Slasti a strasti hledání kořenů 2 - Chybami se člověk učí (mezi obrazotvorností a logikou)

První část článku o slastech a strastech rodopisné práce nás dovedla od svatby mých prapředků Anny Křístek s Aloisem Krejčíčkem k hledání Anniných rodičů - Jana Křístka a Barbary, roz. Marek. Viděli jste, jak jsem vypátral, že Barbara Marek byla nejprve tvojnásobnou svobodnou matkou, i to, že měla další dvě děti s Janem Křístkem. Z pěti dětí zůstala živa právě jen Anna, má praprababička.

Kdo byl Jan Křístek a kdy byl s Annou Marek oddán, to zůstává hádankou. Situaci schematicky znázorňuje obrázek č. 5.

                                                                   

Obr. 5 - Pátrání po rodokmenu Anny Křístek. Zdroj: Vlastní zpracování

Ale co ten Jan Křístek?

Co zůstalo opět neobjasněno bylo zjištění, kdo je Jan Křístek a jaký byl jeho osud a setkání s Barbarou Marek. Indexy mi nic neusnadnily, ani nenapověděly. Prošel jsem matriky oddaných v Zábřehu kolem let 1840-1851 a ve sloupci "ženich" jsem pátral po jménu Jan Křístek. Nic...

Jsou situace, které se občas zdají bezvýchodné. Pátrání v této rodové linii zamrzlo. Došly mi nápady jak dál.

(Po několika týdnech...)

...Už si nevzpomínám, zda to bylo vnuknutí, štěstí či náhoda. Procházel jsem po čase znovu tytéž matriky oddaných pro Zábřeh. Taková ta situace typu "z nouze ctnost"...

...A najednou jsem spatřil následující zápis - hned zkraje, na 3. straně matriky oddávek.

Obr. 6 - Svatba, která něco objasnila (vdávala se Barbara Marek) a v něčem byla tajemná (místo Jana Křístka byl ženichem Jan Reček). Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 1944, sign. MO VIII 5, fol. 2.

Zápis u nevěsty - Barbara Marek, 34 let, Zábřeh č. 27. To sedí! Nevěsta je "ta správná".

Dne 9. února 1847 si brala Jana Rečka, domkaře z Krmelína, syna svobodné matky Marianny Reček, která byla dcerou Jiřího (Georg) Rečka z Krmelína. Datum svatby také zhruba "odpovídá"

Ale co je to za nesmysl ten ženich? Tam má být jméno Jan Křístek ne Reček! Rozum se vzpouzel. Chtěl v matričním zápisu vidět něco jiného, "logičtějšího", co by zapadlo do schématu rodokmenu..

Záhadou je i to, že při zápisu narození Anny Křístek (obr. 2, viz. 1. část) je u matky uvedeno:

"Barbara, dcera Jana Marka, domkaře v Zábřehu a Terezie, rozené František Lanta, domkaře ze Zábřehu", 

zatímco u zápisu svatby (obr. 6 výše) stojí napsáno:

"Barbara, dcera Jana Marka, domkaře v Zábřehu a jeho ženy Terezie, rodem Václav Myslík, domkaře v Zábřehu". 

Svatbu Jana Marka a Terezie Myslík jsem si potvrdil, stejně tak i jejich děti. Terezii z rodu Františka Lanty jsem žádnou nenašel. Udržovat přehled a správnost v matrikách byl někdy i pro faráře a jejich administrátory oříšek. Znali lidi osobně, možná se někdy jména pletla.

Ale zpět, co má Jan Reček společného s Janem Křístkem? Už chápu, jak marné bylo mé hledání v indexu pod písmenem "K". Koho by napadlo hledat pod písmenem "R"? Jak se však dá zaměnit příjmení Reček za příjmení Křístek? Co to má za logiku? Že by Barbara nejprve ještě ovdověla po smrti nějakého Rečka, než měla děti s Janem Křístkem? Otázky vířily v hlavě, ve snaze najít souvislosti a neudělat chybu. Že bych něco někde přehlédl? Nevím, zda takové pocity jsou přenositelné, pokud to sami nezažijete. Radost z objevu svatby hatila její nelogičnost (z mého pohledu).

Na scénu vstupuje Jan Reček

Co naplat! Když je příjmení Reček zmiňováno v Krmelíně, zkusil jsem to zase s indexy a hledal narození Jana (Johann) Rečka. Index narozených (1784-1845) už byl zmíněn odkazem na začátku minulé části. Kromě obce Krmelín zahrnuje i další. Pod písmenem "R" jsem v indexu skutečně našel Jana Rečka (obr. 7) - narodil se v Nové Bělé roku 1815.

Obr. 7 - Reczek Johan, Novobiela - Jan Reček, Nová Bělá, nar. 1815, fol. 39. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 1916, sign. MO VI 40, fol. 2.

No super, Novou Bělou jsem tady ještě neměl (vzpomínáte na to, co říkával můj děda Tovaryš?) S napětím jsem zavřel index a přešel na příslušnou matriku z Nové Bělé... Opravdu! 14. listopadu 1815 se Jan narodil svobodné matce Anně Reček. Místo? Nová Bělá č. 20 (obr. 8). Tak alespoň dílčí vítězství. Bude to vítězství Pyrhovo?

Obr. 8 - Potvrzující zápis z matriky Nové Bělé o narození syna Jana svobodné matce Marianně, dcery Jiřího Rečka, domkaře v Krmelíně. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 1887, sign. MO VI 11, fol. 39 (folium 39, tak jak je uvedeno v indexu na obrázku výše).

Hledání kořenů je krásné - má-li logiku, a když to, co očekáváte, do sebe zapadá. Dobrodružstvím a testem trpělivosti a ověřování se stává, pokud tomu tak není. V této situaci jsem se ocitnul.

Moje další pátrání přineslo odhalení či spíše pravděpodobnou hypotézu, kterou bylo třeba dále ověřit. Pátral jsem po svobodné matce Marianně Reček... Narodila se 12. října 1787 v Krmelíně. Rodiči byli Jiří Reček, voják, a Veronika, dcera Josefa Maluchy z Hrabové. Svatbu měli v Krmelíně. Veronika (roz. Malucha), už byla v té době vdovou po Jiřím Jarolímovi. Narození jejich první dcery Anny Reček (13. března 1785) je zapsáno v "normální" církevní matrice. "Hledaná" Marianna Reček (můj předek) a její narození je ovšem zapsáno ve vojenské matrice (inv. č. 1897, sign. MO VI 3).

Vidím mlhu. Jiří Reček byl voják. Kde se asi tak mohl narodit? A Křístek pořád žádný...

První Křístek na scéně (a můj amatérismus)

Jan Reček (který je v matrice při svatbě s Annou Marek zapsán místo "očekávaného" Jana Křístka) se narodil, jak už víme, 14. listopadu 1815 v Nové Bělé č. 20.

Toho jsem se chytil a začal v novobělské matrice hledat vše, co se odehrávalo v domě č. 20. Procházel jsem matriky (N, Z, O) a sledoval sloupec s čísly domů, zaměřen na číslo 20.

...A na této adrese (obr. 9) zemřel 9. prosince 1826 jistý Jan Křístek! První Křístek, kterého jsem objevil. Uff! Až se mi už z toho (a vám asi taky) motá hlava.

Obr. 9 - Zápis o úmrtí Jana Křístka (70 let!) dne 9.12.1826 ve Staré Bělé č. 20. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 1891, sign. MO VI 15, fol. 37.

V rodokmenech se s tím lze setkat - Jakým příjmením dotyčný farář pojmenoval dítě svobodné matky? Někdy si svobodnou matku vzal muž, který s ní měl dítě/děti, když byla neprovdaná, protože to byl např. voják. Někdy najdete (takové či jiné) otcovství v matrice dokonce dodatečně dopsané. Občas si svobodnou matkou vzal jiný muž. 

Anně roz. Marek, její nemanželské tři děti zemřely v útlém věku. Dceru Mariannu a mou prapraprababičku Annu měla se záhadným Janen Rečkem/Křístkem. 

Jan Reček (*1815 - †1875) se také narodil svobodné matce - Marianně, dceři vojáka Jiřího Rečka. Marianna, dívka z Krmelína, byla v té době v Nové Bělé č. 20. Proč tam byla, to jsou spekulace. Dohady spojuje místo - Nová Bělá č. 20 a zčistajasna se zjevivší jméno Jan Křístek. Zemřel v 70 letech!

Obr. 10 - Ukázka strany krásně (dodatečně) napsaného indexu narozených a oddaných pro Starou Bělou, Krmelín, Novou Bělou, Proskovice a Výškovice. Je radost s ní pracovat. Bohužel v době od roku 1748 do roku 1765 (na zobrazené straně) se žádný Křístek v těchto obcích nenarodil. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 1919a, sign. MO VI 44, online str. 22/62.

Chybu lze vyrobit snadno

Odpočtem věku ze zápisu o smrti Jana Křístka (*kolem 1756 - †1826) usuzují, že byl zhruba o 30 let starší než svobodná matka Mariana Reček (*1787), nositelka jeho sémě(?). Nemanželského syna by měl ve věku kolem 50 let. Podle indexu se žádný Křístek v předpokládané době narození Jana nenarodil v Nové Bělé, ani v Krmelíně. Je pravděpodobné, že tito dva (Jan Křístek a Marianna Reček) nebyli nikdy sezdáni. Není tedy jasný ani jejich vzájemný vztah. Faráři někdy zapisovali syny svobodných matek pod rodným příjmením matky, někdy pod příjmením muže, který si takovou svobodnou matku i s dítětem později vzal. Řešil jsem podobný případ v rodokmenu své manželky a taky tam vládl dost zmatek v příjmeních.

No jo, ale stejně mi to nedalo spát. Důvěřuj, ale prověřuj. V průběhu psaní článku (22.2.2016) jsem se rozhodl prozkoumat celou matriku zemřelých v Nové Bělé a pátrat, co se dělo v domě č. 20, v němž Jan Křístek zemřel. Listoval jsem zpět v čase od data jeho úmrtí. Zjistil jsem, že v domě žili nějací Havránkovi. A...

...18. prosince 1807 ve věku 50 let zemřela v tomto domě Veronika, manželka Jana Křístka! Nadpis kapitoly, který původně byl "První (a zatím poslední) Jan Křístek na scéně" měním na název, který má kapitola teď - "První Křístek na scéně (a můj amatérismus)".

Jsem amatér! Vždyť to bylo "logické" - měl jsem prohledat matriku zemřelých už dříve. Udělal jsem totéž s matrikou narozených a začaly se objevovat děti Jana Křístka a Veroniky (za svobodna se jmenovala Havránek!) - Barbara, Anna, Ondřej, Lorenc, Josef. Avšak jak se zdá, žádný Jan (Křístek).

Zahanben vlastní zbrklostí ve čtení příjmení jsem se vrátil k indexům z těch let, které jsou (pro mě) méně čitelné (začínají rokem 1784). Když už jsem věděl, které roky hledat, přece jen jsem v textu tato jména identifikoval.

"Naučil" jsem se vnímat německy napsané příjmení Křístek a zdálo se mi, že jej vidím v indexu oddaných v roce 1808 - Kržistek Johann (obr. 11).

Obr. 11 - Čtení písma je pro genealoga to nejdůležitější. Moc to nezvládám, jsem málo trpělivý. Johann Kržistek mi unikl. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 1917, sign. MO VI 41. Online str. 22/52.

Téměř jsem nedýchal, když jsem pak v příslušné matrice hledal Novou Bělou a rok 1808. Našel jsem! ...Ovšem ne to co, jsem si myslel. Začal jsem si na ta překvapení zvykat.

Vdovec Jan Křístek se ve svých 50 letech oženil s vdovou Veronikou, zřejmě o 2 roky starší. Nikde žádný Jan Křístek junior. Vše nasvědčuje tomu, že se Jan Křístek v pokročilejším věku stal nevěrným manželem. Jeho druhá žena Veronika zemřela 8. ledna 1828 v domě č. 20. Jan, nemanželský syn Marianny Reček a pravděpodobně Jana Křístka měl v té době 12 let.

Jak se odehrálo přejmenování Jana Rečka na Jan Křístek, které uvádí zápis o narození praprababičky Anny Křístek (obr. 2), to nezjistím. Jan Reček se narodil v domě č. 20 v Nové Bělé. V době, kdy Jan Křístek v témže domě žil se svou druhou manželkou Veronikou a už byli oba stárnoucím párem. Co se stalo se svobodnou matkou Mariannou Reček vůbec netuším. Nechám to tak a jdu se podívat na mapu.

Mapa

Mapování pro Stabilní katastr proběhlo v Nové Bělé roku 1833. Na indikační skice je stavení č. 20 označeno červeně. Nepatřilo k němu žádné pole (Křístek byl domkař). Číslo 19 s přilehlým polem patřilo Havránkovi, číslo 21, také s polem, Nováčkovi. Vše bylo v samém centru obce, u kaple sv. Kříže.

Obr. 12 - Stav v roce 1833, pár let po smrti Jana Křístka. Stavení č. 20 v Nové Bělé v červeném čtverečku. Zdroj: Ústřední archiv zeměměříctví a katastru, http://archivnimapy.cuzk.cz

 
Podle spojených map, které jsem studoval, se na tehdejším místě chalupy č. 20, dnes nachází dům č. p. 228 (Mitrovická 228/40) - u kaple, kousek od "obecního úřadu" (ÚMOb Ostrava-Nová Bělá). Panorama na serveru Mapy.cz nabízí na místo, který kdysi bývalo Novou Bělou č. 20 následující pohled (obr.13).

Obr. 13 - Pohled do míst (Nová Bělá č. 20), kde se narodil v roce 1815 Jan Reček. Pohled z ulice Mitrovické v dnešní době. Vlevo je část kaple sv. Kříže (postavená r. 1795). Zdroj: http://mapy.cz, Panorama.

Záhada byla poodhalena, poodkryta. Našel jsem dílčí odpovědi, zůstaly také otazníky a spekulace. Kdy je v rodopisu něco definitivní a jisté?

V jiné části rodokmenu mám předka, který měl dítě v sedmdesáti letech. Několikrát jsem ověřoval, zda tomu tak je. Byl to jeden z dalších případů "štěstí", které vedou ke zrodu života i toho, že jsem na tomto světě. Teď se rýsuje případ záhadného 50-ti letého vdovce a jeho stejně staré manželky a narození dítěte daleko mladší ženě. Toto spojení budou asi mí další předci v jedné rodové linii... Alespoň to bude zvláštnost, i když důkazy budou chybět. Uvidím...


Konec 2. části

_________________________________________________________________________

No... příběh má ještě 3. část, v níž je i povzbuzující nadpis

Od "amatéra" k "maturitě"

Slasti a strasti hledání kořenů 1 - Stará Bělá, Nová Bělá, Krmelín...

Přiznávám, že toto je dlouhý článek a poněkud zamotaný. Dlouhá a komplikovaná je i cesta k odhalení některých záhad jedné větve mých předků. Děda Tovaryš říkával: "Stará Bělá, Nová Bělá, Krmelín, dohromady pět dědin". V těchto "dědinách" se příběh vesměs odehrává. Míří i do sousedních vsí.

Mapa příběhu z Krmelína, Staré Bělé, Nové Bělé...

Rozdělil jsem článek na tří částí a tady pro vás mám první z nich. Dopsány mám také zbylé dvě. Chci v něm ukázat myšlenkové pochody a postupy, kterými jsem reálně procházel, při tvorbě tohoto příběhu. Slasti nalézání a strasti hledání a pochybností. Drtivá většina článku vznikala "on-line" - psal jsem a zároveň pátral, naházel, ztrácel se, spekuloval, podléhal beznaději...

Co je východiskem příběhu, prozrazuje následující nadpis.

Záhada předků praprababičky Anny Krejčíček, rozené Křístek

Můj praděd Antonín Friedel (*1871 - †1935) se oženil v Krmelíně. Vzal si Marii, roz. Krejčíček (*1874 - †1943). Oběma dvěma, jak pradědu Antonínovi, tak i prababičce Marii jsem už na MY ROOTS příběhy věnoval. Bylo zřejmé, že mě pátrání po předcích v linii Krejčíčků a Křístků přivede do Krmelína.

Indexy v matrikách

Nejprve však poznámka k indexům. Zkoumání v matrikách obvykle urychlí, je-li pro ně k dispozici zpracovaný index - abecední seznam příjmení podle data, s odkazem na stránku (folium), v níž je v příslušné matrice zápis uveden. Není-li index k mání, je třeba v matrice listovat stránku po stránce. Osobně občas zkouším hledat podle čísel domů (až od zavedení číslování domů v roce 1770). Nehledám jména, ale procházím sloupec s čísly domů. Další komplikací rodopisné práce bývá, že se v minulosti svatba zapisovala do matriky na faře nevěsty. Proto v genealogii obdivuji ty, jež zvládli umění najít oddávky (O) v přespolních vsích. I zde mají indexy nezanedbatelný význam. Mnohdy se není téměř čeho chytit a práce je vskutku mravenčí.

Díky indexům, jejichž součástí byl i Krmelín, jsem relativně snadno objevil svatbu praděda Antonína Friedela (O - 8.2.1898, Krmelín č. 65).

Posléze také svatbu rodičů jeho manželky Marie - Aloise Krejčíčka a Anny Křístek (O - 5.10.1869, Krmelín č. 47). Zde je čitelný zápis druhé jmenované svatby.

Obr. 1 - Alois Krejčíček si bere Annu Křístek. Velmi čitelný zápis oddávek. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 1895, sign. MO VI 19, fol. 4. Tato matrika je pouze pro Krmelín.

Alois Krejčíček byl domkař ve Staré Bělé. Díky indexům k matrikám pro Starou Bělou jsem bez komplikací dohledal linii rodu Krejčíčků pro rodokmen - od Aloise, až na hranici dostupnosti údajů v matrikách. Dopídil jsem se postupně až k předkovi Janu Krejčíčkovi, pokřtěnému 7. května 1716 ve Staré Bělé, jehož otcem byl Václav Krejčíček a matkou Rozina. Ti se oba narodili před rokem 1699, kdy již matriky pro Starou Bělou neexistují a starší podrobnosti již nejsou ověřitelné.

Štěstí jsem měl v tom, že tato linie Krejčíčků se ženila ve Staré Bělé a jména byla uvedena v indexech k matrikám. Konkrétně šlo o následující dva indexy.

• Inv. č. 1917, sign. MO VI 41 - index oddaných pro Starou Bělou, Krmelín, Novou Bělou, Proskovice, Starý Dvůr, Světlov a Výškovice (roky 1784-1886).
• Inv. č. 1919a, sign. MO VI 44 - index narozených a oddaných pro Starou Bělou, Krmelín, Novou Bělou, Proskovice a Výškovice (roky 1699-1785) - dodatečně dopisovaný, nádherně čitelný.

Tyto indexy, jak jsem už napsal, ohromně zrychlují a usnadňují hledání a nalézání v příslušných matričních knihách. Nicméně trocha štěstí k rodopisné práci také patří. Ani index totiž nezaručuje vítězství...

Barbara Marek a Jan Křístek - tvrdý oříšek k rozlousknutí

S rodovou linií nevěsty Anny Křístek (obr. 1), to je zapeklitější. Vpravo na obr. 1 jsou zapsány detaily o nevěstě Aloise Krejčíčka:

"Anna Křístek, v Krmelíně zrozená dcera Jana Křístka, domkaře v Krmelíně a jeho manželky Barbary, rozené Marek".

Jak postupovat? Logika velí v prvním kroku zkusit snadnější cestu - hledat příjmení Křístek a Marek v indexech k matrikám. Postup (platí pro vyhledávání v aplikaci Archivní Vadamecum ZA Opava - http://vademecum.archives.cz/vademecum) jsem již jednou popsal v článku zde. 

Chtěl jsem najít nejprve najít narození Anny Křístek - (zřejmě) v Krmelíně (můžete si to sami zkusit). V době svatby (1869) měla Anna podle zápisu 18 let (obr. 1). Měla by se narodit někdy v letech 1850-52. Pro toto období k matrikám index narozených (I-N) za Krmelín bohužel neexistuje. Je k dispozici jen "normální" matrika narozených (N) pro roky 1845-1886 (inv. č. 1893, sign. MO VI 17), bez indexu.

Prohledáte-li roky 1850-1852, na zápis narození Anny Křístek natrefíte. Je to folium 15 (v on-line verzi Archivní Vadamecum str. 8/67). U zápisu narození je v matrice dokonce dodatečně dopsáno, kdy a kde Anna zemřela

"+ v nemocnici v Mor. Ostravě dne 31/7 1916 a tamtéž pohřbena".

Toto úmrtí by se mi špatně dohledávalo. Jednak rok 1916 napovídá, že jde ještě o "živou" matriku a jednak u přestěhovaných lidí (konec XIX. století a minulé století) se místa, kde zemřeli hledají obtížně.

Takže - Anna se narodila 5. července 1851, v Krmelíně, v domě č. 47. Pro potvrzení výše napsaného je tu zápis z matriční knihy (obr. 2).

Otec (Vater) je uveden v němčině - "Johann Křistek, häusler aus Krmelin". Není to nic nového - Jan Křístek byl domkařem v Krmelíně.

U matky je zapsáno více podrobností (to rodopisce vždy posune ve výzkumu dále) - "Barbara, dcera Jana Marka, domkaře v Zábřehu a Terezie, rozené František Lanta, domkaře v Zábřehu". Je to náznak dalších jmen a míst kde lze následně hledat. Cesta se odkrývá po krůčcích...

Obr. 2 - Matriční záznam o narození/křtu Anny Křístek. Včetně záhlaví rubrik. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 1893, sign. MO VI 17, fol. 15.

Dalším krokem by mohlo být vyhledání svatby rodičů Anny Křístek - Jana Křístka a Barbary Marek.

Matriky, matriky...

Hledám-li svatbu a není-li k dispozici index, obvykle ještě vyhledávám v matrice narozených potomky daného páru (třeba podle čísla domu (zde Krmelín č. 47)), a to nejprve proti toku času. Hledám starší sourozence a tím i přiblížení se datu možné svatby rodičů. Reálně se dá uvažovat, že manželům se rodily děti v rozmezí zhruba 20 let. Najdete-li dítě (viz. Anna Křístek), nevíte, kolikáté bylo v pořadí.

Pro netrpělivé je i jiná možnost. Najít matriku oddávek a od data narození dané osoby (Anna Křístek, 5.7.1851) postupovat do minulosti a doufat, že na zápis svatby rodičů natrefíte. Položek, zapsaných v matrice oddávek (O) je daleko méně než položek, zapsaných v matrikách narození (N), takže listování v záznamech probíhá rychleji.

Pokud očekávanou svatbu nenajdete, je pravděpodobné, že se uskutečnila (a je zapsaná) mimo faru a obec/obce, pro něž je matrika vedena. Zejména v prvopočátcích byly matriční knihy spojené pro více obcí a zapisovaly se do nich narození (N), oddávky (O) i zemřelí (Z). Zpisování těchto  jednotlivých událostí bylo odděleno. Určitý počet listů byl vyčleněn pro narození/křty, určitý pro oddávky a zbytek pro zemřelé a pohřby. Na faráři a zvyklostech záleželo, zda (v případě vícero vsí) zapisoval např. narození chronologicky a vyčlenil sloupec pro zapsání dané vsi nebo zda jednotlivým vesnicím na faře opět vyčlenil jistý počet stran v matrice. V tomto se matriky v různých farách liší.

V mém případě zápis o narození Anny Křístek (obr. 2) napovídal, že příjmení Marek je třeba hledat v Zábřehu (Zábřeh nad Odrou, nyní Ostrava-Zábřeh). (Viz. obr. 2 - otec Jan Marek byl domkař ze Zábřehu).

Jeden index oddaných v Zábřehu pro roky 1789-1949 (sign. MO VIII 38) je dosud uložen na matrice ÚMOb Ostrava-Jih. Usnadňuje matrikářkám na úřadu práci při vyhledávání v živých matrikách. Druhý, pro roky 1847-1880 (inv. č. 1944, sign. MO VIII 5) je k dispozici. Stejně tak i index N, O a Z pro roky 1784-1847 (inv. č. 1947, sign. MO VIII 8).

Mě však více než Jan Marek, Annin otec, zajímal Jan Křístek, její manžel.

Hledání Jana Křístka 

Anna se Křístkům narodila v roce 1851 (obr. 2). Její rodiče tedy "museli" být oddáni před jejím datem narození. Našel jsem index oddávek pro roky 1847-1880. U písmene "K" (zapisovalo se příjmení ženicha - Křístek) do roku 1854 (poprvé zapsán u příjmení a jména také letopočet) neobsahuje žádné příjmení Křístek. Můžete se přesvědčit (obr, 3).

Obr. 3 - Index oddaných pro Zábřeh, písmeno "K", začátek strany. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 1944, sign. MO VIII 5. Online str 83/98 [cit. 2016-02-21]

Tak jdeme o index dříve. Svatba rodičů Anny (Jana Křístka a Barbary Marek), se asi uskutečnila před rokem 1847. Pokud to bylo v Zábřehu, index oddávek pro roky 1784-1847 by to měl (teoreticky) u písmene "K" zachytit.

Hledám... ...Kořínek, Klečka, Kottek, Kudělka, Knopp, dokonce Krejčíček..., ale žádný Křístek. Marné, stopa končí, záhada Jana Křístka zůstává.

Učinil jsem jiný pokus.

Zkusil jsem se vrátit zpět k matrice pro Krmelín a vysledovat narozené děti, případné starší sourozence Anny Křístek v domě č. 47. Šel jsem od roku 1851 zpět v čase... 

Jak to bylo s Barbarou Křístek, rozenou Marek? 

...Bingo! 5. února 1850 se narodila Marianna (Krmelín č. 47, otec Jan Křístek - to sedí).  

30. dubna 1849 se v Krmelíně č. 47 narodilo dítě Filip svobodné matce Marianně, z otce Josefa Balcara z Krmelína a Kateřiny (František) Menšík. Předtím, 10. května 1846 pak dcera Kunigunde stejné svobodné matce, tentokrát v Krmelíně 46. Josef Balcar měl i dceru Viktorii, která také byla svobodnou matkou.

Do roku 1845 však už žádné dítě Jana Křístka, narozené v Krmelíně, nebylo.

Začalo ve mě hlodat podezření. Že by Anna byla svobodnou matkou? Možná v tom byl voják? Vždyť v Krmelíně byly kasárna a je k dispozici i vojenská matrika (inv. č. 1879, sign. MO VI 3)...

Zkusil jsem štěstí nejprve s matrikou narozených pro Zábřeh, roky 1844-1858. Cíl? Najít svobodnou matku Barbaru Marek, která se v Zábřehu sama narodila.

První vlaštovka přišla u data 19. dubna 1846! Ten den se narodila Filipina (Phillipine), svobodné matce Barbaře Marek, v Zábřehu č. 27. Velmi neobvyklé jméno. Možná jako pomsta faráře(?) To se také svobodným matkám dělo. Faráři se jim snažili "ozvláštnit" život nebo připojovali neuctivé poznámky do matrik. Ale je také možné, že si poněkud exotická jména vybrala Barbara sama. Pak přišly ještě další dvě děti svobodné matky Barbary Marek:

• Kunigunde, nar. 10. září 1844
• Hieronymus, nar. 20. července 1843

Je to neobvyklé. Jména i více dětí svobodné matky. Je takřka jisté, že za tím stojí jeden muž. Z jiných zkušeností mám pocit, že to obvykle bývá voják. Na plození děti čas měli, na svatbu či na to, aby se dočkali jejich narození, už ne.

Pro ukázku jeden zápis (obr. 4). Prohlédnete-li tuto matriční knihu celou, zjistíte, že Barbara Marek nebyla zdaleka jako svobodná matka jediná.

Obr. 4 - Zápis narození nemanželské dcery Kunigunde (varianta jména Kunhuta) Barbaře Marek v Zábřehu č. 27. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vadamecum, inv. č. 1941, sign. MO VIII 2, fol. 6.

Barbara Marek byla dlouho svobodnou matkou v Zábřehu č. 27! Vypátral jsem i její narození - 30. října 1813, také v Zábřehu č. 27. Vše do sebe zapadalo...

Až na jméno Jana Křístka, jejího údajného manžela a otce mé praprababičky. To se dosud nikde neobjevilo.

Tragédie svobodné matky

Abych měl ve zjištěném pořádek a třeba našel nějaký další záchytný bod v hledání záhadného Jana Křístka, nahlédl jsem i do indexu zemřelých... Objevil jsem tragický osud svobodné matky Barbary Marek (budoucí Křístek).

Podle mých záznamů měla celkem 5 dětí - tři nemanželské (Hieronymus, Kunigunde, Filipina) a dvě s Janem Křístkem (vč. mé pra...babičky Anny).

Tragédii pochopíte, když se podíváte na data narození a úmrtí Barbařiných dětí:

• Hieronymus Marek (*20.7.1843 - †20.10.1843)
• Kunigunde Marek (*10.9.1844 - †20.12.1844)
• Filipina Marek (*19.4.1846 - †26.9.1846)
• Marianna Křístek (*5.2.1850 - †22.2.1850)
• Anna Křístek (*5.7.1851 - †31.7.1916) - moje prapraprababička

Ano, její první čtyři děti (tři nemanželské) přežily sotva pár týdnů nebo měsíců! Byly to kruté rány osudu pro svobodnou matku. Pro církev jistě tragické, leč lahodné sousto jak "pykat za hřích nemanželských děti".

Po roce 1851 jsem už žádné narození dětí Barbary a Jana nenašel. Rodiče si snad Aničku hýčkali. Vždyť byla jedinou, která přežila. První rok, druhý a další a další...

Logika je tady jednoduchá. Kdyby Anna nepřežila, tak bych tady v této podobě nebyl ani já. To jsou důvody k vděčnosti za naše předky a jejich osudy. Mnohdy jsme na toto světě, protože naši předkové měli štěstí a překonali nástrahy osudu.

Konec 1. části.

_________________________________________________________________________

Tady je začátek 2. části

Ale co ten Jan Křístek?

Co však zůstalo opět neobjasněno bylo zjištění, kdo je Jan Křístek a jaký byl jeho osud a setkání s Barbarou Marek. Index mi nic neusnadnil, ani nenapověděl. Prošel jsem matriky oddaných v Zábřehu kolem let 1840-1851 a ve sloupci "ženich" jsem pátral po jménu Jan Křístek. Nic...

Lukáš Najvert/Neuwirth z Klimkovic (a hlava zamotaná z Dluhošů v Polance)

Co může "způsobit" výstava?

V pátek 15.1.2016 jsem se zúčastnil vernisáže výstavy o historii Klimkovic. Příjemně mě překvapil velký zájem lidí a jejich nadšené vzpomínání a prohlížení historických fotografií a výstavních panelů. Skvěle koncipovaná expozice! Přimělo mě to propátrat hlouběji své kořeny ve městě, nedaleko něhož už přes 10 let bydlím. Už před návštěvou výstavy jsem věděl, že mezi mými "prabratranci" byl např. Jan František Friedel (*1824 - †1891), mlynář a měšťan z Klimkovic. Věděl jsem také, že do Klimkovic zasahují mé kořeny i díky přímým předkům z rodokmenu, jejichž jména vždy doplňuji do příspěvku o místech mých předků - Kubiš, Furman(ek), Mazurek, Najvert/Neuwirth, Richter, Teplár/Teplárek...

Při vernisáži výstavy na zámku v Klimkovicích zapěly Klimkovické pěnice. Sledujete-li Facebook MY ROOTS, tak jste tuto fotku už viděli. Zdroj: vlastní foto, 15.1.2016.

Nakonec jsem při jedné kontrole a doplňování rodokmenu v Klimkovicích došel k zajímavosti, která je kostrou tohoto příběhu a souvisí s "dvojitými předky", stejně jako minulé články ze Smolkova nebo z Uhřic a Dambořic.

Lukáš Najvert - neznámý známý předek

16. října 1701 a 22. července 1708 se v Klimkovicích odehrály dvě svatby. Jsou doloženy matričními zápisy. Časově svatby dělí téměř 7 let, v matrice je to 14 stran. Jak zápisy vypadají, to vidíte na obrázku.

Matriční zápis z oddávek 16. října 1701. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vademecum, inv. č. 277, sign. Bi VI 1, fol. 5.

Matriční zápis z oddávek 22. července 1708. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vademecum, inv. č. 277, sign. Bi VI 1, fol. 19.

Co mají tyto zápisy společného? To lze zjistit z textů v matriční knize:

16. října 1701 se ženil

"...Martin Teplár, syn Martina Teplára, za Mariannu, dceru Lukáše Najverta. Svědci: Bartoloměj Vavrečka a Johanna Vůjtek, Klimkovice".

22. července 1708 si ženil

"...Václav, syn Lukáše Najverta, za Annu, dceru zemřelého Tomáše Fičulky. Svědci: Tomáš Augustin a Martin Teplár, Klimkovice".

Otcem nevěsty v prvním případě i otcem ženicha v druhém případě, byl Lukáš Najvert, můj předek. Bohužel v případě Klimkovic se nedají vypátrat údaje před rokem 1698. Matriky chybí. Považuji za velmi vysoce pravděpodobné až jisté, že Lukáš Najvert byl v obou případech stejnou osobou. Avizovanou "zvláštností" je, že zmíněná dvě manželství potomků Lukáše Najverta, dala vzniknout rodovým liniím, které se po čase opět spojily - v manželství, z něhož se narodila má praprababička Anna Dluhošů, vdaná do otcovské linie rodu Friedelů za Antonína Friedela.

Takže... po minulých příbězích sourozenců ze Smolkova a nevlastních sourozenců a jedné dambořické matky mám i příklad z Klimkovic a "domovské" Polanky.

Směr Polanka - linie Marianny

Co se odehrávalo po první svatbě? Následující seznam ukazuje po jednotlivých generacích pokračování "linie potomků" Marianny Nejvert, dcery Lukáše Najverta, v mém rodokmenu. Vidíte, že z Klimkovic postupně došlo k přechodu do Polanky. Uvedeny jsou i data oddávek (O).

• Martin Teplár (*??? - †15.2.1723)
• manželka Marianna (*kolem 1670 - †???), roz. (Lukáš) Najvert
• O - 16.10.1701, Klimkovice

• Antonín Teplár (*15.3.1719, Klimkovice - †4.5.1767, Klimkovice)
• manželka Anna (*4.1.1733, Klimkovice - †???), roz. (Jakub) Furman(ek)
• O - 14.11.1757, Klimkovice

• Kateřina Teplár (*30.4.1760, Klimkovice - †6.3.1825, Polanka)
• manžel Václav Mazurek (*1.9.1749, Zábřeh - †22.5.1835, Klimkovice) - další z Laudonových vojáků v mém rodokmenu (jeho příběh chystám)
• 21.8.1781, Klimkovice č. 80

• Apoléna Mazur (*13.12.1783, Klimkovice - †6.3.1858, Polanka)
• manžel Jan Dluhoš (*31.5.1749, Polanka - †10.10.1829, Polanka) - má stejný den a měsíc narození jako já.
• O - 26.3.1811, Polanka 

• Valentin Dluhoš (*14.2.1814, Polanka - †22.11.1856, Polanka)
• manželka Marianna (*29.2.1808, Polanka - †15.9.1870, Polanka), roz. (Jan) Dluhoš - narozená v přestupném roce!

29. únor 1808 - den křtu (a snad narození) Marianny Dluhoš v Polance 10. Pozdější manželka Valentina Dluhoše byla jednou z mých prapraprababiček. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vademecum, inv. č. 336, sign. Bi X 1, fol. 125.

• O - 9.5.1837, Polanka 54 - tímto sňatkem (zápis níže v textu u druhé linie potomků) došlo ke spojení linií sourozenců, dětí Lukáše Najverta/Neuwirtha.

• Anna Dluhoš (*6.1.1847, Polanka - †18.10.1908, Výškovice) - praprababička
• manžel Antonín Friedel (*29.5.1843, Polanka - †3.4.1875, Polanka) - prapraděd
• O - 27.10.1868, Polanka 168 (a 2)

Antonín Friedel a Anna Dluhoš byli rodiči tohoto švarného vojáka, mého praděda Antonína Friedela (*1871 - †1935).

Fotku praděda znáte z Facebooku MY ROOTS.

Najvertové žili kromě Klimkovic, také v Polance a Lagnově. Vzhledem k nedostupnosti matrik není možné přesně zjistit společné kořeny nebo příbuzenské vztahy mezi nimi. V Klimkovicích byli současníky Václava Najverta např. Jakub Najvert (informace dle O - 25.10.1703, Klimkovice), syn Kašpara. Lukáš (z tohoto příběhu) a Kašpar byli možná bratři. Dalším jejich klimkovickým současníkem byl Jan Najvert.

Směr Polanka - linie Václava

Zde je, pro doplnění představy, přehled linie potomků Václava Nejverta, syna Lukáše Najverta, až ke spojení s linií potomků Václavovy sestry. Ani jedna z uvedených linií není přímá, vždy jsou tam sňatky (a změna příjmení), je to však část toho, čemu se říká vývod a týká se potomků dané osoby. Příjmením Dluhoš se linie spojují z obou směrů.

• Václav Najvert (*kolem 1685 - †22.4.1754, Klimkovice)
• manželka Anna (*kolem 1684 - †5.6.1739, Klimkovice), roz. (Tomáš) Fičulka
• O - 22.7.1708, Klimkovice
• Manželský pár Václav Najvert a Anna žil paralelně tou dobou také v Polance

• Anna Najvert (*2.1.1714, Klimkovice - †???)
• manžel Josef Dluhoš (*25.5.1712, Polanka - †???)
• O - 23.11.1738, Polanka

• František Dluhoš (*13.10.1746, Polanka - †???)
• manželka Pavlína (*1.6.1755, Polanka - †30.9.1831, Polanka), roz. (Jan) Ulmann
• O - 10.10.1775, Polanka 84

• Rozálie Dluhoš (*30.4.1780, Polanka - †???)
• manžel Jan Dluhoš (*8.2.1775, Polanka - †???)
• O - 10.9.1799, Polanka 10

• Marianna Dluhoš (*29.2.1808, Polanka - †15.9.1870, Polanka)
• manžel Valentin Dluhoš (*14.2.1814, Polanka - †22.11.1856, Polanka)

Valentin Dluhoš (linie Marianny Najvert) a Marianna Dluhoš (linie Václava Najverta) byli oddáni v Polance 9. května 1837. Stali se rodiči mé praprababičky Anny. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vademecum, inv. č. 339, sign. Bi X 4, fol. 90.

• Anna Dluhoš (*6.1.1847, Polanka - †18.10.1908, Výškovice) - praprababička
• manžel Antonín Friedel (*29.5.1843, Polanka - †3.4.1875, Polanka) - prapraděd
• S jejich osudem je spjat např. mini-příběh "Touha jménem František" zde.
   

Hra příjmení

Příběh (a rodová linie) vede skrze rozvětvený rod Dluhošů z Polanky, dotýká se např. rodu Ulmanů a také příjmení Najvert a Neuwirth, které se v Polance a Klimkovicích vyskytují. Myslím, že jedno příjmení je počeštěné, druhé v německé transkripci. Zajímavý pohled na jejich výskyt nabízí server KdeJsme.cz.

Příjmení Najvert (vlevo) a Neuwirth (vpravo) v ČR. "Hnízda" (nejtmavší odstíny) jsou na Ostravsku a Opavsku. Zdroj: http://www.kdejsme.cz

Domněnku poněmčení příjmení potvrzuje i záznam o smrti a pohřbu Václava Najverta. Tehdejším novým správcem Janem Tuskerem (začal do matriky ŘK farnosti v Klimkovicích zapisovat v květnu 1753) už byl do matriky zapsán jako Neuwerth, další bývalí Najvertové v Polance i v Klimkovicích se v matrice vyskytují jako Neuwirthové. "Wirt" znamená v němčině hospodář, hospodský, hostitel nebo hostinský. Význam tedy odkazuje na nového hospodáře nebo hostinského v nové hospodě.

Od křtu Václava Najverta se jménu při pohřbu (22. dubna 1754) změnilo už na Václav Neuwerth/Neuwirth. Farář dbal na němčinu. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vademecum, inv. č. 278, sign. Bi VI 2. Online str. 252/261.

Vše výše zmíněné s příjmeními (tehdy příjmími) se odehrávalo před rokem 1786. V roce 1786 vydal císař Josef II patent, v němž ustanovil, že jména se nesmí měnit, jak bylo dosud zvykem, ani pozměňovat. Jméno bude dědičné a děti se budou jmenovat po otci. Jako obvykle, účelem patentu bylo zpřesnění evidence kvůli výběru daní, vojenské povinnosti apod.

___________________________________

Poznámka: román Pazderna

Zrovna při sepisování příběhu Lukáše Najverta/Neuwirtha jsem četl román Pazderna. Jeho autorem je polanecký rodák Štěpána Neuwirth. Příběh z let 1900 - 1945 z Polanky, mě zavedl do let, kdy mezi Polankou, Světlovem, Výškovicemi a Ostravou "pendloval" praděd Antonín, syn Antonína Friedela a Anny Dluhoš. Pár Antonín a Anna, který přinesl do mého rodu pokrevní spojení s potomky Lukáše Najverta, byl posledním v rodokmennu, který byl po celý život spjat s Polankou. Vdova Anna se po smrti Antonína podruhé vdala do Výškovic. 

Obálka románu Pazderna od Štěpána Neuwirtha.

Proto mě zajímalo, jaké románové představy o Polance a jejich lidech pan Neuwirth (*9.2.1944) vykresluje. Lidsky to byly těžké osudy, s kulisami krásné přírody (např. ryby v Polančici). Autobiografické prvky jsou patrné, je to vyprávění o rodičích a prarodičích spisovatele. Už jsem zvyklý na polanecká příjmení, tak na mě z příběhu některá "dýchla", přestože byla nepatrně pozměněna. Panu Štěpánu Neuwirthovi na dálku děkuji. Jak je to s "kapkou společné krve" vůči Likášovi Najvertovi z Klimkovic jsem nezjišťoval. Neuwirthů bylo v Polance mnoho a mnoho.

___________________________________

Obdobně jako příjmení Najvert na obrázku výše, je koncentrováno do našeho regionu také příjmení Dluhoš. Jak se změní rozvrstvení a výskyt, když zadáte příjmení Dlugoš, to si můžete vyzkoušet sami zde.

Z polaneckého rodu Dluhošů byla např. služebná majitele Polanky Jana Václava z Mönnichu (kmotra mého předka Ondřeje F.), Johanna Karolina. Mönnich s ní nikdy neuzavřel sňatek, ale měli spolu dceru - Annu Marii Theklu z Mönnichu, provdanou do rodu hrabat Larischů. V Polance známá Thekla stála u přeměny rodu Larischů na rod Larisch-Mönnichů. Thekla sama byla např. zakladatelkou nádherné oranžerie na zámku v Raduni.

Pohled na oranžerii, v jejímž pozadí je zámek Raduň - tip na výlet. Zdroj: http://www.zamek-radun.cz/historie/zamek

Zvláštní ještě v této souvislosti je, že se (ze statistik) vytratilo příjmení Teplar/Teplár. Na Ostravsku se vyskytuje několikrát příjmení Teplárek. Jak se vyvíjelo příjmení tohoto rodu, to opravdu netuším. Google vytrvale nabízí slovo teplárna nebo templář. Je to známka přesně opačného trendu, než jsem několikrát v marikách u předků či obecně zaznamenal. Totiž zkrácení příjmení, např. z Mazurek na Mazur, Furmanek na Furman, Richterek na Richter apod.

Příliš nezávidím těm, kteří řeší frekventovaná příjmení. Vypátrat správné osoby a přiřadit správná data, vyskytuje-li se v krátkém časovém sledu několik osob stejného jména a příjmení, je leckdy velice obtížné, složité a zdlouhavé. Navíc, když shodou okolnosti i rodiče mají stejná jména (např. Václav a Anna). Čím dále do historie, tím je to komplikovanější a je třeba být opatrnější, kontrolovat a potvrzovat. V tom mě mimo jiné velice brzy poučil příklad mého děda Aloise. Také jsem narazil na příklady (např. v Hutisku-Solanci), kdy ze všech těch jmen byl popletený i farář či administrátor při zapisování do matriky. Nebyly žádné průkazy totožnosti... Udělat chybu a přenést ji do rodokmenu je poměrně snadné.

Jeden obrázek z matriky, kdy u pohřbu ročního Michala Nejwerta (1. září 1742) začal administrátor psát Klimkovice (Königsberg), pak to opravil na Polanku.

Málem se vloudila chybička. Zdroj: ZA Opava, Archivní Vademecum, inv. č. 278, sign. Bi VI 2. Online str. 235/261.

GPS - Genealogická Pátrací Stanice

Mám rád seriál Četnické humoresky. Brněnská pátračka a její členové se do telefonu hlásí "četnická pátrací stanice Brno". Genealogie je rovněž pátrání, objevování, nalézání, hledání důkazů, spojování souvislostí, identifikování osob, jmen, příjmení a jejich vztahů... Někdy si připadám jako "genealogická pátrací stanice".

Mé "objevy" opětovného spojování rodových linií nejsou nijak dech beroucí. Je to jev v mnoha rodokmenech, který vždy čeká na své odhalení. Chtěl jsem proto ilustrovat několik možností z vlastního rodokmenu a poukázat na to, že si v běžném životě asi neuvědomujeme, kde a kdy konkrétně mohlo k větvení a spojování rodů u předků docházet. Obvykle žijeme se zjednodušeným míněním typu všichni jsou příbuzní se všemi. Poznání předků v rodokmenu ovšem odhalí mnohá AHA! Začnete tušit daleko více souvislostí, perspektivy se stanou bohatší, vaše existence pestřejší... To je vliv kořenů, našeho ukotvení, vyústění mnohých osudů. Je to kouzlo genealogie! Taková GPS nám pak může pomoci zorientovat se i v současném životě a pochopit rodinný systém.

Co myslíte? Napište do komentářů nebo na Facebook.

Jedna z knih, která vás seznámí s rodinným systémem a konstelacemi. Další najdete v Odkazech.