"Kolo mlýnský" - Mlýny a mlynáři v rodokmenu - 3. část (Klimkovice a Lagnov č. 6)

První část minisérie o mlýnech a mlynářích v rodokmenu jsem věnoval rybníku Brankovec a mlýnu Brankovský v Uhřicích na Kyjovsku. Přímou, doložitelnou souvislost s mými předky s příjmením Brankovský (z Dambořic) se mi nepodařilo prokázat, i když snad může být tušená.

Ve druhém článku se dostalo na mé předky, otce a syna Klementovy, mlynáře ve mlýně Chobot v Nemojanech. Rád bych historii mlynářů z Nemojan někdy ještě více zmapoval. (Zjistil jsem, že se tam každoročně běhá Nemojanský kros, to je šance na běh k uctění předků).

Ve třetí části o mlynářích se přiblížím místům, kde žiji a místu, kde žili mí předci v otcovské mužské linii. Mlýny vodní vyměním za mlýny (po)větrné, tzv. "větřáky".

Pohlednice Bénova větřáku v Klimkovicích. Také mlynářský rod Bénů zasáhl lehce do následujícího příběhu. Zdroj: http://www.vetrnemlynky.cz

Friedelovi z mé linie předků dlouhá léta žili v Polance. Jeden z pra-příbuzných (druhý bratranec čtyřikrát posunutý) a nositel jména Friedel mě zaujal, když jsem zjistil, že má v matrice napsáno "mlynář a měšťan v Klimkovicích". Tím zápisem je matriční záznam v knize zemřelých.

Jan Friedel zemřel v Klimkovicích 11. dubna 1891. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, sign. Bi VI 35, inv. č. 8512, str. 36.

Dotyčným pra-příbuzným byl Johann Franz Friedel, česky Jan František, i když v zápisech je většinou uváděno pouze jméno Jan. Naším společným předkem byl panský hajný Andreas/Ondřej Friedel. Ten byl Janovým pradědem.

Jan František Friedel, měšťan a mlynář z Klimkovic

Jan František se narodil 21. července 1824 v Polance č. 111. Jeho otcem byl domkař z Polanky (do roku 1828 č. 111, od roku 1829 č. 38), Antonín Friedel.

Když se Jan narodil, měl už jeho otec Antonín za sebou jedno manželství, s Annou Marií, rozenou Tyleček. Tu si bral jako dvojnásobnou vdovu v roce 1816. O necelý rok později se jim narodila dcera Marianna, za další necelý rok Antonín ovdověl. Antonín s malou Marjánkou (zemřela v roce 1820), které nebyly ani dva roky se rychle znovu oženil. Za nevěstu si vybral Johanu, dceru Mikuláše Hůly z Polanky. Ta se stala Janovou matkou. Svatba Janových rodičů se uskutečnila 2. srpna 1818.

Jan František byl jejich jediným synem, z celkem šesti dětí, které se Antonínovi a Johaně narodily. I on měl spletitý osud díky krátkým životům mnohých žen té doby. Antonínova první žena Marie Anna zemřela ve 32 letech, jeho druhá žena Johana (Janova matka) ve 35 letech.

Podobných vdovských osudů bylo v tehdejší době mnoho. Žádní terapeuti nebyli, leda katoličtí duchovní pastýři, dětem umíraly rodiče, měly otčímy nebo macechy, nevlastní sourozence, ale hlavně starost, jak se uživit.

Janovi bylo devět let, když se jeho otec a už dvojnásobný vdovec, oženil potřetí. 27. května 1833 si vzal si Mariannu Röder. Zvláštností je, že pocházela z dnes již zaniklé obce Harty, která musela o 125 let později ustoupit stavbě ostravského letiště v Mošnově. Obec připomíná zastávka na cyklostezce, po které jsme se na jaře 2016 s manželkou projeli. (Zde je ke stažení (.pdf) časopis Poodří 2/2008 s článkem o zaniklé obci Harty).

Připomínka zaniklé obce Harty (něm. Lilien) nedaleko Petřvaldíku a ploch mošnovského letiště. Zdroj: vlastní foto z cyklovýletu 9.5.2016.

Ve třetím manželství zplodil otec Jana Františka dalších sedm dětí, z toho šest synů, polorodých bratrů budoucího klimkovického měšťana a mlynáře.

Paradoxní bylo, že čtyři jeho nevlastní bratři se narodili poté, co už sám Jan František byl ženatý a měl vlastní děti. A jak jinak... pět dcer a pouze jednoho syna, který se (stejně jako Jan František) narodil třetí v pořadí. To vše v prvním manželství s Apolénou, rodem Josefa Ulmanna z Václavovic. Také Apoléna už byla v době svatby s Janem (bezdětnou) vdovou. Ženich Jan František Friedel byl (ještě) z Polanky, nevěsta z Václavovic. Jako obvykle, byly tyto osudy velmi zamotané.

Svatba Jana Friedela 11. května 1841, ve věku 17 let je výjimečná. Co k ní asi vedlo? První narozené dítě jsem objevil až 5 let po svatbě. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, sign. Bi VI 11, inv. č. 287, fol. 19. 

Co je mimořádné na jeho svatbě? Jan František se ženil neobvykle mladý, v 17 letech. Přitom to nevypadá, že by se "musel" ženit. Ve Václavovicích, ani v Polance jsem nenalezl žádné narození dítěte Jana Františka a Apolény předtím, než se jim 16. září 1846 narodila Genovefa. Mladinký Jan byl ženatý, ale děti se rodily jeho otci Antonínovi. Například, když se v dubnu 1846 Antonínovi narodil syn Vincenc, byl vlastně strýčkem o pár měsíců mladší Genovefy.

Rok 1846 - v jednom domě se otci stali otec Antonín (*25. dubna syn Vincent) a jeho syn Jan (*16. září prvorozená dcera Genovefa). Nebýval to častý jev, ale když se Jan Friedel ženil mladinký... Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, sign. Bi X 2, inv. č. 337, fol. 43 a 45. 

Vystopovat život Jana Friedela lze částečně právě podle jeho dětí. Zmíněná prvorozená dcera Genovefa (*1846) se narodila v Polance, její sestra Johanna (*1848) ve Václavovicích, syn Josef (*1852) opět v Polance. Další dcery, počínaje Apolénou (*1856) se už narodily v Klimkovicích č. 72.

Z toho vyplývá, že v Klimkovicích se Jan Friedel objevil pravděpodobně mezi roky 1852-1856, ve věku kolem třiceti let. Ještě žil jeho otec (Polanka č. 38) a minimálně tři jeho nevlastní mladí bratři. Co se mohl odehrát? Jaký byl důvod? Listiny z Klimkovic po roce 1850 nejsou dochovány.

------------------------------------------------------------------------

Vsuvka těsně před publikováním článku

Ještě jsem před publikováním kontroloval, jaká byla historie obyvatel domu v Klimkovicích č. 72. A objevil jsem, že se tam narodilo dítě Jana Mušálka a Františky, dcery měšťana Jana Friedela a jeho ženy Apolény! Zpětně jsem vypátral i svatbu (19. července 1864 v Klimkovicích), abych zjistil, kdy se Františka měla narodit. Bylo to kolem roku 1843, tedy v období, pro které jsem žádné dítě mladíka Jana Friedela nedokázal objevit. Pak přišel ještě jeden nápad. Apoléna byla vdovou. Ovdověla 10. dubna 1840 po ani ne dvouletém manželství, které zůstalo bezdětné. Její svatba s Janem Friedelem byla zapsána ve Václavovicím, ale její první manžel zemřel v Porubě č. 41. Zkusil jsem se ještě podívat tam a vskutku, Františka se narodila v Porubě č. 41 dne 21. února 1842, devět měsíců po svatbě. Budoucí měšťan, tehdy 17-ti letý mladík, se tedy možná ženit musel. Nebo to byla otázka vdoviny cti? Každopádně obraz života Jana Friedela a Apolény (pro mě) dostal větší logiku, než manželství z platonické lásky, která čekala na děti pět let. A k místům, kde se rodily jeho děti přibyla čtvrtá adresa.

Poučení je jako vždy prosté. Opět se týká ověřování a také toho, že leckteré souvislosti života předků, může odhalit zkoumání toho, co se v průběhu času odehrávalo v určitém domě poté, co se v matrikách začaly čísla domů (ve třetí čtvrtině 18. století) objevovat.

Zbývá doplnit "nově" objevená fakta. V Porubě (nyní Ostrava-Poruba) se Janu Friedelovi narodila Františka (*1842) a Anežka (*1844). Měl tedy nikoliv pět, ale sedm dcer a jednoho syna. Ani tyto skutečnosti, ani průzkum "historie" domu č. 72 v Klimkovicích však nevnesly jasno do jeho mlynářského života.

-----------------------------------------------------------------------

Jan František Friedel ovdověl 16. března 1875, když v Klimkovicích (č. 72) zemřela jeho manželka Apoléna.

Oženil se podruhé, s Veronikou, dceru Jana Hajdučka ze Staré Bělé. Ač se Veronika vdávala jako zralá žena ve 42 letech, bylo to zřejmě její první manželství. Alespoň podle zápisu v matrice vdovou nebyla.

Když měl 55 let a jeho manželka 46 let, ještě se jim narodila dcera Karolina (*11. srpna 1879). O jejím osudu jsem vypátral několik informací. V zápisu o narození je v matrice poznámka, že zemřela 28. ledna 1950. Snad její žijící příbuzní s příjmením Augustin mohou mít ještě nějaké informace o životě Jana Františka Friedela.

Více zápisů poukazuje na to, že Jan František Friedel byl měšťanem v Klimkovicích. Podle skici katastrální mapy lze lokalizovat, kde se nacházel měšťanský dům č. 72.

Umístění domu č. 72 v Klimkovicích (Königsberg) na mapě z indikační skici pro Stabilní katastr z roku 1836. Zdroj: Ústřední archiv zeměměřičství a katastru.

Umístění domu na současné mapě, pod náměstím v Klimkovicích. Zdroj: http://www.mapy.cz.

Mlynář?

Bohužel pouze zápis v knize zemřelých říká, že byl mlynářem. Při křtech svých dětí je zapsán jako "měšťan". Z mlynářského hlediska se není čeho chytit. Nebyl ani součástí tradičního mlynářského rodu.

Odkazem, k němuž se odvolává mnoho pramenů je brožura Václava Buriana (1965), Větrné mlýny na Moravě a ve Slezsku. Zmínku o zaniklých větrných mlýnech v Klimkovicích najdete na stránkách Karla Mlýnka zde. Ten také čerpá z Burianovy knihy.

U nás se vyskytovaly dva druhy větrných mlýnů: beraní neboli německý a holandský.. První má dřevěnou konstrukci, otáčivou podle směru větru kolem středního sloupu (otce, tatíka) pomocí oje (berana). Druhý je zděný z kamene nebo cihel, dřík je válec nebo kužel a na válečkách nebo kolečkách se otáčí jen střecha s křídly (Kroček, 2010).

Podle různých pramenů Václav Burian (1965, str. 29) uvádí v Klimkovicích šest mlýnů (upraveno LF).

• Větrný mlýn Wenzelsdorfský doložen v 1. 1878, 1890.
• Stoklas, ČVSMO 1926, 125.
• Burian, ČE 1958, 314.

• Větrný mlýn asi 900 m jz. od obce. Existoval kolem r. 1800.
• Spec. mapa Opava 6-XVIII, 4060, 1924. 
• Stoklas, ČVSMO 1926, 125. 
• Myška, Větrně mlýny na Bílovecku, s. 7 (mapky). 
• Špička, VČZM 1932, 317; Větrné mlýny na Opavsku, ČSAV SÚ Opava 1 321. 
• Burian, ČE 1958, 314.

• Větrný mlýn asi 500 m s. od obce, kóta 264. Doložen r. 1878.
• Spec. mapa Opava 6-XVIII, 4060, 1924. 
• Stoklas, ČVSMO 1926, 125. 
• Myška, Větrné mlýny na Bílovecku, s. 7 (mapky). 
• Špička, VČZM 1932, 317; Větrné mlýny na Opavsku, ČSAV SÚ Opava I 321. 
• Burian, ČE 1958, 314.

• Větrný mlýn asi 600 m j. od obce. Existoval kolem r. 1800.
• Spec. mapa Opava 6-XVIII, 4060, 1924. 
• Stoklas, ČVSMO 1926, 125. 
• Myška, Větrné mlýny na Bílovecku, s. 7 (mapky). 
• Špička, VČZM 1932, 317; Větrné mlýny na Opavsku, ČSAV SÚ Opava I 321. 
• Burian, ČE 1958, 314.

• Větrný mlýn asi 1500 m jz. od obce. Existoval kolem r. 1800.
• Spec. mapa Opava_6-XVIlI, 4010, 1924. 
• Stoklas, ČVSMO 1926, 125. 
• Myška, Větrné mlýny na Bílovecku, s. 7 (mapky). 
• Špička, VČZM 1932, 317; Větrné mlýny na Opavsku, ČSAV SÚ Opava 1 321. 
• Burian, ČE 1958, 314.

• Větrný mlýn beraní asi 800 m j. od obce, kóta 268. Založen r. 1858. Majitel: 1858 František Béna, k r. 1929 Valentin Béna.
• Spec. mapa Opava 6-XVIII, 4060, 1924. 
• Stoklas. ČVSMO 1926, 125. 
• Myška, Větrné mlýny na Bílovecku, s. 7 (mapky) a 8 (snímek). 
• Špička, VČZM 1932, 317; Větrné mlýny na Opavsku, ČSAV SÚ Opava 1 321. snímek. 
• Burian, ČE 1958, 314.

Inkriminovaná strana v Burianově publikaci. Zdroj: Burian (1965) - citace na konci článku.

Tento přehled se zdroji se neustále opakuje, jak jej autoři od sebe kopírují, právě s odvolávkou na Burianovu knihu (je zde 666 mlýnů). Ten úplnou bibliografii neuvádí. Výše uvedenou "literaturu" jsem rozluštil následovně.

• BURIAN, Václav: Stav a problémy národopisného výzkumu větrných mlýnů. Československá etnografie (ČE), roč. 6, 1958, s. 304-314.
• Vydal Ústav pro etnografii a folkloristiku ČSAV.
• MYŠKA, Milan: Větrné mlýny na Bílovecku, Katalog výstavy, OVM Bílovec, 1958, s. 7
• Na str. 7 jsou mapky rozmístění větrných mlýnů na Bílovecku v roce 1736, kolem roku 1800, v letech 1830-40, v letech 1880-90 a v roce 1951.
• Výstavu pořádalo Okresní vlastivědné muzeum (OVM) v Bílovci, v září 1958.
• Katalog je k dispozici např. v knihovně Muzea Novojičínska na zámku v Novém Jičíně.
• STOKLAS, Eugen: ???. Časopis vlasteneckého spolku musejního v Olomouci (ČVSMO), roč. XXXIX, 1926, s. 125.
• K dispozici např. v Archivu města Ostravy.
• Odkaz dle Větrné mlýny v politickém okrese litovelském. Časopis vlasteneckého spolku musejního v Olomouci, roč. XLIV, 1931, s. 186 a dle poznámek v časopisu Poodří 3/2004 - s. 33.
• ŠPIČKA, Alois: Větrné mlýny na Opavsku. Věstník Československého zemědělského muzea Praha (VČZM), roč. 5, 1932,  č. 4, s. 317.
• K dispozici např. v Archivu města Ostravy.
• ŠPIČKA, Alois: Větrné mlýny na Opavsku, Radostná země, Slezský ústav ČSAV, Opava, roč.1, 1951, s.321. 
• K dispozici např. v knihovně Akademie věd ČR.

Další zdroje jsem doplnil na konci článku.

Kroček (2010) ve svém článku píše, že "šest mlýnů na Lagnově "mávalo ve větru křídly za vším, co odchází", jak se poeticky vyjádřila Jarmila Glazarová...". Spisovatelka Glazarová žila mimo jiné také v Klimkovicích. Její autobiografický literární debut Roky v kruhu vyšel v roce 1936 a týká se jejího života s manželem, dr. Podivínským, právě v Klimkovicích. Větřáky vídávala na vlastní oči.

Mohl být Jan Friedel mlynářem na některém z těchto mlýnů? Kdoví. Byl-li mlynářem je to pravděpodobné, byť ve mlýně nežil. Klasické důkazy, kdy by byl zapsán jako mlynář u konkrétního mlýna, ty chybí. Vzhledem k požárům v historii Klimkovic, chybí i pozemková dokumentace a další pomocné "berličky" pro pátrání.

V tuto chvíli mohu jen shrnout časovou osu života Jana Františka Friedela. (N - narozen, O - oddán, Z - zemřel)

• N 21.7.1824 Jan František (otec Antonín Friedel, matka Johana Hůla), Polanka č. 111
• Z 17.4.1833 Johana Friedel, roz. Hůla, Polanka č. 38 
• O 27.5.1833 Antonín Friedel, Polanka č. 38 + Marianna (Antonín) Röder, Harty č. 59
• O 11.5.1841 Jan František Friedel, Polanka č. 111 + Apoléna (Josef) Ulmann, vdova po Antonínu Niníčkovi, Václavovice č. 7.
• N 16.9.1846 Genovéfa (otec Jan Friedel, matka Apoléna), Polanka č. 38
• Později provdaná za Antonína Waldera z Ludgeřovic.
• N 22.6.1949 Johana (otec Jan Friedel, matka Apoléna), Václavovice č. 5
• N 20.3.1852 Josef (otec Jan Friedel, matka Apoléna), Polanka č. 138
• Oženil se s Johanou, rodem Mikuláše Pavelka z Podvihova, vdovou po Ludvíku Neuwirthovi z Lagnova.
• N 2.6.1856 Apoléna (otec Jan Friedel, matka Apoléna), Klimkovice č. 72
• První Janovo dítě narozené v Klimkovicích. Apoléna zemřela 1. února 1867 v Klimkovicích.
• N 12.4.1859 Mechtilda (otec Jan Friedel, matka Apoléna), Klimkovice č. 72
• Zemřela při porodu.
• N 16.1.1861 Petronila (otec Jan Friedel, matka Apoléna), Klimkovice č. 72
• Stala se dvojnásobnou svobodnou matkou, ale obě její děti zemřely krátce po porodu.
• Z 16.3.1875 Apoléna, manželka Jana Friedela, měšťana v Klimkovicích
• První Janova manželka.
• O 11.8.1875 Jan Friedel, vdovec, Klimkovice 72 + Veronika (Jan) Hajduček, Stará Bělá č. 58
• K tomuto "tématu" (Jan Hajduček ze Staré Bělé) připravuji článek.
• N 15.1-1879 Karolina (otec Jan Friedel, matka Veronika), Klimkovice č. 72
• Provdala se za Valentina Augustina z Klimkovic. 
• Zemřela 20.1.1950.
• Protože Augustin byl i rod, který hospodařil ve mlýně v Lagnově č. 6, sledoval jsem také tuto stopu.
• Z 11.4.1891 Jan František Friedel, mlynář a měšťan v Klimkovicích, Klimkovice č. 123
• Zemřel v domě, kde bydlela jeho dcera Karolina s klimkovickým kolářem Valentinem Augustinem.
• Z 20.1.1912 Veronika, vdova po měšťanu Janu Friedelovi, Klimkovice
• Druhá Janova manželka.

Svatba měšťanské dcery Karoliny s Valentinem Augustinem mě inspirovala k hledání propojení na mlynářský rod Augustinů z Lagnova. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, sign. Bi VI 34, inv. č. 8511, str. 56.
(V nové verzi Digitálního archivu ZA Opava zkuste i online odkaz)

Karolina, dcera Jana Františka Friedela z druhého manželství (s Veronikou, rodem Hajduček ze Staré Bělé) se v roce 1896 provdala za Valentina Augustina z Klimkovic. Protože web Karla Mlýnka zmiňuje Augustina jako mlynáře v Lagnově, využil jsem tyto informace jako "nápovědu", ve snaze dopátrat se nějakých dalších možných souvislostí.

Mlynáři z Lagnova č. 6 v proměnách času

Nenašel jsem, co jsem hledal (vazbu na Jana Friedela), ale alespoň mohu upřesnit a doplnit historii působení mlynářů v Lagnově č. 6. Svým způsobem tyto mé informace doplňují také přehled, který uvádí projekt Zrnka písku o mlynářích a mlynářských rodech ve Slezsku.

Na webu Karla Mlýnka [cit. 2016-01-12] byly uvedeny tyto informace:

"Mlynáři u kterých nevíme  působnost, vodní či větrný mlýn:

Jiří Koltička (1750)

Josef Béna  v Lagnově č.p.31 (1878),

Jan Jazvec v Lagnově č.p.13. (1878) 

František Augustin v Lagnově č.p.6. (1767-1792)

Jan Augustin - narodil 23. ledna 1726 v Lagnově manželům Josefu a Kateřině Augustinovým. Dne 17. října 1757 se Jan Augustin oženil s Mariannou, vdovou po klimkovickém mlynáři Jiřím Koltičkovi, který údajně pocházel z Vrbice. Pak se 1. listopadu 1758 manželům Augustinovým narodil syn Christian, který záhy, 3. února 1759, zemřel. Jeho otec Jan Augustin je v té době už uváděn jako mlynář. Postupně měli manželé další tři syny; 1. dubna 1765 se narodila a v lednu 1792 zemřela ve věku osmnácti let jejich dcera Anna Maria. Chudý mlynář umírá 24.srpna 1790 v Lagnově č.p. 6."

Situační mapa. V červených kroužcích místa, odkud pocházeli mlynáři nebo nevěsty mlynářů z Lagnova č. 6. Přibližné umístění této zaniklé části Klimkovic ukazuje zelená šipka. Zdroj: ČÚZK.

Co se mi podařilo zjistit? Do dění v lagnovském mlýnu zasáhli následující zástupci mlynářských rodů.

Rozsypal

Dokumentované "počátky" toho, co se dělo ve mlýně na Lagnově (později č. 6) je těžké určit. Přehlédnout však nelze to, že 11.února 1761 zemřel v Lagnově Tomáš Rozsypal - "emeritní mlynář". Udaný věk 70 let odkazuje na narození kolem roku 1690.

Tomáš Rozsypal zemřel v Lagnově. V matrice je "molitor emeritus" - bývalý mlynář. Zdroj ZA Opava, Archivní Vadamecum. inv. č. 279, sign. Bi VI 3, fol. 215.

Tomáš Rozsypal se již v červenci 1711 oženil s Annou, vdovou po Václavu Augustinovi. V Lagnově, ani v Klimkovicích však nežili.

Po tom, kde žil (a kde se rodily děti) Tomáše Rozsypala a Anny, jsem nepátral. Svatba je připsána k Lagnovu, ale do šesti let od svatby jsem nenašel žádné dítě. Z toho usuzuji, že žili jinde. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum. inv. č. 277, sign. Bi VI 1, str. 125.

Projekt Zrnka písku poukazuje na Rozsypaly jako na mlynářský rod, přiženěný k rodu mlynářů Gedrichů do nedalekých Zbyslavic. Kousek od zbyslavického mlýna shodou okolností bydlím. Spojení s Tomášem Rozsypalem jsem pro účely tohoto článku nepotvrzoval. 

Dochované matriky z Klimkovic začínají rokem 1698, dřívější souvislosti tedy nelze bohužel doložit.

Koltička

Jiří Koltička byl skutečně podle zápisu své svatby z Vrbice. Oženil se 20. května 1743 s Mariannou, dcerou Jakuba Augustina z Klimkovic. Lze ověřit, že nevěsta Marianna se narodila 17. srpna 1725 Jakubu Augustinovi a Evě v Klimkovicích.

Svatba Jiřího Koltičky z Vrbice s Mariannou, dcerou Jakuba Augustina z Klimkovic. Povolání se neuváděla. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum. inv..č.278, sign. Bi VI 2, str. 78. 

Klimkovický mlynář Jiří Koltička, zemřel 6. srpna 1757 (zapsaný věk - 60 let). Vdova Marianna se provdala za dva měsíce - 17. října 1757. Vzala si Jana Augustina, ovšem podle zápisu svatby nikoliv syna Josefa Augustina (jak výše cituje web zaniklých klimkovických mlýnů), ale syna zemřelého Jana Augustina.

"Joannis filius defti Joannis Augustin" - Jan, syn zemřelého Jana Augustina. Kdo si tedy bral vdovu po mlynáři Jiřím Koltičkovi? Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum. inv..č.278, sign. Bi VI 2, str. 112.

To dává možnost "volby", pokud prozkoumáme narození Jana Augustina. Jeden se skutečně narodil 23. ledna 1726 Josefovi a Kateřině v Lagnově. 10. dubna 1724 se však v Klimkovicích narodil Jan otci Janu Augustinovi a matce Ester. To může být další kandidát, pokud budeme věřit zápisu oddávek. V Lagnově žil ještě pár Ondřej Augustin a Marianna. I jim se narodil syn Jan, a to 11. května 1723. Aby to bylo (jako obvykle) zamotané, tak v Klimkovicích najdeme 15. ledna 1723 ještě narození Jana manželům Jakubu Augustinovi a Evě.

Máme tedy čtyři kandidáty (vše na devíti stranách matriky narození).

• N 15.1.1723 Jan - Jakub Augustin + Eva, Klimkovice. 278-16/261
• Marianna, první manželka Jiřího Koltičky, byla dcerou tohoto páru. Je vyloučeno, aby si jako vdova vzala svého vlastního bratra.
• N 11.5.1723 Jan - Ondřej Augustin + Marianna, Lagnov. 278-17/261
• N 10.4.1724 Jan - Jan Augustin + Ester, Klimkovice. 278-20/261
• Osobně bych spíše vsadil na tohoto Jana a věřil zápisu oddávek v matrice.  
• N 23.1.1726 Jan - Josef Augustin + Kateřina, Lagnov. 278-25/261
• Nevím, odkud má web o zaniklých mlýnech v Klimkovicích informaci, že tento Jan je správný. Šlo patrně o odpočet věku (65 let) při úmrtí a spojení jména s Lagnovem.

Augustin

Ať je to jakkoliv, můžeme sledovat, jak se mlynáři Janu Augustinovi rodily děti.

• N 1.11.1758 Kristián (†3.2.1759)
• Jan Augustin je uveden jako mlynář v Klimkovicích. 
• Matka Marianna.
• N 27.7.1760 Ignác Augustin
• Jan Augustin je uveden jako mlynář v Klimkovicích. 
• Matka Maria Anna.
• N 28.10.1762 Šimon Teodor
• Jan Augustin je uveden jako mlynář v Polance. 
• Matka Maria Anna.
• N 1.4.1765 František Matěj
• Jan Augustin je uveden jako mlynář v Klimkovicích. 
• Matka Maria Anna.

Marianna, manželka mlynáře Jana Augustina, který je také uváděn jako mlynář v Polance, zemřela, stejně jako její syn Kristián, na jaře roku 1759. Pravděpodobně byl původcem smrti mor. Zápisů v matrice zemřelých je spousta. Web stránky města Klimkovice k tomu uvádějí:

"...v Evropě zuřila sedmiletá válka. I náš kraj byl sužován vpády a drancováním pruských vojsk. Navíc pruská armáda zavlekla do Slezska zákeřnou nemoc. Morová epidemie zasáhla v roce 1758 i samotné Klimkovice. Do poloviny roku 1759 zemřelo na mor 381 lidí z celkového počtu asi 1 000 obyvatel Klimkovic. Z bezmocnosti proti této nemoci se konaly ve městě zvláštní pobožnosti k sv. Šebestiánovi za odvrácení moru a ve víře, že byli vyslyšeni, postavili mu věřící v roce 1760 uprostřed náměstí sochu (dnes je umístěna poblíž farního kostela)."

Socha sv. Šebestiána na náměstí v Klimkovicích. Zdroj: Web města.

Mlynářské povolání bylo stěhovavé. Patrný je také trend vzájemných sňatků mezi zástupci mlynářských rodů. Těžko říci, jakou roli v dřívějších dobách hrála láska a zamilovanost. Troufám si tvrdit, že mezi mlynáři šlo v první řadě o dohodu a obchod, ať už z mužské nebo ženské strany. Stejně jako v některých pohádkách, i zde jistě nebylo nouzi o zhrzené city.

Také v Lagnově č. 6 můžeme sledovat sňatky a příchody mlynářů ze zavedených rodin.

Béna a Burda

Vdovec, mlynář Jan Augustin se tedy po morové ráně chystal na druhou svatbu. 11. července 1759 se jeho manželkou se stala Marie Anna, dcera Jiřího Beny z Dolní Lhoty. 

Bez bližšího průzkumu tak mohou výše uvedené děti Jana Augustina, být považovány za děti zrozené z jedné matky. Marianna a Maria Anna se v matričních zápisech často zaměňovaly. Vyplývá to i z věty "postupně měli manželé tři syny...". Ano, ale to už šlo o jiné manželství mlynáře Jana Augustina. Nikoliv s Mariannou, ale s Marií Annou.

Ze synů Jana Augustina jsem sledoval nejmladšího Františka, pokračovatele mlynářské tradice. Ten se oženil 3. února 1790. V zápise svatby je uveden poprvé právě Lagnov č. 6. Nevěstou byla Anna, dcera Jana Burdy, mlynáře z Polanky.

Pak události v Lagnově č. 6 nabraly dramatický spád.

• 24. srpna 1790 zemřel Františkův otec, lagnovský mlynář Jan Augustin
• 2. ledna 1792 zemřela dcera mlynáře Jana Augustina Anna Maria.
• 9. června 1792 zemřel mlynář František Augustin (syn Jana Augustina).
• 14. června 1792 zemřela Maria Anna, druhá manželka mlynáře Jana Augustina, matka mlynáře Františka Augustina.
• 18. listopadu 1793 zemřela Magdalena, dcera Františka Augustina.

Těmito událostmi zmizelo mlynářské příjmení Augustin z Lagnova č. 6. Mlynář František Augustin po sobě zanechal vdovu Annu (dceru polaneckého mlynáře Burdy).

Murcek

Anna se provdala za zástupce lubojatského mlynářského rodu Murceků. Vzala si Jakuba, syna mlynáře Jana Murceka. V Lagnově č. 6 se po příjmení Augustin objevilo příjmení Murcek.

O svatbě jsou záznamy ve dvou matrikách - pro Lagnov (inv. č. 301) i ve spojené matrice pro Klimkovice a okolí (inv. č. 279)

Zápis mlynářské svatby z 23. května 1793. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 279, sign. Bi VI 3, s. 98.

Stejná svatba, zapsaná v matrice Lagnova. Smrtí Jana Augustina a jeho syna Františka se přestalo v mlýnu na Lagnově příjmení Augustin u mlynářů objevovat. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 301, sign. Bi VI 25, s. 4.

Příjmení Murcek je oproti příjmení Murček více koncentrováno do opavského a ostravského regionu, proto si myslím, že jde o správné příjmení.

Chrobáček/Chrobák

Poté co Anna podruhé ovdověla, vdala se za mladšího ženicha, mlynáře ze Štítiny, Isidora Chrobáčka. Poměrně brzy však opět ovdověla a za několik týdnů také zemřela. Vládu nad mlýnem získal zástupce dalšího rodu.

Blažej

Žila zde i Johana, dcera zemřelého mlynáře Františka Augustina. V roce 1813 se provdala za Valentina Blažeje, syna mlynáře Václava Blažeje z Velké Polomi. V Lagnově č. 6 se tak objevilo další rodové mlynářské příjmení Blažej.

Polomští Blažejovi měli dobré vztahy v Dobroslavicích. Není proto divu, že si Valentin, syn mlynářského páru Valentin a Johana, vyhlédl nevěstu v Dobroslavicích. Byla to (opět) Johana, s níž se oženil v roce 1826. V zápisu bohužel chybí rodné příjmení. Z dalšího kontextu narozených dětí vyplynulo, že příjmení Johany bylo Herz. Lagnov č. 6 a mlýn měl další hospodáře.

Další mlynářská svatba.  3. října.1813 se Johanna, dcera mlynáře Františka Augustina z Lagnova č. 6 provdala za Valentina, syna Václava Blažeje, mlynáře z Velké Polomi 75. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 301, sign. Bi VI 25, s. 15.  

Rod Blažejů hospodařil v Lagnově č. 6 dlouhou dobu. Valentinův syn Josef si přivedl nevěstu Rozálii Melzer z Opavy. Děti se jim rodily v Lagnově č. 6 až do roku 1877. Josef Blažej je nejprve zmiňován jako mlynářský výminkář, pak domkař.

Jazvec

V roce 1886 se v Lagnově č. 6 zjevil další mlynář. Můžeme zaznamenat svatbu mlynáře Josefa Jazvece, s Františkou, dcerou Františka Šindlera z Děrného. (zde je odkaz na zápis v matrice). Josef Jazvec se narodil v Lagnově č. 13 v roce 1862.

Jako mlynář v Lagnově č. 6 zemřel Josef Jazvec poměrně mladý. Tuberkulóza ukončila jeho život 24. března 1898, ve 35 letech.

Mlynář Josef Jazvec zemřel v Lagnově č. 6 mladý. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 8516, sign. Bi VI 39, str. 79.

Poslední stopy dění v Lagnově č. 6 jsem zachytil např. v roce 1892, kdy si Otýlie, dcera mlynáře Josefa Blažeje vdávala za dělníka z Vítkovic Jana Hradílka. Už nešlo o mlynářskou svatbu. V matrice zemřelých najdeme úmrtí jejich desetileté dcery Otýlie 27. března 1908.

Úplně poslední on-line přístupný zápis svatby z Lagnova č. 6 je z 8. května 1911. Konala se svatba Anny, dcery mlynáře Josefa Jazvece, s Františkem Niklem z Klimkovic.

Poslední, velmi přehledný zápis, vztahující se k Lagnovu č. 6, dostupný prostřednictvím digitalizovaných matrik. Online jej najdete zde. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 8515, sign. Bi VI 8, str. 72.

Že mlýn v Lagnově č. 6 ještě fungoval na sklonku Velké války lze odvodit z toho, že 21. dubna 1918 zde zemřel ve 29 letech Josef Jazvec, "svobodný mlynářský pomocník, syn zemřelého Josefa Jazvece  a Františky Šindel". 

Z potomků mlynáře Josefa Jazvece z Lagnova č. 6 přežil (dle zápisu z matrik) syn František, narozený 11. listopadu 1887. V matrice má vepsáno datum úmrtí 1.12.1933. A ještě pak Karel Jazvec, narozený 7. ledna 1892.

Rod Jazveců snad byl posledním mlynářským rodem ze mlýna v Lagnově. Těžko říci, kde skončili jejich potomci. Server KdeJsme.cz dává informaci, kterou je nutné zřejmě brát s nadhledem. Pouze jedno příjmení Jazvec, a to na Ostravsku.

Výskyt příjmení Jazvec podle KdeJsme.cz. Zdroj: Server KdeJsme.cz

Mapy a shrnutí

Lagnov byl připojen ke Klimkovicím až po 2. světové válce. V současné době je jakousi připomínkou pouze ulice, nazvaná Lagnovská. Mlýn v čísle 6 vystřídal mnoho hospodářů a byl svědkem mnoha osudů.

Netuším, který ze shora zmíněných klimkovických mlýnů mohl být tím lagnovským. Možná to byl docela jiný mlýn. Lagnov bychom na "starých" mapách mohli hledat jihozápadně od Klimkovic. Jak rád pracuji s indikačními skicami pro Stabilní katastr, zde jsem se konkrétního vyznačení nedočkal. Mapování probíhalo v roce 1836 a mlynářem na Lagnově č. 6 byl v tu dobu Valentin Blažej.

Na mapě ze 3. vojenského mapování, vydání z roku 1936, jsem se pokusil vyznačit oněch možných pět klimkovických mlýnů. Ten, který je vzdálen západně je zbyslavický mlýn, v jehož blízkosti se rodí blog MY ROOTS.

Klimkovické větřáky nedaleko od míst, kde bydlím. Možná byl lagnovský mlýn ten ve spodní trojici úplně vlevo. 3. vojenské mapování, vydání č. 20, rok 1936. Zdroj: Ústřední archiv zeměměřičský a katastrální.

Topografická mapa z roku 1917 není tak čitelná, pokud jde o vyznačení mlýnů. Ukazuje však Lagnov. 

Lagnov a jeho umístění v kontextu Klimkovic. Když tudy mnohokrát projíždím, budu aspoň trochu vědět, co se zde, avšak neznámo kde odehrávalo. 3. vojenské mapování, toposekce, rok 1917. Zdroj: Ústřední archiv zeměměřičský a katastrální.

Na závěr alespoň stručný chronologický přehled mlynářů z Lagnova č. 6. Více mohou prozradit dokumenty jako jsou knihy hypoték a obligací, knihy svatebních smluv či další dostupné listiny. Bohužel vesměs vše pouze do roku 1850 (Jan František Friedel byl v té době ještě v Polance). Tyto dokumenty jsem nestudoval. (N - narozen, O - oddán, Z - zemřel)

• O 20.5.1743 Jiří Koltička, Vrbice + Marianna (Jakub) Augustin, Klimkovice. 278-179/261
• Z 6.8.1757 Jiří Koltička, mlynář z Lagnova, 60 let. 278-258/261
• O 17.10.1757 Jan (†Jan) Augustin + Marianna, vdova po Jiřím Koltičkovi, mlynáři z Klimkovic. 278-199/261
• Z 9.4.1759 Marianna, manželka, mlynáře Jana Augustina, 40 let, Polanka. 279-211/301
• O 11.7.1759 Jan Augustin, mlynář, Polanka + Maria Anna (Jiří) Bena, Dolní Lhota. 279-149/301
• Rod Benů v Dolní Lhotě byl mlynářským rodem. Je pravděpodobné, že otec Marie Anny, Jiří Bena byl mlynářem.
• N 1.4.1765 František - Jan Augustin + Maria Anna, Klimkovice. 279-27/301
• František byl po Kristiánovi, Ignáci a Šimonovi nejmladším synem mlynáře Jana Augustina.
• O 3.2.1790 František (Jan) Augustin, mlynář, Lagnov č. 6 + Anna (Jan) Burda, dcera mlynáře z Polanky. 301-2/45 
• Z 24.8.1790 Jan Augustin, mlynář, 65 let, Lagnov č. 6. 303-2/46
• N 27.12.1790 Johana Karolina - František Augustin + Anna, Lagnov č. 6. 279-129/301
• Z 9.6.1792 František Augustin, mlynář, Lagnov č. 6.
• Z 14.6.1792 Maria Anna, manželka Jana Augustina, 60 let, Lagnov č. 6.
• O 23.5.1793 Jakub (Jan) Murcek, Lubojaty + Anna (Burda), vdova po Františku Augustinovi, Lagnov č. 6. 301-3/45
• Vdova Anna po mlynáři Františku Augustinovi se provdala za Jakuba Murceka, syna lubojatského mlynáře Jana Murceka. Také v tomto případě šlo o sňatek s rmlynářským rodem. 
• Z 18.4.1803 Jakub Murcek, mlynář, 38 let, Lagnov č. 6. 303-10/46
• Jakub Murcek si "mlynářování" v Lagnově moc dlouho neužil.
• O 6.6.1805 Isidor Chrobáček, mlynář ze Štítiny + Anna, vdova po mlynáři Jakubu Murcekovi, Lagnov č. 6. 301-5/45
• Anna (dcera polaneckého mlynáře Burdy) se po dvou ovdověních (zemřel jí mlynář František Augustin i mlynář Jakub Murcek) vdávala potřetí.
• K dispozici pro bádání je svatební smlouva.
• O 3.10.1813 Valentin (Václav) Blažej, mlynář, Velká Polom č. 75 + Johanna (František) Augustin, Lagnov č. 6. 301-8/45
• Z 12.5.1818 Isidor Chrobak, mlynář, 37 let, Lagnov č. 6. 303-18/46
• Z 22.6.1818 Anna Chrobak, vdova po mlynáři Isidoru Chrobákovi, 52 let, Lagnov č. 6. 303-18/46
• Anna, je v matrice zemřelých uvedena jako Johanna. Zemřela krátce poté, co potřetí ovdověla.
• O 4.7.1826 Valentin Blažej, mlynář, Lagnov č. 6 + Johanna, Dobroslavice č. 22. 326-40/97
• Z 16.2.1865 Valentin Blažej, mlynář, 75 let, Lagnov č. 6. 304-37/69
• Josef Blažej, syn Valentina Blažeje je od roku 1870 zmiňován jako mlynářský výminkář (1870-1875) a posléze domkař (1877). 
• O 26.7.1886 Josef Jazvec, mlynář, Lagnov č. 6 + Františka (František) Šindler, Děrné č. 9. 1125-55/123
• Z 24.3.1898 Jozef Jazvec, mlynář, 35 let, Lagnov č. 6. (viz. obrázek výše)

Ekonomicko-vlastnické vztahy spojené s mlýnem v Lagnově č. 6 lze zčásti vysledovat v pozemkových knihách. Pro Lagnov č. 6 začínají Isidorem Chrobáčkem a pak následuje Valentin Blažej. Ten zaplatil za mlýn v prosinci 1814 celkem 700 guldenů. Ani zde se mi nepodařilo najít žádnou souvislost s Janem Františkem Friedelem.

Začátek zápisů v pozemkové knize pro Lagnov č. 6. Zápisy pokračují na dalších stránkách. Zdroj: ZA Opava Archivní Vadamecum, inv. č. 91, sign. 18-30, fol. 22.

Po smrti Valentina Blažeje v roce 1865 byl ve mlýne jeho syn Josef Blažej, který je (nevím proč) při zápisu narození svých dětí (oženil se s Rozálií Melzer z Opavy) uváděn jako mlynářský výminkář. Před svatbou Josefa Jazvece v roce 1886 (byl už mlynářem v Lagnově č. 6) je zde velice spekulativně a hypoteticky "místo" jakéhosi "bezvládí". Netuším, jak mohl být někdo mlynářem a měšťanem. Ale toto je jediný prostor pro spekulaci, kdy by Jan Friedel mohl být s Lagnovem spojen. Časově to odpovídá, ale žádné přímé důkazy neexistují. 

Mlynářská genealogie není to, čím bych se zabýval. Fušoval jsem do ní pouze z pohledu zmíněných tří článků na blogu. S některými podrobnostmi a doporučeními, které se týkají zdrojů a podkladů mi moc pomohl a inspiroval mě kamarád, rodopisný kolega a nadšenec do mlýnů, Michal Šrubař.

Michale, děkuji moc, máš můj obdiv, že "jedeš" v takové komplikované problematice, jako jsou mlýny, ať už vodní nebo větrné.

Zdravím vás ze Zbyslavic, obce, která má větřák ve znaku i na svém území. V roce 1951 to byla ruina, teď prochází další rekonstrukci. na Vrchpolí často fouká, proto už dlouhou dobu nemá mlýn lopatky. Podívat se na fotku zbyslavického mlýna můžete v tomto článku.

Znak obce Zbyslavice. Zdroj: Oficiální web obce.

Další literatura:

• BURIAN, Václav: Větrné mlýny na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Olomouc: Vlastivědný ústav v Olomouci, 1965. 79 s. ISBN není.
• KROČEK, Miloslav: Větrné mlýny v Ostravském kraji. Radostná země. Roč. 3 (1953), č. 1, s. 16–19.
• KROČEK, Miloslav: Větrné mlýny na severní Moravě a ve Slezsku - srovnání jejich stavu v roce 1951 a 2009. Vlastivědné listy Slezska a Severní Moravy. Roč. 36 (2010), č.1, s. 33-35.
• Časopis vydává Matice Slezská.
• TEICHMAN, Bořivoj: Větrné mlýny v Poodří. Časopis Poodří. Roč. VII (2004), č. 3, s. 18-42. 
• K dispozici v archivu ke stažení zde. 6.8 MB [cit. 2017-01-13]

Z Jistebníku do Olbramic a Polanky - zamotejte si hlavu

Mathias Fridel z Jistebníku

Jméno Mathias Fridel a počátek 18. století je pro mě ještě zahalen tajemstvím. Rok jsem pracoval s domněnkou, že můj mnohokrát zmiňovaný předek, který přišel do Polanky, panský kočí Mathias Fridel, mohl být z Jistebníku. Když jsem tedy při zkoumání jistebnických matrik poprvé narazil na jméno Mathias Fridel, zmocnilo se mě vzrušení. Že by stopa? Vzrušení ovšem brzy opadlo. Mathias z Jistebníku se ukázal být stopu, která vedla jinam. Mou návštěvou archivu v Olomouci a prozkoumáním indexů k matrikám v Jistebníku tato domněnka padla. Jistebníku jsem dal symbolické sbohem.

Přesto se k Mathiasi Fridelovi z Jistebníku vrátím - kvůli několika stopám. Narodil se okolo roku 1719 (matriky z Jistebníku pro toto období chybí), alespoň podle věku při úmrtí. Jeho manželkou byla Marina z rodu Thomase Fritschera (dnes by jméno nejspíš bylo Tomáš Fryčer). Žili v Jistebníku č. 70. Mathias v Jistebníku nevkročil do 19.století - zemřel 31. prosince 1799. Nemám jeho rodovou linni detailně prozkoumanou, nicméně jsem objevil souvislosti, které se týkají:

• Olbramic
• Polanky
• příbuznosti

Friedelovi a děvčata z Olbramic

Jistebniký Mathias Fridel měl pět dětí, možná více. Jeho prvorozený byl syn Anton. Narodil v Jistebníku (*1755) a vzal si zde o jedenáct let mladší Terezii Wilk (nynější příjmení by bylo Terezu Vlkovou). Rovněž prvorozený syn Antona a Terezie, kterému dostal jméno Josef (*1796), se ještě narodil v Jistebníku. Stejně tak i jeho bratr Jan (*1806).

Mezi roky 1806-1813 však manžele Antona a Terezii Fridelovy s dětmi osud zavedl do Fonovic (něm. Fonsdorf). Tehdy to byla samostatná obec. Dnes jsou bývalé Fonovice součástí Klimkovic. Připomíná je ulice, která vede jižním směrem k Jistebníku a jmenuje se Fonovická.

Bratři Josef a Jan Fridelovi měli jedno společné - namluvili si děvčata z nedaleké vsi Olbramice. 

Josef Fridel se 6. července 1819 oženil s Kateřinou Rossel, dcerou olbramického rolníka Jana Rossela a Magdaleny Freisler. Svatba je zapsaná v matrice farnosti v Bravanticích.

Zápis svatby Josefa Fridela z Fonovic (něm. Fonsdorf) a Kateřiny Rossel z Olbramic (něm. Wollmersdorf). Zdroj: Matrika Římskokatolické farnosti Bravantice, ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 252, sign. Bi III 6, fol. 78.

Mladší Jan Fridel byl o několik let později, 7. února 1832, oddán s Magdalenou Rypala, dcerou Tomáše Rypaly, domkaře v Obramicích a jeho ženy Magdaleny, rozené Němec. Svatba se odehrála v kostele v Olbramicích. Zápis je proveden v matrice olbramické  farnosti.

Zápis svatby Johanna Fridela z Fonovic (něm. Fonsdorf) a Magdaleny Rypala (psáno Rippal) z Olbramic (něm. Wollmersdorf). Zdroj: Matrika Římskokatolické farnosti Olbramice, ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 315, sign. Bi VIII 3, fol. 70.

Kostel na horním konci obce Olbramice, začaly společně stavět Olbramice a Zbyslavice v roce 1750. Zbyslavice byly k Olbramicím přifařeny. V roce 1865 nechala kostel zvětšit hraběnka Maria Blücher z Wahlstattu. Kostel nese jméno svatého Bartoloměje.

Když jsem se s rodinou přistěhoval do Zbyslavic na Vrchpolí, dcerka začala chodit do Olbramic do školky. Následně v Olbramicích zvládla tamních pět tříd základní školy. Tehdy jsem neřešil, zda jsem či nejsem prvním Friedelem, který s Olbramicemi "má co do činění". Již 10 let však kostel sv. Bartoloměje s pozadím Beskyd tvoří dotváří každodenní krásné panorama našeho výhledu. Je to pohled téměř jako z Wikipedie. Takto totiž uvidíte kostel sv. Bartoloměje v Obramicích na Wikipedii (foceno je z louky před kostelem).

Kostel sv. Bartoloměje, Olbramice. Zdroj: Wikipedia.

Toto je přiblížený pohled na tentýž kostel z terasy našeho domu (foceno při západu slunce, se sluncem v zádech). V pozadí jsou patrny obrysy Beskyd.

Olbramický kostel při západu slunce z terasy našeho domu.

Ani jeden ze jmenovaných párů následně v Olbramicích nežil, jejich místo bylo ve Fonovicích. Je však jisté, že alespoň jeden Friedel se ženil v kostele, na který denně dívám. Napadlo mě proto zjistit, zda jsou rody Mathiasů Fridelů z Polanky a Jistebníku nějak spřízněny.

Opět Polanka

Když jsem dále sledoval stopu rodové větve Mathiase z Jistebníku, objevil jsem to, co se dalo očekávat. Syn páru, oddaného v olbramickém kostele, František Fridel, přesídlil do Polanky. Oženil se tam 1. července 1873 s Genovefou, z rodu Václava Tylečka. Tím se jistebnická větev Friedelů také dostala do Polanky a vstoupila zde do 20. století. Stejně tak se její členové s příjmením Fridel dostali do Václavovic a Lagnova, vsí, jež jsou nyní součástí lázeňského města Klimkovice.

Václavovice byly založeny Janem Václavem z Mönnichu, kmotrem mého prapředka Andrease Fridela, jehož synu Josefovi posléze odkázal 25 guldenů.

Spletitými cestami života poddaných se jedna z rodových linií jistebnického Mathiase Fridela propojila také s rodovou linií polaneckého Mathiase Fridela (panského kočího) také pokrevně. Došlo k tomu roku 1816, v období mezi svatbami bratrů Josefa a Jana Fridelových s olbramickými děvčaty.

Událostí, která spojila krev obou rodových linií, byl sňatek Antona Fridela s Annou Marií Tyleček dne 29.9.1816..

29. září 1816 byli na faře v Klimkovicích oddáni Anton, syn Thomase Friedla, domkaže z Polanky (19 let) a Marianna, vdova po Franzi Ličkovi, domkaři v Janovicích (28 let). Zdroj: Zdroj: Matrika Římskokatolické farnosti Klimkovice, ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 289, sign. Bi VI 13, fol. 3.

Pro představu ještě ukážu stručně obě rodové linie. Tady je linie od Mathiase Fridela z Polanky k Antonu Fridelovi:

Mathias Fridel (*??? - †???) - můj přímý předek

• O ??? - Anna, ???

Andreas Fridel (*1735, Polanka - †1797, Polanka) - můj přímý předek

• O 1761 - Kateřina, roz. Kubicza/Kubica (Polanka)

Thomas Cajetanus Fridel (*1770, Polanka - †1837, Polanka)

• O 1792 - Anna, roz. Kuča, Stará Bělá

Anton Friedel (*1799, Polanka - †1860, Polanka)

• O 1816  - Anna Maria, roz. Tyleček, Polanka (dcera Marianna - †1820)
• O 1818 Johana Clara, roz. Hula, Polanka (6 dětí)
• O 1833 - Mariana, roz. Röder, Harty (7 dětí)

Zde je rodová linie od Mathiase Fridela z Jistebníku k Anně Marii Tyleček:

Mathias Fridel (*???, Jistebník - †1799, Jistebník)

• O ??? - Marina, Jistebník

Marianna Fridel (*1756, Jistebník - †1813, Polanka)

• O 1778 - Fabián Tyleček, Polanka

Anna Maria Tyleček (*1786, Polanka - †1818, Polanka)

• O 1809 - Mathias Gellnar, Janovice (bez dětí)
• O 1811 - Franz Lička, Hošťálkovice (3 dcery)
• O 1816 - Anton Friedel, Polanka (dcera Marianna - †1820)

2x vdovou, 2x vdovcem

Anna Maria byla v době sňatku s Antonem Fridelem už dvojnásobnou vdovou. Díky prvnímu manželovi, Mathiasu Gellnarovi, se objevila v Janovicích. Zůstali bezdětní. Pak měla holčičku a dívčí dvojčátka s druhým manželem, Františkem Ličkou z Hošťálkovic. S ním žila v Janovicích. Na jaře 1916 podruhé ovdověla a zůstala se třemi malými děvčátky.

Vdova Maria Anna byla o 13 let starší než její třetí manžel Anton Fridel (věk u oddávek ve starých matrikách se někdy liší až o pět let oproti skutečnosti). Jejich manželské štěstí trvalo necelé dva roky. Roku 1817 se jim narodila dcera Marianna. V roce 1818 Anton ovdověl a o dva roky později zemřela také malá Marjánka. To už měl Anton Fridel druhou ženu a s ní čerstvě i dcerku Apolonii.

Pokrevní spojení jistebnické větve Friedelů s "mou" rodovou větví polaneckých Friedelů tak skončilo po přeslici v roce 1820. Nemělo dlouhého trvání. 

Antona Fridela potkal podobný osud jako jeho první ženu - také během života dvakrát ovdověl. Se svou první ženou Marií Annou štěstí neměl, protože jejich dcera Mariana zemřela. V dalších dvou manželstvích však Anton Fridel zplodil 13 dětí. 

V Olbramicích se ženil Jan Fridel z Fonovic - stal se mým velmi vzdáleným formálním příbuzným. Na druhou stranu potomci Antona Fridela z Polanky jsou mými vzdálenými bratranci, s nimiž mám společné předky - Andrease Fridela (panského hajného) a jeho otce Mathiase (panského kočího).

Popletl jsem vám hlavu?

Matriky ukrývají mnohé zapeklité osudy a příběhy. Někdy z nich jde až hlava kolem. Zjednodušeně to lze odbýt větou o tom, že "všichni jsme příbuznými se všemi". Rozplétat některá spojení je ovšem zdrojem poučení, zábavy i překvapivých objevů a souvislostí. Třeba toho, jak se po několika generacích spojí rodové linie bývalých sourozenců. Takových případů také několik mám a i na ně v příspěvcích dojde.

Někdy mě k takovým příběhům přivede náhoda, jindy nutnost zkoumat z nějakého důvodu souvislosti či snaha najít čitelnější zápis v matrice.

Chcete-li si prohlédnout rodokmen potomků Mathiase Fridela z Jistebníku, tzv. rozrod, můžete si jej stáhnout zde. Jak jsem poznamenal v úvodu, není to hlavní větev mého pátrání, proto je v mnohém neúplný. Ukazuje nicméně některá spřízněná příjmení a místa.