Sbohem, Jistebníku

Bádání

V závěru článku z 8.4.2015 jsem odhalil záměr dokončit pátrání v matrikách obce Jistebník. Ve čtvrtek 21.5.2015 se tak stalo. Poprvé při svém hledání kořenů jsem navštívil badatelnu archivu. Bádal jsem ve Státním okresním archivu v Olomouci (SOkA Olomouc), který spadá pod Zemský archiv v Opavě. Dokonce jsem k tomu napsal krátkou úvahu na svém blogu 50+. Najdete tam i fotku archivního svazku matrik, které jsem zkoumal. Nejprve jsem byl v badatelně sám, při mém odchodu už tam bádal další návštěvník.

Badatelna SOkA Olomouc. Zdroj: vlastní foto.

Když jsem v rukou držel zažloutlý ruční papír, popsaný před 300 lety, měl jsem rozechvělý pocit. Jistebník (něm. Stiebnig) je sousední vesnice Polanky. Její znak obsahuje klíče a rybu. Symbolicky jsem chtěl ulovit velkou rybu v podobě narození Mathiase Fridela nebo jeho svatby s Annou. Byl by to klíč k příchodu rodu Friedelů do Polanky někdy těsně před rokem 1734. Byla to jedna z mých pracovních hypotéz.

Znak obce Jistebník. Zdroj: Wikipedia

První písemná zmínka o Jistebníku, místu rybničního podnikání, pochází z roku 1373. První matriky jsou k dispozici od pobělohorské doby z roku 1653. Bohužel matriky z kritického období počátku 18. století se dochovaly jen torzovitě, některé v opisech. Zápisy o narození a svatbách, jsou dochované pouze z let 1700, 1702, 1703, 1709, 1710, 1714, 1720, 1721 a od roku 1723. 

Friedelovi a Jistebník

Na počátku 18. století žilo v Jistebníku více rodin Friedelů či Früdelů, včetně páru Thomas Fridel a Margaretha. Těm se např. 20.5.1725 narodily (ještě v Jistebníku) dvojčata Adam a Eva. Další jejich dcerou byla Juliana (*13.2.1731). Její narození je prvním doloženým narozením někoho z Friedelů v Polance. Půlrok předtím, 21.9.1730, jim zemřel syn Adam. To je vůbec první zmínka o příjmení Fridel v polaneckých matrikách. V případě Thomase a Margarethy lze přechod  Jistebníku do Polanky vystopovat. Margaretha zemřela v Polance v roce 1755. Tuto rodovou linii jsem dále nesledoval.

Dalším jistebnickým párem (a mými vzdálennými předky-příbuznými), který měl potomky v Polance byl Mathias Fridel a Marina. Tento Mathias se narodil v Jistebníku kolem roku 1719. S Marinou se v Jistebníku také 4.6.1754 oženil. I jejich prvorozený syn Antonius (Antonín) se narodil (1755) a oženil (1795) v Jistebníku. Zemřel (1837) však už ve Fonovicích č. 23, stejně jako jeho manželka Theresia z rodu Valentina Wilka. Této rodové větvi věnuji některý z dalších příběhů. Stopy totiž vedou i do Olbramic. Manželka a já bydlíme 10 let v sousedních Zbyslavicích a do Olbramic chodila naše dcerka Monička do školky a na 1. stupeň ZŠ, takže je to trochu osobní...

O hledanám manželském páru mých přímých předků - Mathias Fridel a Anna - jsem žádnou zmínku v matrikách nenašel. Teoreticky existuje možnost shody okolností, že všechny zmínky o nich jsou v matrikách zrovna z těch let, které se nedochovaly. To je ovšem vratká teorie.

Ještě jsem učinil pokus přímo v Jistebníku. Nahlédl jsem do indexů matrik narozených a oddaných, které jsou zde od roku 1725. Marně. Můžete se podívat sami.

Jistebník - index narozených, písmeno F, 1725-1769. Zdroj: OÚ Jistebník, index narozených (1725-1949), sign. Bi V 11 (Římskokatolická fara Jistebník, katolická matrika).

Nečekanou informací pro mě bylo, že v současné době už v Jistebníku žádný Friedel nežije, resp. jeden se tam teď přistěhoval. (Podobné to je i ve Velkých Albrechticích). Čest Jistebníku zachraňuje můj táta, který tamní rybníky rád fotí. Nahlédnout na jeho krásné fotky můžete třeba zde.

Zatím tedy "Sbohem, Jistebníku".

Nový příběh je na obzoru

Zkoumáním Jistebníku jsem naplnil dva ze tří záměrů, zveřejněných v závěru článku z 8.4.2015. Byl jsem však v Jistebníku autem a ne na kole. Zbývá ještě bod, týkající se rodu pánů z Mönnichu.

Moje hypotéza vychází z úvahy, že Mathias Fridel sloužil pánům z Mönnichu. Mezi majitele obce Jistebník patřili v době, která mě zajímá, Želečtí z Počenic a posléze Larisch-Mönnichové. Oba rody byly s Mönnichy spřízněny. A z historie Polanky je známo, že na počátku 18. století získali Horní Polanku Mönnichové, kteří založili osady Václavovice, Fonovice a Janová.

Zkusil jsem se zahloubat do zápisu o úmrtí Anny, manželky mého tajuplného předka Mathiase. Předtím jsem to neudělal, spokojil jsem se s datem 29.10.1771. 

Detail zápisu o úmrtí Anny Fridel. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 279, sign. Bi VI 3, folio 240.

Je zde napsáno, že ve věku 77 let zemřela "Anna Uxor Mathias Fridel quondam aurige Perillustr Dominum polanense".

Můj osobní komplikovaný překlad přes Google a francouzsko-latinsko-anglické slovníky zní:

Anna, manželka Mathiase Fridela bývalého vozataje Ctěného Pána Polanky

WOW!!! JUPÍ!!! Správný genealog se nemůže spokojit jen s datem. Musí hned luštit i další podrobnosti a detaily.

Možná proto měl Mathias za kmotry svých prvních dvou synů v Polance pány z Mönnichu! Nejprve to byl Gottfried z Mönnichu (kmotr Mathiase Gottfrieda Fridela, křtěného 24.3.1734 v Polance) a pak Jan Václav z Mönnichu (kmotr Andrease Fridela, mého přímého předka, křtěného 17.11.1735 v Polance). On je vozil v kočáru = cestoval. Nevím odkud a kam, avšak stopu mám. Poodhaluje ji historie zámku v Polance - Gottfried Alexander z Mönnichu byl manželem Marie Heleny Kláry Želecké z Počenic. Polanku získali v roce 1719... 

Téma se rýsuje  - MÖNNICHOVÉ. 

A místa? Wróclaw (Polsko), Maniów Wielki (Polsko), Opava, Rychvald, Raduň, Studénka, Hažlach (Polsko), Záblatí (nyní část Bohumína)... A samozřejmě Polanka a Jistebník.

Proč? Je zde totiž ještě jméno Kašpar Alexandr z Mönnichu, kníže a zemský stav Slezského vévodství. Mám o něm zmínku k roku 1684 z almanachu Slezské šlechty.

Tak někdy příště... (Za chvíli jedeme s manželkou na výlet do Raduně na zámek.)

Mé kořeny - dar od Boha

Mathias, Matyáš, Matěj... to jméno mě provází od počátků bádání, když jsem objevil v matrice pro Polanku jméno Mathias Fridel. Jméno zatím neznámého předka, který přišel do Polanky a roku 1734 se mu zde narodil syn Mathias Godefried a o rok později syn Andreas.

Narození Mathiase Godefrieda, syna Mathiase Fridela, 24.3.1734. Zdroj: MZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 278, sign. Bi VI 2, fol. 100.

Obdobou německého Mathias je archaické Matyáš, jehož dnešní českou podobou je jméno Matěj. Všechny varianty jména pocházejí ze stejného základu, původního hebrejského jména Matitja nebo Matitjahu. Matyth Jah(u) znamená dar Boží, dar od Boha, Hospodinův dar. Lze jej se stejným smyslem použít i u jména Božidar nebo Theodor. Z původního Matitjahu je odvozeno také jméno Matthaios - Matouš.

Slezsko-moravský kraj

Mathias Fridel žil v německém prostředí, zřejmě ve službách majitele Polanky, hraběte Alexandra Gottfrieda z Mönnichu (1671-1737) a později Jana Václava z Mönnichu. Známo je mi 6 dětí, které Mathias měl, a které se narodily v Polance.

Polanka, ves na levém břehu řeky Odry historicky patřila ke Slezsku. Pro Slezsko to byla neklidná doba. V roce 1740 nastoupila na habsburský trůn Marie Terezie (1717-1780). Ihned po nástupu k moci musela svést s pruským králem Fridrichem II Velikým (1712-1786) válku o rakouské dědictví, jehož součástí bylo Slezsko. Koncem roku 1740 začal Fridrich II Slezsko obsazovat a proběhly dvě slezské války. Marie Terezie nakonec udržela pouze část území, kterému se začalo říkat české Slezsko. Bylo to převážně území Opavska (bez Hlučínska, které připadlo Prusku).

Slezsko v rámci České koruny. Stav v roce 1742. Zdroj: Wikipedia.

České Slezsko znázorněné na soudobé mapě. Zdroj: Opavské Slezsko.

Tutéž dobu, o 40 km vzdušnou čarou jižněji, prožíval i jiný Matěj. Měl příjmí Tovaryš. Na Matěje byl pokřten 18. února 1714 v Dolní Bečvě. V matrice je zapsán jako Mathias Towarysch. Matkou byla Dorota Towaryschowa, otec není znám. Svátek svatého Matěje se slavil 24. února, kdoví, zda Dorotčin syn nedostal jméno právě po něm.

Narození Mathiase, syna Doroty Towaryschowe, 18.2.1714. Zdroj: MZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2298, sign. VM VIII 1.

Matěj Tovaryš koupil v roce 1744 chaloupku na Hutisku. V roce 1755 je uváděn jako tkadlec. Žil v kraji sklářských hutí, pasek, Valachů a řeky Bečvy. Dvakráte se oženil a zplodil celkem 11 dětí.

Oba Matějové byli součástí svého vlastního světa - slezského a moravsko-vlašského. Když se narodili, netušili, že za 300 let svět ovládne Facebook, autem se bude možné z Polanky do Hutiska dostat za hodinu, a Polanka bude součástí Ostravy v Moravskoslezském kraji, zatímco Hutisko bude součástí obce Hutisko-Solanec ve Zlínském kraji.

7+1 generace

Život Matějů se zračil v životech jejich synů - Andrease (Ondřeje) v Polance a Martina v Hutisku. Pak přišli synové synů. Tak to šlo po sedm generací dál a dál.

V roce 1940 se Aloisovi, rodákovi z Polanky, přímému potomku Mathiase Fridela, narodil v Ostravě prvorozený syn Zdeněk.

Roku 1944, také v Ostravě, se Jindřichu, rodákovi z Horní Bečvy, přímému potomku Matěje Tovaryše,  narodila dcera Jindřiška.

Zdeněk a Jindřiška v roce 1962 spojili své rody v manželský svazek. O dva roky později začala krev obou rodů kolovat v mých žilách.

Příběh dvou Matějů-Mathiasů je zatím horizontem mých doložených kořenů. Je to příběh, který začal dvěma stejnými jmény a různými osudy, vzdálenými 40 km, před 300 lety.

Odra a Bečva

Řeka vytváří své povodí z říček, potůčků a bystřin, které se do ní vlévají. Rodinné prameny stovek mužů s příjmením Friedel/Friedl/Frýdel..., Tovaryš a žen s různými příjmeními vedou ke dvěma Matějům z první poloviny 18. století. Každý z nich má své "povodí". V genealogii se tomu říká rozrod. Je výsledkem zkoumání, do něhož se zahrnují všichni potomci výchozí osoby (výchozího manželského páru). Není to hlavní předmět mého bádání. Pokud bych jej chtěl vzít v úvahu, mám v tuto chvíli zaznamenáno 147 přímých potomků Mathiase Friedla z Polanky a 64 přímých potomků Matěje Tovaryše z Dolní Bečvy a Hutiska. To je část jejich pomyslného "povodí".

Budeme-li analogii povodí sledovat reálně, je příběh dvou Matějů také příběhem dvou řek - Odry a Bečvy. Rody Friedelů a Tovaryšů se spojily, Odra a Bečva se nespojí, vody každé z nich tečou do jiného moře. Málo známou připomínku tohoto jevu najdete v obci Vysoká (součást městysu Hustopeče nad Bečvou). Na návsi je tam kaple sv. Anny, která symbolizuje rozvodí obou dvou řek. Z jedné strany střechy kaple stéká voda do úmoří Baltského moře (Odra), z druhé strany střechy do úmoří Černého moře (Bečva-Morava-Dunaj). Známějším symbolem evropského rozvodí je spíše monument u silnice I/48 z Bělotína do Hranic na Moravě.

Kaple sv. Anny na návsi obce Vysoká, Hustopeče nad Bečvou.

Odra a Bečva jsou moravsko-slezské řeky. Mathias/Matyáš/Matěj je "dar od Boha", za který děkuji. Voda těchto řek zavlažuje mé kořeny.
 

Kdo hledá, najde. Našli jste i vy?

Vzpomínáte si na článek Najděte si Sigmundu Freuda z 3.5.2015? Zkusili jste si jej podle ukázky najít? A vyzkoušeli jste i malou výzvu - vyhledat záznam o narození Albína Poláška nebo Františka Palackého? 

Pokud jsou odpovědi "ano" a byli jste úspěšní, jaký je to pocit?  ...

Ve svém chytrém mobilu mám v komunikaci s bankou nastaveno, že vždy, když přijdou na účet nějaké peníze, dostanu textovku, která se mi ohlašuje speciálním cinknutím. Najdu-li někoho z předků nebo příbuzných v matrice nebo jiné archivní listině, tak se z mobilu neozve nic. Z mého nitra se však ozve malé   

JUPÍ! 

nebo velké  

JUPÍ! 

V závislosti na tom, jak dlouho jsem daný údaj hledal nebo jak blízko je mému srdci. Mám dobrý pocit, někdy vítězný a triumfální. Hledání kořenů není emočně neutrální práce.

11.5.2015 se na iDNES objevil rozhovor s genealožkou Lenkou Peremskou (upozornění je i v Aktualitách). I ona potvrzuje, že vnímá za zápisy z matrik víc, než jen informace. Jiný pocit asi zažívá člověk, který pracuje na rodokmenu klienta, jiný, když hledá své vlastní předky a jiný, pokud hledá (a třeba sbírá) údaje o slavných a známých osobnostech. To byl případ mé výzvy pro vás. Šlo o známé osobnosti narozené na území dnešního Moravskoslezského kraje.

Pokud jste v hledání uspěli, mám pro vás kontrolu. Kliknutím na jméno a příjmení si stáhněte soubory pro:

• Sigmunda Freuda (*6.5.1856, Příbor)
• Františka Palackého (*14.6.1798, Hodslavice)
• Albína Poláška (*14.2.1879, Frenštát pod Radhoštěm)

Soubory jsou komprimovány do formátu ZIP a uvnitř najdete: 

• informaci o matrice, kde se příslušný zápis nachází (jsou tam uvedeny údaje pro referenci), 
• obrázek celé dvojstrany z matriční knihy, kde se zápis nalézá (folio) a
• výřez se zápisem o narození dané osobnosti

A co s tím dál?

Od zápisu v matrice k výletu za poznáním

Ve svých 12 důvodech pro hledání kořenů jsem napsal (č. 8), že místa předků se mohou stát cíli výletů s rodinou nebo přáteli. Totéž platí i pro místa tří vyhledaných slavných rodáků.

Rodný dům Sigmunda Freuda v Příboře.

V Příboře můžete navštívit rodný dům Sigmunda Freuda (foto) a pak přejet 16 km do Frenštátu pod Radhoštěm a na tamní radnici si prohlédnout unikátní sochu Radegasta. Při pěkném počasí a přejezdu dalších 7 km z Frenštátu do Trojanovic (restaurace Ráztoka) se lze vyvézt lanovkou na Pustevny a udělat si procházku k Radegastu a na Radhošť sousoší sv. Cyrila a Metoděje (foto). To jsou u nás nejslavnější díla Albína Poláška. 

Radhošť - Sousoší sv. Cyrila a Metoděje od Albína Poláška.

Alternativně se můžete z Frenštátu vydat do Hodslavic (21 km) a tam navštívit rodný dům a památnk Františka Palackého (foto).

Rodný dům Františka Palackého v Hodslavicích.

Spojíte kulturu, historii, vzdělávání, (pěší, cyklo- nebo auto-) turistiku, sběratelství (já sbírám turistické vizitky), gurmánské zážitky apod.. A poznáte, kam po zápisu do matriky vedl postupně osud naše hrdiny dál. 

Zápisem do matriky totiž vše formálně začíná. Pro někoho je to jen inkoust na papíře. Já to vnímám tak, že jsme si v tu chvíli všichni rovni a máme otevřené dveře pro využití našeho potenciálu. Pak se před námi otevře naše Cesta a křižovatky...

Stalo se tak i v případě T.G.M., jehož zápisem z matriky narozených v Hodoníně (pro zpestření) končím tento příspěvek.

Zápis o narození "Thomase Johanna Masarika" (Tomáše Jana Masaryka) - 7.3.1850. Zdroj: MZA Brno, matrika N (1838-1858) Hodonín, sign. 5306, fol. 305 (on-line s. 155/312).

Tak šťastnou cestu!

PS.

Když už byla zmínka o sv. Metoději, tak již brzy zde bude i příběh mého pradědy Metoděje...