Jan Adamec (*1889 - †????) - otazníky za jménem muže z památníku v Uhřicích

Vzpomínky na padlé a nezvěstné z Uhřic během Velké války jsem začal příjmením Adamec. Proto po Jakubovi, píši pár slov o Janovi. Z přehledu 28 mužů je patrné, že jeho úmrtí je v rovnici pověstnou "neznámou". Na památníku (spolu s Janem Drápalem a dalšími) neměl ani fotku. Tuto tajenku a "neznámou" se mi bohužel vyluštit nepodařilo.

Výřez ze spodní části památníku, kde jsou tři muži, jejichž rok úmrtí nebyl znám.

Jan Adamec

Adamec je příjmení, které je v současné době rozloženo po celé České republice (zkuste např. na www.kdejsme.cz). Není divu, neboť příjmení (stejně jako mnohá další se slovním základem Adam, je odvozeno od starozákonního Adama, "člověka stvořeného ze země".

Příběh Jana Adamce v tomto článku bude krátký. Na památníku je uveden (pouze) rok narození - 1889. To signalizuje, že ani v době stavby památníku patrně nebylo (přesně) známo, kdy Jan Adamec zahynul.

V roce 1889 (konkrétně 22. ledna 1889) se narodil syn Jan uhřickému čtvrtláníkovi (čtvrtníkovi) Janu Adamcovi a jeho manželce Marianně, dceři Františka Běliče ze Žarošic. Považuji jej za "toho správného" Jana Adamce.

Matriční zápis o narození Jana Adamce v Uhřicích č. 91. Zdroj: OÚ Žarošice, matrika narozených (nezapsal jsem si evidenční čísla).

Napojit Jana Adamce na "svůj" rodokmen a do databáze byla věc řešitelná a relativně snadná. Stejně jako u Jakuba Adamce, i v tomto případě je našim společným předkem hostinský Pavel Adamec. Jeho syn Vincenc (= Čeněk) Adamec je ještě v další generaci společným předkem Jana i Jakuba. Jan Adamec je však oproti Jakubovi o generaci mladší. Zatímco Vincenc Adamec byl Jakubovým dědem, v případě o čtyři roky mladšího Jana Adamce byl Vincenc jeho pradědem.

Malou "zajímavostí" je, že Janova prababička Kateřina, provdaná za Cyrila Mazla, se narodila ve vsi Jezera, které se (až) v roce 1947 stala součástí Pozořic. V mé databázi je to místo, kde se narodil můj přímý předek s příjmením Šubrt.

Bohužel Janův život se v Uhřicích vytrácí. Pokud měl svatbu, tak se zřejmě přiženil mimo Uhřice či sousední Dambořice, Žarošice, Násedlovice, Dražůvky či Želetice. Tyto obce jsem zkoumal. Otázka případných potomků Jana Adamce tak zůstává otevřená pro další výzkum, který se pravděpodobně bude odehrávat prostřednictvím ještě "živých" matrik na obecních úřadech nebo bude zapsán do matrik, které v Moravském zemském archivu v Brně čekají na zpracování a digitalizaci. Pomoci by ještě mohlo sčítání lidu z let 1900 a 1910. Případné oddávky mohly probíhat v rozmezí roků 1907-1914. Stejně tak je dobře možné, že se do počátku války prostě neoženil.

Napojit Jana Adamce na zdroje dat z Velké války bylo o poznání složitější a poznamenané spíše neúspěchem.

Jen odhady a dohady

"Válečné" pátrání mě zatím dovedlo pouze k zápisu o zraněném Janu Adamcovi, rodáku z Uhřic, které se objevilo ve výtisku č. 112 z 24.1.1915 seznamu ztrát. Bohužel zde není uveden rok vojákova narození. Pouze to, že Jan Adamec byl pěšákem ve 2. rotě zeměbraneckého pěšího pluku č. 25. Podobná informace byla vydána o tři týdny dříve a týkala se Jana Pěnčíka, také z LIR 25.

(25. zeměbranecký pěší pluk vznikl v roce 1900. Spolu s 14. zeměbraneckým pěším plukem tvořil 26. zeměbraneckou pěší brigádu. Vznik pluku byl doprovázen také vznikem nových kasáren v Kroměříži - bývalá Žižkova kasárna, dnešní Hanácké náměstí.)

Jan Adamec, pěšák, 25. zeměbranecký pluk (LIR), 2. setnina/rota (Komp.) byl zraněn (verwundet). O řádek níže je ze stejné jednotky raněný Václav Adamec, ale u něj úplně chybí informace o rodišti. Zdroj: Vertlustliste, 24.1.1915, č. 112, str. 6, ISSN 2076-0434. Národní knihovna ČR, systém Kramerius.

Lze jen spekulovat, zda voják Jan Adamec zraněním nemohl později podlehnout. V kartotéce padlých, ani v databázi VHA se o něm nenachází žádný zápis. Bohužel k dispozici není ani jeho kmenový list vojáka. Je jedním ze dvou mužů ze všech 28 jmen na památníku, kde postrádám jakoukoliv záchytnou informaci. Seznamy ztrát byly navíc vydávány se zpožděním, takže je možné (a pravděpodobné), že Jan Adamec (pokud podlehl zranění) zemřel v roce 1914. Bylo to v prvním roce války.

25. zeměbranecký pluk byl v roce 1914 součástí II. sboru, v sestavě 4. armády. Toto vojskové zařazení bylo stejné i u Jakuba Adamce z minulého článku. Liší se akorát "nižší" jednotky. Jan byl pravděpodobně součástí 26. zeměbranecké pěší brigády (jejím velitelem byl polní podmaršál Emil Lischka), v sestavě 13. zeměbranecké pěší divize (velitel Eduard von Kreysa). K určitým přesunům 26. brigády docházelo v listopadu a prosinci 1914, což bohužel zřejmě byla inkriminovaná doba, kdy mohl být Jan Adamec zraněn a zraněním podlehnout.

V říjnu 1914 Jan Adamec pravděpodobně bojoval u Přemyšlu. Ten byl postupně obklíčen ruskou armádou a fronta se posouvala s ústupem rakousko-uherských vojsk na východ.

Do konce listopadu 1914 byl II. sbor podle webu Velká válka součástí 1. armády. Odpovídá tomu mapa č. 26 z publikace ÖULK, kde se fronta táhne zhruba v linii Krakov-Čenstochová. Někde kolem Wladowic byl operační prostor II. sboru. Pak docházelo k vojskovému přeskupování a 13. zeměbranecká pěší divize, jako součást XIV. sboru ve 4. armádě, operovala několik desítek kilometrů na severovýchod od Krakova. Jižně od Krakova byla posléze v prosinci 1914 4. armáda součástí ofenzivy.

Velké území v dnešním Polsku, na němž se "někde" pohyboval Jan Adamec v období říjen-prosinec 1914. V tomto prostoru byl pravděpodobně zraněn a zemřel. Zdroj: Mapy.cz, s využitím ÖULK.

Moje nepotvrzená hypotéza je, že Jan Adamec byl smrtelně zraněn právě někde u operací kolem města Kraków (Krakov). Každopádně díky ruským ofenzivám a postupu ruských vojsk na západ zkraje podzimu 1914, zahynul Jan Adamec blíže domovu, než Jakub Adamec. Útěcha to však není žádná.

Mohlo se tak ovšem stát kdekoliv na území, které jsem se pokusil vymezit na dnešní mapě. Záchytných bodů v podobě důkazů se nedostává a otazníků je mnoho. Včetně data úmrtí, protože nevím, zda se 22. ledna 1915 ještě dožil svých 26. narozenin. Proto se omlouvám za spekulace, byť se domnívám, že nejsem daleko od pravdy.

Z rodokmenu Jana Adamce

Na závěr opět uvádím sumář narození a sňatků v otcovské linii Jana Adamce, počínaje našim společným předkem, již zmiňovaným hostinským Pavlem Adamcem, který "otevřel dveře" Adamcům v Uhřicích. Podobu rodokmenu Jana Adamce, kterou mám k dispozici, si můžete prohlédnou na tomto obrázku v Dropboxu.

(N-narozen, Z-zemřel, O-oddán)

• N 19.6.1774 Pavel - Josef Adamec a Terezie, Nemojany č. 31 - náš společný předek
• O 10.11.1795 Pavel (Josef) Adamec, Nemojany a Rozálie (Jan) Přikryl, Nemojany
• N 3.4.1804 Vincenc - Pavel Adamec a Rozálie, Uhřice č. 12
• O 3.2.1826 Vincenc (Pavel) Adamec, Uhřice č. 41 a Barbara (Martin) Tesař, Uhřice č. 57
• První svatba Vincence Adamce. Vincentova manželka Barbara zemřela 17. srpna 1834.
• Jakub Adamec, který padl u Dubu, byl Vincentovým synem z druhého manželství. Vincenc Adamec byl tedy společným předkem jak Jakubovi, tak Janovi.
• N 8.5.1829 Jan - Vincenc Adamec a Barbara, Uhřice č. 41
• O 2.5.1855 Jan (Vincenc) Adamec, Uhřice č. 41 a Kateřina (Kristián) Dohnalík, Uhřice č. 56
• Kateřina byla vdovou po Janu Hudcovi (zemřel 30. listopadu 1853). Děd Jana Hudce, (Bartoloměj) byl našim společným předkem v Uhřicích č. 56.
• N 22.8.1859 Jan - Jan Adamec a Kateřina, Uhřice č. 56
• O 25.1.1882 Jan (Jan) Adamec, Uhřice č. 91 a Marie (František) Bělič, Žarošice č. 120
• N 22.4.1889 Jan - Jan Adamec a Marie, Uhřice č. 91

Další průkazné osudy Jana Adamce zůstávají neodhaleny. Alespoň pro mě. 

Čest jeho památce!

Památník padlých v Uhřicích (výřez). Zdroj: VETS

Pokud jsou Janovy osudy odhaleny pro někoho z vás, čtenářů, budu moc rád, když se ozvete, v komentářích nebo mi pošlete vzkaz. 

Jakub Adamec (*1885 - †1914) - co se skrývá za jménem muže z památníku v Uhřicích

Seznam 28 mužů z Uhřic, kteří se nevrátili z Velké války domů jsem v článku seřadil abecedně. V popisování střípků které jsem o nich zjistit, ale podle abecedy postupovat nebudu. Výjimkou je písmeno "A". Jakub Adamec je první v abecedním pořadí a zároveň bylo jisté že při pátrání po údajích o něm, jej zařadím do svého širšího rodokmenu.

Jakub Adamec

Adamci patří mezi mé přímé předky. Popisoval jsem například, jak se hostinský Pavel Adamec s rodinou dostal z Nemojan do Uhřic, někdy na úsvitu 19. století.

Co (v tuto chvíli) vím o Jakubu Adamcovi? Narodil se 28. dubna 1885 v Uhřicích č. 66 do rodiny domkaře Tomáše Adamce a Magdaleny, rozené Valihrach (či Valehrach). Měl minimálně jednu starší sestru (Antonii, *6. června 1875) a jednoho staršího bratra (Jana, narozeného na den přesně dva roky po sestře Antonii, a to 6. června 1877). Po dalších možných bratrech a sestrách jsem v matrikách, dosud uložených na OÚ Žarošice nepátral.

Jakub Adamec byl malého vzrůstu, podle zápisů v kmenovém listu vojáka byl vysoký 159 cm. Měl hnědé oči a tmavě hnědé vlasy. Jeho původní fotografie z památníku (v porcelánovém oválném rámečku), jako většina ostatních zmizela a na výzvy uhřického obecního úřadu se ji zřejmě zatím nepodařilo dohledat. S trojicí Rozehnalů (Josef, Štěpán a praděda Metoděj) jsem měl v tomto případě obrovské štěstí, že fotky byly (někde) nalezeny.

Ze zápisu v matrice narozených vyplývá, že se Jakub oženil ve Vídni. Neměl jsem dosud příležitost navštívit tamní archiv(y), takže jméno a původ jeho manželky, popřípadě jejich dětí, zůstává (v tuto chvíli) hádankou. Svatba se konala 8. září 1910 a je tedy pravděpodobné, že se manželům Adamcovým před vypuknutím Velké války mohly narodit děti.

Záznam z matriky narozených se zápisem narození Jakuba Adamce (mobilem se mi to moc nepovedlo). Zdroj: OÚ Žarošice, matrika narozených (nezapsal jsem si evidenční čísla).

Na můj rodokmen se Jakub Adamec napojuje poměrně brzy. Našim společným předkem s Jakubem Adamcem byl již zmíněný hostinský, Jakubův praděd Pavel Adamec (*1774 - †1826), jeden z těch, kteří se narodili ještě v Nemojanech a zemřeli už v Uhřicích.

Padl v prvním měsíci války

Jakub Adamec není uveden v kartotéce padlých Vojenského ústředního archivu v Praze. Je však zapsán jako padlý v databázi Vojenského historického archivu v Praze. Byl jednou z prvních obětí rodícího se světového konfliktu. Zahynul v době, kdy snad ještě někteří doufali či žili v naději, že válka bude rychlou záležitostí. 

Sled událostí byl velice rychlý, díky ruské mobilizaci zřejmě i překvapivý a pro R-U armádu možná trochu nečekaný.

• 28. června 1914 byl v Sarajevu zavražděn následník trůnu, arcivévoda František Ferdinand d'Este
• 28. července 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku
• 31. července 1914 došlo ke všeobecné mobilizaci v Rusku
• 2. srpna 1914 byl aktivován do "bojové" válečné služby Jakub Adamec (podle průběhu vojenské služby byl v sedmileté periodě jako rezervista Landwehru)
• 6. srpna 1914 vypovědělo Rakousko-Uhersko válku Rusku

Rusko po mobilizaci ihned zaútočilo na haličské frontě a postupovalo velice rychle vpřed (směr západ). Jakub Adamec padl poslední srpnový den roku 1914 na "ruském bojišti u Dubu", jak praví zápis v záznamu VHA. To je jedno z východisek pro příběh.

(Z uhřických obětí války padl dříve než Jakub Adamec pouze jeho jmenovec, Jakub Poláček, a to o necelý týden (26.8.1914), v bojích u Krašniku. Během prvního měsíce války s Ruskem tak přinesly Uhřice dvě oběti z řad svých mužů a rodáků.)

25. prapor polních myslivců

Jakub Adamec byl odveden roku 1906 a přidělen 25. praporu polních myslivců (Feldjägerbataillon Nr. 25). Z uhřických mužů jistě nebyl jediným odvedencem k tomuto praporu. Podle Wikipedie byli polní myslivci po celou dobu trvání rakousko-uherské monarchie elitními vojenskými jednotkami.

Historicky se u přijímání do "mysliveckých sborů" dávala přednost lesníkům a myslivcům, protože uměli ovládat zbraně tak, že nepotřebovali dlouhodobý střelecký výcvik. Prapor polních myslivců č. 25 vznikl v roce 1849. V roce 1914 měl štáb ve Vídni. Doplňovacím obvodem praporu bylo Brno. To je důvod proč k němu byl zařazen Jakub Adamec. Národnostně byl zhruba ze 75% tvořen Čechy, 22% byli Němci.

Forum Válka zveřejnilo na webu nedatovanou a neozdrojovanou fotografii vojáků 25. praporu polních myslivců (údajně z webu vysloužilci.cz, kde se mi ji nepodařilo dohledat). Zda by tomu náhoda chtěla a na fotografii je třeba i Jakub Adamec, to můžeme jen hádat. Spíše nám může posloužit jako dobový ilustrační snímek.

Na obrázku by měli být údajně vojáci 25. pluku polních myslivců. Kdy a kde byla fotografie pořízena není známo. Je na ní Jakub Adamec? Zdroj: www.forum.valka.cz

Podle webu Velká válka byl 25. prapor polních myslivců zkraje války součástí 25. pěší divize, zařazené ve II. sboru, v sestavě 4. armády. O poloze těchto jednotek vypovídá mapa z okolí obce Dub, kde Jakub zahynul. Mapa (obrázek dole) je součástí publikace ÖULK (Österreich-Ungarns Letzter Krieg 1914-1918) a zachycuje polohu jednotek 1. září 1914, v 18. hodin, tedy večer následujícího dne po Jakubově smrti.

Osudová bitva u Komarówa

29.-30. srpna 1914 plánovala 4. armáda obklíčení Rusů v Komarówě. Jakub Adamec byl s největší pravděpodobností součástí této operace. II. sbor (podle mapy s 25. pěší divizí), kterému velel generál pěchoty Blasius Shemua, dostal obtížný úkol na levém křídle. ÖULK uvádí, že i přesto, že byli protivníci (Rusové) opakovaně poraženi, byli úžasně tvrdí a houževnatí. Boje probíhaly i za cenu velkých ztrát, v místech kolem Zámostí (Zamość) i směrem na Dub, kde se nejtvrdší střety mezi nepřáteli odehrávaly 30. srpna. Rusové nakonec začali ustupovat.

Den 31. srpna 1914 ÖULK přímo nezmiňuje. Je jistá možnost, že Jakub Adamec byl těžce raněn den předtím a zraněním podlehl 31. srpna 1914. Posun rakousko-uherské 4. armády (modře zakreslená poloha na obrázku) a ústup ruských jednotek (červené šipky) ukazuje mapa po skončení bojů. Mnoho vojáků za to zaplatilo svými životy, jako ostatně v mnoha následujících bitvách na všech frontách. Řízením osudu mezi nimi byl i Jakub Adamec. Začal se rýsovat obraz, který přetrval po další více než čtyři roky.

O operacích na území kolem Komarówa koncem srpna 1914, si můžete (v němčině) v případě hlubšího zájmu přečíst v 1. dílu publikace ÖULK, na str. 231-241 (najdete v Odkazech pod nadpisem Velká válka).

Jakub Adamec padl u Dubu na haličské frontě. 25. pěší divize je zde jako součástí II. sboru v sestavě 4. armády. Zdroj: ÖULK, 1914, mapa 11 (výřez)

V současnosti je Dub městečkem v Polsku. Leží na východě, nedaleko hranic s Ukrajinou, v Lublinském vojvodství. Nikde není uvedeno, kde konkrétně byl Jakub Adamec pochován. Patrně to bylo někde na území kolem Dubu.

Dub a jeho umístění v kontextu dnešní mapy. Zdroj: mapy.cz

Z rodokmenu Jakuba Adamce

Tady je sumář narození a sňatků v otcovské linii Jakuba Adamce, počínaje našim společným předkem, již zmiňovaným hostinským Pavlem Adamcem, který "otevřel dveře" Adamcům v Uhřicích.

(N-narozen, Z-zemřel, O-oddán)

• N 19.6.1774 Pavel - Josef Adamec a Terezie, Nemojany č. 31
• Pavel Adamec byl našim společným předkem.
• O 10.11.1795 Pavel (Josef) Adamec, Nemojany a Rozálie (Jan) Přikryl, Nemojany
• N 3.4.1804 Vincenc - Pavel Adamec a Rozálie, Uhřice č. 12
• Z 18.3.1805 Pavel Adamec (otec Pavla Adamce), Nemojany
• O 3.2.1826 Vincenc (Pavel) Adamec, Uhřice č. 41 a Barbara (Martin) Tesař, Uhřice č. 57
• První svatba Vincence Adamce. Vincentova manželka Barbara zemřela 17. srpna 1834.
• V prvním manželství se mu narodily min. 3 děti. Dcera Marianna zemřela 12 dnů před Vincentovou druhou svatbou, 1.10.1834.
• O 13.10.1834 Vincenc (Pavel) Adamec, Uhřice č. 41 a Marianna (Josef) Kyselka, Uhřice č. 114
• Josef Kyselka, praděd Jakuba Adamce, byl také pradědem dalšího uhřického vojáka, který zahynul zkraje Velké války, Františka Buchlovského.
• N 11.12.1839 Tomáš - Vincenc Adamec a Marianna, Uhřice č. 41
• O 11.5.1869 Tomáš (Vincenc) Adamec, Uhřice č. 78 a Magdalena (Martin) Valihrach, Uhřice č. 46
• N 28.4.1885 Jakub - Tomáš Adamec a Magdalena, Uhřice č. 66
• O 8.9.1910 Jakub (Tomáš) Adamec a ???, Vídeň
• Z 31.8.1914 Jakub Adamec, Dub, Rusko
• Z 16.2.1918 Tomáš Adamec (Jakubův otec) - přežil svého syna, ale konce války se nedočkal.

Mým cílem nebylo/není u každého z uhřických padlých sestavit úplný rodokmen a vývod předků, pouze představit milníky ze života v hlavní otcovské linii, pokud jsem je nalezl a propojit jej s lidmi/pra-příbuznými, které mám v širším rodokmenu. Týká se to i Jakuba Adamce.

Rodokmen Jakuba Adamce z mé databáze (s údaji, které mám  dispozici k datu publikování článku) si prohlédněte zde na obrázku (Dropbox). Budete-li o něj mít zájem, kontaktujte mě (formulář v pravém sloupci) nebo napište do komentářů.

"...im Gefechte bei Dub"

Jak už jsem zmínil, kartotékový lístek Jakuba Adamce v databázi padlých jsem nenašel. Jeho osudové milníky ukazuje výpis po vyhledání v Databázi VHA, kterou také spravuje Vojenský ústřední archiv. Na obrázku se můžete přesvědčit. Zápisy jsou postupně doplňovány, rok 1914 by již měl být součástí databáze.

Snímek obrazovky po vyhledání záznamu vojáka Jakuba Adamce, narozeného v Uhřicích. Zdroj: VÚA Praha - Databáze padlých VHA.

Blížím se konci "příběhu". Zde je zápis, jímž se uzavřel kmenový list Jakuba Adamce, protože se tragicky uzavřel jeho život . 31.8.1914 "im Gefechte bei Dub", v bojích u Dubu. 

Poslední zápis v kmenovém listu Jakuba Adamce s razítkem 25. praporu polních myslivců. Zdroj: Vojenský historický archiv

Svých třicátých narozenin se uhřický rodák Jakub Adamec nedočkal. Zda, popřípadě kde, žijí jeho potomci, to nechám pro tuto chvíli budoucnosti a jiným badatelům.

Čest jeho památce!

Památník padlých v Uhřicích (výřez). Zdroj VETS, foto od Petra Něničky

28 mužů z památníku Velké války v Uhřicích - výzva od A do Ž nad rámec rodokmenu

O Uhřicích na Kyjovsku jsem už mnohokráte psal. Je to jedna ze silných větví mých kořenů. Také je to obec, kde najdete památníky. Jeden z nich, ten u školy, je věnován památce obětem 1. světové války. Je také evidovaným válečným hrobem č. CZE 6201-13881. Rovněž jeho fotku jste na blogu již mohli několikrát spatřit.

Zákon č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech, definuje válečný hrob jako:

• Místo, kde jsou pohřbeny ostatky osob, které zahynuly v důsledku aktivní účasti ve vojenské operaci nebo v důsledku válečného zajetí, anebo ostatky osob, které zahynuly v důsledku účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války.
• Válečným hrobem je pro účely zákona i pietní místo, kterým se rozumí pamětní deska, pomník, památník nebo obdobný symbol připomínající válečné události a oběti, které zahynuly v důsledku aktivní účasti ve vojenské operaci nebo v důsledku válečného zajetí, anebo oběti osob, které zahynuly v důsledku účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války.

Muži, kteří se nevrátili z Velké války. Výřez válečného hrobu CZE 6201-13881. Jaké byly jejich osudy? GPS souřadnice íl49°03'2.70"N,16°56'48.19"E

Je na něm vytesáno také jméno mého praděda Metoděje Rozehnala. Stejně jako řada dalších jmen a příjmení.

Jaké osudy se za těmi jmény skrývají? Znamenalo a znamená to výzvu. Jako "hobík" jsem se jí pokusil uchopil. Některé dílčí osudy jsem poodhalil, některé zůstávají výzvou (např. k cestě do Vídně). Víceméně "od stolu" jsem to zkoušel a po delší pracovní odmlce ještě zkouším. Mám pro to minimálně pět důvodů.

• Vypátrat alespoň pár střípků o kořenech těchto padlých, zemřelých a nezvěstných.
• Zjistit/ověřit díky tomu, zda s některými (kterými?) mám(e) společné kořeny nebo nějaký pra-příbuzenský vztah.
• Zúročit spolupráci s paní tajemnicí Obecního úřadu v Uhřicích Alenou Hovězákovou, která připravila projekt rekonstrukce památníku a podařilo se ji dohledat několik původních fotografií "mužů z památníku", včetně všech tří Rozehnalů.
• Pokud tomu bude "osud" chtít, pomoci potomkům či příbuzným "mužů z památníku" usnadnit hledání některých informací, navést je na jejich vlastní výzkum apod.
• Vzpomenout a oslavit 100 let od ukončení Velké války, která v důsledku znamenala i vznik samostatného Československa.

Ten šestý je, že mě to baví a zvláštním způsobem naplňuje. Povzbuzuje mě i to, že se občas ozve někdo, komu mé pátrání pomohlo, inspirovalo jej či dokonce našel něco konkrétního.

A zejména - tito muži si zaslouží to, ABY SE NA NĚ NEZAPOMNĚLO!

28 uhřických padlých či nezvěstných - od A po Ž

Zde je seznam 28 mužů, kteří jsou na památníku uvedeni. Bude-li jejich příběh publikován formou článku na blogu MY ROOTS, objeví se odkaz na příspěvek u daného jména muže. Avízo bude/bylo také na Facebooku MY ROOTS a na Google+. (Aktualizace 11.11.2018 - závěrečné shrnutí najdete zde.)

Toto jsou muži, kteří se nevrátili. Seznam je abecední.

1. ADAMEC Jakub (*1885 - †1914)
2. ADAMEC Jan (*1889 - †????)
3. BĚLOHOUBEK František (*1885 - †1918) - 100 let
4. BĚLOHOUBEK Václav (*1879 - †1918) - 100 let
5. BUCHLOVSKÝ František (*1884 - †1914)
6. DRÁPAL Jan (*1873 - †????)
7. HALÍŘ Klement (*1894 - †1918) - 100 let
8. HORYCH František (*1898 - †1918) - 100 let
9. HOŘAVA Jan (*1891 - †1916?)
10. KLAPIL František (*1890 - †1915)
11. KOŘÍNEK Josef (*1878 - †1915)
12. KUČERA Antonín (*1894 - †1919)
13. MAZEL Tomáš (*1874 - †1919)
14. MIHOLA Richard (*1876 - †1915)
15. PEROUTKA Matouš (*1875 - †1915)
16. PĚNČÍK Jan (*1883 - †1914?)
17. POLÁČEK Jakub (*1882 - †1914)
18. PTÁČEK Josef (*1890 - †1916)
19. ROZEHNAL Josef (*1896 - †1915)
20. ROZEHNAL Metoděj (*1879 - †1918) - 100 let, návštěva Uhřic
21. ROZEHNAL Štěpán (*1885 - †1916)
22. STŘEŠTÍK Martin (*1896 - †1918) - 100 let
23. TICHÝ František (*1878 - †1915)
24. VÁLKA Bernard (*1877 - †1916)
25. VESELÝ František (*1891 - †1918) - 100 let
26. ZÁVODSKÝ Tomáš (*1886 - †1918) - 100 let
27. ŽIVĚLA František (*1886 - †1919)
28. ŽIVĚLA Josef (*1894 - †1919?)

Protože jsem již dříve zjišťoval podrobnosti o tom, jak ve válce skončili tři muži s příjmením Rozehnal, ve seznamu jsou odkazy na tyto dřívější články. V souvislosti s aktuálním výzkumem jsem udělal už jen krátké shrnutí a zařadil fotografie. Článek najdete zde.

18 jmen ze seznamu lze nalézt v kartotéce padlých Vojenského ústředního archivu. Pouze u 6 obětí Velké války z tohoto seznamu se mi podařilo získat z VÚA jejich kmenový list.

"Výroční" Den válečných veteránů 11.11.2018 připadne na neděli. Nezapomeňte si koupit vlčí mák ZDE.

Různorodé osudy (s nešťastným koncem)

Někteří z oněch mužů se v Uhřicích nenarodili. Jsou zde rodáci např. z Drnovic, Jevíčka či Řečic. Do války odešli muži svobodní i ženatí, bezdětní i otcové synů a dcer. Několik mládenců se před válkou oženila mimo Uhřice či blízké okolní obce, např. ve Vídni, Prostějově či Šaraticích na Vyškovsku. Řada vdov po těchto padlých či nezvěstných se opět vdala, změnila příjmení a měla děti v dalším manželství.

Otazníků zůstává celá řada. Zejména u místa úmrtí či posledního odpočinku. V tom měl můj praděd Metoděj "štěstí". Zemřel ve Vídni a jeho tělo mohlo být převezeno a pochováno doma, v rodných Uhřicích.

Malá "zajímavost". Všechny z uvedených 28 padlých se mi podařilo dostat do příbuzenských vztahů v mé rodokmenové databázi MyHeritage Family Tree Builder. Snad se to dalo očekávat. Rod Rozehnalů žije v Uhřicích od roku 1726, od roku 1677 byl v sousedních Dambořicích. Vzájemná míra spřízněnosti díky sňatkům je velká. Takže mohu u mnohých mi "neznámých" říct, že byli vzdálenými příbuznými.

__________________________________________

Za ochotu děkuji paní matrikářce z Obecního úřadu Žarošice Lence Chalupové a paní tajemnici z Obecního úřadu Uhřice Aleně Hovězákové (od 1.7.2018 už na úřadu bohužel nepracuje).

Sám jsem zvědav, jak se bude ještě vyvíjet situace kolem rekonstrukce pomníku v Uhřicích. Po návštěvě v Uhřicích 17. března letošního roku a vzpomínce nejen na pradědu Metoděje věřím, že dobře, byť červen a červenec 2018 trochu zamíchaly kartami a na podzim budou volby do obecního zastupitelstva.


Aktualizace 9.11.2018

Už je hotovo! Včera jsem byl položit květiny u památníku v Uhřicích. Už je po rekonstrukci, takže vše dopadlo relativně dobře. Brzy by se měly nové fotky objevit i na webu Spolku pro vojenská pietní místa. Takto zrenovovaný památník vypadal při mé včerejší návštěvě.

Památník obětem válek po letošní rekonstrukci. Díky iniciativě paní Aleně Hovězákové. Zdroj: vlastní foto, 8.11.2018

Aktualizace 11.11.2018

Při příležitosti 100 let od ukončení Velké války a Dne vzpomínek je zde také shrnutí celého výzkumu ve "výročním" článku.

Výzva

Netuším kolik potomků a příbuzných těchto mužů žije (a kde), hledá či nehledá své předky, zná či nezná podrobnosti, o které by se dal příběh uhřických padlých obohatit. Výzkum není zdaleka ukončen. Týká se to i dalších - např. 16 uhřických mužů, kteří byli legionáři a vrátili se zpět. Chyběl ten šestnáctý - František Bělohoubek. Na památníku je však i legionář ze Žarošic.

Pokud o někom takovém víte nebo tušíte, že by mohl přispět či by jej mohlo takové pátrání zajímat, neváhejte mě kontaktovat. Buď přes kontaktní formulář na blogu MY ROOTS nebo přímo na e-mail. Nejlépe neanonymně, se jménem a kontaktem, na který se budu moci ozvat zpět.

Neobávejte se (kdykoliv) napsat své poznámky a postřehy do komentářů.


Poznámka: Jde o "hobby výzkum". Některé informace vyžadující cestování do matrik či archivů budou (alespoň v počáteční fázi) možná chybět. Výzkum nebyl financován žádným fondem EU a je projevem vděčnosti a respektu obětem Velké války a jejich rodinám. 

Facebook MY ROOTS