24. 4. 2016

Tajemství válečného hrobu v Uhřicích (2. díl) - Nezvěstný Štěpán Rozehnal

Aktualizace 3.8.2018

Když jsem psal tento článek, ještě mě nenapadlo, že se v roce 2018 budu věnovat postupně všem 28 mužům, jejichž jména jsou vyobrazena na památníku v Uhřicích. 


Metoděj, Štěpán, Josef

V Uhřicích jsou na pomníku padlým z Velké války zmíněni tři Rozehnalové. Můj praděd Metoděj, mladičký Josef (1. díl) a jeho starší bratr Štěpán. U něj je poznámka "nezvěstný". To jsem ještě nikdy neřešil. "Ve hře" je přitom  stále případ fotografie jednoho z nich.

Kartotéční lístek Štěpána Rozehnala. Zdroj: VÚA, kartotéka padlých v 1. světové válce

Wikipedie definuje nezvěstnost je stav člověka, který opustil své bydliště, nepodal o sobě žádných zpráv a není o něm známo, kde se zdržuje. Jestliže je pohřešovaný oficiálně prohlášen za nezvěstného soudem, má to jisté dopady do jeho právní sféry. Takové prohlášení může předcházet pozdějšímu prohlášení za mrtvého.

Slavným nezvěstným z 1. světové války je  básník a karikaturista František Gellner (*1881 - †1914), rodák z Mladé Boleslavi. Česká Wikipedie o něm píše: "Z Mladé Boleslavi byl odvelen na haličskou frontu. Pochod ho však vyčerpal a dne13. září si nakonec lehl u silnice, kde čekal na svůj osud. Od té doby byl prohlášen za nezvěstného. Přesné datum a místo jeho úmrtí není známo." Naposled byl spatřen v blízkosti města Horodok (nyní ve Lvovské oblasti na Ukrajině).

Gellnerův citát. Zdroj: gellner2014

Nezvěstný Štěpán Rozehnal prohlášen za mrtvého

Štěpán Rozehnal je jediným ze mnou zkoumaných vojáků Velké války, o němž se mi podařilo prostřednictvím Vojenského ústředního archivu v Praze získat tzv. kmenový list vojáka. Podrobnosti, které z něj například bylo možné vyčíst jsou následující:
  • Štěpán Rozehnal byl 3. března 1906 odveden ke tříleté prezenční vojenské službě, sedmi letům v záloze a dvěma letům v domobraně (Landwehr) u pěšího pluku č. 3 (IR 3). 
  • K prezenční vojenské službě nastoupil 1. října 1906.
  • Podle zápisu v kmenovém listu vojáka měl hnědé vlasy, malá ústa, byl vysoký 164 cm, hovořil a psal česky.
Úvodní stránka kmenového listu Štěpána Rozehnala. Zdroj VÚA Praha, z dopisu dne 13.5.2015

3. pěší pluk byl doplňován z okresu Kroměříž a po mobilizaci do něj rukovala většina odvedených z Uhřic a okolí. Štěpán byl povolán ze zálohy jako pěšák, mobilizován byl 3. srpna 1914.

V kmenovém listu je Štěpán Rozehnal zapsán jako nezvěstný s datem 23.8.1914 (ještě dříve než básník Gellner). Za mrtvého ke dni 31.12.1916, byl prohlášen usnesením civilního krajského soudu v Brně, na žádost svých sester Lucie, provdané Zelené (za Martina Zeleného ze Žarošic, což jsem zjistil díky panu Rostislavu Zelenému, jednomu z členů stránek na MyHeritage) a Aloisie (spíše asi Marie), provdané Maleňákové. Usnesení bylo přijato 20.11.1931.

Zápis z matriky o prohlášení Štěpána Rozehnala za mrtvého k datu 31.12.1916. Zdroj: OÚ Žarošice, matrika.

Považuji za pravděpodobné, že obě Štěpánovy sestry vynaložily během války i po ní nemalé úsilí v pátrání po osudu svého bratra. V textu jsou zmíněny tři dokumenty, po nichž pátrám a které se snažím získat ve spolupráci s Moravským zemským archivem v Brně (MZA).

Josef a Štěpán Rozehnalovi měli ještě dva bratry, Karla a Martina. Karel zemřel jako novorozenec, Martin v devíti letech. Po válce tedy zůstaly pouze jejich sestry (byly původně čtyři) a matka. Štěpán byl možná jejich poslední nadějí na mužského zástupce této rodové linie.

Radomyśl nad Sanem

Časovou osu považuji za vymezenou daty 23.8.1914 (zápis o nezvěstnosti v kmenovém listu) a 31.12.1916 (prohlášení za mrtvého). Podívejme se na malou rekonstrukci, co se kde odehrávalo v době prvního data.

Vodítkem je zařazení 3. pešího pluku, jak jej na základě dostupných dokumentů přehledně uvádí fórum Velká válka.

Zařazení 3. pešího pluku do sestav vojsk Rakousko-Uherské armády od 1.8.1914 do září 1916. Zdroj: http://www.velkavalka.info

Publikace ÖULK obsahuje mapu rozložení vojsk na haličské frontě dne 22.81914. Je z ní patrné postavení 12. pěší divize, v jejíž sestavě byl zařazen 3. pěší pluk se Štěpánem Rozehnalem. Zřejmě den předtím než se Štěpán "ztratil". Bylo to v blízkosti obce Radomyśl na řece San (nyní Radomyśl nad Sanem, Podkarpatské vojvodství, Polsko).

Postavení 1. armády a 12. pěší divize u Radomyśle na řece San dne 22.8.1914. Byl tam Štěpán Rozehnal? Zdroj: Österreich-Ungarns letzter Krieg 1914 - 1918, díl 1, leták č. 9

Pro představu ukážu ještě celkovou mapu. V levém dolním rohu v blízkosti Hodonína bychom našli Štěpánovy rodné Uhřice. Místo, kde se zřejmě začal pohřešovat, je označeno v pravém horním rohu na současném polském území.

Mapa - z Uhřic do Radomyśle. Zdroj: Google Maps

Další zaznamenaný pobyt 12. pěší divize nalezneme začátkem září 1914 u obce Chodel, zhruba 60 km severněji od Radomyśle. Tam se už Štěpán (možná) nedostal.

Postavení 12. pěší divize dne 1.9.1914. Štěpán Rozehnal už zde nebyl. Zdroj: Österreich-Ungarns letzter Krieg 1914 - 1918, díl 1, leták č. 11

Co se stalo a odehrálo oněch dnech, to se lze jen domnívat a dohadovat. Štěpán byl poměrně malý vzrůstem (164 cm), tedy žádný hromotluk, který by měl sílu na rozdávání. Byl počátek války, stres, první boje, pochody a přesuny... Je to neobvyklé, protože na druhé straně byla organizace asi přece jen sofistikovanější, než ke konci války. Ale příklad Františka Gellnera ukazuje, že "stát se nezvěstným", ztraceným, zapomenutým, bylo možné.

Do konce roku 1916 se 3. pěší pluk pohyboval zhruba v prostoru, který je na obrázku.

Vymezený prostor na mapě, kde se mezi 8/1914-12/1916 pohyboval 3. pěší pluk, do nějž byl Štěpán Rozehnal zařazen. Zdroj: https://mapy.cz

Myslím, že Štěpán Rozehnal spíše zmizel v srpnu 1914. Nevím (zatím) přesně, proč datum, kdy byl prohlášen za mrtvého je zrovna ke 31.12.1916. Zda něco naznačí dokumenty ze soudu, Zemského úřadu nebo biskupské konzistoře, to se teprve uvidí.

Společní předci ze dvou rodových linií

Zajímavostí (z pohledu mého rodokmenu) je, že matkou nezvěstného Štěpána a padlého Josefa Rozehnalových byla Barbora, rozená Hudec. Jejími rodiči byli můj praprapradědeček Josef Hudec a Cecílie, rozená (Václav) Adamec.

Starší Barbořina sestra Anežka byla mou praprababičkou, provdanou za Jakuba Rozehnala. Ti měli zase syna Metoděje, třetího Rozehnala z Uhřického pomníku, mého praděda.

Tři Rozehnalovi. Detail z pomníku v Uhřicích (použitý i v jiných článcích). Zdroj: vlastní foto

Všechny pojila rodová krev dvou rodů Jakuba Rozehnala (*1843 - †???) a o tři generace mladšího Josefa Hudce (*1818 - †???).

Dvojnásobná společná krev Rozehnalů z pomníku v Uhřicích. Zdroj: vlastní zpracování

Zde je mužská rodová linie bratrů Štěpána a Josefa Rozehnalových, obětí Velké války.
  • Štěpán Rozehnal (*25.12.1885, Uhřice 113 - †31.12.1916, Rusko, nezvěstný, prohlášen za mrtvého)
  • Josef Rozehnal (*1.3.1896, Uhřice 168 - †6.8.1915, Lublin, Rusko)
  • Josef Cyril Rozehnal (*8.3.1858, Uhřice 93 - †12.6.1907, Uhřice 113)
    • manželka Barbora (*5.12.1856, Uhřice - †20.11.1922, Uhřice 113), roz. Josef Hudec
  • Josef Rozehnal (*2.3.1820, Uhřice 46 - †???)
    • manželka Anna (*25.7.1832, Dambořice - †???), roz. František Červinka
  • František Rozehnal (*11.10.1780, Uhřice 19 - †???)
    • manželka Apolonie (*asi 1785 - †???), roz. Jan Adamec
  • Jakub Rozehnal (*22.7.1743, Uhřice - †???) - můj přímý předek
    • manželka Johanna (*18.5.1742, Uhřice - †23.7.1796, Uhřice), roz. Josef Šamlík
    • společný předek Metoděje, Štěpána a Josefa Rozehnalových 
  • František Rozehnal (*3.10.1710, Uhřice - †18.8.1765, Uhřice) - můj přímý předek
    • manželka Terezie (*14.8.1714, Dambořice - †23.11.1745, Uhřice), roz. František Brankovský
  • Václav Rozehnal (*16.9.1678, Uhřice - †9.12.1751, Uhřice) - můj přímý předek
    • manželka Justina (*???, Uhřice - †???), roz. Martin Perutka
  • Martin Rozehnal (*kolem 1630 - †před 1689) - můj přímý předek
    • manželka Marina (*???, Dambořice - †???)
  • Karel Rozehnal (*kolem 1600 - †před 1662) - můj přímý předek

Josef a Štěpán Rozehnalovi. Bratři, kteří zahynuli během Velké války. (Zápisy z matrik narozených). Zdroj: OÚ Žarošice, matrika.

Pro srovnání uvádím ještě mužskou rodovou linii Metoděje Rozehnala, mého praděda.
  • Metoděj Rozehnal (*4.7.1879, Uhřice 27 - †17.3.1918, Vídeň) - můj přímý předek
    • manželka Marie (*19.9.1886, Dambořice - †19.11.1950, Uhřice 215), roz. Josef Panáček
  • Jakub Rozehnal (*27.4.1833, Uhřice 19 - †25.7.1918, Uhřice 27) - můj přímý předek
    • manželka Anežka (*10.2.1843, Uhřice - †15.6.1921), roz. Josef Hudec
  • Jiří Rozehnal (*kolem 1796, Uhřice 46 - †9.1.1863, Uhřice 27) - můj přímý předek
    • manželka Marianna (*18.5.1801, Žarošice - †5.8.1845, Uhřice), roz. Vavřinec Hruda
  • Antonín Rozehnal (*5.6.1773, Uhřice 19 - †22.3.1825, Uhřice 19) - můj přímý předek
    • manželka Petronilla (*20.2.1775, Kovalovice - †???), roz. Vavřinec Železný
  • Jakub Rozehnal (*22.7.1743, Uhřice - †???) - můj přímý předek
    • manželka Johanna (*18.5.1742, Uhřice - †23.7.1796, Uhřice), roz. Josef Šamlík
    • společný předek Metoděje, Štěpána a Josefa Rozehnalových
  • František Rozehnal (*3.10.1710, Uhřice - †18.8.1765, Uhřice) - můj přímý předek
    • manželka Terezie (*14.8.1714, Dambořice - †23.11.1745, Uhřice), roz. František Brankovský
  • Václav Rozehnal (*16.9.1678, Uhřice - †9.12.1751, Uhřice) - můj přímý předek
    • manželka Justina (*???, Uhřice - †???), roz. Martin Perutka
  • Martin Rozehnal (*kolem 1630 - †před 1689) - můj přímý předek
    • manželka Marina (*???, Dambořice - †???)
  • Karel Rozehnal (*kolem 1600 - †před 1662) - můj přímý předek

    Žádné komentáře:

    Okomentovat

    Vážím si komentářů od podepsaných čtenářů. Příspěvky můžete komentovat pod každým z nich. Své názory, náměty a dotazy ke stránkám a jejich obsahu prosím směřujte do rubriky "Vaše názory". Děkuji.

    LF