6 měsíců genea blogu MY ROOTS

Na tento blog jsem první příspěvek zveřejnil 26.3.2015, před 6 měsíci. Tím jsem jej v podstatě spustil. Bez vlastní domény, na webu 2.0 s platformou Blogger (Google), bez reklamy, bez propagace. Se záměrem sdílet příběhy ze svého rodokmenu a ze života předků, které na mě "dýchly" při rodopisném pátrání a dobrodružství. Toto dobrodružství stále pokračuje.

Na rozdíl od blogu Život 50+, který běží na web 2.0 platformě Wordpress, jsem s Bloggerem spokojen.

Děkuji vám, čtenáři

Za půl roku blog přesáhl hranici 2 700 shlédnutí. Je zde 41 příspěvků a kromě stránky s glosářem pojmů (jsem lenivý), který je ještě prázdný, jsou texty i na dalších statických stránkách.

V "popularitě" vedou příběhy z Velké války. Tady je TOP 6:

• 100 let od smrti Arnošta Červeného z 3. pěšího pluku
• Arnošt Červený - padlý syn Horní Bečvy
• Pouť ke sv. Liborovi do Jesence (aktualizováno 21.7.2015)
• Začátek mé cesty - Od konstelace k Antonínu Friedelovi
• Místa, kde se narodili mí přímí předkové 
• Ján Tarčák (1. část) ...se narodil 2.9.1877 pod Vysokým Grůnikom

Aktuality a některé dílčí informace jsem v polovině srpna 2015 začal sdílet na Facebooku, k němuž jsem se konečně odhodlal a začal zde sdílet (i na osobní stránce kouče, ve skupině Život bez stěžování, s vděčností a na vlastní timeline).

Stránka MY ROOTS na Facebooku (22.9.2015).

Nevím, jestli MY ROOTS je "pravým" blogem, protože zde zatím nejsou bohužel sdíleny žádné komentáře. Je pravda, že diskusi zde asi moc nepodněcuji, v mnohém si "píšu pro sebe", abych si srovnal myšlenky a uvědomil příběhy. Přesto jsem moc vděčný všem vám (pro mě v mnohém neznámým), kteří si občas nebo pravidelně články z blogu čtete. Blog totiž má čtenáře i USA.

Před týdnem jsem dělal korekturu článku pro Genealogické a heraldické listy, časopis České genealogické a heraldické společnosti v Praze. Šlo o článek 12 důvodů pro hledání kořenů. Při korektuře jsem zjistil, že i s odstupem času tyto důvody stále platí. Těším se na zveřejnění článku v tištěném čísle 3/2015 Genealogických a heraldických listů.

Matrikou to začíná, ale nekončí

Zdá se, že za sebou mám kus snazší práce spočívající ve vyhledávání v matrikách. Další podrobnosti a oživení života předků a příbuzných mohou přinést (a přináší) dokumenty typu školních kronik, třídních knih, sčítacích operátů ze sčítání lidu, vojenských kmenových záznamů apod. Samozřejmě také pozemkové knihy - gruntovnice, mapy a katastry apod.

Podařilo se mi popsat několik příběhů z 1. světové války, to mě těší. Zdá se však, že se mi rozplývá naděje, abych přesně popsal, jak zahynul můj praděd Metoděj Rozehnal z Uhřic.

Zjistil jsem, kdo byl můj první známý předek v otcovské mužské linii (panský kočí Mathias Fridel), ale nevím, zda se mi podaří vypátrat nějaká data a milníky k jeho životu.

Díky svému strýci Rosťovi jsem získal pár, pro mě vzácných, fotografií. Prostřednictvím MyHeritage a Facebooku navázal spojení s potomky některých mých předků. To je rozměr bádání, který mě velice těší.

Fotografie z pohřbu tátovy maminky Františky Friedelové v květnu 1944. Místo: zrušený hřbitov, kde se dnes nachází sad Dr. Milady Horákové, Ostrava.

Nahlédl jsem i do rodokmenu manželky Hanky a poznal tak další místa a lidi.

Postup hledání kořenů v dalších měsících už zřejmě nebude probíhat tak rychle. Nebude v takové míře "od stolu" jako dosud. Příběhů se zde ukrývá spousta. Stále je s vámi budu sdílet.

Věřím, že tomuto blogu zachováte přízeň a bude pro vás v něčem zdrojem inspirace, zábavy či poučení. Děkuji mnohokrát za to, že jej čtete.

Smutný osud rodiny Josefa a Veroniky Tovaryšových v Hutisku č. 127

Leckdy se zdá, že z příběhů v rodokmenu vystupují spíše smutné a tragické příběhy. Jsou případy, kdy tomu tak skutečně je. Jeden tragický osud se odehrál v rodině Tovaryšů v Hutisku č. 127, ve druhé polovině XIX. století. Týkal se i jediného příbuzného z minulosti, který měl stejné jméno jako já - Libor.

Josef Tovaryš, pravnuk mého předka

V Hutisku č. 127 se narodil 22.2.1829 Josef Tovaryš, pravnuk Matěje (Mathiase) Tovaryše, mého přímého předka. Zápis jeho mužské linie předků, od našeho společného předka Matěje Tovaryše vidíte na následujících řádcích.

Matěj Tovaryš (*1714, Dolní Bečva - †1774, Hutisko) - můj přímý předek

• O ??? - Dorota ???

Michal Tovaryš (*1756, Hutisko - †???)

• O ??? - Veronika Planka

Michal Tovaryš (*1790, Hutisko - †???)

• O 1828 - Zuzana (Martin) Chovanec

Josef Tovaryš (*1829, Hutisko - †1878, Hutisko)

• O 1854 - Veronika (Martin) Slovák

(*-narozen, †-zemřel, O-oddán)

V roce 1833 probíhalo v Hutisku mapování pro Stabilní katastr. Mapka z katastru zachycuje stavení č. 127 na západní stravě katastru Hutiska, poblíž Vigantic a Hážovic, zhruba v místech mezi místy, kterým se říká Díly a Pod Misnú.

Výřez mapy Hutiska ze Stabilního katastru. Mapováno roku 1833. Stavení č. 127 je označeno červeně. Zdroj: MZA Brno.

Provorozený syn Libor byl oficiálně (ještě) nemanželský

Domkař z Hutiska č. 127, Josef Tovaryš, se ve věku 24 let "přihlásil" k otcovství syna Libora, který spatřil světlo světa v Solanci č. 93 dne 22.7.1853. Libor dostal jméno podle patrona, jež se slavil 23.7. při jeho křtu, den po narození. Libora porodila v té době ještě svobodná matka Veronika, z rodu Martina Slováka ze Solance. Veronika (*14.10.1819) byla o 10 let starší Josef Tovaryš. Možná byl Josef Tovaryš v inkriminované době těhotenství a porodu na vojně. Takto to občas se svobodnými matkami chodilo, že za otce dítěte byl zapsán posléze někdo, kdo byl v době těhotenství a porodu ve vojenské službě, kdo ví.

Zápis o narození Libora Tovaryše 22.7.1853 (křest o den později). Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, sign. VM V 11, inv. č. 2259, fol. 101.

Každopádně Josef i Veronika, již se sedmiměsíčním potomkem Liborem, byli (podle matričních záznamů z matriky Římskokatolické fary Hutisko) sezdáni na Solanci 27.2.1854. Bylo to necelých 6 let po zrušení roboty.

Zápis o oddávkách Josefa Tovaryše z Hutiska č. 127 a Veroniky Slovák ze Solánce č. 93, dne 27.2.1854. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, sign. VM V 11, inv. č. 2259, fol. 101.

Databáze MyHeritage s mým rodokmenem označuje Josefa Tovaryše jako druhého bratrance 5x posunutého, Libora jako třetího bratrance 4x posunutého. Po svatbě se novomanželé, se synem Liborem, přestěhovali na Hutisko, do domu č. 127, rodného domu Josefa, který se stal hlavou rodiny s manželkou o 10 let starší. Tam se manželům narodilo postupně dalších pět dětí a začal odvíjet jejich tragický osud.

První děti, první tragédie

Nejprve, k ještě ne tříletému synovi Liborovi, přibyl 10.5.1856 již manželský syn František.  Novorozený František přinesl do domova Tovaryšů z Hutiska č. 127 první tragédii - zemřel po devíti dnech, 19.5.1856. Dokládají to zápisy z matrik. Bylo to nějaké znamení? Předzvěst? Poselství? Prokletí? Tvrdý život na Valašsku? Takové tragédie se odehrávaly v mnohých rodinách napříč staletími i místy. Otázkou je, jak takové smutné osudy vykládala církev a místní faráři?

Zápis o narození Františka (Franz) Tovaryše v Hutisku č. 127, 10.5.1856. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, sign. VM V 17, inv. č. 2265, fol. 12.

Zápis o úmrtí Frantška (Franz) Tovaryše v Hutisku č. 127, 19.5.1856. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, sign. VM V 15, inv. č. 2263, fol. 47.

Třetí syn, Cyril se u Tovaryšů narodil následujícího léta, 6.7.1857. Ani mu však nebyl dopřán dlouhý život. Nedožil se prvních narozenin, zemřel 22.4.1858. V krátké době to byla druhá smutná událost a rána neúprosného osudu. Opět to dokládají zápisy v matrikách.

Zápis o narození Cyrila Tovaryše v Hutisku č. 127, 6.7.1857. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, sign. VM V 17, inv. č. 2265, fol. 23.

Cyril zemřel v době, kdy jeho matka Veronika již v lůně chovala další ratolest. 27.10.1858 se do (stále tříčlenné) rodiny narodila první holčička. Byla pokřtěna jménem Anna.

Zápis o narození Anny Tovaryš v Hutisku č. 127, 27.10.1858. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, sign. VM V 17, inv. č. 2265, fol. 37.

Zmatek v tom všem měl i místní farář. Mezi Cyrilem a Annou se na Hutisku č. 127 narodila ještě jedna Anna - 20.11.1857. Byla (podle mě) svobodnou dcerou Anny Tovaryš, sestry Josefa Tovaryše, jehož osud sledujeme. Popletený farář její matku zřejmě nejprve pojmenoval Veronika. Obdobný zmatek se v matrikách okolo těchto jmen a příjmení a Hutiska č. 127 vyskytuje několikrát. Důvodem je, že jméno Anna a Veronika bylo u Tovaryšů pomerně frekventované a v Hutisku č. 127 bydlelo zprvu více rodin. Jestli se mi to podaří rozplést celé, tak o tom napíšu. V příběhu, který čtete, ani v mé rodové linii směrem k dědovi Jindřichu Tovaryšovi by snad chyba být něměla. Zmatené větvě jsou pokrevenské linie příbuzných.

Zmatený zápis o narození Anny Tovaryš v Hutisku č. 127, 20.11.1858. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, sign. VM V 17, inv. č. 2265, fol. 27.

Libor měl 5 let, Anna byla jeho třetí sourozenec. Kdoví, jak si pamatoval smrt svých dvou malých bratříčků. Ani ze sestřičky Anny se dlouho netěšil - necelý měsíc. Malá Anička zemřela 15.11.1858. Krutá bilance čtyři a půl roku od svatby - všechny tři manželské děti Josefa Tovaryše a Veroniky zemřely. Zůstal jen prvorozený Libor.

Úmrtí Cyrila a Anny stihl farář zapsat na jednu dvoustranu matriky zemřelých pro Hutisko. Nemělo to bohužel být v osudech této rodiny Tovaryšů naposledy...

Zápisy o úmrtí Cyrila a Anny Tovaryšů v Hutisku č. 127. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, sign. VM V 15, inv. č. 2263, fol. 58 a 59.

Další děti - svitla naděje?

Manželé Josef a Veronika Tovaryšovi možná hledali odvahu, možná nechtěli již více pokoušet osud a Boží vůli. Kdoví.

Když však Liborovi táhlo na 10. rok, přišel na svět další sourozenec. Narodil se 6.2.1863 a dostal jméno Karel. V Hutisku č. 127 svitla naděje.

Zápis o narození Karla Tovaryše v Hutisku č. 127, 6.2.1863. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, sign. VM V 17, inv. č. 2265, fol. 84.

Svůj první rok Karel přežil. Naději mohlo posílit narození dcery Johany 18.8.1864. Opět však zasáhl osud. Deset a půl roku po svatbě svých rodičů, 7.9.1864 Johana umírá. Nebyly ji ani tři týdny.

Zápis o narození Johanny Tovaryš v Hutisku č. 127, 7.9.1864. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, sign. VM V 17, inv. č. 2265, fol. 103.

Zápis o úmrtí Johanny Tovaryš v Hutisku č. 127. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, sign. VM V 15, inv. č. 2263, fol. 86.

14 let klidu a náhlý konec

Rodina zůstala na podzim roku 1864 čtyřčlenná. Otec Josef Tovaryš, jeho žena Veronika, 11-letý Libor a 18-ti měsíční Karel. Je těžké si představit, co v 11 letech mohl prožívat můj jmenovec Libor a jak všem těm narozením a úmrtím bratrů a sester jako dítě rozuměl.

Z výše uvedené mapy ze Stabilního katastru lze usoudit, že stavení v Hutisku č. 127 nebylo velké, Josef byl pouhým domkařem, neměl kus paseky. Rodina pravděpodobně žila v chudobě, pravděpodobě s Josefovou sestrou Annou a její malou dcerkou, možná dalšími, jejichž osudy jsem nesledoval.

Velkým nebezpečím doby, chudoby i malých jednoduchých stavení byly nemoci, snadná možnost jejich přenášení i špatná dostupnost lékařské péče na horských pasekách Valašska. Pro rodinu se toto vše stalo osudným během roku 1878.

Nejprve, první jarní den 1878 umírá otec rodiny, Josef Tovaryš. Příčinou smrti v nedožitých 50 letech byl záduch, průduškové astma. 

Ani ne měsíc po svém otci, 18.4.1878 umírá na zánět plic také prvorozený Libor, můj jmenovec. Neměl ještě ani 25 let.

20.4.1878 je pochován Libor a o tři dny později, 23.4. umírá také jeho matka Veronika. I u ní je příčinou smrti zánět plic. 

Je to podruhé v osudech rodiny, kdy v knize zemřelých je na jedné dvoustranně uvedených více rodinných příslušníků. Tentokrát dokonce tři! Na nemoc průdušek a plic.

Zápisy o úmrtí Josefa Tovaryše, jeho prvorozeného syna Libora a manželky Veroniky. Tragédie z Hutiska č. 127. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, sign. VM V 24, inv. č. 2272, fol. 69 a 70.

Z rodiny přežil pouze 15-ti letý Karel. I jeho však nepřízeň osudu dohnala. 29.9.1878, pět měsíců po smrti rodičů a bratra Libora, umírá na zánět plic také on. Poslední člen rodiny Josefa a Veroniky Tovaryšových.

Tragický osud mých vzdálených příbuzných byl zpečetěn. Byl to smutný příběh manželů a jejich 6 dětí, který se stihl odehrát během necelého čtvrtstoletí. Získával postupně chmurné kontury, když jsem před časem tuto rodovou linii zkoumal a v matrikách jsem nacházel data, rámující život této rodiny.

Hutisko č. 127 a rekapitulace

Zde je přehled životních milníků rodiny Tovaryšů z Hutiska č. 127. Podle mapy Stabilního katastru se vše odehrálo zhruba v místě označeném na současné mapě.

Přibližné umístění stavení v Hutisku 127 v XIX. století, kdy se odehrál tragický příběh rodiny Josefa Tovaryše. Zdroj: mapy.cz ve srovnání se Stabilním katastrem.

Byl to příběh rodiny, jež na papíře a v rekapitulaci vypadá velmi stroze - narození, úmrtí:

Rodiče

• Josef Tovaryš (*22.2.1829 - †21.3.1878)
• Veronika Tovaryš, roz. Slovák (*14.10.1819 - †23.4.1878)
• O - 27.2.1854

Děti

• Libor (*22.7.1853 - †18.4.1878)
• František (*10.5.1856 - †19.5.1856)
• Cyril (*6.7.1857 - †22.4.1858)
• Anna (*27.10.1858 - †15.11.1858)
• Karel (*6.2.1863 - †29.9.1878)
• Johana (*18.8.1864 - †7.9.1864)

Jak se takový zápis objevuje v programu Family Tree Builder na obrazovce mého monitoru? Posuďte sami.

Zobrazení rodiny z mého příběhu tak, jak vypadá v programu My Heritage Family Tree Builder.

Na shledanou příště, snad u veselejšího příběhu.

Vánoční a silvestrovské děti, dvojčata a další zvláštní data v rodokmenu

O statistice v rodokmenu jsem už psal. Při tvorbě rodokmenu, hledání v matrikách a doplňování jmen a datumů u předků a příbuzných mě občas "trklo" nějaké datum. V tomto příspěvku ukážu několik zajímavostí.

Nejstarší přímý předek

Nejstaršího příbuzného nebo předka v rodokmenu mohu dopočítat podle matriky zemřelých. Teoreticky je to v současné chvíli Toman/Roman(?) Vilášek. Zemřel 15.7.1682, údajně ve věku 85 let. Z toho vyplývá, že se narodil kolem roku 1597. Ovšem věk ve starých matrikách, u starých zemřelých lidí byl spíše odhadem a nebýval obvykle přesný. Odchylka mohla být někdy i 5 a více let Na obrázku je záznam o tomto úmrtí. Dotyčný byl zahradníkem (obyvatel vesnice, který měl domek a malou zahradu), katolík, "sused v Kutach", což jsou Kouty, dnešní část Kravař. 

"5.7.1682 zemřel Toman/Roman Vylasek, zahrádník, soused v Koutech, ve věku 85 let, katolík". Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2633, sign. H XI 1, fol. 365.

Jeho přímý potomek, Matthias Willaschek žije v německém Essenu a je členem MyHeritage, kde má svůj rodokmen. Tam je dokonce i otec výše zmíněného Tomana/Romana Viláška, jistý Andreas. Jeho datum narození by se dalo odhadnout někde kolem let 1560-1570. Je to zatím jediná rodová linie, která sahé do XVI. století. Z této rodinné větve z Kravařska a Hlučínska pochází Marie, roz. Holubek (1859-1933), matka mého praděda Františka Tomise (1899-1971).

V matrice opravdu doložený nejstarší přímý předek (s datem křtu), je v mém rodokmenu Petr Brankovský, narozený v Dambořicích a pokřtěný 30.6.1649. Tato rodinná větev vede k mému padlému pradědu Metoději Rozehnalovi (1879-1918) z Uhřic.

30.6.1649 byl pokřtěn Petr, otec Ignác Brankovský, matka Markéta, z Dambořic. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. 5199, str. 3/131.

Hledání předků v dobách předbělohorských je obtížné, ale velmi vzrušující. Je to sen každého rodopisce, dostat se co nejdál do minulosti. Hodně závisí i na štěstí a chce to velkou trpělivost.

Děti pod stromečkem

Narození potomka o vánocích mohlo být chápáno jako boží znamení. U přímých předků v rodokmenu mám zaznamenáno nejstarší narození na Štědrý den v roce 1685. Stalo se tak shodou okolností opět v Dambořicích. Mým předkům z 11. generace, Martinu Noskovi a jeho ženě Kristýně se narodili a 24.12.1685 byli pokřtěni dvojčata Štěpán a Rozina. Ani jeden však už nebyli mými přímými předky. Oba byli mladšími sourozenci prvorozené Apolény Nosek, mé pra...babičky z 10. generace. Zde je "vánoční" zápis z matriky.

"24. prosince byly pokřtěny dvě děti z otce martina Noska a matky Krystiny. Syn Štepán a dcera Rozina. Kmotr Mikuláš Pučálka, kmotra Pučálková. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign 5199, str. 71/131

Dalšími příbuznými, narozenými 24. prosince, byla např. Marina Smílek (*1771) z Liptálu nebo má prateta Marta, roz. Tomisová (*1927), sestra mé babičky Drahomíry.

Úmrtí

Na opačném pólu jsou úmrtí. Nemám zdaleka všechna zaznamenaná a v mé databázi není dosud nikdo, kdo by zemřel na Štědrý den. Několikrát mám zaznamenáno úmrtí 25.12., ale netýká se mých přímých předků. Asi nejzvláštnějším datem úmrtí je 31.12.1799, a to hned u dvou mužů:

• Andrease Feschara (Ondřeje Fešara) z Polanky 41 a
• Mathiase Fridela z Jistebníku, jednoho z trojice Friedelů, kteří přišli do Polanky na počátku XVIII. století.

Oba zmínění příbuzní se tak bohužel nedožili vstupu do nového, XIX. století.

Paradoxní jsou i úmrtí na Nový rok. Ani zde nemám přímého předka, pouze vzdálené příbuzné. 1.1.1838 např. zemřel František Marek ze Zábřehu, bratr mé brababičky z 5. generace nebo Johann Friedel, jeden z prabratranců, který se narodil v Polance, ale zemřel 1.1.1857 ve Velkých Kunčicích.

Nešťastným musel být přelom století 1899-1900 pro svobodnou matku Františku Friedelovou, příbuznou z mého rodokmenu. Pocházela z Lagnova (nyní část Klimkovic) a 9.12.1899 porodila syna Vincence. Nemluvně prožilo vánoce i přelom století a 16.1.1900 nešťasné Františce zemřelo.

Tak to v životě chodí. Jedni umírají, druzí se rodí.

Lidský život.

Silvestrovská a novoroční narození 

Můj děda Jindřich Tovaryš se narodil 30.12.1919 na Horní Bečvě. Prý porodní bába říkala, že "má tolik očí, kolik dnů zbývá do konce roku", čímž děsila některé slabší počtáře. Paradoxní je, že 30.12.1857 se narodil i jeho děd z matčiny strany, Josef Juroška z Prostřední Bečvy.

Také na Silvestra, poslední den v roce se rodili mí vzdálení příbuzní. Ku příkladu 31.12.1821 jedna z mých prasestřenic, Genovefa Marianna Fridel z Polanky, v 31.12.1843 Johanna Tomis z Rakovce, v roce 1864 Anežka Zrza z Polanky. Jak ovšem vidno, silvestrovské přímé předky ve svém dosavadním rodokmenu nemám.

A děti narozené na Nový rok? Tam je to lepší. 1.1.1797 se narodil můj vzdálený příbuzný Josef Bílý, pravděpodobně v Polance. A 1.1.1818 se narodila Barbora Kafka, moje pra...babička v 5. generaci. Stalo se tak na Prostřední Bečvě. Zápis o narození (na obrázku) je mimochodem i trochu rébus k rozluštění.

Zápis narození Barbary Kafka na Prostřední Bečvě 46, dne 1.1.1818. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2253, sign. VM V 5, fol. 58.

Barbora si vzala nejprve jistého Jana Jurču, avšak záhy ovdověla. Podruhé se vdala za Martina Jurošku a jemu porodila 30.12.1857 již výše zmiňovaného Josefa Jurošku, otce mé babičky Kristýny, roz. Juroškové, která byla nejprve manželkou padlého Arnošta Červeného a později mého praděda Josefa Tovaryše.

Osudy a data se občas všelijak spojují a proplétají i kolem jedné rodiny. To je další věc, která je na genealogii vzrušující.

Dvojčata

Za zmínku stojí i narození dvojčat v rodokmenu. Občas se totiž objevily i mezi mými předky v rodokmenu. 

Nejstarší z přímých předků-dvojčat je Tomáš Sýkora, narozený ve Staré Bělé, můj prapředek v 7. generaci. Pokřten byl spolu s bratrem Janem (Joannes) těsně před vánoci, 20.12.1738.

Záznam o křtu dvojčat (gemini) Tomáše (Thomas) a Jana (Joannes) Sýkorových 20.12.1738. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 1877, sign. MO VI 1, fol. 79.

Na jihu Moravy, se 10.9.1779 narodila další dvojčata, z nichž jedno dítě bylo mým přímým předkem v 7. generaci. Byl to Václav Kroupa, který ten den (opět v Dambořicích) přišel na svět, spolu s bratrem Matějem. Rodová větev dvojčete Václava Kroupy vede k Marii Panáčkové, manželce už také zmíněného padlého praděda z Uhřic, Metoděje Rozehnala.

Matriční zápis o narození dvojčat Václava (Wenceslaus) a Matěje (Matthaus) Kroupových v Dambořicích. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. 5201, str. 39/115.

Posledními dvojčaty z mého rodokmenu jsou František a Karel Tomisovi, narození 11.8.1855. František Tomis byl mým praprapraděděčkem, Jeho dvojče Karel zemřel měsíc po narození. Narodili se ve Velkých Kunčících, nynější součásti Ostravy. Jméno František se u Tomisů "dědilo" až k mému pradědovi (který mě choval na klíně, když jsem byl malý). Matrika o narození dvojčar se dochovala pouze v opisu.

Opis matričního zápisu narození Franze a Carla Toisových v Kunčicích (31 nebo 38). Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 3078a, sign. SO VI 1, str. 249.

Zajímavá data lze najít i u svateb, to si však nechán na jindy.

Další zvláštnosti

Za zmínku snad ještě stojí, že před 99 lety, v září 1816 se v Polance narodily ve třech různých rodinách Friedelů tři děti - Filip a dvě Marianny.

3x narození potomků v Friedelů v Polance, během září 1816. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 336, sign. Bi X 1, fol. 172.

Na závěr mám ještě datum svého narození - 31. května. Shodou okolností se ten den v roce 1865 (99 let před tím, než jsem spatřil světlo světa) narodila v Olbramicích (nedaleko olbramického kostela bydlíme) příbuzná, Filomena Fišer.

31.5.1796 se na Prostřední Bečvě narodila Marina Mikulec, provdaná později za Jiřího Zetochu. To byli mí prapředci ze 6. generace, jejichž rodová linie postupně vede k prapradědu Josefu Tovaryšovi z Hutiska. V zápisu vidíte, že Marina měla i jméno Rosina po mamince.

(Rosina) Marina Mikulec se narodila či byla pokřtěna 31.5.1768, 196 let přede mnou. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 2253, sign. VM V 5, fol. 14.

Koneckonců také 16.9., kdy zveřejňuji tento článek, se narodili čtyři mí příbuzní, ale žádný z přímých předků. A to je pro tuto chvíli vše.