Příjmení Auda, Huda, Oda, Hoda, Hruda. - Jak to tedy je?

V jedné z jihomoravských linií rodokmenu jsem řešil otázku čitelnosti příjmení a "objevil" postupně ukázku, jak se příjmení vyvíjelo, měnilo a vytvářelo příjmení podobná. Bez ohledu na rok 1786.

1786 - konec chaosu? Ani ne.

Na jedné straně genealogové znají rok 1786. Do té doby bylo obvyklé, že si lidé své přívlastky různě měnili během svého života. V roce 1786 císař Josef II. vydal Patent o dědické posloupnosti, v němž nařídil, že jména se nesmí měnit, ani pozměňovat. Jméno se stalo dědičným a děti se měli jmenovat po otci. Účelem patentu bylo zpřesnit evidence kvůli výběru daní, vojenské povinnosti apod.

Na druhé straně zde byli faráři a jejich administátoři v roli "zapisovatelů" do matrik, někdy tři jazyky, v nichž se v průběhu času zapisovalo (latina, němčína, čeština), každý měl svůj rukopis, někdy úhledný, jindy obtížně čitelný. Zmatky ohledně příjmení prostě mohly vznikat i po roce 1786.

Následující příběh se odehrává od roku 1709 do roku 1825. Bude jej sledovat proti toku času.

S kým se oženil Jiří Rozehnal z Uhřic?

Dílčí konec příběhu se odehráů 1. února 1825, kdy se Jiří Rozehnal z Uhřic ženil s Mariannou, dcerou Vavřince (Laurenz) ??? z Uhřic. Matkou Marianny byla Anna z rodu Antonína Nováka ze Žarošic.

Zápis "inkriminované svatby s "nečitelným" příjmením ženicha. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, Dambořice, opis9 (on-line 324/389).

Nic (pro mě) nového - zase problém s přečtením. Byl Vavřinec Hoda, Hodan, Huda, Hruda...? Tímto zápisem začalo další mé pátrání po příjmení(ch). a rodové linii.

V Žarošicích to byla celkem snadná stopa. Anna se narodila Antonínu Novákovi a Veronice z rodu Sebastiána Ždánského dne 23. června 1779. Dobré východisko k tomu, abych našel Marianinu svatbu s Vavřincem. Nejprve jsem však v Žarošicích hledal narození Marianny. V naději, že v zápisu bude čitelné příjmení jejího otce Vavřince. Šel jsem v zápisech podle čísel domů (hledané bylo č. 85) od roku 1799. Našel jsem - 18. května 1801.

Zápis narození Marianny, dcery Vavřince Hrůdy. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, Žarošice, sign. 6020 (on-line 36/140).

Podle obrázku se zápisem výše je evidentní, že otec Laurenz (Hrůda) byl dopsán dodatečně. Hledat jeho svatbu před datem narození Marianny roku 1801 by asi bylo zbytečné. Narodila se svobodné matce a "přiznanému" otci dříve.

Po nemanželském dítěti už to začne

Hledal jsem sbatbu a hle, první svatba v Žarošicích v roce 1802. Laurenz, syn Johanna Hrůdy z Uhřic č. 40 si bral Annu Nowak ze Žarošic č. 85. Marjánka už měla v té době přes 10 měsíců. Další, už manželští sourozenci se jí v Žarošicích nenarodili. Po svatbě se rodina stěhovala do Uhřic, kde před svatbou žil Laurenz/Vavřinec Hrůda. Nečitelné příjmení by mohlo být Hrůda.

Zápis zmíněné svatby Vavřince Hrůdy a Anny Nowak. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, Žarošice, sign. 6030 (on-line 11/59).

Objevil jsem v Uhřicích (č. 40 a pak č. 45) ještě pět sourozenců Marianny. Vždy v naději, že se mi  podaří lépe rozluštit příjmení otce Hrůdy. Postupně jsem se začal přiklánět k příjmení Hoda. Zde je pro zajímavost ukázka zápisu o narození posledního dítěte Laurenze, syna Jakuba, 1. července 1818.

Hoda nebu Hruda? Zápis při narození Vavřincova syna Jakuba. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, Dambořice opis9 (on-line 209/389).

Jisté bylo, že Vavřincův otec se jmenoval Jan (Johann, Joannes) a pravděpodobně žil v Uhřicích č. 40. Pátrání po něm slavilo úspěch. Alespoň č. 40 toho budiž důkazem. Dne 9. srpna 1777 se v Uhřicích č. 40 narodil "Laurentius". Rodiči byli "Oda Joan:", čili Jan Oda, čtvrtník (čtvrtláník) v Uhřicích a Marina (Marianna).

Narození Vavřince (Laurentius). Příjmení Oda je poměrně čitelné. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. 5201, Dambořice (on-line 35/115).

Tak! Už se to točí, už se to roztáčí! Kromě Hoda a Hrůda/Hruda, tady mám nové příjmení - Oda. To je opravdu "óda na radost". Vavřinec (Laurenz) se narodil jako Oda, oddán byl jako Hruda/Hrůda a děti měl postupně zapsané i jako Hoda.

Abych měl jistotu, hledal jsem další události v Uhřicích č. 40. Našel jsem, že 5. září 1775 se narodil Matěj (Mattheus). Otec - Hoda Jan, matka Marina. Tedy Vavřincův starší bratr, ještě s příjmením Hoda. Možná byl zápis s příjmením Oda jistou anomálií.

Byl jsem ohromně zvědav na svatbu Jana Hody/Ody. Naštěstí se odehrála v Uhřicích (č. 81), takže jsem ji nalezl rychle.

V zápisu oddávek je příjmení poměrně čitelně zapsáno jako Hoda. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. 5201, Dambořice (on-line 62/115).

Zápis oddávek z 26. května 1773 zní (se spoustou zkratek) takto:

"Hoda Joan. hon. juv. leg. fil. Antonü Hoda

incola Nischkovicen: cum hone: virg.  Marina leg.

fil. post def Franc. Spačzek inquil. Uhřzicens"

Latinskými zkratkami se nebudu zabývat (pan farář byl velice úsporný ve stylu Ivana Mládka). Česky by tento zápis zněl následovně:

"Hoda Jan, ctěný mládenec, zákonný syn Antonína Hody, 

obyvatele Nížkovic, za ctěnou pannu Mariannu, zákonnou

dceru zemřelého Františka Špačka, podnájemníka v Uhřicích"

Za svědky byli rychtář/soudce (index) Jiří Hanák a čtvrtláník (quadrantarius) Josef Tesař z Uhřic. Svatba je zapsána k Uhřicím č. 81. Oddávky administroval Jan Jestřábský.

Kromě Uhřic a Žarošic se tak do hry dostávají ještě Nížkovice (viz. mapa).

Nížkovice (okr. Vyškov), Uhřice a Žarošice (okr. Hodonín). Zdroj: https://mapy.cz

Čitelný zápis s příjmením Hoda lze ještě nalézt z druhé svatby Jana Hody. Ovdověl, když mu 17. září 1803 zemřela jeho žena Marianna (Marina). 

I tento zápis nezůstal bez zmatku. Jistotou je opět jen číslo domu 40 v Uhřicích a odpovídající věk. Jde o opisy matrik, takže dotyčný administrátor, který opisoval podle původní matriky, zapsal příjmení Hovadík o řádek dříve než měl. Proto je v Mariannině zápisu příjmení Hovadík (v závorce).

První Janova žena Marianna zemřela ve 17. září 1803, Uhřice 40. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. opis9, Dambořice (on-line 74/389).

Vdovec Jan Hoda se podruhé oženil 23. července 1804 s Kateřinou, vdovou po Jiřím Kučerovi z Uhřic.

V zápisu druhé svatby Jana Hody je příjmení čitelné. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, opis 9, Dambořice (on-line 77/389).

Druhého manželství si Jan Hoda už dlouho neužil. Málo přes dva roky. Zemřel 4. prosince 1806 v Uhřicích č. 40. V zápisu z matriky zemřelých lze příjmení přečíst jako Hoda. Nebo ne?

Zapsaným zemřelým je Johann Hoda, Uhřice č. 40. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. 5219, Dambořice (on-line 23/93).

Vavřinec Hoda a Vavřinec Hodan (?)

V matrikách pro Uhřice jsem našel, že současně žili dva Vavřincové s příjmením blízkým Hoda. Tomu druhému, v Uhřicích č. 77 se v prosinci 1800 narodil syn Mikuláš (Nicolaus). Jeho otec je zapsaný jako "Hodan Laurenz". Tady je důkaz.

Jiný Vavřinec - Hodan (Uhřice č. 77), současník mého předka Vavřince Hody/Ody z Uhřic č. 40. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, Dambořice opis9 (on-line 44/389).

Když kromě Vavřince Hody/Ody, žil byl v téže době v Uhřicích i Vavřinec Hoda/Hodan, byla to asi i pro pana faráře těžká práce.

Z oddávek Jana Hody je zřejmé, že stopa jeho rodičů vede do Nížkovic (okr. Vyškov). Vydal jsem se tam. Virtuálně, on-line, díky MZA Brno a aplikaci Actapublica.

Pravděpodobně jsem našel, co jsem hledal. Nu a aby byla změna, příjmení se změnilo - na Auda. Jan Auda, otec Vavřince Ody/Hody se narodil v Nížkovicích 30. března 1751

Zápis narození Jana (Joannes). Otec - Antonín Auda. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. 12751, Křížanovice (on-line 150/274).

Příjmení Auda a Nížkovice

Další hledání v Nížkovicích už dávalo konzistentní výsledky. Vyskytuje se zde v matrikách příjmení Auda (v některých zápisem se dalo číst jako Huda), žádné Oda nebo Hoda. Pronikl jsem ještě o dvě generace dříve před Jana Audu:

• Jan Auda (*1751, Nížkovice - †1806, Uhřice)
• Antonín Auda (*1716, Nížkovice - †???)
• Jiří Auda (*cca. 1684 - †1764, Nížkovice)

Potvrzenu, i když na hranici čitelnosti (obrázek je upraven), mám svatbu Jiřího Audy v roce 1709 v Nížkovicích.

Zápis oddávek s příjmením Auda/Huda v Nížkovicích, rok 1709. Zdroj: MZA Brno, Actapublica, sign. 12751, Křížanovice (on-line 150/274).

Vyvořil jsem si také vlastní "hypotézu". V "protáhlém nářečí" si umím představit, že Auda mohlo být vyslovováno jako Oda. Občanské průkazy nebyly, přespolní ženich řekl faráři jméno, ten jej "foneticky" zapsal. Do toho čeština, němčina, latina, různé styly písma, jimiž faráři zapisovali... Mohlo se příjmení Auda z Nížkovic při přestěhování do Uhřic změnit na Oda/Hoda? Je to taková moje konstrukce a domněnka, pro níž mám jako důkazy pouze návaznosti v matričních zápisech.

Příjmení Auda není příliš frekventované, poměrově je nejvíce zastoupeno kolem Slavkova u Brna. Zdroj: KdeJsme.cz

Auda/Oda/Hoda/Hruda

Výše uvedené je zřejmě nejmarkantnějším důkazem "vývoje" příjmení z mého rodokmenu. Po svatbě Marianny, dcery Vavřince Ody/Hody/Hrudy s Jiřím Rozehnalem v roce 1825, jsem už osudy dalších členů rodu Hoda/Hruda, v jiných rodových liniích, neřešil.

Příjmení Hoda má stopu např. na Prostějovsku. Zdroj: KdeJsme.cz

Server Příjmení.cz, s výkladovým slovníkem příjmení, jehož autorem je uznávaná prof. Dobrava Moldanová, u příjmení Hruda odkazuje na příjmení Hrouda.

Ze serveru KdeJsme.cz je patrné rozložení příjmení Hrouda v spíše Čechách a příjmení Hruda zejména na Moravě.

Příjmení Hruda (a jeho zastoupení na střední Moravě). Zdroj: KdeJsme.cz

Příjmení Hrouda (a jeho zastoupení v Čechách). Zdroj: KdeJsme.cz

Podobný původ má i příjmení Hroudný (v nejstarších matrikách někdy Hrodne), které se v matrikách pro Uhřice či Dambořice rovněž vyskytuje.

V diskusi na www.prijmeni.cz u jména Hruda, ze 17.10.2015, jsem objevil také poznámku jistého pana Miloše Hrudy:

"Vážení nositelé příjmení Hruda,
jsem jedním z vás a rozhodl jsem se poodhalit roušku tajemství kolem našeho příjmení. Dostal jsem se při zkoumání až do obce Uhřic kde jsou zmínky o tam umístěných zajatcích z válek s Uhry. Narodil se tam v roce 1635 jistý Matthaus Hruda bez uvedení rodičů s poznámkou zaměstnání Foreiner in Uhrice. To znamená, že jeho rodiče byly cizinci v Uhřicích a proto asi nebyli uvedeni jmény." [cit.2016-04.11]


Tak daleko do minulosti (rok 1635) jsem se nedostal. Není jasné, zda pan Miloš má na mysli Uhřice v okr. Hodonín (o nichž píšu já) nebo Uhřice v okrese Blansko. Tam je např. příjmení Hruda zmíněno na pomníku obětem 1. světové války - Ferdinand Hruda (1895-1920).

Možná má pan Miloš Hruda na mysli odkaz zde [cit. 2016-04-08]. Zřejmě se s ním pokusím navázat kontakt, poté, co tento článek zveřejním na blogu.

K vlastní rodové větvi předků s příjmením Auda, kteří se počínaje Janem Audou a jeho synem Vavřincem přesunuli do Uhřic, mám myslím dostatečné důkazy, zde uvedené (shrnutí níže). Začínají ovšem (zatím až) rokem 1709.

Shrnutí rodové linie

To bylo 116 let, 3 obce a hrátky s příjmením jednoho rodu. Asi nic extrémně mimořádného. Takový byl život a vývoj tehdejší doby. Alespoň nám předkové a "preláti" zanechali něco, co dělá z genealogie dobrodružství.

Pro přehlednost ještě shrnu linii svých předků se záhadnými příjmeními Auda/Huda/Oda/Hoda/Hruda, kteří žili v Nížkovicích a Uhřicích. Tentokrát od nejstaršího zástupce.

• Jiří Auda (*kolem 1684 - †17.8.1764, Nížkovice)
• manželka Dorota (*kolem 1688 - †19.3.1757, Nížkovice), roz. (???) Kocman
• O - listopad 1709, Nížkovice

• Antonín Auda (*20.5.1716, Nížkovice - †???)
• manželka Marianna (*22.3.1716, Nížkovice - †???), roz. (Josef) Lukášek
• O - 20.6.1745, Nížkovice

• Jan Auda (*30.3.1751, Nížkovice - †4.12.1806, Uhřice)
• manželka Marianna (*31.7.1754, Uhřice - †17.9.1803, Uhřice), roz. (František) Špaček
• O - 29.3.1773, Uhřice

• Vavřinec Auda/Oda/Hoda/Hruda (*9.8.1777, Uhřice - †28.6.1818, Uhřice)
• manželka Anna (*23.6.1779, Žarošice - †???), roz. (Antonín) Novák
• O - 1.3.1802, Uhřice

• Marianna Hruda (*18.5.1801, Žarošice - †5.8.1845, Uhřice)
• manžel Jiří Rozehnal (*kolem 1796, Uhřice - †9.1.1863, Uhřice)
• O - 29.3.1773, Uhřice

• Jakub Rozehnal (*27.4.1833, Uhřice - †25.7.1918, Uhřice)
• manželka Anežka (*10.2.1843, Uhřice - †15.7.1921, Uhřice), roz. (Josef) Hudec
• O - 28.8.1861, Uhřice

• Metoděj Rozehnal (*4.7.1879, Uhřice - †17.3.1918, Vídeň)
• manželka Marie (*19.9.1886, Dambořice - †19.11.1950, Uhřice), roz. (Josef) Panáček
• O - 29.1.1908, Dambořice

• Františka Rozehnal (*31.3.1916, Uhřice - †10.5.1944, Mor. Ostrava) - moje babička
• manžel Alois Friedel (*15.5.1909, Polanka - †19.4.1980, Fulnek) - můj děd
• O - 9.12.1939, Mor. Ostrava

Možná máte také v rodokmenu podobné záhady, změny a "vývoj", kterým příjmení prošla. Podělte se o ně v komentářích nebo na Facebooku MY ROOTS. A pokud na jižní Moravě znáte někoho s příjmeními, o nichž je v článku řeč, tak mu o tomto článku řekněte.

Zaháda 1. třídy babičky Drahomíry (*12.4.1924 - †9.3.1997)

Před rokem jsem si článkem připomněl nedožité 91. narozeniny babičky Drahomíry. Rok uplynul jako voda. Dnes by se dožila 92 let. Vyrůstala v Hrabůvce, zprvu v domě, kterému se v Jubilejní kolonii říká "harmonika". Myslím, že v dětství byla občas pěkný raubíř a "kvítko", alespoň z toho, když jí občas "ujelo", co vyváděla. 

"Harmonika" - dům na Edisonově ulici 379/19 v Ostravě-Hrabůvce. Nedatováno (před rekonstrukcí oken a fasády). Zdroj: (někde z Internetu)

Když jsem v loňském roce objevil přístupnost záznamů o školní docházce (a napsal o tom v souvislosti s prababičkou Marií z Krmelína), napadlo mě zjistit i školní podrobnosti o babičce Draze. Jak už to bývá, objevil jsem dvě záhady, jimž jsem dosud nepřišel na kloub.

První třída v Děhylově, rok 1930

Babička Drahomíra (za svobodna Tomisová) začala školní docházku v Děhylově. Nastoupila do první třídy v pondělí 1. září 1930. (Ten den Japonsko naléhalo na svolání mezinárodní konference, která by řešila celosvětovou krizi (depresi). Doba to asi ekonomicky jednoduchá nebyla. V Budapešti 1. září zasáhla policie proti demonstrantům, kteří žádali "práci a chléb".) O tom, že tam Drahomíra chodila do školy, dokonce se svou o dva roky starší sestrou Vlastou, svědčí zápis v hlavní knize Obecné školy v Děhylově (obr. dole).

Zápis z hlavní knihy Obecné školy v Děhylově. Zdroj: FamilySearch. Czech Republic, School Registers, 1799-1953, Opava > Děhylov > Děhylov > Inv. č. OP000432 1892-1944 > obr. 124 of 149. [cit. 2016-04-11]

Vlasta, navštěvovala školu v Hrabůvce od první třídy (1.9.1928) dva školní roky (do 28.6.1930). Tato informace se trochu rozchází, protože v listu o hodnocení ze školy v Hrabůvce má Vlasta napsáno, že "začala choditi do školy vůbec dne 1. září 1928". Nicméně školní knihy pro obecnou školu v Děhylově ve školním roce 1928/29 jsou k dispozici na FamilySerach. Vlastu Tomisovou jsem tam ve školním roce, kdy měla chodit do první třídy, nenašel. Není tak jasné na jak dlouho se první dvě dcery Františka Tomise i s rodiči octly v Děhylově č. 102. U koho? Proč? Zatím jsou to otázky bez odpovědi. Zpět do Hrabůvky se rodina odstěhovala 29. listopadu 1930.

Sčítání lidu v roce 1930 už je zastihlo v Hrabůvce. Zjišťoval jsem podrobnosti v Národním archivu, kde je fond Sčítání obyvatelstva ČSR v roce 1930. Sčítání probíhalo 1.12.1930. Možná kvůli němu se stěhovali zpět do Hrabůvky, aby byli přítomni. Z Národního archivu mi 5.9.2015 přišlo oznámení:

"...Dále sdělujeme, že šetřením ve fondu Sčítání obyvatelstva v roce 1930 pro obec Děhylov (politický okres Bílovec, soudní okres Klimkovice) se nepodařilo dohledat sčítací arch, na jehož základě by se ke sčítání přihlásil František Tomis s rodinou. Na Vámi uvedené adrese Děhylov čé. 102 byla sčítána jiná rodina, nikdo s příjmením Tomis/Tomisová. Následnou podrobnou rešerší všech čísel popisných a domácností dané obce se nepodařilo dohledat Františka Tomise na jiné adrese."

V roce 1921 při sčítání obyvatelstva na adrese Děhylov č. 102 bydlela rodina kováře Josefa Hrdiny a rodina horníka Josefa Vitáska. Pro jistotu jsem nahlédl do matrik v Děhylově a nezdá se, že by Hrdinovi nebo Vitáskovi byli příbuznými vůči Tomisům (např. ze strany matky Františka Tomise, (Marie Holubek), která pocházela z Prajzské.

Údajně o Děhylově doma párkrát padla zmínka, když babička žila, ale teď je toto "tajemství" téměř ztraceno.

První třídu už dokončila Drahomíra v Hrabůvce v roce 1931. Na půdě Archivu města Ostravy jsem vypátral kde a jak. Šlo o obecnou školu U pošty, pětitřídní smíšenou školu. Je tam poznamenáno, že "začala choditi do školy zdejší dne 2. prosince 1930." To bylo úterý, den po sčítání obyvatelstva, ještě v prvním školním pololetí.

Drahomíra Tomisová. Výkaz o docházce a prospěchu žactva, školní rok 1930/31, Obacná škola Moravská Ostrava - Hrabůvka, první třída. Zdroj: AMO.

Ovšem vysvědčení/hodnocení? No...

Jedničky měla babička ze zpěvu a z mravů. Jinak "nic moc". Dokonce tak, že na konci stránky je zapsán nemilosrdný verdikt:

"Jest nezpůsobilá postoupiti do vyšší třídy (vyššího oddělení)."

První třída v Hrabůvce, 1931 (a pak...?)

Čtení, psaní, prvouka,  počty a měřičství - to byly kameny úrazu. "Nezpůsobilostí postoupit" vznikla záhada druhá. Nedokázal jsem již školní docházku babičky Drahomíry dohledat - ani ve škole U pošty, ani ve druhé škole v Hrabůvce, U kostela. Padly na to dvě návštěvy badatelny Archivu města Ostravy. Nejsem dosud schopen zjistit, jakým způsobem se v té době "propadalo". V archivu jsem prošmejdil všechny třídy obou škol, našel školní historii nejmladší babiččiny sestry, Marty, ale po školní docházce babičky Drahomíry, ani vidu, ani slechu.

Alespoň pro ilustraci, škola U pošty, někdy kolem roku 1920 je vlevo nahoře na dobové pohlednici. Dodnes stojí, zatímco škola U kostela podlehla demolici.

Dobová pohlednice z Hrabůvky. Zdroj: (někde z Internetu)

Švadlena ze tří sester s polskou krví

O hodnocení žáků a jeho významu se vedou spory dodnes. Babička se vyučila švadlenou u paní Konderlové v Hrabůvce. Prý byla velmi šikovná. Jednu dobu, už i s dcerkou Jindřiškou (mojí mamkou), pobývala pár týdnů v Nivnici na Slovácku. Zřejmě někdy mezi roky 1946-48. U pana Jaroslava Hromčíka (výrobce tradičního bylinného likéru Hromčíkovo tajemství) mu šila košile. Proslulou Hromčíkovu medovinu nebo podnik LINEA (Lihoviny a NEAlko) z Nivnice možná znáte. Pamatuji si, že pár věcí babička "spíchla" i na mě, když jsem chodil do školy. Třeba tehdy moderní kalhoty do zvonu.

Polská krev a Tři sestry. Opereta Oskara Nedbala a drama Antona Pavloviče Čechova. Ano, babička měla po mamince polskou krev. Měla i další dvě sestry, starší Vlastu (na fotografii níže stojí uprostřed) a mladší Martu (stojí vpravo). Fotka je z doby, kdy už byla na světě moje mamka, ta malá holčička s mašlí, mezi svou babičkou (Emilie, roz. Aniol) a dědou (František Tomis).

Manželé Tomisovi se svými třemi dcerami a první vnučkou. Nedatováno (asi 1945-46). Zdroj: Rodinné fotoalbum

Bez ohledu na školní docházku, prožila babička Drahomíra život v bouřlivém století. Zažila první republiku, okupaci a druhou válku, komunistický puč, Pražské jaro i normalizaci, dočkala se také "sametové revoluce" a života po ní. Drtivou většinu v milované Hrabůvce a Jubilení Kolonii nebo kousek vedle ní.

Friedelovi z Polanky, kteří zahynuli v 1. světové válce

Aktualizováno 21.5.2017

Žijeme v období, kdy si připomínáme události, které se odehrály před 100 lety, během 1. světové války. V mnoha obcích najdete památníky se jmény těch, kteří ve Velké válce zahynuli, ať už v boji nebo díky nemocem. Podle věku rodopisců se přímá účast jejich předků ve válce a bojích na frontách mohla teoreticky týkat osmi prapradědů (u mladších, kteří sestavují rodokmen) nebo čtyř pradědů (můj případ). Je to příležitost oživit paměť a připomenout si své předky, které osudová doba potkala.

Stoleté výročí Velké války (2014-2018). Zdroj: http://www.100.army.cz

Rekapitulace

Můj praděd Antonín Friedel (*1871 - †1935) z Polanky se války zúčastnil a podle informací dědy Aloise, v ní byl zraněn a vrátil se jako invalida. Žádné podrobnosti jak se to odehrálo jsem dosud nevypátral.

Praděd Josef Tovaryš (*1892 - †1966) ze Solance se války díky věku mohl zúčastnit (a byl-li odveden, tak se také zúčastnil). Nemám však další doplňující zprávy a informace. Válečné osudy se Josefa Tovaryše dotkly tak, že si vzal vdovu po padlém Arnoštu Červeném (*1888 - †1915) z Horní Bečvy.

Další z mých pradědů (ten, kterému sedím na klíně), František Tomis (*1899 - †1971) z Vítkovic, byl nejmladší a válku prožíval jako "teenager". Jako voják, sloužící v Podolinci se však ženil, a to v roce 1921.

Praděd Metoděj Rozehnal (*1879 - †1918) z Uhřic ve válce zahynul. Teprve nedávno jsem zjistil, že zemřel ve Vídni. Válka ukončila životy i dalších dvou Rozehnalů z Uhřic - Josefa, který padl u Lubartova a z ruského bojiště nezvěstného Štěpána.

Věnoval jsem se i pradědovi své manželky, Jánu Tarčákovi (*1877 - †1917) z Oravské Polhory, který ve Velké válce také padl, U Vrtojby na italské frontě.

Na památnících v obcích najdete někdy jen jména (Arnošt Červený, Horní Bečva), rok úmrtí, popř. věk (Rozehnalovi, Uhřice) nebo jména a rok narození (Friedelovi, Polanka). Rodopisec tak získá (nebo nezíská) jistý záchytný bod k přesnější identifikaci.

Jak to vypadá v Polance nad Odrou, pokud jde o oběti Velké války?

Památník obětem válek v Polance

V příspěvku o Aloisi Friedelovi a jeho 4 souputnících jsem použil fotografii detailu pomníku padlých v 1. světové válce, ze hřbitova v Polance nad Odrou. V článku se těmto třem Friedelům, uvedeným na památníku obětem Velké války, budu věnovat. 

Friedelovi na památníku obětem 1. světové války v Polance nad Odrou. Zdroj: Vlastní foto

Záchytným bodem je kromě jména také rok narození. Bude to stačit? Kam sahaly jejich kořeny? Měli jsme společné předky?

Josef Friedel (*1882)

Nejstarším Friedelem, který zahynul ve Velké válce byl Josef. Narodil Josefu Friedelovi a Marianně, z rodu Antonína Bílého. Byl osmým z 11 dětí. Jeho rod žil v dlouhá léta Polance č. 50.

Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, sign. č. Bi X 7, inv. č. 342, fol. 19.

Ručně je v matrice narozených dopsána poznámka o oddání. Josef se oženil 20.2.1911 Annu Marií ze Suchých Lazců č. 55, dcerou sedláka Vincenta Skuplíka.

Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, sign. č. Op VIII 16, inv. č. 8470, fol. 32.

Do roku 1913 v Polance děti neměli. Matrika ze Suchých Lazců je ještě "živá". Díky ochotě paní matrikářky z Magistrátu města Opavy, se mi při osobní návštěvě podařilo získat data o narození Josefových dětí v Suchých Lazcích.

• V roce 1912 se Josefovi a Anně Marii narodila dcera Božena. Ta se provdala v roce 1936 za Viléma Vížka.
• V roce 1913 přišlo na svět druhé dítě, Josef. Ten se v roce 1939 oženil s Cecílií, rozenou Halškovou.
• Třetím dítětem, jehož narození se možná Josef Friedel doma v Suchých Lazcích nedočkal, byl Boleslav. Narodil se už v průběhu války, 17. ledna 1915. Bohužel po měsíci zemřel.

Je možné, že potomci Josefa Friedela, zahynulého ve Velké válce, někde žijí. V Suchých Lazcích existuje např. firma Friedel-VTP s.r.o. Zřejmě "voda-topení-plyn". V Suchých Lazcích však byla minimálně ještě jedna rodová linie Friedelů.

Takto vypadá linie mužských předků Josefa Friedela. Našim společným předkem byl panský kočí Matěj (Mathias) Friedel, ten, který přišel do Polanky pravděpodobně s hrabaty Mönnichy.

1. Josef Friedel (*5.3.1882, Polanka 50 - †1915, ???)
2. Josef Friedel (*21.11.1844, Polanka 50 - †8.8.1906)
3. Anton Friedel (*23.10.1818, Polanka 50 - †18.3.1855, Polanka 50)
4. Mathias Friedel (*6.8.1793, Polanka 50 - †21.2.1835, Polanka 50)
5. Joseph Fridel (*4.1.1768, Polanka - †18.5.1809, Polanka 50)
6. Mathias Gottfried Fridel (*24.3.1734, Polanka - †11.7.1786, Polanka 50)
7. Mathias Fridel (*??? - †???) - můj přímý předek

Osob se jménem Josef Friedel jsem v seznamu ztrát z 1. světové války našel mnoho. Nejnadějnější byl údaj o Josefu Friedelovi, nar. 1882 ve Slezsku, v politickém okresu Bílovec (Wagstadt). Jako domovská obec je uveden Jistebník (Stiebnig). Byl členem zeměbraneckého pluku č. 15, 1. náhradní roty. V zápisu je veden jako válečný zajatec (kriegsgef.) v Petropavlovsku (dnešní Kazachstán), gubernie Akmolinsk (nyní Astana, Kazachstán), Rusko. Souhlasilo jméno, rok narození a okres Bílovec. Zbytek byly jen otázky...

Zde je kopie citovaného zápisu:

Zdroj: VHÚ Praha, Seznam ztrát vydaný 18.1.1916, výtisk 360, str. 13, ISSN 2076-0434. Získáno ze systému Kramerius Národní knihovny ČR.

Pro jistotu jsem prohledal matriku narozených v Jistebníku... a skutečně jsem našel Josefa Friedela, narozeného 14.12.1882 (otec Josef Friedel, matka Maria Anna z rodu Josefa Nikluše (?)).

Další důkaz toho, že nic nelze podcenit, chci-li předložit ověřené informace a pravdivé, uvěřitelné příběhy.

Josefův příběh ještě má své otazníky. Odpověď se snad nachází v některé z 39 144 stran v 709 svazcích Seznamů ztrát z 1. světové války, i když jej vyhledávač najít neumí. Kde a jak příběh končí jsem dosud nezjistil.


Aktualizace 21.5.2017

Po čase jsem měl možnost při průjezdu obcí Suché Lazce vidět pomník obětem válek. Zjistil jsem také, že dosud nebyl evidován u Spolku pro vojenská pietní místa. Jsem členem spolku, a památník se stal prvním, který se mi podařilo úspěšně evidovat - http://www.vets.cz/vpm/mista/obec/8369-suche-lazce.

Na památníku je i jméno Josefa Friedela, pod rokem úmrtí 1915. Je to ten, o němž jsem zde psal. Rodák z Polanky, který zahynul patrně ve stejném roce, kdy zemřel jeho nejmladší syn Boleslav. 

Detail památníku v Suchých Lazcích, který je nyní evidovaným válečným hrobem č. CZE8117-7794. Zdroj: vlastní foto, duben 2017. 

Rudolf Friedel (*1889)

Matriční zápis narození Rudolfa Friedela. Zdroj: ZA Opava, Římskokatolicka fara Polanka nad Odrou, matrika N (1881-1897), sign. č. Bi X 7, inv. č. 342, fol. 118.

Druhým Friedelem, který zahynul v průběhu 1. světové války, byl Rudolf Friedel. Narodil se Janu Friedelovi a Apollonii, z rodu Karla Stiebra. Byl v pořadí třetí z jejich celkem 11 dětí. Rudolfův otec Jan Friedel měl v Polance obchod smíšeným zbožím. Vyplývá to ze sčítacího archu ke sčítání lidu v Polance, v roce 1910.

Obchod živnostníka Jana Friedela, kolem roku 1910. Zdroj: Web Stará Polanka

Rudolf byl mým bližším příbuzným než Josef. Sdíleli jsme (kromě Matěje/Mathiase) ještě další dva společné předky - hajného Ondřeje (Andrease) Friedela a jeho syna Josefa. Pak se rodové větvě rozdělily. Rudolfova větev mužských předků je následující:

1. Rudolf Friedel (*5.12.1889, Polanka 150 - †1914-18, ???)
2. Johann Franz Friedel (*16.5.1861, Václavovice 17 - †???)
3. Anton Laurentius Friedel (*10.8.1826, Polanka 63 - †30.6.1880, Václavovice 17)
4. Josephus Johann Friedel (*27.6.1788, Polanka 162 - †25.12.1833, Polanka 63)
5. Joseph Fridel (*7.3.1765, Polanka - †16.4.1826, Polanka 2) - můj přímý předek
6. Andreas Fridel (*17.11.173, Polanka - †20.10.1797, Polanka) - můj přímý předek
7. Mathias Fridel (*??? - †???) - můj přímý předek

Sčítací arch z roku 1910, Polanka 149. Jan Friedel jako majitel obchodu se smíšeným zbožím, syn Rudolf jako vojín. Zdroj: Family Search

Podle téhož sčítácího archu byl v roce 1910 byl Rudolf vojínem (záznam je škrtnut, viz. obrázek). Je pravděpodobné, že byl odveden na jaře 1910 a na podzim stejného roku narukoval do tříleté aktivní služby. Po jejím skončení na podzim 1913 mohl být přeřazen do aktivní zálohy (na sedm let). V tomto"stavu" jej asi zastihla mobilizace v srpnu 1914.

Jediný nalezený "válečný záznam" o Rudolfu Friedelovi jsem nalezl ve zprávě o zraněných a nemocných z dubna 1915.

Zdroj: VHÚ Praha, Zprávy o zraněných a nemocných vydané 17.4.1915, výtisk 378, str. 13, ISSN 2076-0426. Získáno ze systému Kramerius Národní knihovny ČR.

V záznamu nesedí rok narození. V roce 1891 se podle matrik v Polance žádný Rudolf Friedel nenarodil. To "záhadu" prohlubuje.

Co znamenají další zkratky?

• ResSpit - záložní nemocnice v Opavě
• RekAbt - oddělení rekrutů
• IR Nr. 1 - 1. pěší pluk Kaiser měl své jednotky v Opavě a těsně před válkou v Krakově. Čechů bylo v pluku v roce 1914 asi 15%. Byl to slezský pluk, do kterého zřejmě byla odváděna většina mužů z Polanky.

Nezdá se mi, že by byl Rudolf v roce 1915 rekrutem, když byl vojínem v roce 1910. Ve 21 letech byl ve věku, kdy se nastupovalo na prezenční vojenskou službu. Ze záznamu nevyplývá ani to, zda v Opavě v nemocnici zemřel. Jeho stopa se ztrácí. To je jistá "nevýhoda" toho, že na pomníku v Polance jsou data narození, ale ne data úmrtí. Je obtížné se něčeho chytit, zvláště 100 let poté, když v 80. letech minulého století byla většina záznamů o vojácích z 1. světové války skartována. Dle vyjádření Vojenského ústředního archivu "neodborně" (upozornění pro žadatele z VHA - soubor pdf ke stažení [cit. 2016-04.02]). Jak u Josefa Friedela, tak i u Rudolfa a Aloise, jsem se pokoušel získat jejich kmenové listy. Marně.

Alois Friedel (*1891)

Nejmladším z trojice padlých Friedelů z Polanky, byl Alois. Jeho příběh je ze všech tří Friedelů z pomníku nejúplnější. Článek jsem mu věnoval již 22.6.2015, při příležitosti výročí jeho tragické smrti ve Velké válce. Zkoušel jsem rekonstruovat Aloisovu cestu vstříc válečnému osudu.

Narodil se do rodiny Eduarda Friedela a Marianny, z rodu Jana Tomáška. Byl devátým nebo desátým potomkem z celkem 12 dětí.

Zdroj: ZA Opava, Římskokatolická fara Polanka nad Odrou, matrika N (1881-1897), sign. č. Bi X 7, inv. č. 342, fol. 142.

V roce 1910 (podle záznamu ze sčítání lidu) pracoval ve Svinově v rourovně. Zde je přehled jeho otcovské rodové větve předků. Našim společným příbuzným byl hajný Ondřej (Andreas) Friedel.

1. Alois Friedel (*13.12.1891, Polanka 35 - †23.6.1918, Feltre, Itálie)
2. Eduard Friedel (*16.3.1844, Polanka - †???)
3. Anton Fridel (*25.12.1799, Polanka 31 - †12.7.1860, Polanka 38)
4. Thomas Cajetanus Fridel (*13.12.1770, Polanka 162 - †6.9.1837, Polanka 31)
5. Andreas Fridel (*17.11.1735, Polanka - †20.10.1797, Polanka) - můj přímý předek
6. Mathias Fridel (*??? - †???) - můj přímý předek

Alois Friedel je jediný z trojice padlých, o němž mám spolehlivý záznam z digitalizovaných seznamů ztrát, zpřístupněných VHÚ v Praze.

Zápis potvrzující smrt svobodníka Aloise Friedela. Zdroj: VHÚ Praha, Seznam ztrát vydaný 5.10.1918, výtisk 697, str. 23, ISSN 2076-0434. Získáno ze systému Kramerius Národní knihovny ČR.

Překlad zápisu (příjmení - jméno - hodnost - vojenské těleso - pododdíl - domovská země - politický okres - obec - rok narození - zpráva):

Friedel Alois, svobodník, 120. pěší pluk, 11. rota, Slezsko, Bílovec, Polanka, 1891,

zemřel 23.6.1918.

120. pěší pluk byl válečný řadový pěší pluk, vytvořený z existujících pluků 15.5.1918.

Je to také jediný z padlých polaneckých Friedelů, o němž má záznam v karotéce padlých Vojenský ústřední archiv. Zde je.

Kartoteční lístek ze seznamu padlých, který se týká Aloise Friedela. Zdroj: Vojenský ústřední archiv, Kartotéka padlých v 1. světové válce. Online zde [cit. 2016-04-02]

Připomínám, že 1. světová válka skončila podepsáním příměří Německem, dne 11.11.1918. Alois tedy padl necelých 5 měsíců před jejím koncem. 4 roky po jejím vypuknutí. Svých 27. narozenin se Alois Friedel o měsíc nedožil. V historické mlýnici událostí byl ve špatný čas na špatném místě, proti své vůli. Byl obětí v pravém slova smyslu.

Společné kořeny

To byly útržky ze životů tří Friedelů z Polanky. Ze životů, který přetrhla krutá válka. Necelých 200 let předtím do Polanky přišel Mathias Friedel - jejich společný mužský předek. Byl i mým předkem, naše kořeny tedy byly společné, měli jsme část stejné krve. Čest jejich památce.