen, ale nechtěl jsem pouze autosomální test DNA.
- GEDMatch - DNA a genealogické analytické nástroje pro amatéry i profesionály na základě uploadu dat z DNA nebo GEDCOM souborů. Další možnosti nalézání shod v segmentech DNA.
- Genebáze - Česká Y-DNA - Y-DNA výsledky z jiných testů je dobré zadat také do české databáze. Doporučuji.
- Genealogie a příjmení - stránky projektu GaP, projektu, jehož cílem je zkoumat vzdálenou příbuznost nositelů stejných (nebo velmi podobných) mužských příjmení české populace. Zde jsem podnikl první kroky. Půjdete-li do toho, buďte trpěliví a vděčni správcům, že se takovému projektu věnují.
- Facebook skupina Genetická genealogie - sdílení zkušeností, rad, úspěchů, propojení..., skvělí správci, odborně erudovaní tahouni genetické genealogie pro amatéry a iniciátoři projektu Genebáze a GaP. A je znát, že je to baví. Palec nahoru!
- Martin Kotačka - genetická genealogie - web jednoho z propagátorů GG u nás, angažovaného v Genebázi, GaP i Facebook skupině GG. Někde v mlžné minulosti je i příbuznost skrze předky mé mámy.
- Genetická genealogie - web Forenzního DNA servisu RNDr. Daniela Vaňka (autora výše zmíněné (jedné ze dvou) publikace o GG v češtině).
- Eupedia - evropská genetika a antropologie (tutoriály, haploskupiny...) - v angličtině.
- Facebook skupina Y-DNA I1 (M253) - skupina věnované haploskupině, kterou má otcovská rodová linie mých mužských předků.
Jste-li kamarádi s angličtinou, z Amazonu jsou podle mě vhodné následující knihy
(odkazy na Kindle verze k datu publikování příspěvku):
 |
| Obálka jedné z doporučených knih z Amazonu. Zdroj: Amazon |
No a jak to máte s genetickou genealogií vy? Už jste učinili první kroky? Čím je pro vás zajímavá, lákavá...? Jaká překvapivá zjištění vám přinesla, jste-li pokročilí genetičtí genealogové? Co byste doporučili začátečníkům? V čem spočívají vaše dobré zkušenosti?...
Budu rád za vaše komentáře. Zde pod článkem nebo k příspěvkům na Facebooku MY ROOTS. Pokud jste tak neučinili, neváhejte rovněž rozšířit řady členů Facebook skupiny Genetická genealogie. Je to skvělá diskusní platforma (díky jejím správcům i účastníkům).
