Seznam 28 mužů z Uhřic, kteří se nevrátili z Velké války domů jsem v článku seřadil abecedně. V popisování střípků které jsem o nich zjistit, ale podle abecedy postupovat nebudu. Výjimkou je písmeno "A". Jakub Adamec je první v abecedním pořadí a zároveň bylo jisté že při pátrání po údajích o něm, jej zařadím do svého širšího rodokmenu.
Jakub Adamec
Adamci patří mezi mé přímé předky. Popisoval jsem například, jak se hostinský Pavel Adamec s rodinou dostal z Nemojan do Uhřic, někdy na úsvitu 19. století.
Co (v tuto chvíli) vím o Jakubu Adamcovi? Narodil se 28. dubna 1885 v Uhřicích č. 66 do rodiny domkaře Tomáše Adamce a Magdaleny, rozené Valihrach (či Valehrach). Měl minimálně jednu starší sestru (Antonii, *6. června 1875) a jednoho staršího bratra (Jana, narozeného na den přesně dva roky po sestře Antonii, a to 6. června 1877). Po dalších možných bratrech a sestrách jsem v matrikách, dosud uložených na OÚ Žarošice nepátral.
Jakub Adamec byl malého vzrůstu, podle zápisů v kmenovém listu vojáka byl vysoký 159 cm. Měl hnědé oči a tmavě hnědé vlasy. Jeho původní fotografie z památníku (v porcelánovém oválném rámečku), jako většina ostatních zmizela a na výzvy uhřického obecního úřadu se ji zřejmě zatím nepodařilo dohledat. S trojicí Rozehnalů (Josef, Štěpán a praděda Metoděj) jsem měl v tomto případě obrovské štěstí, že fotky byly (někde) nalezeny.
Jakub Adamec byl malého vzrůstu, podle zápisů v kmenovém listu vojáka byl vysoký 159 cm. Měl hnědé oči a tmavě hnědé vlasy. Jeho původní fotografie z památníku (v porcelánovém oválném rámečku), jako většina ostatních zmizela a na výzvy uhřického obecního úřadu se ji zřejmě zatím nepodařilo dohledat. S trojicí Rozehnalů (Josef, Štěpán a praděda Metoděj) jsem měl v tomto případě obrovské štěstí, že fotky byly (někde) nalezeny.
Ze zápisu v matrice narozených vyplývá, že se Jakub oženil ve Vídni. Neměl jsem dosud příležitost navštívit tamní archiv(y), takže jméno a původ jeho manželky, popřípadě jejich dětí, zůstává (v tuto chvíli) hádankou. Svatba se konala 8. září 1910 a je tedy pravděpodobné, že se manželům Adamcovým před vypuknutím Velké války mohly narodit děti.
 |
| Záznam z matriky narozených se zápisem narození Jakuba Adamce (mobilem se mi to moc nepovedlo). Zdroj: OÚ Žarošice, matrika narozených (nezapsal jsem si evidenční čísla). |
Na můj rodokmen se Jakub Adamec napojuje poměrně brzy. Našim společným předkem s Jakubem Adamcem byl již zmíněný hostinský, Jakubův praděd Pavel Adamec (*1774 - †1826), jeden z těch, kteří se narodili ještě v Nemojanech a zemřeli už v Uhřicích.
Padl v prvním měsíci války
Jakub Adamec není uveden v kartotéce padlých Vojenského ústředního archivu v Praze. Je však zapsán jako padlý v databázi Vojenského historického archivu v Praze. Byl jednou z prvních obětí rodícího se světového konfliktu. Zahynul v době, kdy snad ještě někteří doufali či žili v naději, že válka bude rychlou záležitostí.
Sled událostí byl velice rychlý, díky ruské mobilizaci zřejmě i překvapivý a pro R-U armádu možná trochu nečekaný.
- 28. června 1914 byl v Sarajevu zavražděn následník trůnu, arcivévoda František Ferdinand d'Este
- 28. července 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku
- 31. července 1914 došlo ke všeobecné mobilizaci v Rusku
- 2. srpna 1914 byl aktivován do "bojové" válečné služby Jakub Adamec (podle průběhu vojenské služby byl v sedmileté periodě jako rezervista Landwehru)
- 6. srpna 1914 vypovědělo Rakousko-Uhersko válku Rusku
Rusko po mobilizaci ihned zaútočilo na haličské frontě a postupovalo velice rychle vpřed (směr západ). Jakub Adamec padl poslední srpnový den roku 1914 na "ruském bojišti u Dubu", jak praví zápis v záznamu VHA. To je jedno z východisek pro příběh.
(Z uhřických obětí války padl dříve než Jakub Adamec pouze jeho jmenovec, Jakub Poláček, a to o necelý týden (26.8.1914), v bojích u Krašniku. Během prvního měsíce války s Ruskem tak přinesly Uhřice dvě oběti z řad svých mužů a rodáků.)
25. prapor polních myslivců
Jakub Adamec byl odveden roku 1906 a přidělen 25. praporu polních myslivců (Feldjägerbataillon Nr. 25). Z uhřických mužů jistě nebyl jediným odvedencem k tomuto praporu. Podle Wikipedie byli polní myslivci po celou dobu trvání rakousko-uherské monarchie elitními vojenskými jednotkami.
Historicky se u přijímání do "mysliveckých sborů" dávala přednost lesníkům a myslivcům, protože uměli ovládat zbraně tak, že nepotřebovali dlouhodobý střelecký výcvik. Prapor polních myslivců č. 25 vznikl v roce 1849. V roce 1914 měl štáb ve Vídni. Doplňovacím obvodem praporu bylo Brno. To je důvod proč k němu byl zařazen Jakub Adamec. Národnostně byl zhruba ze 75% tvořen Čechy, 22% byli Němci.
Forum Válka zveřejnilo na webu nedatovanou a neozdrojovanou fotografii vojáků 25. praporu polních myslivců (údajně z webu vysloužilci.cz, kde se mi ji nepodařilo dohledat). Zda by tomu náhoda chtěla a na fotografii je třeba i Jakub Adamec, to můžeme jen hádat. Spíše nám může posloužit jako dobový ilustrační snímek.
Podle webu Velká válka byl 25. prapor polních myslivců zkraje války součástí 25. pěší divize, zařazené ve II. sboru, v sestavě 4. armády. O poloze těchto jednotek vypovídá mapa z okolí obce Dub, kde Jakub zahynul. Mapa (obrázek dole) je součástí publikace ÖULK (Österreich-Ungarns Letzter Krieg 1914-1918) a zachycuje polohu jednotek 1. září 1914, v 18. hodin, tedy večer následujícího dne po Jakubově smrti.
Den 31. srpna 1914 ÖULK přímo nezmiňuje. Je jistá možnost, že Jakub Adamec byl těžce raněn den předtím a zraněním podlehl 31. srpna 1914. Posun rakousko-uherské 4. armády (modře zakreslená poloha na obrázku) a ústup ruských jednotek (červené šipky) ukazuje mapa po skončení bojů. Mnoho vojáků za to zaplatilo svými životy, jako ostatně v mnoha následujících bitvách na všech frontách. Řízením osudu mezi nimi byl i Jakub Adamec. Začal se rýsovat obraz, který přetrval po další více než čtyři roky.
O operacích na území kolem Komarówa koncem srpna 1914, si můžete (v němčině) v případě hlubšího zájmu přečíst v 1. dílu publikace ÖULK, na str. 231-241 (najdete v Odkazech pod nadpisem Velká válka).
Historicky se u přijímání do "mysliveckých sborů" dávala přednost lesníkům a myslivcům, protože uměli ovládat zbraně tak, že nepotřebovali dlouhodobý střelecký výcvik. Prapor polních myslivců č. 25 vznikl v roce 1849. V roce 1914 měl štáb ve Vídni. Doplňovacím obvodem praporu bylo Brno. To je důvod proč k němu byl zařazen Jakub Adamec. Národnostně byl zhruba ze 75% tvořen Čechy, 22% byli Němci.
Forum Válka zveřejnilo na webu nedatovanou a neozdrojovanou fotografii vojáků 25. praporu polních myslivců (údajně z webu vysloužilci.cz, kde se mi ji nepodařilo dohledat). Zda by tomu náhoda chtěla a na fotografii je třeba i Jakub Adamec, to můžeme jen hádat. Spíše nám může posloužit jako dobový ilustrační snímek.
 |
| Na obrázku by měli být údajně vojáci 25. pluku polních myslivců. Kdy a kde byla fotografie pořízena není známo. Je na ní Jakub Adamec? Zdroj: www.forum.valka.cz |
Osudová bitva u Komarówa
29.-30. srpna 1914 plánovala 4. armáda obklíčení Rusů v Komarówě. Jakub Adamec byl s největší pravděpodobností součástí této operace. II. sbor (podle mapy s 25. pěší divizí), kterému velel generál pěchoty Blasius Shemua, dostal obtížný úkol na levém křídle. ÖULK uvádí, že i přesto, že byli protivníci (Rusové) opakovaně poraženi, byli úžasně tvrdí a houževnatí. Boje probíhaly i za cenu velkých ztrát, v místech kolem Zámostí (Zamość) i směrem na Dub, kde se nejtvrdší střety mezi nepřáteli odehrávaly 30. srpna. Rusové nakonec začali ustupovat.Den 31. srpna 1914 ÖULK přímo nezmiňuje. Je jistá možnost, že Jakub Adamec byl těžce raněn den předtím a zraněním podlehl 31. srpna 1914. Posun rakousko-uherské 4. armády (modře zakreslená poloha na obrázku) a ústup ruských jednotek (červené šipky) ukazuje mapa po skončení bojů. Mnoho vojáků za to zaplatilo svými životy, jako ostatně v mnoha následujících bitvách na všech frontách. Řízením osudu mezi nimi byl i Jakub Adamec. Začal se rýsovat obraz, který přetrval po další více než čtyři roky.
O operacích na území kolem Komarówa koncem srpna 1914, si můžete (v němčině) v případě hlubšího zájmu přečíst v 1. dílu publikace ÖULK, na str. 231-241 (najdete v Odkazech pod nadpisem Velká válka).
 |
| Jakub Adamec padl u Dubu na haličské frontě. 25. pěší divize je zde jako součástí II. sboru v sestavě 4. armády. Zdroj: ÖULK, 1914, mapa 11 (výřez) |
V současnosti je Dub městečkem v Polsku. Leží na východě, nedaleko hranic s Ukrajinou, v Lublinském vojvodství. Nikde není uvedeno, kde konkrétně byl Jakub Adamec pochován. Patrně to bylo někde na území kolem Dubu.
 |
| Dub a jeho umístění v kontextu dnešní mapy. Zdroj: mapy.cz |
Z rodokmenu Jakuba Adamce
Tady je sumář narození a sňatků v otcovské linii Jakuba Adamce, počínaje našim společným předkem, již zmiňovaným hostinským Pavlem Adamcem, který "otevřel dveře" Adamcům v Uhřicích.(N-narozen, Z-zemřel, O-oddán)
- N 19.6.1774 Pavel - Josef Adamec a Terezie, Nemojany č. 31
- Pavel Adamec byl našim společným předkem.
- O 10.11.1795 Pavel (Josef) Adamec, Nemojany a Rozálie (Jan) Přikryl, Nemojany
- N 3.4.1804 Vincenc - Pavel Adamec a Rozálie, Uhřice č. 12
- Z 18.3.1805 Pavel Adamec (otec Pavla Adamce), Nemojany
- O 3.2.1826 Vincenc (Pavel) Adamec, Uhřice č. 41 a Barbara (Martin) Tesař, Uhřice č. 57
- První svatba Vincence Adamce. Vincentova manželka Barbara zemřela 17. srpna 1834.
- V prvním manželství se mu narodily min. 3 děti. Dcera Marianna zemřela 12 dnů před Vincentovou druhou svatbou, 1.10.1834.
- O 13.10.1834 Vincenc (Pavel) Adamec, Uhřice č. 41 a Marianna (Josef) Kyselka, Uhřice č. 114
- Josef Kyselka, praděd Jakuba Adamce, byl také pradědem dalšího uhřického vojáka, který zahynul zkraje Velké války, Františka Buchlovského.
- N 11.12.1839 Tomáš - Vincenc Adamec a Marianna, Uhřice č. 41
- O 11.5.1869 Tomáš (Vincenc) Adamec, Uhřice č. 78 a Magdalena (Martin) Valihrach, Uhřice č. 46
- N 28.4.1885 Jakub - Tomáš Adamec a Magdalena, Uhřice č. 66
- O 8.9.1910 Jakub (Tomáš) Adamec a ???, Vídeň
- Z 31.8.1914 Jakub Adamec, Dub, Rusko
- Z 16.2.1918 Tomáš Adamec (Jakubův otec) - přežil svého syna, ale konce války se nedočkal.
Mým cílem nebylo/není u každého z uhřických padlých sestavit úplný rodokmen a vývod předků, pouze představit milníky ze života v hlavní otcovské linii, pokud jsem je nalezl a propojit jej s lidmi/pra-příbuznými, které mám v širším rodokmenu. Týká se to i Jakuba Adamce.
Rodokmen Jakuba Adamce z mé databáze (s údaji, které mám dispozici k datu publikování článku) si prohlédněte zde na obrázku (Dropbox). Budete-li o něj mít zájem, kontaktujte mě (formulář v pravém sloupci) nebo napište do komentářů.
"...im Gefechte bei Dub"
Jak už jsem zmínil, kartotékový lístek Jakuba Adamce v databázi padlých jsem nenašel. Jeho osudové milníky ukazuje výpis po vyhledání v Databázi VHA, kterou také spravuje Vojenský ústřední archiv. Na obrázku se můžete přesvědčit. Zápisy jsou postupně doplňovány, rok 1914 by již měl být součástí databáze. |
| Snímek obrazovky po vyhledání záznamu vojáka Jakuba Adamce, narozeného v Uhřicích. Zdroj: VÚA Praha - Databáze padlých VHA. |
Blížím se konci "příběhu". Zde je zápis, jímž se uzavřel kmenový list Jakuba Adamce, protože se tragicky uzavřel jeho život . 31.8.1914 "im Gefechte bei Dub", v bojích u Dubu.
 |
| Poslední zápis v kmenovém listu Jakuba Adamce s razítkem 25. praporu polních myslivců. Zdroj: Vojenský historický archiv |
Svých třicátých narozenin se uhřický rodák Jakub Adamec nedočkal. Zda, popřípadě kde, žijí jeho potomci, to nechám pro tuto chvíli budoucnosti a jiným badatelům.
Čest jeho památce!
 |
| Památník padlých v Uhřicích (výřez). Zdroj VETS, foto od Petra Něničky |
