Našel jsem sám sebe

Chlapi od A do Z - Curriculum Vitae (historický běh života)

Tak jako se klikatí řeka Odra, jejíž oba břehy jsou součástí mého života, tak se klikatě vinou osudy mého rodu a zápisy v matričních knihách narozených. Tady je stručné potvrzení od A do Z,

od Andrease ke Zdeňkovi.

Povodí řeky Odry v ČR. Zdroj: Moravské Karpaty.cz

Mým nejstarším předkem zůstává známy-neznámý Mathias Fridel, poddaný, panský kočí, který se narodil pravděpodobně mezi roky 1690-1710 a v Polance se usadil kolem roku 1734.

Zatím mým prvním doloženým předkem, s datem křtu 17. listopadu 1735, je Andreas. Narodil se už v Polance, která byla v té době součástí Opavského knížectví, rozdrobeného historického Slezska v Habsburské monarchii. Té vládl Karel VI.

Zápis křtu - Andreas Fridel. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 278, sign. č. Bi VI 2, snímek 57.

Další můj předek byl pokřtěn 7. března 1765 jako Joseph. Narodil se v Polance v Opavském knížectví, součásti Habsburské monarchie. Té tehdy vládla rakouská arcivévodkyně Marie Terezie (Maria Theresia Walburga Amalia Christina) a Josef F. byl její poddaný.

Zápis křtu - Josephus Fridl. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 279, sign. č. Bi VI 3, snímek 27.

Můj  praprapraděd se narodil v Polance č. 2, v rakouském Slezsku, součásti Habsburské monarchie. Byl pokřtěn 14. února 1802, jako Valentinus Joanes/Valentin Johann (Valentin Jan) a byl poddaným rakouského císaře Františka I. Rakouského.

Zápis křtu - Valentinus Joanes Fridel. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 336, sign. č. Bi X 1, snímek 45.

Můj prapraděd se narodil 29. května 1843 v Polance č. 2 v rakouském Slezsku, součásti rakouského císařství, jako poddaný rakouského císaře Františka I. Dobrotivého. Prapraděd byl pokřtěn jako Anton.

Zápis narození a křtu - Anton Friedel. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 337, sign. č. Bi X 2, snímek 22.

Můj praděd se narodil 12. října 1871 v č. Polance 168, součásti Slezského vévodství v Rakousko-Uhersku. Byl pokřtěn 15. října jako Antonín. Monarchii Rakousko-Uhersko v té době vládl rakouský císař Ferdinand Josef I.

Zápis narození a křtu - Antonín Friedel. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 338, sign. č. Bi X 3, snímek 69.

Můj děd se narodil 15. května 1909 v Polance č. 255, součásti Slezského vévodství v Rakousko-Uhersku. Byl pokřtěn 23. května jako Alois. Mocnářem doby byl rakouský císař Karel I.

Zápis narození a křtu - Alois Friedel. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 11942, sign. č. Bi X 13, snímek 262.

Můj táta se narodil 10. srpna 1940 v Ostravě - Vítkovicích, součásti Protektorátu Čech a Moravy. Rodiči byl pokřtěn 17. srpna jako Zdeněk Alois. Státním prezidentem nešťastné doby byl Emil Hácha.

Zápis narození a křtu - Zdeněk Alois Friedel. Zdroj: ÚMOb Ostrava-Vítkovice, matrika narozených.

To je doložená mužská linie mých přímých předků.

Našel jsem sám sebe

V pondělí 25.5.2015 mě při cestě do Ostravy napadlo zajít si ve Vítkovicích na matriku a získat kopii zápisu svého narození. A tak se stalo - našel jsem sám sebe. Zápis o narození se ukrývá ve velké rudé matriční knize. Jak příznačné pro tu dobu.

Zápis narození - Libor Friedel. Zdroj: ÚMOb Ostrava-Vítkovice, matrika narozených.

Tak teď už o sobě něco vím. Jmenuji se Libor, narodil jsem se 31. května 1964 v porodnici ZÚNZ (Závodní ústav národního zdraví - nemocnice spadala pod Vítkovické železárny Klementa Gottwalda) v Ostravě - Vítkovicích jako občánek Československé socialistické republiky. Pokřtěn jsem nebyl. Prezidentem v té době byl člen KSČ Antonín Novotný.

Pro zajímavost - Mezi svými přímými předky mám dva, kteří se také narodili nebo byli křtěni 31.května:

• v roce 1786 na Prostřední Bečvě Marina Mikulec, později provdaná za Jiřího Zetochu (prabába mého praděda Josefa Tovaryše (*1892 - †1966))
• v roce 1749 v Polance Jan Dluhoš (praděd mého praděda Antonína Friedela (*1871 - †1935))

A jaká je žhavá současnost v roce 2015?

Platí od 1.6.2015

Jako obvykle - úplně jiná. Žiji ve Zbyslavicích, na území historického Slezska, s výhledem na Beskydy a Moravskou bránu. Obec je součástí okresu Ostrava v Moravskoslezském kraji. Jsem občanem České republiky, která je členem uměle vytvořené Evropské unie. Prezidenty ČR a EU vynechávám.

Mám 300 let historie rodu v zádech a mohu se vydat do života 50+. "Neboť...každý kdo hledá, nalézá..." (Matouš 7:8). Hledám a něco už jsem našel.

Hledat můžete i vy - sami v sobě a v archivech. V úterý 9.6.2015 připravují archivy Mezinárodní den archivů. Rezervujte si čas třeba na výlet do některého z nich. Za pár dnů zde naleznete článek, věnovaný tomuto dni a archivům.

25 guldenů ze závěti

Dnes mám jen krátké zastavení, při všech těch informacích, které zpracovávám z mnoha zdrojů. Má hlava trochu připomíná archiv, byť v jiném duchu, než jsem psal zde. Naštěstí o víkendu jedu do Prahy učit manažery a přispět, aby se z nich stali Masters of Business Administration.

Chcete-li si udělat výlet do Prahy, Česká genealogická a heraldická společnost pořádají v sobotu 30.5.2015 den otevřených dvěří. Informace najdete zde.

Raduň, sobota 23.5.2015

V sobotu po publikování minulého příspěvku, jsme s manželkou skutečně byli v Raduni na zámku. Selfíčko to dokazuje. V létě si to asi zopakujeme, protože pokvete oranžerie. Květy byly k vidění i nyní. Počasí ovšem nebylo zrovna výstavní.

Selfie s manželkou v Raduni, 23.5.2015.

Výlet jsme měli naplánovaný, věděl jsem o zdejší "Mönnichovské stopě", byť pozdnější, než mě v tuto chvíli zajímá. Chtěl jsem vidět i Larisch-Mönnichovský erb. Je ovšem umístěn na jiné prohlídkové trase, než jsme si v sobotu odpoledne koupili. V rámci I. okruhu (jižního) jsme zato viděli nádhernou knihovnu. 

V brožurce o zámku v Raduni se píše, že v roce 1780 "Jan Adam Gruttschreiber ml. zaměnil uvadající raduňský zámek za vsi Jaškovice, Rosochatou a stavovský dům ve Vratislavi se svobodným pánem Janem Václavem Mönnichem na Rychvaldu, Horní Polance, Jistebníku, Studénce, Dubovci, Hašlachu, Lutuni a Záblatí".

Psát o dalších podrobnostech a pozdějším provázání rodu Mönnichů s rodem Larischů bude čas a prostor jindy, protože dědička "paní Tekla" k Polance neodmyslitělně patří. A patří i k Raduni, kterou dostala věnem v roce 1784. Nyní se snažím sledovat stopu Jana Václava z Mönnichu, kmotra mého přímého předka Andrease Fridela. A je to křehké.

Již několikrát zmiňovaný a uvedený zápis u kmotra Andrease Fridela, křtěného 17.11.1735. Zdroj: ZA Opava, archivní Vadamecum, inv. č. 278, sign. Bi VI 2, snímek 057.

Zemský archiv v Opavě zpřístupnil český překlad dějin rodu Larisch-Mönnichů. Je tam i informace o posledním pořízení Jana Václava z Mönnichu, sepsaném v Polance 23. května 1787. Tento spis jsem měl (mimo jiné) objednán do badatelny na pondělí 25.5.2915, jak zaznělo v úvodním videu v sekci Aktuality. Ve zmíneném překladu je psáno, že pán z Mönnichu uvádí v závěti odkazy blíže jmenovaným správcům, zámeckým kaplanům a podobně.

Opava, pondělí 25.5.2015

S napětím jsem dovětek blíže jmenovaným  spolu s poznámkou a podobně přijel rozšifrovat za dveře Zemského archivu v Opavě. Po Olomoucké badatelně to byly druhé dveře archivu, jimiž jsem prošel. Byla za nimi dlouhá chodba a historie na mě dýchla více, než v Olomouci.

Touto chodbou jsem šel do badatelny Zemského archivu v Opavě. Zdroj: Vlastní foto.

Když jsem dostal spis do ruky, to co jsem hledal bylo jméno "Friedel". A našel jsem! Je opravdu blíže jmenovaný.

Součástí pasáže, kdy zůstavitel Jan Václav z Mönnichu odkazuje různé částky byl v závěru uveden "syn Polanky jménem Joseph Friedel", kterému pán z Mönnichu odkázal 25 guldenů. 

Detail o odkázání 25 guldenů. Zdroj: ZA Opava, NAD I, inv. č. 400, sign. A XIV-14. Pořízeno 23.5.2015.

Nevím, co představoval v tehdejší době 1 gulden. Je za ním složitá historie od 13. století. Do Německa dorazil ve 14. století zlatý florén, vydávaný v italské Florencii. Od slova zlato (= něm. gold) se mu začalo říkat německy goldener a později gulden. Jedna ze složitých cest guldenu vedla až k holandské měně Guldenu, která skončila přijetím umělé měny Euro. Česká cesta guldenu vedla k ¨pojmenování český zlatý (zlaťák).

V pozůstalostních spisech Jana Václava z Mönnichu jsou uvedena jeho aktiva za Polanku ve výši celkem 105 720 guldenů, celková aktiva ze všech panství jsou vyčíslena na 716 230 guldenů. Zlomek z toho zřejmě doputoval i k Josefu Friedelovi (*1765 - †1826). Jako start do života budoucího domkaře v Polance č. 162.

V době sepisování poslední vůle Janem Václavem Mönnichem žili v Polance dva Josefové s příjmením Friedel:

• Josef Friedel, křtěný 7. března 1765, syn panského hajného a lovčího Andrease F., mého předka, kterému byl Jan Václav z Mönnichu za kmotra. V srpnu 1786 se Josef oženil a dva měsíce před sepsáním závěti pána z Mönnichu se mu narodil prvorozený syn Josef. Po týdnu bohužel zemřel.
• Josef Friedel, křtěný 4. ledna 1768, syn zedníka Mathiase (Gottfrieda) F., staršího bratra Andrease F. a zřejmě prvorozeného syna tajuplného panského kočího Mathiase Fridela, prvního příchozího přímého předka do Polanky (měl všech 5P).

Vyvodil jsem si (subjektivní) domněnku, že jde o 22-ti letého Josefa, syna Andrease. Důvod - Andreas (panský hajný, lovčí) i jeho otec Mathias (panský kočí) byli v panských službách. Možná přispěla i zmíněná tragická rodinná událost mladého ženatého potomka kmotřence. Snad měl Josef i svůj díl služby na polaneckém zámku...

Otazníky zůstávají

Zjištění o Mathiasi Fridelovi jako panském kočím, udělalo z výletu do Raduně (a následné návštěvy v opavském archivu) další dílek skládání puzzle souvislostí o příchodu Friedelů do Polanky. Uvědomuji si, že služebník typu kočího nemůže být evidován v Karolínském slezském katastru, protože neobhospodařoval půdu (potvrzeno - v tomto katastru z let 1722-25 žádný Friedel v Horní Polance není). A také - kočí vozili pány z panství na panství, nebyli usedlí. Mathias v Polance nezemřel.

Bude to obtížné další hledání, ale nevzdávám se. NEVER EVER GIVE UP! Splnil jsem poslední z tří výzev, definovaných v závěru příběhu z 8.4.2015.

 

Vůbec nikdy se nevzdávej!

Další výzvy vyvstaly. K těm 50+1 zde. Mezitím nás čekají jiné příběhy.

Sbohem, Jistebníku

Bádání

V závěru článku z 8.4.2015 jsem odhalil záměr dokončit pátrání v matrikách obce Jistebník. Ve čtvrtek 21.5.2015 se tak stalo. Poprvé při svém hledání kořenů jsem navštívil badatelnu archivu. Bádal jsem ve Státním okresním archivu v Olomouci (SOkA Olomouc), který spadá pod Zemský archiv v Opavě. Dokonce jsem k tomu napsal krátkou úvahu na svém blogu 50+. Najdete tam i fotku archivního svazku matrik, které jsem zkoumal. Nejprve jsem byl v badatelně sám, při mém odchodu už tam bádal další návštěvník.

Badatelna SOkA Olomouc. Zdroj: vlastní foto.

Když jsem v rukou držel zažloutlý ruční papír, popsaný před 300 lety, měl jsem rozechvělý pocit. Jistebník (něm. Stiebnig) je sousední vesnice Polanky. Její znak obsahuje klíče a rybu. Symbolicky jsem chtěl ulovit velkou rybu v podobě narození Mathiase Fridela nebo jeho svatby s Annou. Byl by to klíč k příchodu rodu Friedelů do Polanky někdy těsně před rokem 1734. Byla to jedna z mých pracovních hypotéz.

Znak obce Jistebník. Zdroj: Wikipedia

První písemná zmínka o Jistebníku, místu rybničního podnikání, pochází z roku 1373. První matriky jsou k dispozici od pobělohorské doby z roku 1653. Bohužel matriky z kritického období počátku 18. století se dochovaly jen torzovitě, některé v opisech. Zápisy o narození a svatbách, jsou dochované pouze z let 1700, 1702, 1703, 1709, 1710, 1714, 1720, 1721 a od roku 1723. 

Friedelovi a Jistebník

Na počátku 18. století žilo v Jistebníku více rodin Friedelů či Früdelů, včetně páru Thomas Fridel a Margaretha. Těm se např. 20.5.1725 narodily (ještě v Jistebníku) dvojčata Adam a Eva. Další jejich dcerou byla Juliana (*13.2.1731). Její narození je prvním doloženým narozením někoho z Friedelů v Polance. Půlrok předtím, 21.9.1730, jim zemřel syn Adam. To je vůbec první zmínka o příjmení Fridel v polaneckých matrikách. V případě Thomase a Margarethy lze přechod  Jistebníku do Polanky vystopovat. Margaretha zemřela v Polance v roce 1755. Tuto rodovou linii jsem dále nesledoval.

Dalším jistebnickým párem (a mými vzdálennými předky-příbuznými), který měl potomky v Polance byl Mathias Fridel a Marina. Tento Mathias se narodil v Jistebníku kolem roku 1719. S Marinou se v Jistebníku také 4.6.1754 oženil. I jejich prvorozený syn Antonius (Antonín) se narodil (1755) a oženil (1795) v Jistebníku. Zemřel (1837) však už ve Fonovicích č. 23, stejně jako jeho manželka Theresia z rodu Valentina Wilka. Této rodové větvi věnuji některý z dalších příběhů. Stopy totiž vedou i do Olbramic. Manželka a já bydlíme 10 let v sousedních Zbyslavicích a do Olbramic chodila naše dcerka Monička do školky a na 1. stupeň ZŠ, takže je to trochu osobní...

O hledanám manželském páru mých přímých předků - Mathias Fridel a Anna - jsem žádnou zmínku v matrikách nenašel. Teoreticky existuje možnost shody okolností, že všechny zmínky o nich jsou v matrikách zrovna z těch let, které se nedochovaly. To je ovšem vratká teorie.

Ještě jsem učinil pokus přímo v Jistebníku. Nahlédl jsem do indexů matrik narozených a oddaných, které jsou zde od roku 1725. Marně. Můžete se podívat sami.

Jistebník - index narozených, písmeno F, 1725-1769. Zdroj: OÚ Jistebník, index narozených (1725-1949), sign. Bi V 11 (Římskokatolická fara Jistebník, katolická matrika).

Nečekanou informací pro mě bylo, že v současné době už v Jistebníku žádný Friedel nežije, resp. jeden se tam teď přistěhoval. (Podobné to je i ve Velkých Albrechticích). Čest Jistebníku zachraňuje můj táta, který tamní rybníky rád fotí. Nahlédnout na jeho krásné fotky můžete třeba zde.

Zatím tedy "Sbohem, Jistebníku".

Nový příběh je na obzoru

Zkoumáním Jistebníku jsem naplnil dva ze tří záměrů, zveřejněných v závěru článku z 8.4.2015. Byl jsem však v Jistebníku autem a ne na kole. Zbývá ještě bod, týkající se rodu pánů z Mönnichu.

Moje hypotéza vychází z úvahy, že Mathias Fridel sloužil pánům z Mönnichu. Mezi majitele obce Jistebník patřili v době, která mě zajímá, Želečtí z Počenic a posléze Larisch-Mönnichové. Oba rody byly s Mönnichy spřízněny. A z historie Polanky je známo, že na počátku 18. století získali Horní Polanku Mönnichové, kteří založili osady Václavovice, Fonovice a Janová.

Zkusil jsem se zahloubat do zápisu o úmrtí Anny, manželky mého tajuplného předka Mathiase. Předtím jsem to neudělal, spokojil jsem se s datem 29.10.1771. 

Detail zápisu o úmrtí Anny Fridel. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 279, sign. Bi VI 3, folio 240.

Je zde napsáno, že ve věku 77 let zemřela "Anna Uxor Mathias Fridel quondam aurige Perillustr Dominum polanense".

Můj osobní komplikovaný překlad přes Google a francouzsko-latinsko-anglické slovníky zní:

Anna, manželka Mathiase Fridela bývalého vozataje Ctěného Pána Polanky

WOW!!! JUPÍ!!! Správný genealog se nemůže spokojit jen s datem. Musí hned luštit i další podrobnosti a detaily.

Možná proto měl Mathias za kmotry svých prvních dvou synů v Polance pány z Mönnichu! Nejprve to byl Gottfried z Mönnichu (kmotr Mathiase Gottfrieda Fridela, křtěného 24.3.1734 v Polance) a pak Jan Václav z Mönnichu (kmotr Andrease Fridela, mého přímého předka, křtěného 17.11.1735 v Polance). On je vozil v kočáru = cestoval. Nevím odkud a kam, avšak stopu mám. Poodhaluje ji historie zámku v Polance - Gottfried Alexander z Mönnichu byl manželem Marie Heleny Kláry Želecké z Počenic. Polanku získali v roce 1719... 

Téma se rýsuje  - MÖNNICHOVÉ. 

A místa? Wróclaw (Polsko), Maniów Wielki (Polsko), Opava, Rychvald, Raduň, Studénka, Hažlach (Polsko), Záblatí (nyní část Bohumína)... A samozřejmě Polanka a Jistebník.

Proč? Je zde totiž ještě jméno Kašpar Alexandr z Mönnichu, kníže a zemský stav Slezského vévodství. Mám o něm zmínku k roku 1684 z almanachu Slezské šlechty.

Tak někdy příště... (Za chvíli jedeme s manželkou na výlet do Raduně na zámek.)